Přehled ověřených výroků

Senátor a kandidát Soukromníků Valenta správně uvádí počet zaměstnanců firmy i informaci o hrozbě jejich propouštění.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, podle svých webových stránek zaměstnává okolo tisíce zaměstnanců.

O ekonomických problémech firmy informovala mimo jiné Česká televize. Přestože 23. září odvolali zaměstnanci společnosti stávkovou pohotovost, budoucnost podniku je stále nejasná. Problémy způsobil loňský propad rublu vůči dolaru. Pro převážně ruské zákazníky společnosti se tím stala kunovská letadla příliš drahá.

O personální situaci ve firmě píše web ČT24 takto: „Jejich počet (zaměstnanců, pozn. Demagog.cz) kvůli špatné ekonomické situaci klesl oproti konci minulého roku z 1021 na 918. Asi 80 jich je navíc zapůjčeno do jiných firem, kolem 200 lidí je doma se sníženou mzdou.“

Jak uvedl ministr vnitra Chovanec, skutečně se nejedná pouze o Danu Drábovou, ale i o řadu dalších státních úředníků, kteří byli zvoleni do krajských zastupitelstev. Václav Moravec je ve svém pořadu konkrétně jmenoval: „Jedná se konkrétně o náměstkyni pro řízení sekce regionálního rozvoje Kláry Dostálové (ANO), náměstkyně pro řízení sekce veřejné správy Jany Vildumetzové na Ministerstvu vnitra (ANO), náměstka pro řízení sekce vysokého školství pro vědu a výzkum Roberta Plagy na Ministerstvu školství (ANO) a náměstkyně pro mezinárodní vztahy Lenky Juroškové na Ministerstvu financí (ČSSD).“ (OVM, 41:38)

Na stránkách ministerstva vnitra v sekci „Stanoviska“ lze najít „Podmínky kandidatury státních zaměstnanců ve volbách do krajských a obecních zastupitelstev“. Podle těchto podmínek může kdokoliv, kdo splňuje podmínky pasivního volebního práva (může být volen), kandidovat do voleb, a to i v případě, že je ve služebním poměru ke služebnímu úřadu.

V případě, že ve volbách zvítězí a získá mandát zastupitele, dojde k neslučitelnosti s výkonem státní služby. V takovém případě je zaměstnanec povinen přerušit výkon státní služby pozastavením funkce a zařazením zaměstnance mimo výkon státní služby. Po tuto dobu zaměstnanci nepřísluší plat.

„Funkci neuvolněného člena zastupitelstva kraje tak může představený vykonávat pouze za podmínky, že nebude vykonávat státní službu.“ (.pdf, str. 2) Představený musí nejpozději do tří dnů od ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje učinit právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti.

Jedním z řešení je podání žádosti o povolení čerpání služebního volna po dobu výkonu mandátu krajského zastupitele. „Pokud představený – člen zastupitelstva kraje nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému zastupitelstvu kraje doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul (za tento doklad lze považovat rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného či o povolení čerpání neplaceného služebního volna), mandát mu zaniká.“(str. 2)

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle podmínek dostupných na stránkách ministerstva vnitra je funkce krajského zastupitele s působením ve státní službě neslučitelná.

V krajských volbách roku 2008 zvítězila ČSSD ve všech krajích. V následujících volbách do zastupitelstev krajů, tedy v roce 2012, obhájila strana své vítězství v devíti krajích. V dalších čtyřech krajích se přitom stala součástí vládnoucí koalice.

Zdroj: ČT24

Zatímco v Karlovarském a Ústeckém kraji uzavřela ČSSD koalici s vítěznou KSČM, do čela Libereckého kraje se ČSSD dostala až v únoru 2015 při obměně zastupitelstva. V Plzeňském kraji pro změnu těsně zvítězila ODS, nenašla však žádného koaličního partnera. Dohodu tak nakonec uzavřela KSČM s ČSSD.

Premiér Sobotka má pravdu i v počtu hejtmanů, kterých má ČSSD v současné době 11. Jediné dva kraje v ČR, které nemají hejtmana z ČSSD, jsou kraje Ústecký a Liberecký.

Jak vyplývá z dat Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 publikovaných v dubnu 2016, Čína je podle výše HDP skutečně druhá největší světová ekonomika.

