Svatomír Mlčoch
Po 10 letech fungování tohoto letiště (Planá - pozn. Demagog.cz), do kterého natekla téměř miliarda korun, resp. s tím, kolik má být ještě proinvestováno.
Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.
Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.
Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.
Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.
To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Dan Ramzer
V rámci České republiky má být přijato 4 tisíce policistů. Pro Liberecký kraj má být přijato pouze 40 policistů.
Dle materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020 (.pdf, s. 52) by mělo podle ministerstva vnitra dojít k navýšení počtu policistů opravdu o 4000 během období 2016 až 2020.
Přímo pro Krajské ředitelství Libereckého kraje by to mělo být podle dokumentu 153 policistů (tabulka č. 41, s. 51).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, především vzhledem k tomu, že má být přijato víc jak 40 policistů. Zároveň je otázkou i aktuálnost samotného dokumentu rozvoje policie, ze kterého ono přijmutí 4000 policistů vyplývá. Tento dokument byl sice schválen Bezpečnostní radou státu 6. října 2015, ale doposud nebyl přijat Vládou.
Jana Hnyková
V srpnu letošního roku, na konci tohoto měsíce, schválila vláda výběrové řízení pro organizaci, která má v letech 2017-2020 přijmout do České republiky 6 tisíc imigrantů.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.
Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.
„Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.
Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).
Zuzana Kocumová
Ten prodej (jde o kauzu prodeje pozemků, v níž je Kocumová obviněna - pozn. Demagog.cz) se uskutečnil za podmínek, kdy v materiálu bylo jasně napsané, že cena je standardní. Bavili jsme se o tom na zastupitelstvu, tehdy jsme byli ubezpečeni tím, kdo tento materiál předkládal, že cena skutečně odpovídá klasickým tabulkám, za které se pozemky prodávají (...) My v současné době máme 4 posudky, které mají rozdíl v řádu 2 milionů korun.
Jedná se o kauzu prodeje pozemků, v níž je spolu s dalšími zastupiteli statutárního města Liberec Zuzana Kocumová obviněna. Předmětem je spor o cenu pozemků, které město prodalo v obci Doubí manželům Volavkovým v roce 2007.
Ze zápisu z jednání zastupitelstva lze vyčíst, že se diskutovalo právě o ceně zmíněných pozemků. Jednalo se o dva pozemky, přičemž první pozemek stál 875 Kč za metr čtvereční a druhý pozemek 350 Kč za metr čtvereční. V zápisu (pdf.,str 18-22) se tato cena zdůvodňuje tím, že prodej těchto pozemků spadá pod Odbor rozvojových projektů a cena je tedy stanovena dle interních předpisů. Odbor rozvojových projektů doporučil (pdf., str.14) tento prodej.
Co se týče zmíněných posudků, podle Denik.cz odvolávací soud, který kauzu znovu projednává, odkazuje právě na několik posudků v rozdílné výši. Výrok Zuzany Kocumové je tedy pravdivý.
Jiří Pospíšil
Tak nejprve řeknu, paní redaktorko, že jsem nikdy nepotvrdil, že budu kandidovat na prezidenta.
V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.
Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.
Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.
Bohuslav Sobotka
Připomínám paní ministryni Marksovou, která předkládala novelu zákona o nemocenském pojištění a některá opatření, která chtěla do nemocenského pojištění prosadit, například možnost rozšíření péče o osobu blízkou, tak jí na vládě ten návrh neprošel, nebyla na tom shoda a ona se musela spokojit s redukovaným návrhem, který předkládáme nyní jako vláda do poslanecké sněmovny.
Původní návrh ministryně Marksové předložený na zasedání vlády 10. května 2016 v hlavě VI. novely zákona o nemocenském pojištění rozšiřoval možnost péče i o osoby blízké. Důvodová zpráva (.doc str. 2) říká, že účelem změny právní úpravy by bylo poskytnout zaměstnancům účastných nemocenského pojištění pracovní volno z důvodu krátkodobého ošetřování nebo péče člena rodiny, kteří nyní na něj nemají nárok a kompenzovat jim ucházející příjem.
Vláda nicméně původní podobu neodsouhlasila a novelu znovu projednávala o osm dní později, kdy už se mezi členy vlády dočkala podpory, avšak již bez možnosti rozšíření péče o osobu blízkou.
