Přehled ověřených výroků

Europoslankyně Charanzová je navrhovatelkou stanoviska výboru pro ochranu spotřebitele k jednání o TTIP. Stanovisko (.pdf, str. 3) uvádí, že sbližování právních prostředí EU a USA musí "sloužit k zavádění vysoce kvalitních standardů a právních předpisů, které by se mohly stát novým celosvětovým srovnávacím kritériem a de facto mezinárodními normami." Stanovisko na str. 4 dále doporučuje důsledně hájit činnost EU v oblasti standardizace a prosazovat její zásady.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.

Podle nejnovější zprávy Ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu za leden až květen 2016 dosáhl státní rozpočet za prvních 5 měsíců tohoto roku skutečně rekordního přebytku v porovnání k prvním pěti měsícům v předchozích letech.

Přebytek hospodaření činil k 31. květnu 2016 22,39 miliard korun. Jedná se o největší přebytek v historii (.xlsx) samostatné České republiky - je to také poprvé od roku 1995, kdy stát dokázal hospodařit s přebytkem.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože úřady shromáždění sice skutečně přímo nepovolují a je pro ně téměř nemožné je dopředu zakázat, avšak za konkrétně vymezených zákonných podmínek to možné je.

Příslušný úřad shromáždění nepovoluje, neboť dle § 1 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím není ke shromáždění třeba předchozího povolení státního orgánu. V určitých případech ale úřad může shromáždění před jeho konáním přesunout či zakázat.

Důvody, pro které shromáždění úřad zakáže, jsou uvedeny v § 10 zákona o právu shromažďovacím. Úřad tedy shromáždění zakáže, pokud oznámený účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů nebo má-li se dopouštět násilí či hrubé neslušnosti, nebo jinak porušovat ústavu a zákony.

Zároveň úřad zakáže ta shromáždění, která se mají konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí. Dále i taková shromáždění, která by se konala ve stejnou dobu a na stejném místě jako jiné shromáždění (ovšem jen v případě, že jejich oznámení o konání bylo doručeno na úřad později). Kromě těchto povinných zákazů může úřad zakázat také shromáždění, které by nepřiměřeně omezilo dopravu nebo zásobování a zároveň by bylo možné jej konat bez obtíží a zmaření účelu na jiném místě.

V případech uvedených v posledním odstavci úřad před zakázáním zasílá návrh na změnu konání svolavateli. Pokud svolavatel návrh přijme, shromáždění se nezakáže, pouze se přesune.

Zákon, který je nazýván jako tzv. lex Babiš, je v současnosti pojem označující vládní návrh zákona o střetu zájmů.

Návrh zákona předložila vláda Bohuslava Sobotky. Ten původně primárně směřoval k tomu, aby politikové přiznávali své příjmy před vstupem do politiky a při odchodu z ní. V průběhu projednávání byl ovšem upraven pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky a Plíška, které přidaly právě diskutované paragrafy stran vlastnictví některých médií/pobírání dotací.

Hnutí ANO tomuto zákonu začalo přezdívat (stejně jako média) lex Babiš z toho důvodu, že zákon je údajné mířen přímo a pouze na Andreje Babiše, který právě média vlastní.

V Senátu byl zákon, po schválení v PSP ČR, projednávaný 19. října 2016. Pro vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny hlasovalo 61 senátorů, proti byli tři a pět se zdrželo hlasování. Návrh Senát vrátil s tím, že by se účinnost měla posunout z ledna 2017 na září stejného roku.

Návrh zpřísňující pravidla držení zbraní projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mezi jehož členy patří i Jiří Pospíšil. Na začátku května publikoval výbor tři dokumenty s pozměňovacími návrhy členů výboru. V těchto dokumentech se nám podařilo vyhledat celkem 15 pozměňovacích návrhů, pod kterými je Jiří Pospíšil podepsán. Jedná se o pozměňovací návrhy číslo 118, 125, 137, 196 a 206 (.pdf, str. 20, 24, 31, 62, 68), dále 389, 412, 427, 450, 541 (.pdf, str. 48, 61, 69, 83, 131) a 587, 605, 708, 719, 754 (.pdf, str. 8, 18, 82, 89, 108).

Vzhledem k tomu, že nebyl publikován dokument s pozměňovacími návrhy číslo 1 až 87 a Jiří Pospíšil hovořil o 16 pozměňovacích návrzích, je pravděpodobné, že zbývající je součástí právě této nepublikované skupiny návrhů. Jako šestnáctý pozměňovací návrh by se mohl považovat také výborem obecně přijatá připomínka (.pdf, str. 6) zavrhující návrh Evropské komise.

Podle informací Policie v Libereckém kraji musela dne 20. srpna 2016 policie řešit případ 25letého mladíka, který v kempu Bílý kámen v Doksech obtěžoval ostatní hosty.

Mladík alžírského původu s českým občanstvím po vyvedení z diskotéky kolem sebe šermoval nožem a vykřikoval Allahu Akbar. Spolu s ním byl na místě také jeho mladší známý, který také vykřikoval stejné heslo, což vyvolalo ještě více negativních emocí. Oba účastníci byli pod vlivem návykových látek. Test na drogy prokázal přítomnost amfetaminu a dalších opiátů.

Podle výroční zprávy BIS za rok 2014 (nejnovější dostupná) (pdf str. 15 - 16) Bezpečnostní informační služba vyhodnocovala možné dopady významných událostí z hlediska procesu radikalizace, která by mohla působit na domácí muslimskou komunitu. V ČR působí jedinci, kteří s různou intenzitou proklamují podporu různým teroristickým uskupením, doposud však z jejich strany nevzešla žádná bezprostřední hrozba teroristického útoku. V české muslimské komunitě naopak v roce 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.

