Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť se opírá o body článku 50 Lisabonské smlouvy, který vystoupení členského státu z EU upravuje.

Podle tohoto článku (.pdf, str. 2) může kterýkoli členský stát Evropskou unii opustit. Poté, kdy o této skutečnosti informuje Radu EU (tzv. notifikace), začne se odpočítávat dvouletá lhůta, během níž se jednak rozvazují smlouvy mezi vystupujícím státem a EU a také se domlouvá budoucí vztah té dané země vůči Evropské unii. Během této lhůty je možné pro danou zemi vyjednat i prodloužení lhůty, toto dvouleté období tedy není striktně vymezeno jako jediné možné.

Tím, že článek 50 nebyl ještě doposud aktivován (.pfd - str. 9) a není tedy otestován, o finální podobě tohoto vztahu se vedou spekulace. Jako příklady budoucí cesty vztahů mezi Velkou Británií a Unií slouží tzv. norská a švýcarská cesta - tedy pokud by představitelé Británie vyjednali s EU podobné nastavení, jaké mají nasmlouvány tyto země.

Britská vláda zveřejnila v březnu tohoto roku dokument (.pdf - str. 13-35), v kterém informuje také o alternativních možnostech budoucího společného fungování. Pokud v době běhu lhůty k žádné dohodě nedojde, země musí EU jednoduše opustit, jak upravuje i článek 50.

Zvýšení platů lékařů a sester o 10 % bude podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stát navíc 7 miliard, podle ministra financí Babiše by mělo stačit 6 miliard.

Podle Andreje Babiše dojde v příštím roce k nárůstu výběru na pojistném v hodnotě 9 miliard. Vláda také navýší státní platby za pojištěnce, a to celkově o 3,6 miliard (tedy 920 korun za osobu).

Martin Půta fakticky výrok poslance Mackovíka potvrdil v samotné debatě, když uvedl:

" Já se scházím s lidmi na všech možných různých místech, těch schůzek jsou stovky týdně a přiznám se, že když mi sekretariát řeší schůzku ze dne na den, tak jsem ochoten přijet třeba za starostou někam napůl cesty. Ostatně ty schůzky na benzinových pumpách, o kterých mluvil pan poslanec Mackovík, nebyly pouze v tomto případě. Na benzínové pumpě v Turnově jsem se opakovaně scházel, když se připravovala fúze turnovské nemocnice s lidmi (...) Nedělám to úplně často (scházení se na benzinové pumpě - pozn. Demagog.cz) , ale když jedete z místa A do místa B a potřebujete se s někým potkat a je to třeba v 7 hodin ráno, tak nenajdete moc míst, které jsou veřejně přístupné, kde můžete zastavit a potkat se s tím, s kým potřebujete mluvit. "

Kauza hejtmana Půty souvisí s údajně předraženou rekonstrukcí libereckého kostela Maří Magdaleny. Spolu s hejtmanem v kauze čelí obvinění dalších devět osob, mezi kterými figurují pracovníci stavební firmy Metrostav i zaměstnanci úřadu ROP Severovýchod, kteří se podíleli na zakázce a podle vyšetřovatelů si rozdělili 11 milionů korun, sám Půta pak měl dostat 800 tisíc. Čelí tedy obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplácení a návodu ke zneužití pravomoci úřední osoby. Policie zmapovala, že se měl s pracovníkem Metrostavu Půta potkávat na čerpací stanici. Půta však obvinění odmítá a trvá na své nevině:

"Já předpokládám, že žijeme v zemi, kde člověka nemůžou odsoudit za něco, co neudělal. Zatím tomu věřím.""... trvám na svém prohlášení, že jsem nejen v případě projektu kostela Máří Magdalény v Liberci, ale ani nikdy jindy nepřijal úplatek ani jiné osobní zvýhodnění.“

Přesto svá prohlášení podle dostupných informací skutečně nikdy nepodpořil žádným důkazem.

Informace o vlastnictví dálnic a silnic 1. třídy lze dohledat v zákoně o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. Podle § 9 odst. 1 je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Dále podle odst. 3 je „vlastník dálnice, (tedy v tomto případě stát) silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy (…)“ Pro tuto činnost je však Ministerstvem dopravy ČR zřízena státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, jehož činností je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože přestože ŘSD má na starosti správu a údržbu dálnic a silnic I. tříd, je jeho zřizovatelem stát a je tedy zodpovědný za chod ŘSD a jeho práci.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraj má možnost poskytovat finanční podporu fyzickým i právnickým osobám, případně jim prominout dluh. Finanční možnosti kraje jsou ale oproti možnostem státních a unijních institucí omezeny.

Podpora malých a středních podnikatelů přichází od Evropské unie i České republiky. EU financuje projekty buď přímo z vlastního rozpočtu (např. komunitární program pro podporu podnikání COSME), nebo poskytuje prostředky skrze vlastní strukturální fondy. Státy po dohodě (.pdf) čerpají peníze samy (např. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost).

Státní instituce zabývající se podporou malých a středních podnikatelů jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (sloužící k rozdělování národních zdrojů) a Agentura pro podnikání a inovace (sloužící k rozdělování zdrojů EU). Kromě ministerstva poskytují malým a středním podnikatelům podporu také Česká agentura pro podporu podnikání CzechTrade a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (která pro malé a střední podnikatele poskytuje mj. úvěry se sníženou úrokovou sazbou).

Kraje mohou dle zákona o krajích pomoci finanční podporou fyzickým a právnickým osobám, o poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje, o poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo kraje. Zároveň by ale podnikání těchto osob mělo být prospěšné kraji.

