Přehled ověřených výroků

Za působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí ČR opravdu došlo k mnohým personálním změnám a také strukturálním reorganizacím. Zda se však jedná o "decimaci" a největší výměny za posledních 20 let, nehodnotíme.

Podívejme se na souhrn některých významných změn, které se za Babiše na MF odehrály. Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí 29. ledna 2014. V únoru byli jmenováni mimo jiné náměstci Lukáš Wagenknecht (audit) a Simona Hornochová (daně). K 1. dubnu 2014 byla provedena organizační restrukturalizace a došlo k personálním změnám s cílem „zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu“, jak se píše v tiskové zprávě na webu MFCR.

Přehled změn na MF ČR v prvních třech měsících připravil web E15.cz:

"Pod Babišovým vedením se struktura MF zásadně proměnila:

29. ledna - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl jmenován do funkce vicepremiéra a ministra financí.
1. února - Vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím ministerstva financí (MF) se stal Marek Zeman. Ve funkci nahradil Ondřeje Šrámka.
3. února - MF informovalo, že novými náměstky byli jmenováni Lukáš Wagenknecht (finanční řízení a audit) a Simona Hornochová (daně a cla).
7. února - Novým šéfem legislativního odboru MF se stal Robert Pelikán. Ve funkci nahradil Michala Švorce.
10. února - MF informovalo, že novým ředitelem Finančního analytického útvaru (FAÚ) byl jmenován Libor Kazda. Předchozí ředitel FAÚ Milan Cícer z rodinných důvodů požádal o přeřazení na českobudějovické územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
17. února - Funkce náměstka pro hazard a majetek státu se ujal Ondřej Závodský. Řízením úřadu MF byl pověřen Jiří Nováček. Ministr Babiš zároveň odvolal náměstka Radoslava Bulíře, jenž se přesunul na pozici ředitele odboru pro rozvoj informačních technologií.
26. února - Ministr Babiš odvolal ředitele Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jana Řeholu. Řízením odboru byl pověřen Karel Blaha, který přišel z úřadu vlády.
Polovina března - Byl odvolán ředitel ministerského Auditního orgánu Václav Štraser, který kontroloval rozdělování evropských dotací.
18. března - Ministr Babiš odvolal ředitele Státní tiskárny cenin Richarda Bulíčka. Řízením podniku byla dočasně pověřena zástupkyně generálního ředitele Olga Dudková.
21. března - V tisku byla zveřejněna informace o odchodu Jana Málka z funkce ředitele kontrolního odboru MF.
24. března - Ministr Babiš odvolal k 1. dubnu náměstka pro finanční trh Radka Urbana.
31. března - Ministerstvo financí informovalo, že generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk odstoupí k 1. dubnu z funkce. Vedením úřadu byl dočasně pověřen náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
1. dubna - Ministr Babiš odvolal náměstkyni pro mezinárodní vztahy Evu Anderovou, ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu Luďka Novotného, ředitele odboru Účetnictví a audit Petra Plesnivého a ředitele odboru Bezpečnost a krizové řízení Radomíra Kopa. Na ministerstvu financí skončil také ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Igor Fojtík.
- Řízení sloučené sekce finančního trhu a mezinárodních vztahů se ujal Martin Pros, kterého nominovala na náměstka koaliční ČSSD. Agenda strategických společností a investičních pobídek byla převedena přímo pod ministra Babiše. Odbor Kabinet ministra byl zrušen a místo něj vzniklo samostatné oddělení, které spadá do sekce Kabinet a řízení úřadu."

Někteří z nových náměstků však na ministerstvu nevydrželi: po neshodách s Babišem odešel v červnu 2015 Lukáš Wagenknecht, který vedl auditorský tým a dostal se do sporu s Karlou Šlechtovou ohledně pochybení v zakázce na systém monitorující čerpání dotací. (Wageknechtovi byl nabídnut post politického náměstka, ten však odmítl.) Odešel také náměstek pro mezinárodní vztahy Martin Pros (nominován ČSSD), a to poté, co bez Babišova vědomí požádal Českou národní banku o prověření manipulace s pražskou mezibankovní sazbou. (Pros poté přešel na Ministerstvo zahraničních věcí.) Z funkce náměstkyně odešla také Simona Hornochová (na starost měla daně): nepřihlásila se do výběrového řízení, které požadoval nový služební zákon, údajně proto, že jí Babiš oznámil, že už ji jako náměstkyni nechce. Odešel také náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, působil na ministerstvu už před Babišovým nástupem a odešel do Evropského účetního dvora.