Podobně tomu bylo v roce 2015. Jak vyplývá ze zprávy o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR (pdf str. 46) zaznamenala BIS několik případů sympatizantů s radikálními islamisty a příslušníky Islámského státu. Jednalo se o muslimy mladší generace žijící v ČR. Své sympatie často zveřejňovali na sociálních sítích, nevedly však k faktickým činům nebo odchodu k IS.

Na stránkách Ústředí muslimských obcí je prohlášení, které ostře odsuzuje teroristický útoky ve Francii, ke kterým došlo v listopadu loňského roku. Žádné případy násilí spojeného s muslimskou komunitou u nás zatím nebyly evidovány. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Taková spolupráce při pracích na tzv. zanádražní komunikaci podle webových stránek Českých Budějovic skutečně proběhla. Investorem byl Jihočeský kraj a město České Budějovice se podílelo na financování částí, které měly být převedeny do jeho majetku, stejně jako na výkupu potřebných pozemků.

Poslanec Zahradník výrok uvádí v tom kontextu, že existuje případ spolupráce na projektu výstavby komunikace mezi "nižším a vyšším územním celkem" a argumentuje tak, že by to pro kraj mohl být modelový příklad, jak spolupracovat se státem na budování dálnice D3. Zda toto je možný model, nehodnotíme, reálně ovšem Zahradník korektně popisuje, že mezi Českými Budějovicemi a Jihočeským krajem k takové spolupráci došlo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože poznatek, o kterém Chovanec hovořil, se týká pouze jedné malé části činnosti Daňové Kobry. Kobra funguje na základě spolupráce policie, celní správy a finanční správy a podíl jednotlivých složek na řešení kauz není měřen.

Samotný proces vyšetřování tzv. Daňové Kobry vychází z prováděcího protokolu ke koordinační dohodě podepsané 11. dubna 2014 o spolupráci, výměně informací a koordinaci podepsané ministrem financí a ministrem vnitra. Tato dohoda stanovuje pravidla pro výměnu informací a pravidla společného postupu Policie ČR, Finanční správy a Celní správy při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Dohoda určuje také hlavní účastníky a jejich přínos do projektu tímto způsobem:

V rámci Policie ČR je do činnosti„Kobry“ zapojen Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Jde o vyčleněný okruh kriminalistů útvaru, kteří mají dostatečné zkušenosti s daňovou trestnou činností. Tým, ve kterém působí rovněž analytici, metodik v oboru daňové problematiky a specialista na zajišťování výnosů z trestné činnosti, bude v budoucnu ještě posílen.Celní správa do společného týmu dodá specialisty z Útvaru pátrání a analýzy a v neposlední řadě i správce daně a jednotky mobilního dohledu. Jejich nasazení bude maximálně flexibilní podle povahy realizované kauzy a potřeby vzájemného sdílení informací u potenciálních daňových úniků s cílem zabránit jim již v zárodku.Finanční správa jako nezbytný článek„Kobry“ zapojí do její činnosti předně pracovníky zabývající se řízením rizik při správě daní. Tito specialisté se budou ve spolupráci s ostatními členy týmu operativně podílet na potlačování úniků na daních. Využijí při tom dřívějších zkušeností z mnoha kontrolně-exekučních akcí zaměřených na odhalování daňových podvodů na dani z přidané hodnoty.

Činnost „Kobry“ je prezentována jako společný projekt s tím, že za výsledky zodpovídají všichni aktéři rovnoměrně. Samotný projekt „Kobra“ je popisován jako metoda spolupráce, pokud jsou do něj významně zapojeni alespoň dva ze tří partnerů.

Pokud jde o údaje o vstupech uvedené ministrem Chovancem, tak by se mělo jednat dle vyjádření tiskového oddělení Generálního ředitelství cel o údaje, u kterých bylo zahájeno trestní řízení pod metodou práce „Kobra“ z titulu vyhledávací činnosti a z operativně pátrací činnosti celní správy v r. 2015.

Informace ministra tedy nejsou uvedené zcela kompletně, protože dle již zmíněného vyjádření je potřeba do celkové množiny případů, kterými se týmy „Daňová Kobra“ zabývají, také nutno zahrnout i trestní oznámení poskytnutá správci daně, použití mimotrestních prostředků správci daně (tzn. případy, kdy vůbec úkony tr. řízení nebyly zahájeny) příp. i trestní věci, které byly rozpracovány následně jako sekundární výstup z již uzavřeného trestního případu, atd.

Dle vyjádření Celní správy je též nutné uvést, že výkaznictví spolupráce „Daňová Kobra“ je nastaveno na řadu parametrů, ale ani jeden z nich neměří, jestli měl výraznější podíl útvar policie nebo celní správy nebo finanční správy. Toto měření by přímo popíralo filozofii spolupráce a bylo by tendenčním a zavádějícím.

V hlavním městě USA Washingtonu D.C., v němž se hraje o hlasy tří volitelů, drtivě zvítězila v letošních prezidentských volbách Hillary Clintonová. Získala zde 92,8 % hlasů (260 223), její republikánský soupeř Trump 4,12 % hlasů.

Letošní výsledek Clintonové tak byl ještě vyšší než před čtyřmi lety u Baracka Obamy, který zde získal 91,4 % hlasů. Město Washington obecně platí za baštu demokratů. Už od prvních prezidentských voleb, kterých se město zúčastnilo v roce 1964, tady vždy zvítězili kandidáti demokratické strany.