Přehled ověřených výroků

Vyjednávání mezinárodních smluv je po přijetí Lisabonské smlouvy součástí mandátu vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnost. Tento post v současné době vykonává Federica Mogherini.

Podle článku 27, odstavce 2 Smlouvy o EU „... vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.“ Vysokému představiteli podléhá úřad Evropské služby pro vnější činnost, který zastává funkci diplomatického sboru EU.

Evropská komise v Akčním plánu EU (.pdf, str. 12–13) pro oblast navrácení migrantů přímo říká, že vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zahájí dialogy na vysoké úrovni s třetími zeměmi. V plánu je dále uvedeno, že: „S ohledem na počet nenavrácených nelegálních migrantů a celkový stav vztahů s EU jsou možnými prioritními zeměmi pro dialogy o zpětném přebírání na vysoké úrovni Maroko, Alžírsko,Egypt, Nigérie, Senegal, Guinea, Mali, Demokratická republika Kongo, Pobřežíslonoviny, Etiopie, Gambie, Afghánistán, Bangladéš, Pákistán a Šrí Lanka.“

Briefing (.pdf, str. 3) určený pro europoslance popisuje mandát Vysokého představitele přímo, říká, že Mogherini má ve svém mandátu vyjednávání mezinárodních smluv, které se týkají společné evropské zahraniční a bezpečností politiky.

Dohoda mezi EU a Marokem o navracení nelegálních migrantů je tedy skutečně v kompetenci Federici Mogherini. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Skupina 64 poslanců (.pdf, str. 4–5) v čele s komunistickým poslancem Zdeňkem Ondráčkem navrhla 15. listopadu novelu trestního zákoníku, která přidává trestný čin hanobení prezidenta republiky. Za takový trestný čin by byla trestní sazba až jeden rok. Jedná se především o poslance stran KSČM, ČSSD, Úsvit a hnutí ANO.

Již od druhého dne postupně začala podpora mnoha poslanců opadat. Svou podporu stáhlo např. hnutí Úsvit – Národní koalice. Marek Černoch to odůvodnil tím, že návrh zákona původně počítal s trestem pro hanobení státních symbolů, nikoli svobody slova. Předsednictvo hnutí ANO se proti tomuto návrhu také ohradilo. Poslanci hnutí chtějí podpis vyjadřující podporu stáhnout a zároveň se dle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka rozhodla vít zpět svůj podpis i skupina poslanců ČSSD.

Pokud se dále zajímáte o tuto kauzu, Demagog.cz se jí podrobně věnoval ve svém výroku dne z 16. listopadu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, poslanec Pfléger je opravdu autorem pozměňovacího návrhu, který omezuje mj. povinnost operátorů informovat účastníky smlouvy o změnách v ní. Zároveň také přiznal, že autorem jím předloženého pozměňovacího návrhu je Asociace provozovatelů mobilních sítí, jejímiž zakládajícími a řádnými členy jsou tři hlavní operátoři působící na území České republiky.

Poslanec Pfléger je jedním z členů hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, který se novelou zákona o elektronických komunikacích zabýval. Hospodářský výbor projednával návrh novely dvakrát, poprvé (.pdf, str. 21–22) 22. května 2014 a podruhé (.pdf, str. 5–6) 3. září 2014.

Poslanec Pfléger předložil svůj pozměňovací návrh na druhé schůzi, jeho podstatou je podle zápisu (.pdf, str. 5) „taková úprava,kdy by podnikatel byl povinen informovat účastníka o možnosti ukončení smlouvy bez postihu a možnosti ukončení této smlouvy pouze v případě změny podstatných náležitostí smlouvyvedoucích ke zhoršení postavení účastníka. "

Konkrétně se jedná o změnu (.pdf, str. 3, pozměňovací návrh A3) § 63 odstavce 6, který oproti předchozímu stavu omezil mj. povinnost operátorů informovat druhou stranu smlouvy o její změně. Nově musí operátoři informovat o změně smlouvy jen ty účastníky, kteří mají ve smlouvě sankci za její předčasné ukončení, a to pouze o podstatných změnách smlouvy (předchozí znění obsahovalo pojem podstatné náležitosti, jejichž výčet byl novelou také zrušen).

Tento pozměňovací návrh prošel jak hlasováním (.pdf, str. 5) hospodářského výboru, tak hlasováním Poslanecké sněmovny a zákon ve znění poslance Pflégera nakonec nabyl i účinnosti.

Co se týče spolupráce poslance Pflégera při přípravě pozměňovacího návrhu s Asociací provozovatelů mobilních sítí (mezi jejíž zakládací a řádné členy patří tři hlavní operátoři působící v České republice), sám poslanec Pfléger se v pořadu 168 hodin (čas 15:20) 18. září 2016 vyjádřil následovně:

„Bylo to na popud Asociace provozovatelů telekomunikačních služeb, který měli v tý době výhrady k současnému zákonu a připravili tenhleten pozměňovací návrh."