Kromě toho může zastupitelstvo (nad 200 000 Kč) nebo rada (do 200 000 Kč) prominout dluh nebo se vzdát vůči určité osobě svého práva. Rada k tomu ještě může fyzické nebo právnické osobě poskytnout věcný nebo finanční dar do 100 000 Kč.

Co se týče finančního rozmezí pokut, zákon č. 316/2000 Sb. (§ 125c odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. c) zákona o silničním provozu) hovoří o částkách 2 500 až 20 000 Kč pro fyzickou osobu, která „řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.

Pokuta ve výši 25 000–50 000 Kč postihuje pouze ty řidiče, kteří jsou vlivem alkoholu nezpůsobilí řídit vozidlo (§ 125c odst. 1 písm. c) a odstavec 4 písmeno a) zákona o silničním provozu), což se vztahuje i na cyklisty.

Návrh zákona (.pdf), který byl schválen Senátem dne 24. srpna 2016 skutečně snižuje pokutu z rozmezí 2 500–20 000 Kč na nejvýše 500 Kč. Netoleruje však množství maximálně jednoho promile, jak uvádí Zdeněk Škromach. Novela zákona vymezuje hranici 0,8 promile alkoholu v krvi pro cyklisty, kteří „pojedou na kole sami, tedy nepovezou ani děti, ani neřídí dvojsedadlové kolo“ (str. 4). Jelikož se však Zdeněk Škromach zmýlil o pouhé 0,2 promile, tuto drobnou nepřesnost tolerujeme.

„Další kumulativní podmínkou je, že toto bude umožněno jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích a silnicích třetí třídy.“ (str. 4) Alkohol navíc nesmí vyloučit schopnost řídit jízdní kolo.

Svůj původní pozměňovací návrh představil Zdeněk Škromach na schůzi horní komory Parlamentu ČR dne 17. června 2015. Ten skutečně navrhoval řešit požití alkoholu u cyklistů pouze v případě, že jsou účastníky dopravní hody. Návrh měl slovy pana Škromacha zavádět to, „aby nebyli cyklisté nebo řidiči nemotorových vozidel buzerováni tím, že budou kontrolováni na alkohol“. Původní návrh Zdeňka Škromacha však schválen nebyl.

Prezident Zeman se konference Dialog civilizací pořádané každoročně na řeckém ostrově Rhodos účastnil opakovaně. Web konference neposkytuje kompletní informace o jednotlivých ročnících, ze kterých by bylo zřejmé, jakých z nich se Miloš Zeman zúčastnil.

Ze zmíněného však webu vyplývá, že se zúčastnil této akce v roce2014 a 2016. V roce 2013 se události nezúčastnil. V rozhovoru pro organizaci Dialog civilizací, která stejnojmennou konferenci pořádá, nicméně řekl, že se jí v minulosti zúčastnil již sedmkrát a těší se na svoji účast v roce 2014.

Z dalších zdrojů lze zjistit, že se Zeman konference zúčastnil v letech 2008 a 2009. O pravidelné účasti Zemana na konferenci Dialog civilizací informovalo v minulosti již několik médií. Například novinář Jaroslav Spurný z Respektu hovoří o pravidelné Zemanově účasti od roku 2005 a tentýž magazín stejné tvrzení opakuje ve vydání (.pdf, str. 17) z roku 2010. Jiří Pšenička z magazínu Dotyk píše o osmi účastech Zemana na této konferenci do roku 2014.

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice zpracovával žádosti o náhradu za škodu způsobenou havárií ve Vrběticích, nicméně žádosti „nezůstaly“ na ministerstvu financí, ale byly vyřešeny ministerstvem vnitra v součinnosti s krajským úřadem.

S ohledem na situaci kolem výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích a v následném vypořádání zastával Zlínský kraj roli koordinátora a zprostředkovatele. Všechny žádosti, ať už za obce nebo soukromé či právnické osoby, měly jít přes kraj.

Dle ČTK bylo celkem zasláno k posouzení 136 žádostí, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra. Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2), a to s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (článek 30). Nárok na náhradu škody tedy vzniká jen v případech, kdy byla škoda zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádosti o náhradu škody Vláda ČR rozhodla i o mimořádné dotaci 6 milionů korun pro občany obcí v okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice opravdu administroval žádosti o náhradu škody po událostech ve Vrběticích, ale není pravdou, že by o vypořádání rozhodlo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. O uznání žádostí rozhodlo ministerstvo vnitra Milana Chovance, spolustraníka Petra Navrátila.

Na Střední odborné učiliště a Střední školu ve Vyškově se v letech 2012–2016 přispělo z rozpočtu Jihomoravského kraje na investice celkem 68 865 090 Kč (vybrat na liště detail a příslušný rok - výdaje na příspěvkové organizace - školství - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15).

Částky pro rok 2012 (0 Kč na investice, pouze příspěvek na provoz) a 2013 jsou dostupné v tabulkové části rozpočtů na webu Jihomoravského kraje.

Dotace na investice 2013 16 443 0002014 14 423 0002015 33 679 0902016 3 320 000 Celkem 67 865 090Zdroj: Rozpočet JMK

Celý mluví o investicích do přístrojů a vybavení školy. To dokládá jak vyjádření ředitele školy ve zmíněné reportáži, tak samotná výše investic. V letech 2013 (a částečně i později) šlo asi 21 milionů na zateplení školy a výměnu oken. Zbývající částka měla jít do pořízení vybavení. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.