Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kraje ve skutečnosti v posledním období využívají výrazně méně své pravomoci zákonodárné iniciativy.

Zastupitelstva krajů disponují zákonodárnou iniciativou na základě článku 41 odst. 2 Ústavy České republiky.

„Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.“

Kraje tohoto práva skutečně využívají. V tomto volebním období jde o 12 návrhů zákonů. Pro srovnání použijeme podobně dlouhá období. Od posledních voleb do Poslanecké sněmovny uplynuly 2 roky a 11 měsíců, pro zjednodušení využijeme dobu 3 let u minulých volebních období. Pro komparaci tak jdou vybrat volební období počínající rokem 2002, kdy kraje již reálně fungovaly po celou dobu mandátu Poslanecké sněmovny.

2002-20062006-2010 2010-20132013 - doposud 27212212

Údaje vycházejí z webu Poslanecké sněmovny, konkrétně z informací o sněmovních tiscích za jednotlivá volební období. Číslo předložených návrhů kraji lze zjistit přes filtr vyhledávání - konkrétně přes typ navrhovatele.

Filtr Poslanecké sněmovny vytvoří přehled všech takových návrhů zákonů, které kraje předložily. Z nich jsme ručně odpočítali ty, které byly předloženy ve 4. roce daného volebního období - v tabulce výše je pak zanesen celkový počet návrhů ve srovnatelných obdobích. Přikládáme printscreen minulého a aktuálního období.

Daňová Kobra je tým, který bojuje proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, jak uvádí v prezentaci své činnosti.

Kobra pravidelně umisťuje výsledky svého snažení na svých webových stránkách a zároveň zde Finanční správa předkládá tiskové zprávy průběžně hodnotící tuto činnost, respektive uvádí celkový počet finančních prostředků, které Daňová Kobra od svého vzniku v dubnu 2014 zachránila.

Z tabulky ve zprávě z 2. února 2016 je naznačeno, kolik z těchto zachráněných prostředků (v té době asi 4,1 miliardy) bylo zachráněno prevencí krácení daní a kolik náhradou vzniklé škody, což je pro Kobru typický druh činnosti, kterým dosahuje těchto výsledků.

Vyhodnocení projektu Daňová Kobra

Poslední taková tisková zpráva byla vydána 10. srpna 2016 a uvádí, že zachráněno bylo již téměř 6,2 miliardy korun. Do této částky není započítáno 166 milionů na krácení daní, o kterých vydala Policie ČR zprávu 23. srpna 2016.

Když tyto dvě částky sečteme, opravdu se dostaneme ke zmíněným zhruba 6,5 miliardám korun.

Výrok Miroslava Kalouska je založen na jeho předchozím projevu z 22. prosince 2015, kdy v PSP ČR prohlásil, že " pan ministr financí sám několikrát osobně veřejně prokázal, že zneužívá již ta data, která jsou teď k dispozici. Uvedu malý příklad. Pan ministr, a je to dohledatelné, zde na mikrofon několikrát prohlásil při diskusi o elektronické evidenci tržeb, že Vietnamci neplatí daně. Jako bývalý ministr financí dobře vím, že je možné, aby ministr financí konstatoval, že k velkým daňovým únikům dochází v těch či oněch sektorech, že k velkým daňovým únikům dochází v oblasti stavebnictví nebo pohostinství. Ale neexistuje mechanismus, jak legálně se dostat k placení či neplacení daní z hlediska národnosti. Jediným mechanismem je, že prostě pan ministr někomu zadal úkol, aby mu projel všechny lidi s vietnamským jménem a podal mu tuto informaci, což už je informace, na kterou nemá právo, a pokud ji vyžádal, tak ty informace zneužil. A vyjádření, že Vietnamci neplatí daně, je stoprocentní důkaz, který provedl ministr financí sám na sobě, že zneužívá již dnes existující data finanční správy. "

Dalšími možnými příklady může být spojení s otázkou finančních kontrol u firem, které vyrábějí biopaliva (tedy možných konkurentů firem Agrofertu, vlastněného ministrem Babišem). Např. Euro napsalo, že " nebývale akční jsou už nějaký čas například úředníci berňáku a Specializovaného finančního úřadu na libereckou firmu Temperatior. (...) Ta po potížích mediálně známé společnosti Oleo Chemical, o niž už od roku 2011 má zájem Andrej Babiš, převzala v roce 2013 výrobu Olea a funguje také jako daňový sklad. Společnost je jediným výrobcem biopaliva druhé generace v České republice a druhým nebo třetím nejvýznamnějším výrobcem v Evropské unii. Kontrola Finančního úřadu ve firmě už nějaký čas střídá kontrolu, úředníci dožadují v desítkách e-mailů doklady o drobných položkách."

Podobně se lze dočíst v Dotyku, že " od loňského února jsou obě firmy ze skupiny Agrofert (pozn. Primagra a Preol) jediným tuzemským producentem bionafty pro Čepro. Po razii Daňové Kobry skončil jejich poslední konkurent, ústecká Kratolia. "

Vzhledem k tomu, že je však první příklad zmíněný Kalouskem spekulace a další dva příklady spojené s biopalivy nejsou soudně či jinak prokázané jako akce směřující cíleně proti konkurentům Babišových firem, musíme výrok Kalouska označit v současné době jako neověřitelný.