Výrok ministra Mládka hodnotíme jako pravdivý.

OPRAVA (výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný)

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Česká republika má skutečně vyslány experty v zemích na vnější hranici EU, které jsou nejvíce dotčeny příchodem migrantů. Jde o Řecko a Itálii. Řecko bylo do zavření tzv. Balkánské trasy vstupní evropskou zemí pro uprchlíky, kteří dále mířili do středu Evropy. Aktuálně proudí lidé spíše do Itálie.

V obou zemích se nacházejí čeští experti, kteří se zde zabývají např. identifikací osob, které mohou žádat o mezinárodně-právní ochranu, zjišťují informace o uprchlících, kontrolují pravost jejich dokumentů, pracují na přesidlování atd.

PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Ministři vnitra zemí Visegrádské čtyřky se na začátku roku 2016 dohodli na společné misi do Makedonie. Přizváni měli být také experti ze Srbska a Slovinska.

Do zahraničí jsou nicméně již od roku 2015 vysílání policisté, kteří pomáhají především s ochranou hranic. V letošním roce odjely do Makedonie již dvě skupiny policistů. První z nich 2. ledna: „Jedná se o první kontingent v tomto roce a již sedmý kontingent vyslaný do Makedonie v rámci bilaterální pomoci. V rámci tohoto kontingentu jsme vyslali do oblasti Gevgelija čtyřicet policistů, z toho třicet dva nováčků a jednoho psovoda se služebním psem,“ uvedl policejní prezident.

„V předešlých letech jsme naše policisty vysílali do zahraničí opakovaně, a to v rámci mezinárodní policejní spolupráce, ať už na základě bilaterálních dohod nebo při působení například v rámci agentury FRONTEX. Je mi ctí, že v souvislosti s migrační krizí můžeme našim zahraničním partnerům pomáhat i nadále. Tuto formu pomoci chápeme jako samozřejmost především v době, kdy naše země není migrační krizí přímo zasažena,“ doplnil policejní prezident genmjr. Tomáš Tuhý.

Druhá skupina policistů pak odjela 9. ledna: „Policisté, kteří odjíždějí do Srbska, budou součástí mezinárodního kontingentu, který pomáhá státům zasažených migrační krizí v rámci bilaterální spolupráce. Jejich primárním úkolem bude zejména ochrana srbsko-rumunsko-bulharské hranice, a tedy dohled nad veřejným pořádkem, provádění bezpečnostních prohlídek a kontrola dopravních prostředků,“ uvedl policejní prezident.

Policisté na misích také pomáhají při registrací uprchlíků.

V rámci toho kontingentu bylo vysláno 15 policistů, z toho 8 nováčků. Kontingent odjel působit do oblasti města Negotin, kde policisté zůstanou do 7. února 2017.

Zahraniční mise českých policistů začaly již v roce 2015, tedy hned v začátcích migrační vlny. Policisté působí v zemích na balkánské cestě.

Doposud se do zahraničních misí podle policejního prezidenta zapojilo přes 400 policistů, kteří působili na 14 misích v Makedonii, Maďarsku, Slovinsku, Srbsku a Řecku.

Chovanec však ve svém výroku mluví o expertech, kteří měli pomáhat se zvládnutím vlny uprchlíků jinak, např. s vyřizováním azylových záležitostí. Tito byli nabídnuti např. Řecku. Zda jsou experti přítomni i v dalších zemích, které mají se zvládáním uprchlíků problémy, se nám nepodařilo dohledat.

Oslovili jsme s žádostí o poskytnutí informací ministerstvo vnitra, do doby publikování výstupu jsme žádnou odpověď nezískali. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, na základě informací MV jej případně doplníme.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Andrej Babiš skutečně své firmy svěřil do svěřenských fondů. Stejně tak je pravdivé tvrzení, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán na netransparentnost institutu svěřenského fondu dříve upozorňoval.

Svěřenský fond je institut, který byl zaveden s novým občanským zákoníkem k 1. lednu 2014. Pojednává o něm například článek na webu EPRAVO.cz. Jde o majetek, který jeho vlastník většinou pomocí smlouvy převede do speciálního fondu, o který se stará jím určený správce. Původní majitel tak nad ním ztrácí přímou kontrolu a nerozhoduje o něm. Správce s majetkem disponuje i přesto, že není jeho vlastníkem. Prospěch ze zmíněného fondu má pak takzvaný obmyšlený. Může jím být kdokoli, určuje ho zakladatel.

Na začátku února tohoto roku Andrej Babiš skutečně převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tento krok podnikl kvůli tomu, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů.

