Přehled ověřených výroků

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

V tuto chvíli je přebytek státního rozpočtu poměrně vysoký. Prozatím máme k dispozici průběžné plnění státního rozpočtu v průběhu roku 2016. Přebytek za období leden až srpen 2016 je 81,19 mld. Kč. Pro srovnání za stejné období v roce 2015 (leden až srpen) dosáhlo saldo 18,97 mld Kč. V roce 2014 byl naopak deficit 14,76 mld. Kč (období leden až srpen 2014). Lze tedy říci, že prozatímní přebytek rozpočtu je ve srovnání s minulými vysoký.

Co se týká příčin, podle Zemana vláda méně utrácí za investiční výstavbu. Toto ve své zprávě uvádí i ministerstvo financí v kapitole o kapitálových výdajích. „Mimořádně nízké je především čerpání investičních prostředků ve státních fondech, především v SFDI, vlivem nepřipravenosti staveb.”

Pro srovnání uvádíme v tabulce kapitálové výdaje v období leden-srpen za rok 2015 a 2016 a výdaje výše zmíněného Státního fondu dopravní infrastruktury.

Údaje v mld Kč

2015

2016

Kapitálové výdaje

77,12

46,55

SFDI

9,96

7,27

Saldo státního rozpočtu

18,97

81,19

Zdroje dat v tabulce: Pokladní plnění2015 (.xls) a Pokladní plnění 2016 (.xls)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásadní reforma Policie ČR a na ni navazující zákony začaly být připravovány již v letech 2007-2008. Vznik reformy započal zákonem o Policii ČR č. 273/2008 Sb. s účinností 1. ledna 2009 a to pod vedením tehdejšího ministra vnitra Topolánkovy vlády Ivana Langra. Ke stavu reformy a jejímu průběhu se vyjádřil v roce 2012 i tehdejší ministr Jan Kubice.

I přes proklamovaný status quo a tvrzení o pokračování reformy ve více méně nezměněné podobě se ale ve stejném období objevil návrh na opětovné sloučení ÚOOZ a Protidrogové centrály, a to i přes výše zmíněné vyjádření ministra. Hlavním podporovatelem byl tentýž ministr Kubice. Proti návrhu byl především tehdejší policejní ředitel Lessy a ředitel ÚOOZ Šlachta. Z návrhu nakonec sešlo.

Jak je patrno, dobíhající policejní reforma je stále živým tématem. Přípravě a provedení bylo věnována opravdu řada let a byla pod kuratelou několika vlád v období mezi léty 2007-2016.

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Sdružení místních samospráv ČR se aktivně podílelo na prosazení novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno podle starého občanského zákoníku jako zájmové sdružení právnických osob 5. února 2008 a jeho základními cíli je dle stanov (.pdf, čl. 1 odst. 1) „hájení společných zájmů a práv obcí, městysů a měst“. Dle zprávy SMS ČR jej založilo přes 250 starostů a dnem vzniku se stalo druhou profesní organizací měst a obcí po Svazu měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1995. Jan Pijáček se na ustavujícím Republikovém shromáždění v lednu 2008 stal předsedou SMS ČR a od dubna 2009 do dubna 2013 působil jako 1. místopředseda sdružení. Současný počet členů sdružení nelze z veřejných zdrojů určit. Dle vlastních stránek mělo Sdružení místních samospráv ČR „lví podíl“ na schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2013, která posílila rozpočty menších obcí. Předsednictvo sdružení v srpnu 2011 podpořilonávrh (.pdf) ministerstva financí a v září roku 2011 členové sdružení pochodovali k Úřadu vlády na podporu výše zmíněného návrhu, kde jim tehdejší premiér Nečas přislíbil schválení zákona do konce října. Novela se ale nakonec nedostala ani na program jednání vlády a SMS ČR se rozhodl protestovat.

Další novela zákona (která základními body kopírovala návrh ministerstva financí) byla předložena skupinou poslanců 28. listopadu 2011 a SMS jej znovu podpořilo, nyní opakovanědebatami v krajích se zákonodárci a apelováním na premiéra. Nakonec se ale vláda rozhodla předložit upravený návrh (.pdf) zákona sama, přičemž v návrhu zmínila (.pdf, str. 12 (poznámka pod čarou)) účast SMS ČR v rámci pracovních skupin pro zmíněnou novelu.

Již v koaliční smlouvě (.pdf, str. 7) vlády Petra Nečase se počítalo se změnou RUD na základě spolupráce s těmito organizacemi.

„Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne koalice nový zákon o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů.“

Podíl na schválení zmíněné legislativy tedy tato sdružení skutečně měla. Přímo v Poslanecké sněmovně je tlačili zejména zástupci hnutí STAN, kteří figurovali na společné kandidátce s TOP 09.

Co se týče členství, Svaz měst a obcí podle svého webu sdružuje zhruba 2600 obcí a měst, konkrétní údaj o počtu členů ve Sdružení samospráv se nám nepodařilo dohledat. I přes tuto chybějící informaci je výrok hodnocen jako pravdivý.

Hnutí ANO v Libereckém kraji nemá ve svém volební programu žádnou zmínku o uprchlické krizi nebo migrantech. V programu mají body, které se týkají obecné bezpečnosti v kraji.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou vzhledem k záměně instituce. Je pravdou, že se zmíněné směrnice připravují, chystá je ovšem Evropská komise a nikoli Evropský parlament.

Balíček návrhů nařízení a směrnic o sjednocení azylové a sociální politiky připravuje Evropská komise a nikoli Evropský parlament. Komise v květnu představila první a v červenci druhou část návrhů nařízení o sjednocení azylové politiky, v březnu vypracovala návrh směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou disponuje dle Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 126) až na výjimky pouze Evropská komise. Role Evropského parlamentu dle již zmíněné smlouvy (.pdf, str. 126) spočívá v podílení se společně s Radou na přijetí návrhů legislativních aktů (směrnic, nařízení, rozhodnutí), které vypracovává právě Evropská komise.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Problematikou vytvoření jednotné evropské armády se zabývali předsedové vlád V4 na společném setkání, které se konalo 26. srpna 2016 ve Varšavě. Téma během jednání přednesl premiér Sobotka i maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán během tiskové konference před jednáním nadnesl několik témat, mezi nimiž bylo i to o společné evropské armádě: „Musíme dávat prioritu bezpečnosti, a to vytvářením společné evropské armády.“ (Studio ČT24, 9:49) Zásadně proti znovuotevření otázky společné evropské armády nebyli ani ostatní účastníci schůzky, včetně hosta jednání, německé kancléřky Merkelové.

Setkání ve Varšavě mělo mimo jiné za cíl otevřít možná témata a pozice pro budoucí jednání o směřování evropského bloku, proto by otázka bezpečnosti a možnosti společné obrany mohla zaznít také na neformální schůzce hlav států EU konané 16. září 2016 v Bratislavě.