Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v havarijním stavu bylo k 31. prosinci 2015 pouze 34 % z délky silnic 2. a 3. třídy.

V posledních třech letech (.pdf, str. 7) se počet délky silnic v havarijním stavu v Jihomoravském kraji pohyboval mezi 34 a 38 procenty.

Zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (.pdf)

Senát ČR na své24. schůzi dne 26.05.2016 k návrhu změny Ústavy ČR, která nutně předcházela přijetí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (rozšíření pravomocí na kontrolu státních podniků, krajů, obcí atd.) přijal následující usnesení: " Senát doporučuje vládě ČR předložit návrh změny Ústavy České republiky týkající se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a návrh změny zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, až současně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů."

Právě otázka eliminace nadměrného množství kontrol vůči územně samosprávným celkům (obcím, krajům) byla pro nepřijetí samotného zákona rozšiřujícího kontrolní pravomoci NKÚ ze strany senátorů klíčová.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.

Schůzky ministra vnitra s Robertem Šlachtou nejsme schopni na základě dostupných zdrojů dohledat, stejně jako telefonáty mezi nimi. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Náměstek hejtmana správně uvádí, že se podle životní úrovně řadí Zlínský kraj v ČR na deváté místo.

Kandidát KSČM patrně čerpá informace ze studie serveru Aktuálně.cz. Ten letos sestavil žebříček krajů podle indexu kvality života, kde porovnává všechny kraje i hlavní město například podle střední délky života, HDP na obyvatele nebo počtu osobních automobilů na tisíc obyvatel - celkově podle zmiňovaných 24 ukazatelů. V konečném pořadí se Zlínský kraj skutečně umístil na devátém místě.

Protože žádná jiná studie porovnávající životní úroveň napříč kraji neexistuje, výrok Ivana Mařáka hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Ladislav Kos popisuje všechny skutečnosti ve svém tvrzení korektně.

Problém úseku 511 při stavbě Pražského okruhu spočívá v jeho vyřazení ze seznamu tzv. prioritních staveb, tedy staveb, u kterých se posudek EIA nebude muset opakovat.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se tedy celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, jež by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016. Na tomto seznamu Pražský okruh nenajdeme, to znamená, že se u něj posudek EIA bude muset opakovat. V současné době je však posudek již ve fázi řešení dotčenými orgány a problém je v tomto směru tedy skutečně vyřešen.

Co se týká zasahování politiků, posuzování stavby EIA vykonává ministerstvo životního prostředí a krajské úřady, územní rozhodnutí v územní řízení příslušný stavební úřad, stejně tak řízení stavební a to i v případě, že se tyto dvě řízení konají společně. Do těchto řízení tedy politikové skutečně nemají možnost zasahovat.

Na základě uvedeného odůvodnění můžeme konstatovat, že výrok Ladislava Kose je pravdivý.

Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5, 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:

• byly starší než 70 let, nebo
• se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
• byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
• byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5-10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210), v Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10), v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.

Komunistický režim volební povinnost vyžadoval volebním zákonem č. 75/1948 Sb., který v otázce povinnosti voličů volit, kopíroval volební zákon třetí republiky z roku 1946. Zároveň byla úprava volební povinnosti prakticky totožná s volebním zákonem z první republiky, lišily se pouze v možnosti voliče vhodit tzv. bílý lístek (nezvolit žádnou ze stran) a ve výši pokuty, jejíž horní hranice se zvýšila na 10 000 Kčs. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 27/1954 Sb., který volební povinnost vypustil. Od poloviny roku 1954 tedy volební povinnost formálně neexistovala, přesto dle údajů Českého statistického úřadu volební účast nespadla až do voleb v roce 1990 pod hranici 99%.

Komunisté sice povinnou volební účast v pravém slova smyslu nezavedli, neboť pouze převzali již dříve účinný zákon, který nakonec také zrušili. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Zavádění informačních systémů do fungování státní správy může přinášet mnoho komplikací. Místopředseda Bartošek odkazuje na asi nejznámější problematický IT projekt posledních let - centrální registr vozidel (CRV). Jak ukazují pozdější kontroly NKÚ, či samotného ministerstva dopravy, celý projekt provázela celá řada problematických jednání - od narychlo a špatně připraveného a řízeného projektu, nedostatečné technické infrastruktury a zkušenosti s propojením databází, až po problematiku financování a udržení kontinuity provozovatele.

Přesto nelze tvrdit, že každý budoucí IT projekt pro státní správu bude takto problematický. Například projekt datových schránek (DS) z roku 2009 měl sice z počátku problém s tím, že se subjekty včetně státní správy pozdě registrovaly do systému, což k vedlo k nemožnosti doručovat jim dokumenty. Dnes je ale systém DS, co se týče technického fungování a provozu, stabilní.

Dalším velkým projektem, který byl zprovozněn bez vážnějších problémů, byl například systém Základních registrů pro státní úřady z roku 2012.

Zavádění IT projektů ve státní správě, podobně jako u jiných takto rozsáhlých projektů, může ale i nemusí být spojeno s velkými komplikacemi. Podobně jako pan místopředseda tedy doufáme, že zavádění elektronické evidence tržeb (EET) bude bez komplikací a výrok hodnotíme jako pravdivý.