To, že Robert Pelikán o svěřenských fondech nemluvil příliš kladně, můžeme zjistit například z rozhovoru z roku 2014 na webu ministerstva financí, v době, kdy se stal novým šéfem legislativního odboru tohoto ministerstva. V něm zmiňuje: „Kromě věcí typu ukrývání majetku mě příliš nenapadá, co by svěřenské fondy řešily z problémů, které nejdou řešit jiným právním způsobem." Stejně tak upozorňoval na chybějící evidenci svěřenských fondů.

Je potřeba doplnit, že novelou občanského zákoníku, která konkrétně v částech o svěřenských fondech nabude účinnosti k 1. lednu 2018, je stanovena povinnost evidovat svěřenské fondy založené po tomto datu. Fondy založené před tímto datem musí o evidenci požádat do 1. července 2018, jinak zaniknou.

Jelikož Jan Chvojka popisuje skutečnosti pravdivě, je tedy tento výrok na základě výše uvedeného odůvodnění hodnocen jako pravdivý.

Po jednání s tureckým ministrem zahraničních věcí v polovině prosince 2016 Zaorálek řekl, že vidí na turecké straně ochotu pomoci a vyjít Česku vstříc. Turecko umožní rodičům vězněné dvojice je navštívit a bere na vědomí i informace české diplomacie, které tvrdí, že se zadržení nechtěli zapojit do teroristických aktivit, ale pouze na území Sýrie ovládaném kurdskými milicemi postavit polní nemocnici. Důležitým faktorem dle Zaorálka je, že Česko má důvěru Turků v tom, že nepomáháme teroristům.

Dle tiskové zprávy MZV ministr prohlásil, že z jednání má dobrý pocit a dějí se vstřícné kroky. Turecko potvrdilo ochotu pomoci najít řešení této situace a shoda je i v tom, že zadržení dvou Čechů by nemělo narušit dobré vzájemné vztahy.

Přesto však z dostupných zdrojů mapujících vyjádření ministra Zaorálka na závěr jeho cesty do Turecka není zřejmé, zda řekl, že se v dohledné době delší než několik týdnů najde řešení tohoto problému.

V prosinci 2015 KSČM schválila ve svém vedení stanovisko, které se týkalo možných řešení migrační krize. Uvádí v něm:

„Požadujeme, aby vláda ČR na půdě mezinárodních institucí, zejména OSN, Evropské unie, OBSE, ale i NATO usilovala o řešení příčin vzniku migrační vlny a tedy přispěla k mírovému urovnání bojů v Sýrii, ale i v celé oblasti Blízkého a Středního východu včetně sporů v Severní Africe. KSČM považuje za zásadní, aby EU, a tedy i ČR, přijala odpovědnost za regulaci migrace a nepřenášela ji na okolní země sousedící s EU.“

V tomto stanovisku se komunisté nepostavili proti přijímání uprchlíků, obecně spíše apelovali na vyřešení jednotlivých krizových oblastí, a také na dodržování pravidel.

V září 2015, tedy asi čtvrt roku před přijetím zmíněného komplexního stanoviska, strana také v rámci mediálního výstupu akcentovala podobnou myšlenku.

Uvedla:

„Znovu opakujeme, že je nutné přijetí všech opatření, která pomohou řešit situaci přímo na místech, odkud běženci přicházejí, od posílení bezpečnosti až po posílení humanitární pomoci a k urychlené změně azylové politiky EU.“

Dne 2. září 2016 se KSČM vyjádřilak postupu Evropské komise týkajícímu se řešení migrační krize. Podle KSČM přichází Evropská komise s novým návrhem, kdy migranti nebudou přidělováni na základě kvót, ale s odměnou 10 000 eur na přesídlenou osobu. Dále Komise požaduje, „aby uprchlíky z Blízkého východu a Severní Afriky přijala v počtu, odpovídajícím velikosti jejich populace a počtu uprchlíků, které přijaly už dřív.“

KSČM souhlasí s tím, že by se efektivita azylového řízení měla zlepšit. Návrhy Komise podle nich neřeší příčinu migrační krize, kterou podle nich zastaví jen mír v daných oblastech. Strana tvrdí, že návrhy komise „odporují většinové vůli evropské veřejnosti“.Návrh strana požaduje zamítnout.

Jedná se o veřejnou část zprávy (.pdf) Background to “Assessing Russian Activities and Intentions in Recent US Elections”: The Analytic Process and Cyber Incident Attributionvydanou 6. 1. 2017, v níž NSA, CIA a FBI hodnotí vliv Ruské Federace na prezidentské volby ve Spojených státech v roce 2016.

Server The Guardian nabízí výňatky z této zprávy, v nichž se můžeme dozvědět, že cílem ruské kampaně nařízené Vladimirem Putinem bylo zpochybnit demokratický proces v USA a očernit Hillary Clinton jakožto protikandidátku Ruskem preferovaného Donalda Trumpa.

