Přehled ověřených výroků

Předseda ODS Petr Fiala s největší pravděpodobností narážel na obchodní vztahy nejen mezi Spojenými státy a Čínou. Ve svém předvolebním programu Donald Trump tuto otázku opravdu řeší.

Konkrétně v sekci „Obchod“ se píše, že použije všechny zákonné prostředky, které mu prezidentský úřad umožňuje, k nápravě obchodních nesrovnalostí, pokud Čína neukončí nelegální aktivity, a to formou zavedení obchodních cel v souladu s článkem 201 a 301 obchodní úmluvy z roku 1974.

Dalším z jeho bodů v této agendě je vyjednávání nových podmínek v rámci partnerství v NAFTA (North American Free Trade Agreement) s cílem získat lepší podmínky pro americké pracovníky. Pokud na to nebudou strany ochotné přistoupit, je Trump připraven z tohoto partnerství odejít a zrušit pro Mexičany výhodné podmínky, které znemožňují Američanům získat práci.

Dalším předvolebním slibem je odstoupení od Transpacifického partnerství (Trans-Pacific Partnership), které bylo vyjednáno Obamovou administrativou. Jeho cílem mělo být prohloubení ekonomických vztahů mezi jednotlivými členy, například snížením celních poplatků.

Zavedení cel v případě obchodu s Čínou lze vnímat jako ochranu především vlastního trhu a podporu amerických výrobků. Na druhou stranu to snižuje konkurenci a omezuje svobodné podnikání ekonomických subjektů na území cizího státu.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

ODS pro příští prezidentské volby zvažuje dvě alternativy – postavit vlastního kandidáta, nebo podpořit jinou osobnost. Primárním cílem občanských demokratů je porazit současnou hlavu státu. Fiala to uvedl v rozhovoru pro ČTK na počátku února.

Vyššího cíle prezidentské volby, která proběhne na začátku roku 2018, chce ODS dosáhnout i za cenu vzdání se vlastního kandidáta, pokud by se ukázalo, že není s to prezidenta Zemana porazit. V tom případě by pak podpořila kandidáta jiného. Zatím ale počítá s oběma variantami.

„Jsem připraven jednu z nich preferovat podle toho, co bude mít větší šanci na úspěch. Politický cíl je, aby nepokračoval Miloš Zeman ve funkci prezidenta, abychom měli prezidenta, který společnost sjednocuje, nikoli rozděluje, nezpochybňuje naši zahraničněpolitickou orientaci včetně euroatlantické vazby a chová se důstojně a nedělá alternativního premiéra na Hradě,“ řekl Fiala. Avizoval však, že adeptem na prezidentský post by měl být někdo, kdo má zkušenosti s veřejným prostorem.

V roce 2013 vydala OECD a státy G20 Akční plán eroze základu daně a přesouvání zisku (anglická zkratka BEPS), jehož součástí je omezit erozi daně prostřednictvím vysokých úroků na úvěr (.pdf, str. 19, Akční oblast 4).

Na výsledky Akčního plánu zareagovala v prosinci 2015 Rada EU, načež v lednu 2016 podala Komise návrh na vydání směrnice týkající se praktik vyhýbání se daňovým povinnostem. Tato směrnice byla přijata 12. července 2016.

Směrnice reaguje na předchozí snahy OECD a v článku 5 pak vymezuje počet případů, ve kterých je daňový poplatník povinen platit daň při přesunutí svých aktiv do jiného členského státu nebo třetích zemí. Nová situace tak kopíruje stav na obrázku vpravo, kdy by při použití stejného postupu jako předtím musela nyní společnost A zaplatit daň při převodu svých aktiv již ve svém členském státě.

Návrh směrnice byl součástí balíčku opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a patří mezi první schválené předpisy týkající se obcházení daní. Komise v říjnu 2016 navrhla další daňové směrnice, konkrétně směrnici, která se zabývá hybridními nesoulady se třetími zeměmi a směrnici o společném základu daně z příjmu právnických osob, žádná z nich však prozatím nebyla schválena.