Od 1. června, kdy se o celé otázce reorganizace policie začalo psát, Pavel Bělobrádek opravdu s vyjádřením vyčkával. Až 8. června 2016 řekl, " že šéfové stran dnes dostali o slučování informaci. (...) Vyslechli jsme si pouze zdůvodnění policejního prezidenta a doplnění ministra vnitra s tím, že jsem si se zájmem vyslechl věci, které tam říkal ministr spravedlnosti a ministr financí." Dále doplnil, že " s úsudkem chce počkat, jde podle něj o velmi citlivou věc." Dále také řekl, že " již proběhlo koaliční jednání k reorganizaci policie. Osobně se nejdříve seznámím s výsledky sněmovního výboru, nebudu dělat unáhlené soudy. "

Dále 9. června reagoval převážně na prohlášení ministra Babiše a k samotné kauze prohlásil, že je " na straně zákona. Policie je nezávislá a policejní prezident nemá dělat věci podle vůle politiků. (...) Případné sloučení útvarů je ale podle něj tak citlivé, že je třeba zároveň vyvrátit podezření z ohrožení vyšetřování živých kauz, což je teď na ministru vnitra, popřípadě policejním prezidentovi. "

10. června mj. dodal, že " pokládá za chybu, že policejní prezident a ministr vnitra se svým záměrem neseznámili partnery a veřejnost dříve. Za chybu pokládá i reakci ANO, které kvůli administrativní změně v řízení policejních útvarů vyvolalo dohadovací koaliční jednání a hrozí demisemi. "

Ministr Babiš poměrně korektně vyčísluje, o kolik se zvýšily schodky během vlád zmíněných předchůdců. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Státní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %.

Růst HDP v jednotlivých letech shrnují i následující tabulky. Z nich je patrné, že během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí rostla ekonomika poměrně vysokým tempem. Během funkčních období Miroslava Kalouska se období růstu střídalo s obdobím recese. Aktuální růst, ze kterého těží Andrej Babiš, je relativně vysoký a stabilní (pro rok 2016 počítá ministerstvo s růstem 2,2 %, pro příští rok 2,4 %; průměrný růst v letech 2014–2017 by byl 3,0 %).

Lze tedy říci, že během působení Bohuslava Sobotky v resortu financí ekonomika rostla rychleji než za současného ministra. Ten si však „užívá“ mnohem vyšší průměrný růst než Miroslav Kalousek.

x20012002200320042005200620072008 Růst HDP3.11.63.64.96.46.95.52.7 Státní dluh345.0395.9493.2592.9691.2802.5892.3999.8 Meziroční zvýšení dluhux50.997.399.798.3111.389.8107.5

x2009201020112012201320142015 Růst HDP-4.82.32.0-0.8-0.52.74.5 Státní dluh1,178.21,344.11,499.41,667.61,683.31,663.71,673.0 Meziroční zvýšení dluhu178.4165.8155.3168.315.7-19.79.3 Zdroj: ČSÚ

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

Reakci mezi těmito daty se nepodařilo dohledat v tiskovém servisu ministerstva vnitra, na twitterovém účtu ministerstva ani Milana Chovance, ani v médiích.

Počítáno od data pronesení výroku (15. 6. 2016), ještě 14 dní předtím popíralo ministerstvo vnitra, že by mělo jakékoliv zprávy o organizačních změnách v policii, zatímco 7 dní před tím již o této reorganizaci ministr Chovanec hovořil jako o připravovaném kroku. Ministerstvo zjevně reorganizaci tajilo až do poslední možné chvíle, 10 dní před vysíláním, tedy 5. 6. 2016 stále ještě žádné oficiální zprávy o spojen útvaru neexistovaly. Andreji Babišovi tedy dáváme zapravdu.