Největší ekonomikou jsou stále Spojené státy s hrubým domácím produktem ve výši 17 947 miliard dolarů, Čína následuje s 10 983 miliardami. Třetí je s velkým odstupem Japonsko, první pětku doplňují Německo a Velká Británie.

Měřeno paritou kupní síly je pak Čína dokonce největší ekonomikou světa.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Vladní návrh zákona o důchodovém pojištění, který ještě nebyl předložen Poslanecké sněmovně a bude projednáván na vládě 5. září 2016, skutečně obsahuje nutnost projednání situace o stavu důchodového systému.

Tento vládní návrh (.docx), který mimo jiné určuje strop pro věk odchodu do důchodu, obsahuje (.docx, §4a, str. 5):

„Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy podává tuto zprávu vládě s nejzazším termínem 30. června každého roku, který končí číslicí 4 nebo 9 - tedy každých 5 let. Po původních neshodách v koalici se podle tiskových zpráv dokonce jeví, že se vláda na návrhu zákona shodne.

Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).

Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

Výše platů zaměstnanců kanceláře prezidenta republiky byla skutečně nedávno odkryta veřejnosti, a to díky žádosti Luďka Maděry. Ten na svém facebookovém profilu zveřejnil 2. září 2016 dopis, jenž tyto informace obsahuje.

Podstatné však je, že se tak nestalo na základě tlaku ze strany soudu - ten totiž danou záležitost nikdy neprojednával. Jak se správně opravil Petr Gazdík, k poskytnutí informací došlo díky tlaku veřejnosti, respektive aktivisty Luďka Maděry ze Zlína.

Maděra žádal o zveřejnění ročních platů zaměstnanců kanceláře prezidenta republiky již 19. ledna 2015. Odvolával že přitom na zákon č. 106 o svobodném přístupu k informacím a na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z října 2014, podle něhož „informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím zásadně poskytují." Zájem měl na zveřejnění příjmů kancléře Vratislava Mynáře, šéfa protokolu Jiřího Forejta a mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka, a za to roky 2013 a 2014. Poté, co Hrad žádosti nevyhověl, podal aktivista na prezidentskou kancelář v dubnu 2015 žalobu. Jednání o záležitosti stanovil Městský úřad v Praze na 9. září 2016, reakci Hradu však Maděra obdržel jen několik dní předtím v podobě dopisu z 31. srpna.

„Kancelář prezidenta republiky oznámila Městskému soudu v Praze svůj záměr uspokojit navrhovatele a Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 25. srpna 2016, doručeným Kanceláři prezidenta republiky dne 26. srpna 2016, k tomu stanovil lhůtu v trvání dvou týdnů od doručení tohoto usnesení,“ stojí v dopisu. Požadovaných informací se tak Maděra dočkal až po 19 měsících.

Luděk Maděra však hodlá ve sporu pokračovat. „Zažalujeme Kancelář prezidenta republiky o takzvané zadostiučinění za dobu, kdy mně informace neposkytli. A pokud vyhrajeme u soudu a budou nám to muset zaplatit, tak podnikneme kroky, aby to musel zaplatit Mynář ze svého,“ uvedl Maděra pro server iDNES.cz.

Utajovaný mandát komise k jednání o TTIP byl v březnu 2014zveřejněn německými europoslanci ze skupiny Zelení - Evropská svobodná aliance. Oficiálního odhalení ze strany EU se dokument dočkal až v říjnu 2014.

Nátlaky na zveřejnění dokumentů však byly pozorovatelné již v roce 2013, kdy byla jednání o TTIP mezi EU a USA zahájena. Německý web Netzpolitik.org publikoval návrhy mandátu již v květnu 2013.

V poslední výzvě Regionálního operačního programu Jihozápad bylo alokováno 115 milionů Kč, které se měly použít na rozvoj místních komunikací, Jiří Švec se tedy vyjádřil korektně.

.

V poslední, 35. výzvě Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (který zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj) ze 14. listopadu 2014 bylo alokováno 115 milionů korun (.pdf, str. 1). Oblastí podpor byl rozvoj místních komunikací, přihlašovat (.pdf, str. 2) se mohly obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi a dobrovolné svazky obcí. Dle seznamu (.xlsx) schválených projektů se nakonec požadovalo 150 milionů Kč z dotací EU.

Nové výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad se od listopadu 2014 nevypisují, neboť regionální programy byly vypisovány na období 2007-2013, na roky 2014-2020 je nahradil Integrovaný regionální operační program.