Rok 2009 skutečně přinesl pokles HDP. Svůj vliv na to měla především hospodářská krize, a tedy propad zahraniční poptávky.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že po období dlouhého růstu mezi lety 1993–2008, který těžil především z přílivu přímých zahraničních investic či začlenění ČR do hospodářského prostoru EU, došlo v roce 2009 k propadu ekonomiky. Tehdy HDP pokles l o více než 4 % ve srovnání s rokem 2008. Pokles byl nejznatelnější ve druhém čtvrtletí roku 2009 – představoval – 4,9 % HDP.

Zdroj: ČSÚ (.pdf, str. 1)

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako pravdivý, protože popisuje většinu zmíněných skutečností korektně. Údaj o vydaných dluhopisech se záporným výnosem však nelze ověřit.

Ačkoliv není povinnost ministerstva financí financovat státní dluh výslovně stanovena, dá se jistě podřadit pod působnost ministerstva financí jako ústředního orgánů pro státní rozpočet a pro státní pokladnu, což vyplývá ze zákona o zřízení ministerstev, konkrétně z § 4.

Co se týká části výroku o snižování státního dluhu, ta je také popisována pravdivě. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že v roce 2013, tedy v roce nástupu Andreje Babiše jako ministra financí, byl státní dluh 1683,3 miliard Kč. Informace MF z 10. února o současné výši státního dluhu pak uvádějí, že se státní dluh v roce 2016 snížil na 1613,4 miliard Kč.

Údaj o vydání dluhopisů se zmíněným záporným výnosem -1,033 nelze na stránkách ministerstva financí o výsledcích aukcí dohledat. Přesto je však možno například zjistit, že v lednu byly prodány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 12 706 600 000 Kč za průměrný výnos - 1,722.

Celkový počet napůjčovaných prostředků s nulovým nebo záporným úrokem bylo v roce 2015 (.pdf, str. 82) 105,4 miliard Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 145,7 miliard Kč, ve zprávě o řízení státního dluhu z roku 2014 není tato informace uvedena, celková částka z dostupných zdrojů tedy činí přibližně 250 miliard půjčených prostředků za nulový či záporný úrok.

Z takto půjčených peněz se záporným výrokem bylo (z roku 2014 znovu nejsou tyto informace dostupné) získáno do státního rozpočtu v roce 2015 (.pdf, str. 82) 524,9 mil. Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 935,3 mil. Kč. Celkem tedy přibližně 1 460 mil. Kč.

O spekulacích úředníků MF, respektive o výsledcích auditu, který ztrátu 14 miliard objevil, informoval mimo jiné zpravodajský server iDNES.cz na základě zjištění serveru Ihned.cz (článek je zde však dostupný pouze pro předplatitele). Mělo se jednat o riskantní zajišťovací operace spojené se státním dluhem, které úředníci ministerstva financí uzavírali v období 2004 až 2012

Až na informaci o vydáním dluhopisech s konkrétně zmíněným výnosem, který je dle webu ministerstva ještě nižší, jsou informace podané Andrejem Babišem korektní, proto je tak i hodnocen celý výrok.

Poslankyně a členka Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů Jana Lorencová poskytla v prosinci 2016 rozhovor Parlamentním listům, kde se negativně vyjádřila na adresu vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie a zejména jejích členů.

V rozhovoru kritizovala zejména účast členů komise, včetně jejího předsedy Pavla Blažka, na oslavě advokátní kanceláře vlivného právníka Radka Pokorného. Informaci tehdy přinesl server Neovlivní.

Důvěru vládě, v níž jsou členy i ministři ANO a Milan Chovanec (ČSSD), vyslovila sněmovna v únoru 2014. Všech 47 poslanců hnutí ANO důvěru vládě v hlasování vyjádřilo. Pavel Blažek hlasoval proti vyslovení.

Blažek ale patrně naráží na pnutí v koalici v rámci boje o reorganizaci policie, který hnutí ANO svedlo se svým koaličním partnerem. Andrej Babiš hrozil v případě schválení reorganizace vypovězením koaliční smlouvy, to se však nestalo a celá situace okolo policie se uklidnila. Také Robert Pelikán pohrozil svou demisí. Vládní koalice nakonec celou situaci ustála a pokračuje ve stejném složení. Ministr Babiš na schůzce u prezidenta Zemana spolu s ministrem Chovancem zmírňovali napětí, které v koalici při reorganizaci policie vzniklo.