Podle zákona § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna.

Podle Zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 101 č. 90/1995 Sb.) „Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona.“ Vzhledem k tomu, že rozpočtový rok je shodný s kalendářním (podle § 2 zákona č. 218/2000 Sb.), odpovídá termín konci září.

Od ledna 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí došlo v čele obou úřadů ke změnám. Už na konci dubna 2014 rezignoval na svůj post generálního ředitele finanční správy Jan Knížek. Řízením byl pověřen Jiří Žežulka. Ještě na podzim však došlo k další změně, ředitelem Generálního finančního ředitelství se stal Martin Janeček.

V červenci 2014 podal generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný žádost o propuštění ze služebního poměru. Vedením celní správy byl na základě výběrového řízení pověřen Petr Kašpar. Ten ovšem vydržel ve funkci pouze zhruba rok a půl. Poté, co byl v květnu tohoto roku protimafiánským útvarem zatčen jeden z jeho podřízených Kašpar, rezignoval. Dle oficiální zprávy Ministerstva financí odstoupil ze zdravotních důvodů.

Změny ani na jedné z institucí nepodléhaly mediální debatě mezi jednotlivými stranami koalice, jako je tomu aktuálně v případě změn ve strukturách Policie ČR.

Starosta Frýdlantu a kandidát ODS na hejtmana Dan Ramzer se zmiňuje o události, která se udála v druhé polovině minulého roku. Novoměstská společnost Unitas tehdy nabídla jako jedna z mnoha ubytování pro křesťanské irácké uprchlíky, jejichž přesun do ČR organizoval nadační fond Generace 21.

Nové Město pod Smrkem informovalo 28. srpna 2015 na svých webových stránkách o skutečnosti, že společnost Unitas, s. r. o. , vlastník místního JCampu, nabídla nadaci Generace 21 ubytování pro křesťanské uprchlíky, jejichž první skupina dorazila z Iráku do České republiky v lednu tohoto roku. Na následném veřejném zasedání (.pdf) zastupitelstva se o problému strhla diskuze a na zasedání (.pdf) o dva měsíce později byla zastupitelstvu předložena petice, kterou podepsalo 18 % dospělých občanů města, na základě které se zástupci města jednomyslně usnesli na jednání se společností Unitas o odstoupení od záměru ubytovat zmíněnou skupiny uprchlíků. Na osmém zasedání (.pdf) města ujistil všechny jednatel společnosti, že se opravdu hovoří jen o jedné z několika nabídek a pravděpodobnost, že budou uprchlíci umístěni do jejich kempu, je docela malá.

Jak uvádí nadační fond, ve skutečnosti se rozhodl umístit běžence do zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy, ve Smilovicích u Třince nebo v Brně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože měl být skutečně v Novém Městě realizován projekt pod záštitou Generace 21.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.

Politickou minulostí kandidátů hnutí ANO do krajského zastupitelstva do Libereckého kraje se zabýváme ve výroku Jitky Volfové. Mezi kandidáty ANO do kraje jsou skutečně lidé s žádnou nebo velmi krátkou politickou zkušeností a i to obvykle jen na komunální úrovni.

Co se celostátní úrovně týče, v poslaneckém klubu hnutí ANO najdeme řadu lidí, kteří již zkušenost s politikou mají. Sám předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek byl dlouholetým členem ČSSD, za tuto stranu byl zastupitelem na komunální a krajské úrovni. Členkou ODS pak byla místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová. Členkou ČSSD byla i Věra Jourová, současná eurokomisařka, která byla v roce 2013 zvolena poslankyní za hnutí ANO. Poslanec Matěj Fichtner byl členem TOP 09. Další poslanci za hnutí ANO pak v minulosti kandidovali za jiné strany jako nestraníci, např. Roman Procházka kandidoval v letech 2006 a 2010 za ODS, ministr Richard Brabec kandidoval v roce 2002 do Sněmovny na kandidátce US-DEU, poslankyně Martina Berdychová v roce 2006 za SNK-ED.