Organizační výbor 1. června doporučil novelu zákona k projednání a ta teď míří do Sněmovny k prvnímu čtení.
Podpora rodin s dětmi - tady si myslím, že koalice udělala hodně kroků, včetně třeba navýšení kapacity mateřských škol, snížení daňového zatížení rodin, které mají 2 a více dětí.
Počet mateřských škol, tříd i počet dětí soustavně roste. Jedinou výjimkou jsou školní roky 2014/2015 a 2015/2016, kdy nastoupilo do mateřských škol o 242 dětí méně. Za zvyšujícím se počtem mateřských škol tak stojí i předchozí vlády.
Tabulka předškolního vzdělávání
Školní rokpočet školpočet třídpočet dětí2011/20124 93114 481342 2512012/20135 01114 972354 3402013/20145 08515 390 363 5682014/20155 15815 729367 6032015/20165 20915 848367 361zdroj: Statistické ročenky MŠMT
Třetím rokem klesá počet dětí, u kterých nebylo vyhověno žádosti o přijetí do mateřské školy. Na druhou stranu mezi školními roky 2014/2015 a 2015/2016 bylo vyhověno o 2346 žádostem méně. Tuto část výroku hodnotíme jako pravdivou, avšak s výhradou.
Tabulka přijetí do MŠ
Školní rokŽádosti o přijetí do MŠ, jimž bylo vyhověno
Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno2011/2012data nejsou k dispozici49 186 2012/2013data nejsou k dispozici58 939 2013/2014data nejsou k dispozici60 2812014/2015128 55250 8002015/2016126 20641 041 zdroj: Statické ročenky MŠMT
Druhá část premiérova výroku se týkala snížení daňového zatížení rodin. Současná podoba zákona uvádí: „Daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.“
Vláda na svém zasedání 7. července 2016 schválila novelu zákona o dani z příjmů (str. 162, .docx), která má zajistit vyšší slevu na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Příští rok by tak ve srovnání s letošním měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 Kč ročně.
Milan Chovanec
Když se podíváte na ty výsledky ÚOOZ v minulosti, podíváte se směrem ke kybernetickému zločinu, kdy je vydírán stát, my jsme naprosto neefektivní v těch věcech.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.
Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).
ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.
Vlastislav Navrátil
Já jsem se snažil projít webové stránky kraje důkladně, snažil jsem se najít zápisy a usnesení kraje. Zápisy jsem nenašel, nenašel jsem videozáznam z jednání krajského zastupitelstva. Nenašel jsem ani audiozáznam, ani jmenný záznam hlasování.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť z jmenovaného jsou skutečně na webu kraje dohledatelná pouze usnesení rady a zastupitelstva.
Usnesení kraje dohledatelná jsou, a to poměrně jednoduše. Na webu kraje na hlavní stránce stačí rozkliknout „Orgány kraje“, dále „Zastupitelstvo/Rada kraje“ a zde jsou výpisy jednotlivých usnesení.
Kromě daného nejsou dostupné žádné informace o jednání ve výborech kraje, zveřejněn je pouhý seznam zastupitelů, kteří výbor tvoří.
Miroslav Adámek
My jako STAN jsme razili celé 4 roky, co jsme v opozici, například přímý přenos ze zastupitelstev a archivaci. Máme to ve městě (Zlín - pozn. Demagog.cz).
V krajských volbách 2012 STAN spolu s TOP 09 měli ve volebním programu bod (.doc, str. 2) „Transparentnost a veřejné zakázky“. Ten se týkal uveřejňování hospodaření a rozhodnutí. STAN chtěli prosadit např. zveřejňování všech uzavíraných smluv, průběhů výběrových řízení nebo zápisů z rady kraje, o přímých přenosech a jejich archivaci se však nezmiňuje.
Přímé přenosy a archivaci jednání Zastupitelstva města Zlína lze nalézt zde. V sekci„Otevřená radnice“ se nachází veřejné zakázky, smlouvy a hospodaření.
Vzhledem k tomu, že zlínský krajský úřad neposkytuje zápisy z jednání online, se stává tento výrok neověřitelným, protože nelze dohledat, zda skutečně STAN dostáli bodu z volebního programu a navrhovali prosazení těchto transparentních opatření.