Brian Bartholomew ze společnosti Kaspersky Lab (společnost zabývající se kyberbezpečností) serveru The Guardian řekl, že veřejná část zmíněné zprávy neobsahuje technické podrobnosti a že se v podstatě jedná o analýzu tiskových výstupů ruského zpravodajského kanálu Russia Today.

O tom, že zpráva přináší pouze veřejně dostupné agenturní informace, hovořil také server The Washington Post. Zpravodajský server The New York Times přinesl informaci o tom, že se někteří lidé z řad podporovatelů Donalda Trumpa domnívají, že zveřejnění části zprávy, která neobsahuje podrobné informace, má sloužit jako politický nástroj k napadení legitimity zvolení Trumpa prezidentem. Toto tvrzení zpravodajské služby odmítly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože povinná zkouška z matematiky byla v polovině 19. století zavedena. Od přelomu století 19. a 20. byla ale v některých formách (ústní nebo písemné) rušena nebo upravována pouze pro některé okruhy studentů. Povinnost složit zkoušku z matematiky tak nebyla pevně nastavena. Od roku 1990 se matematika stala pouze volitelným předmětem maturitní zkoušky.

Státní standardizované zkoušky, které zajišťovaly absolventům vstup na univerzitu, se poprvé konaly v Prusku v roce 1812 a do českých zemí (jež byly součástí Rakouska-Uherska) dorazily v roce 1849 v souvislosti s Exnerovou-Bonitzovou reformou gymnázií. Podle knihy Předpisy o zkouškách dospělosti na středních školách od Josefa Bezdíčka byla maturitní zkouška od svých počátků realizována jako zkouška státní. Zavedení maturit v roce 1849 tedy mělo zajišťovat srovnatelnou úroveň všech absolventů tehdejších gymnázií.

Zkouška se skládala ze dvou částí – písemné a ústní. V rámci písemné části museli studenti mimo jiné absolvovat písemnou práci z matematiky. U ústní části pak byli mimo jiné zkoušeni také z matematiky. Takto maturitní zkoušky (.pdf, str. 25–29) probíhaly od roku 1849 do roku 1908 na gymnáziích, od roku 1872 také na reálkách.

V roce 1908 byla přijata Marchetova reforma (.pdf, str. 37), na základě které byla v roce 1909 zrušena písemná zkouška z matematiky, ústní však zůstala zachována. Tato reforma také přinesla další rovnoprávnost maturitních zkoušek na všech školách.

V roce 1939 (.pdf, str. 99) došlo ke sjednocení gymnázií a maturitní zkouška z matematiky již nebyla povinná.

V letech 1948-1953 (.pdf, str. 99) byla matematika volitelným předmětem maturitní zkoušky.

V roce 1953 (.pdf, str. 99) byla povinná ústní zkouška z matematiky na jedenáctiletých středních školách.

V roce 1960 (.pdf, str. 99) byla zavedena povinná zkouška z matematiky na středních všeobecných vzdělávacích školách se třemi postupnými ročníky.

Od roku 1965 (.pdf, str. 99) musely povinně složit zkoušku z matematiky pouze třídy zaměřené na matematiku a fyziku.

V roce 1969 (.pdf, str. 99) byla gymnázia rozdělena na humanitní a přírodovědné větve. Povinná ústní zkouška z matematiky byla pouze pro přírodovědnou větev.

Od roku 1984 (.pdf, str. 99) byly v každém krajském městě matematické třídy. Povinná zkouška z matematiky byla pouze pro tyto třídy a to jak v písemné, tak ústní formě.

V letech 1988 a 1989 (.pdf, str. 99) se konala povinná písemná maturitní zkouška z matematiky.

Od roku 1990 (.pdf, str. 99) pak byla matematika pouze jako volitelný předmět maturitní zkoušky.

V roce 2004 byla uzákoněna podoba státní maturity, která byla poprvé realizována v roce 2011. Od té doby je matematika stále volitelnou součástí maturitní zkoušky a to jak v ústní, tak písemné formě.

O novele o střetu zájmů se v Poslanecké sněmovně hlasovalo celkem třikrát. Nejprve 14. září 2016 ve 3. čtení, kdy byla schválena. Senát 19. října 2016 vrátil novelu s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. PS tuto podobu přijala. Následně však zákon vetoval prezident, který byl 11. ledna 2017 přehlasován Sněmovnou.

Daniel Herman hlasoval pro tento zákon celkem dvakrát. Ze schůze konané 14. září 2016 byl omluven a hlasování se tedy neúčastnil. Po vrácení Senátem hlasoval pro na 53. schůzi. Rovněž po vetu prezidenta hlasoval 11.ledna 2017 pro tento zákon.