Dále se dá odkázat i na možné porušování zákona při získávání informací z probíhajících šetření Specializovaného finančního úřadu či v otázce možného zneužívání interních informací, kdy měl Babiš některým bankám nabízet výhodnější podmínky vůči státu a souběžně s tím od stejných bank získávat lepší obchodní podmínky pro firmy, které ovládá nebo jsou s ním spřízněné.

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Předně je třeba říci, že neexistuje univerzálně platný a zavazující výčet základních lidských práv. Jakkoliv v České republice vycházíme primárně z Listiny základních práv a svobod (čl. 43), potažmo zákon o azylu, s oporou ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (.pdf) a několik dalších dokumentů (viz např. níže,) které se často překrývají, v jiných regionech světa řadí mezi základní lidská práva jiná práva, některá námi uznávaná neuznávají a podobně. Mezinárodní společenství se však (s různou mírou podpory) shoduje na některých právech, která jsou obecně přijatá jako "jádro" lidských práv.

Jde například o zákaz mučení, otroctví a také tzv. princip non-refoulement, Podle něj:

„Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.“

Jde o zásadu mezinárodního obyčejového práva, tedy je závazný pro všechny státy světa, přestože nejsou signatáři Ženevské úmluvy z r. 1951, kde je v článku 33 zakotven. Státy by jej rovněž měly promítnout do znění svých zákonů a mezinárodních úmluv, i bez toho jsou však povinovány jej dodržovat. Zásadu dále rozvíjí tzv. Dublinský systém (platný jen pro omezený okruh evropských států), který vytváří systém přerozdělování žadatelů o azyl, na základě něhož mohou být uprchlíci "vráceni" do první z těchto zemí, do které po opuštění své domoviny vkročili. Na základě toho pak právo požádat o azyl lze zařadit mezi základní lidská práva, přestože ne vždy jej musíme v mezinárodních dokumentech najít explicitně.

Pokud bychom však měli zhodnotit uznání práva na azyl napříč mezinárodními úmluvami, shledáme, že:

Všeobecná deklarace lidských práv (nezávazný dokument OSN) jej přiznává ve čl. 14. Charta základních práv EU (součást závazného primárního práva EU, nicméně pouze s působností ve státech EU) jej přiznává v čl. 18, potažmo 19. Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951) a navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) jsou základními dokumenty azylového práva.Další dokumenty evropského práva najdete například zde, EU se k jejich přijetí zavázala již Smlouvou o ES (čl. 61-63, konsolidovaná verze).

Právo na azyl dnes ale v různých modifikacích uznává přibližně 140 států světa, zpravidla na základě Ženevské úmluvy o postavení uprchlíků (1951) a navazujícího Newyorského protokolu (1967).

K tomu, zda jde o výsledek druhé světové války: Všeobecná deklarace lidských práv (1948) i navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) i Charta OSN (1945), na jejichž hodnoty odkazuje Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951), pochází shodně z iniciativy OSN. Ta vznikla z podnětu amerického prezidenta Roosevelta již během druhé světové války Deklarací Spojených národů z popela neúspěšné Společnosti národů, která selhala tím, že nezabránila právě druhé světové válce (viz například dokument ČT). V preambuli Charty (nikoli zakládajícího, avšak jednoho ze základních dokumentů OSN) pak stojí: " My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti... " Základní dokumenty azylového práva tedy opravdu vznikly v důsledku situace po druhé světové válce.

Na základě těchto informací pak hodnotíme Svobodův výrok jako pravdivý.

Jaroslav Větrovský je od roku 2006 starostou ve městě Mladá Vožice na Táborsku. To má dle Českého statistického úřadu (.pdf, str. 29) k 1. lednu letošního roku 2 725 obyvatel. Nezaměstnanost zde v září byla 3,6 %.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v lednu 2016 z Turecka do Řecka dorazilo 70 365 uprchlíků a migrantů.

Oproti tomu v dubnu 2016 dorazilo do Řecka jen 2 700 migrantů a uprchlíků dle informací evropské agentury Frontex.

Ačkoliv jsou čísla premiéra Sobotky poněkud nepřesná, nic se nemění na tom, že jeho slova o dramatickém poklesu uprchlíků, kteří do Evropy míří z Turecka, jsou pravdivá.

Jan Vitula poznámkou myslel fakt, že kromě koaliční smlouvy mezi ČSSD a KDU-ČSL existuje ještě další dohoda mezi sociální demokracií a KSČM, jejíž programová část je opravdu zcela totožná s koaliční smlouvou.

Smlouvu (.pdf) mezi koaličními stranami tvoří programová a technická část, která stanovuje například složení krajských výborů, dozorčích rad nebo úsekové členění krajského úřadu. Tato část ve smlouvě (.pdf) levicových stran pochopitelně chybí, programová část dokumentu se však nijak neliší od koaliční smlouvy.

Výrok kandidáta TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože meziroční nárůst platů ve Zlínském kraji je nejvyšší v České republice. Dokonce je i vyšší než republikový průměr, který je na úrovni 3,7 %, resp. 3,9 % nominálně.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.