Přehled ověřených výroků

Přesnou částku, o kterou byl plat sklářům navyšován, se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V srpnu 2016 však opravdu probíhal nábor do sklárny Crystalite Bohemia a podle manažera sklárny došlo k nárůstu platu o 24 %. Kromě sklářů přijímal podnik taky skladníky, manipulační techniky nebo strojníky, přičemž po zapracování má být jejich hrubá mzda 18-25 tisíc korun. I dnes sklárna stále nabírá nové zaměstnance.

Krize zakončená uzavřením sklárny proběhla v roce 2008, v té době byla dle stránek sklárny „výroba firmy Sklo Bohemia a.s. z důvodu špatné finanční situace zastavena. Znovuotevření se sklárna dočkala v říjnu roku 2009 již pod novým jménem Crystalite Bohemia s. r. o. a s novým majitelem, podnikatelem Luborem Cervou.“

Sklárna se orientuje na automatickou (strojovou) výrobu. V posledních letech měla výrobní kapacitu 25 milionů sklenic a odlivek a 5,5 milionu dárkových předmětů ročně.

V roce 2015 byla sklárna ve Světlé největším výrobcem užitkového a dárkového skla v České republice.

Je skutečně doložitelné, že kraj Vysočina aktivně usiluje o vzbuzení zájmu žáků o technické obory. Kraj Vysočina v tomto směru vyhlašuje řadu projektů, zejména pak ve spolupráci a za podpory firmy Bosch Diesel - kupříkladu pomocí soutěže se stavebnicí Merkur či projektu Postav si své auto.

"Cílem je prostřednictvím atraktivní konstrukční aktivity – tedy stavby sportovního vozu české výroby – vzbudit zájem mladé generace o obory technického vzdělávání. Kraj Vysočina touto aktivitou přispívá do skládačky akcí zařazených do celorepublikově vyhlášeného Roku řemesel,“ uvedla radní kraje Vysočina pro oblast školství Jana Fialová.

Stavebnice Merkur se na Vysočině rovněž používá jako pomůcka na základních školách (str. 105). Koncept používání stavebnic byl rozšířen i na 1.–3. ročníky základních škol, a to prostřednictvím zcela nově vzniklé stavebnice s názvem ROTO z Vysočiny. I k této stavebnici byla vytvořena metodika a pracovní listy.

Kraj Vysočina usiluje o zefektivnění spolupráce škol a firem v oblasti technického vzdělávání a rovněž přistoupil i k finanční podpoře technických aktivit na základních školách. Žáci na vytipovaných školách mají také možnost dosáhnout motivačního stipendia (str. 105), které se odvíjí od jejich prospěchu. Ve školním roce 2015/2016 podalo žádost 1 079 žáků a podmínky splnilo 467 žáků.

Je tedy evidentní, že vůle o přilákání pozornosti žáků k technickým oborům v kraji existuje, nicméně data potřebná k podpoření efektivity těchto snah z veřejně dostupných zdrojů nebylo možné dohledat. Oslovili jsme proto odbor školství, mládeže a sportu kraje Vysočina a nyní čekáme na odpověď.

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Definice středního a malého podnikatele v případě dotačních žádosti je odvozena od doporučení Evropské komise. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv).

• Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
• V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podnikyvymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
• V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelévymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Dle informací Fondu Vysočina existovalo za minulé volební období 2013 - 2016 několik grantových programů, které bylo určeno přímo podnikatelům a živnostníkům nebo se na nich mohli podílet s dalšími žadateli. V případech kdy byl program omezen jen pro malé a drobné podniky operovali výzvy k těmto programům s omezením do 50 zaměstnanců.

Jako hlavní program určený přímo malým a středním podnikatelům lze označit program "Rozvoj podnikatelů" (výzva 2016), který pracoval v daném období s rozpočtem 40 milionu korun. Mezi další programy, které byly dle svého zaměření určeny především pro podnikatele v kraji Vysočina byly "Doprovodná infrastruktura v cestovním ruchu " v letech 2012-2013 s rozpočtem 3.2 milionu korun či "Inovační vouchery" mezi roky 2014-2015 s rozpočtem 6 miliony korun. Jen malí a drobní podnikatelé (do 50 zaměstnanců) se mohli účastnit dalších dvou programů "Prodejny regionálních produktů" (výzva 2016) v letech 2013-2016 s částkou 5.5 milionu korun a "Informační a komunikační technologie" (výzva 2016) v letech 2012-2013 s částkou 7.5 milionu korun.

Programy podporující podnikatele byly připravovány i v předchozích volebních obdobích. Zde byl zásadním programem "Rozvoj malých podnikatelů", který fungoval mezi léty 2004-2009 s celkovým rozpočtem přibližně 39 milionu korun. Bohužel jeho výzvy k porovnání již nejsou dostupné.

Milanu Plodíkovi udělujeme pravdu s výhradou, neboť výzvy jsou sice často limitovány nízkým počtem zaměstnanců, což ovšem výslovně neznamená, že by muselo jít o střední či drobné podnikatele. Je totiž třeba kalkulovat i s podniky s nízkým počtem zaměstnanců a vysokým obratem, ti by pak do zmiňované kategorie nespadly. Obecně lze ale říci, že grantové programy z fondu Vysočiny jsou vstřícné k jiným než velkým podnikům.