Současného policejního prezidenta jmenoval do funkce ministr vnitra Milan Chovanec v dubnu 2014. Za policejního prezidenta skutečně nese zodpovědnost vláda, konkrétně ministr vnitra. Tato odpovědnost však není obsahem Ústavy České republiky, ale zákona č. 273/2008 Sb., tedy zákona o policii. Zákon o Policii České republiky v § 5 říká, že „policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi“.

Návrh, o kterém Babiš mluví, popisujeme podrobně v předchozím výroku. Novela zákona o elektronických komunikacích, předložená skupinou senátorů v čele s Alenou Dernerovou, prošla v Ústavně-právním výborem Senátu (.doc), Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu (.doc) a také Stálou komisí Senátu pro sdělovací prostředky (.doc).

Zápisy z jednání všech těchto tří orgánů jsou velmi vágní a nelze z nich vyčíst, jak konkrétně jednání probíhala. Uvádí se zde, že se o zákonu vedla „obsáhlá rozprava“ (Výbor pro hospodářství), kde vystupoval i zástupce regulátora a MPO. Konkrétní průběh a „apokalyptická slova“ nelze vzhledem k nekonkrétnosti zápisů z jednání doložit, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Odpor senátorů ČSSD a ODS popisujeme v dalším výroku.

V září 2016 zveřejnila EU odhad mezery ve výběru DPH, tzn. odhadovanou ztrátu mezi tím, co bylo skutečně vybráno, a tím, co vybráno být mělo. Nejnovější odhady přináší data z roku 2014. V tomto roce mezera EU-27 byla u DPH 159 460 milionů eur (.pdf, str. 2).

Česká republika patří k zemím, kde se daňová mezera pohybuje na vyšších číslech, tedy na 15 %. V roce 2014 to bylo 2 233 milionů eur. Roční ztráta příjmů z podnikové daně se pohybuje od 50–70 miliard eur do 160–190 miliard eur (.pdf, str. 1).

Niedermayer mluví ve svém výroku o evropské úrovni této problematiky a čísla jeho tvrzení potvrzují. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Takzvaný proces extradice se v České republice obecně od r. 2013 řídí zákonem o mezinárodní justiční spolupráci. Obecně proto, že jednotlivé procesy vydání se mohou lišit podle toho, jaké smlouvy mezi sebou státy uzavřely, viz § 3. V případě USA však uzavřené smlouvy nemají na roli obou ministrů vliv, viz původní smlouva z roku 1925 s prvním dodatkem z r. 1935 (eng) a druhý dodatek z r. 2006 (eng, cz).

Podle § 95 zákona o mez. justiční spolupráci o vydání rozhoduje krajský soud, do tří měsíců od vydání rozhodnutí pak může ministr spravedlnosti podat návrh na přezkum Nejvyššímu soudu, pokud toto rozhodnutí zpochybňuje.

V USA postupuje proces (kap. 9–15.700 - Foreign extraditional requests) tak, že v předsoudní i závěrečné fázi asistuje případu zejména Office of International Affairs (OIA), úřad spadající pod ministerstvo spravedlnosti. Důležité slovo má ovšem také ministerstvo zahraničí, ministr zahraničí totiž může kladné extradiční rozhodnutí zvrátit .

Zaorálkovo vyjádření je tedy v obou částech korektní.

Miroslava Němcová citovala věty Newta Gingriche, jednoho z podporovatelů Donalda Trumpa.

Výrok byl v Otázkách vyřčen v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do křesla prezidenta USA. Nepochází však přímo z úst zvoleného kandidáta, nýbrž od bývalého republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche, který byl před volbami jedním z Trumpových nejvýraznějších podporovatelů.

V rozhovoru pro komerční stanici CBS odpověděl na otázku, zda by měly Spojené státy pomoci Estonsku v případě ruské invaze, následující: „Estonsko je na předměstí Petrohradu. Rusové nemusí nutně přejít hranici vojenskou cestou. Mohou udělat to, co na Ukrajině. Nejsem si jist, zda bych riskoval jadernou válku kvůli místu, které je na předměstí Petrohradu. Myslím, že bychom měli přemýšlet, co tyto věci znamenají.“

Protože byl význam vět poslankyně za ODS identický, výrok hodnotíme jako pravdivý.