Přehled ověřených výroků

Nejsilnější opoziční stranou v Poslanecké sněmovně je v současnosti KSČM. Ta disponuje 33 mandáty, klub TOP 09 se Starosty a nezávislými tvoří 25 členů. Škromach má tedy pravdu, že co se síly týče, TOP 09 není nejsilnějším opozičním subjektem.

Pokud budeme brát slova prezidenta jako popis struktury přílivu uprchlíků do zemí Evropské unie, je třeba mu dát zapravdu. Podle čtvrtletní zprávy o azylu dostupné na Eurostatu, skutečně do zemí EU přicházejí i lidé původem ze států, kde válečný konflikt neprobíhá.

30 největších zdrojů migrace podle států je dostupný právě ve zmíněné zprávě. Mezi touto třicítkou jsou i prezidentem jmenované země jako Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny, či Súdán. Najdeme mezi nimi rovněž i Albánii a Kosovo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů podařilo dohledat zmiňované varovaní ministra Chovance.

O výrocích ministra vnitra, že se mezi migranty mohou nacházet pedofilové či psychopati, informovala např.Česká televize či portálNovinky.cz. Poslední uvedený se spolu s deníkem Blesk.cz odvolával na diskuzi organizovanu think tankem Evropské hodnoty, kde ministr Chovanec tyto názory prezentoval. O Chovancových vyjádřeních k fotografiím v mobilech utečenců informovala TV Nova.

Avšak jediný případ (který uveřejňoval např. serveriDNES.cz nebo některá zahraniční média), kdy byly nalezeny fotografie vyjadřující podporu tzv. Islámskému státu či dokonce fotky brutálních poprav, byl minulý rok v Norsku.

Vedoucí norskeho azylového programu Erik Haugland však v médiích upozorňuje, že důvod přítomnosti těchto fotografií může být zcela nevinný a utečenci je mohou používat jako důkaz hrůzy, před kterou utíkají, či jako prostředek, díky kterému mohou utíkat i přes oblasti ovládané džihádisty.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přesto, že většina skutečností zmíněných Milošem Zemanem není dohledatelných. Ministerstvo dopravy nám totiž na dotaz, zda popisovaný proces proběhl podle výroku prezidenta Zemana, odpovědělo kladně.

Prezident Zeman mluví o možné stavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by měl tyto 3 řeky spojit a který je právě Milošem Zemanem dlouhodobě podporován.

V červnu letošního roku vybralo ministerstvo dopravy na základě otevřeného zadávacího řízení zpracovatele studie proveditelnosti kanálu. Tím se stalo Sdružení DOL, které tvoří společnosti Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquadis. Úkolem vybraných společností bude posoudit jednotlivé varianty proveditelnosti stavby.

Co se týká účastníků tohoto řízení, není možno kromě vítězného sdružení najít seznam dalších, kteří měli o vypracování studie zájem. Stejně tak není z veřejně dostupných zdrojů možno zjistit, jestli stížnosti zmiňované Zemanem byly skutečně podány a zamítnuty. Zaslali jsme však dotaz na ministerstvo dopravy, zda může tyto skutečnosti potvrdit a odpovědí nám bylo kladné stanovisko, tedy že tvrzení je pravdivé.

Na základě výše uvedených skutečností a především reakce ministerstva dopravy, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Vláda skutečně odhlasovala na svém zasedání 30. května 2016 zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum o 3,7 mld korun.

Jedná se o návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které je Pavel Bělobrádek předsedou.

V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Čína si vytváří tzv. 16+1 Framework (CEEC - China and Central and Eastern European Countries), v rámci něhož spolupracuje s 16 státy ze střední a východní Evropy.

Mezi země z evropské šestnáctky patří: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Spolupráce probíhá na různých úrovních: v ekonomice (např. Čína podporuje výstavbu železnice mezi Srbskem a Maďarskem), ale také má jít např. o výměny lidí na stáže do institucí. Zatím proběhly 3 summity: v roce 2012 ve Varšavě, 2013 v Bukurešti, 2015 v Bělehradu. V roce 2016 se má uskutečnit summit v Litvě. Kromě toho však probíhají schůzky na úrovní ministrů (např. v lednu 2016 proběhlo setkání ministrů dopravy v Litvě) nebo i různých iniciativ (např. Fórum mladých politických lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v Pekingu 2015) a také bilaterální schůzky.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Petr Fiala byl skutečně v této kauze, co se vyjadřování týče, velmi zdrženlivý. Pochopitelně byl, jako předseda opoziční ODS, na tuto aféru dotazován, avšak vyjadřoval se stručně a spíše obecně. Příkladem nechť je tisková zpráva:

" O reorganizaci policejních útvarů se mluví dlouho, je to odborná záležitost, hnutí ANO z toho zbytečně dělá politický případ. Policie není hračka ve sporech uvnitř koalice ani prostředek k vyřizování politických účtů. Bezpečnost a vymáhání práva v této zemi také nemůže stát na jednotlivcích, ale na Policii ČR jako celku."

V rozhovoru pro portál Česká justice pak Fiala hovořil spíše o samotné reorganizaci Policie ČR a o přenášení této otázky do politické a mediální roviny. O Robertu Šlachtovi se zde pak hovoří pouze v rámci jedné dílčí otázky. Žádné další projevy, názory či komentáře týkající se reorganizace Policie ČR a odchodu Roberta Šlachty z těchto struktur jsme v českém mediálním prostoru nenašli.

Pravdivé je rovněž tvrzení, že se tato kauza týká " policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, " protože zásah detektivů z ÚOOZ skutečně stál za pádem Nečasovy vlády.

Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.

Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.

Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.

Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.

Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.