Žďárskou firmu Žďas v tomto roce koupila čínská skupina CEFC. Ta již některé akvizice v České republice prováděla.

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowicz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny.

S majiteli J&T Finance Group zakládá CEFC novou energetickou společnost CEFC Energy. Obecně lze konstatovat, že skupina má v globálním měřítku zájem právě o sektory finančnictví a energetiky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Výrok jako celek hodnotíme jako nepravdivý, ačkoli tvrzení o právním zakotvení je spíše pravdivý. Auditorská společnost, která forenzní audit prováděla, totiž oprávnění měla a byla i členem Komory auditorů. Naopak z veřejně dostupných zdrojů nelze doložit, že by stejné charakteristiky nesla zmíněná oponentní zpráva, kterou předložil Mackovík.

Co se týče právního zakotvení forenzního auditu, je situace poněkud komplikovaná. Audit byl zadán výzvou (.pdf) z 9. července 2013 a vypracován (.pdf) 5. listopadu 2013. V této době byly audity stále tzv. inominátní smlouvou, tedy relativně volným smluvním vztahem mimo literu zákona, kde se strany řídí primárně pravidly ve smlouvě. Nicméně často se odkazovaly skrze § 262 na obchodní zákoník, čímž přebraly některé jeho hlavní zásady (např. takto).

V téže době už však byl napsán, schválen a v platnosti nový občanský zákoník, který čekal na účinnost do 1. ledna 2014. Ten vymezuje právní rámec auditu v rámci smluv o kontrolní činnosti § 2652, přičemž takový vztah již nemá obchodněprávní rozměr. Forenzní audit je pak jeho zvláštní typ využívaný při podezření z protiprávní činnosti. Zadaný audit můžeme podřadit i pod "ověřování jiných ekonomických informací" podle zákona o auditorech (§2, písm. c), ten však nevymezuje vztah jako takový.

Ve skutečnosti tedy v tuto chvíli audit právně zakotven je a jde o standardní závazkový vztah, v době zadání a vypracování auditu se však opravdu řídil primárně smluvními ustanoveními. Přesné znění smlouvy o provedení auditu bohužel nemáme k dispozici, nelze tedy říci, nakolik byla smlouva vypracována z obchodněprávního charakteru.

Nepravdivé je stěžejní tvrzení výroku, a to stran nekompetentních osob, tedy že auditoři provádějící audit neměli auditorské zkoušky a nebyli tedy zapsáni v Komoře auditorů. Audit však neprováděly auditoři-fyzické osoby resp. OSVČ, ale auditor-společnost k tomu oprávněná podle zákona o auditorech (§3, odst. 2), a ta zapsaná v Komoře auditorů je a byla i v době vypracování auditu. Byla tedy plně oprávněná k vypracování takového auditu.

Pravdivým je tvrzení o počítání pneumatik, manažerské shrnutí auditu (.pdf, str. 66) skutečně obsahuje formulaci o "prostém odhadu", a to konkrétně: " Chybějící pneumatiky na skladě v porovnání s výpisem skladu: na skladě mělo být 226 ks pneumatik, prostým odhadem byl jejich počet jen cca 50 %."

Jako zmiňovaný protiaudit má Stanislav Mackovík patrně na mysli svoji Oponentní zprávu (.pdf), ze které však nejde zjistit, zda se jedná o skutečný audit, neboť neobsahuje žádnou informaci o společnosti, která audit měla vykonat či nějakou jinou informaci. V něm jsou vyvraceny některé ze závěrů z forenzního auditu původního a skutečně obsahuje informaci (.pdf, str. 29), že forenzní audit měl proběhnout za nestandardně krátký časový interval.

Firma NEXIA AP, a.s., která původní audit prováděla, se k této oponentuře vyjádřila, k dispozici je však pouze jeho shrnutí. V něm firma jednoznačně vyvrací námitky Stanislava Mackovíka. Zároveň je v dokumentu jeho oponentura označována pouze jako "jeho oponentní zpráva," a ne jako audit či protiaudit.

Stanislav Mackovík ve svém výroku zpochybňuje kvalitu a kompetenci auditorů zdravotní záchranné služby, přičemž ale nemá pravdu, když tvrdí, že ověřoval nekvalifikovaný auditor nezapsaný v Komoře. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo Zuzanu Kocumovou z funkce statutární náměstkyně hejtmana a členky Rady Libereckého kraje 25. listopadu 2014. Návrh na odvolání podal Klub Starostů pro Liberecký kraj a pro hlasovalo 35 zastupitelů, zatímco pouze 4 byli proti.

Důvodem, který pro odvolání deklaroval koaliční partner Kocumové, tedy Starostové pro Liberecký kraj, byly tyto skutečnosti:

- selhání v řízení resortu zdravotnictví a sportu, nekoncepční a odkládaná řešení konceptu rozvoje zdravotnictví v Libereckém kraji,

- zásadní rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje, zejména neshody v řešení klíčových investičních akcí,

- absence týmové spolupráce a její vyslovení nedůvěry jednotlivým členům rady,

- neúplná a zejména velmi často nepravdivá a zavádějící mediální sdělení, která poškozovala obraz kraje, práce členů rady a zastupitelstva před občany celého Libereckého kraje.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nepodařilo dohledat podobný případ odvolání z rady Libereckého kraje. Zda šlo v tomto o managerské selhání, je spíše interpretace Mackovíka.