Přehled ověřených výroků

Pravda

Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců a Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.

Vládní koalice má v současnosti v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, na tu ústavní ovšem nedosahuje. Klub ČSSD čítá 50 poslanců, hnutí ANO disponuje 48 mandáty a KDU-ČSL má 14 poslaneckých křesel. To je dohromady 112 křesel.

V Senátu pak disponují sociální demokraté 33 zástupci, lidovci mají ve svém klubu 11 členů (to ovšem neznamená, že automaticky podporují vládní návrhy, někteří zástupci jsou zvoleni jako nezávislí) a hnutí ANO disponuje 5 křesly (senátorka Dernerová ovšem byla zvolena za jiný subjekt, v klubu je z důvodu formálního - tedy aby mohl podle zákona vůbec vzniknout). To dohromady dává 49 mandátů. Budeme-li ovšem počítat pouze ty senátory, kteří jsou členy stran vládní koalice, bude to číslo nepochybně nižší.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, ani v jedné komoře nemá vládní koalice ústavní většinu a pro zákony, které mění ústavu, musí tak hledat podporu u dalších stran.

Pravda

Co se týká ekonomického výkonu, Česká republika skutečně od roku 2013 dosahuje lepších čísel. Vycházíme z dat Eurostatu za roky 2013-15 a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí České republiky.

2013201420152016Růst HDP -0,5 2,0 4,2 2,5

Výběr daní se skutečně průběžně od roku 2013 zvyšuje, roste i výběr pojistného.

Neověřitelné

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Je skutečně pravda, že mezi nově zvolenými senátory jsou tři z hnutí ANO 2011. Je to Jiří Dušek, Ladislav Václavec a Jaroslav Větrovský.

Podle oficiálních stránek Senátu ČR tvoří ANO 2011 senátorský klub společně se Severočechy.cz. Před volbami byl tento klub tvořen pěti členy, z nichž čtyři jsou součástí ANO 2011. Pokud tedy připočítáme k této čtveřici i nově zvolené senátory, dostáváme sedmičlenný klub.

Klub se senátorkou Dernerovou (za hnutí Severočeši.cz) vznikl v roce 2014, podle zákona o jednacím řádu Senátu je pro ustavení klubu nezbytný počet alespoň 5 senátorů (§ 21 odst. 1). Nově tedy může vniknout sedmičlenný klub zástupců zvolených jen za hnutí ANO.

Co se týče celkových výsledků senátorských voleb, hnutí ANO 2011 bylo opravdu 2. „na pásce“, tedy umístilo se jako druhé v počtu zvolených senátorů. První místo získala KDU-ČSL se svými pěti zvolenými senátory (další pak byli za KDU zvoleni v různých koalicích).

Neověřitelné

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásadní reforma Policie ČR a na ni navazující zákony začaly být připravovány již v letech 2007-2008. Vznik reformy započal zákonem o Policii ČR č. 273/2008 Sb. s účinností 1. ledna 2009 a to pod vedením tehdejšího ministra vnitra Topolánkovy vlády Ivana Langra. Ke stavu reformy a jejímu průběhu se vyjádřil v roce 2012 i tehdejší ministr Jan Kubice.

I přes proklamovaný status quo a tvrzení o pokračování reformy ve více méně nezměněné podobě se ale ve stejném období objevil návrh na opětovné sloučení ÚOOZ a Protidrogové centrály, a to i přes výše zmíněné vyjádření ministra. Hlavním podporovatelem byl tentýž ministr Kubice. Proti návrhu byl především tehdejší policejní ředitel Lessy a ředitel ÚOOZ Šlachta. Z návrhu nakonec sešlo.

Jak je patrno, dobíhající policejní reforma je stále živým tématem. Přípravě a provedení bylo věnována opravdu řada let a byla pod kuratelou několika vlád v období mezi léty 2007-2016.

Pravda

Na Střední odborné učiliště a Střední školu ve Vyškově se v letech 2012–2016 přispělo z rozpočtu Jihomoravského kraje na investice celkem 68 865 090 Kč (vybrat na liště detail a příslušný rok - výdaje na příspěvkové organizace - školství - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15).

Částky pro rok 2012 (0 Kč na investice, pouze příspěvek na provoz) a 2013 jsou dostupné v tabulkové části rozpočtů na webu Jihomoravského kraje.

Dotace na investice 2013 16 443 0002014 14 423 0002015 33 679 0902016 3 320 000 Celkem 67 865 090Zdroj: Rozpočet JMK

Celý mluví o investicích do přístrojů a vybavení školy. To dokládá jak vyjádření ředitele školy ve zmíněné reportáži, tak samotná výše investic. V letech 2013 (a částečně i později) šlo asi 21 milionů na zateplení školy a výměnu oken. Zbývající částka měla jít do pořízení vybavení. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Milan Chovanec

Zemi se daří, je nízká nezaměstnanost.

Otázky Václava Moravce, 30. října 2016
Pravda

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dlouhodobějším časovém období (2004–Q1 2016), tak zjistíme, že od roku 2013 (kdy nastoupila Sobotkova vláda) se míra nezaměstnanosti snižuje, a to v případě mužů i žen.

Zatímco v roce 2010 byla míra nezaměstnanosti asi 7,3 %, v roce 2015 klesla na 5 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4,3 %.

Ve srovnání s ostatními členy EU patříme podle Eurostatu mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Za srpen 2016, což je v tomto žebříčku nejnovější údaj, měla ČR dokonce nejnižší nezaměstnanost v EU vůbec (3,8 %). Podobně je na tom Německo nebo Malta.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože současná míra nezaměstnanosti skutečně patří mezi jedny z nejnižších, ať už v rámci EU nebo obecně.

Pravda

Jan Veleba uvádí správný počet pracovníků v zemědělství za kraj Vysočinu. Podíl zaměstnanosti za tento sektor v ostatních krajích však neuvádí zcela přesně, proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Za rok 2015 bylo na Vysočině 18 200 lidí pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví z celkového počtu 236 800 zaměstnaných obyvatel, což tvoří opravdu 7,7% z celku.

V následující tabulce můžeme vidět počet zaměstnanců v daném kraji, celkový počet zaměstnanců v kraji a podíl těchto proměnných. Veleba má pravdu, že v kraji Vysočina je skutečně 7,7% pracujících osob zaměstnaných v zemědělství a má pravdu i v tom, že je to největší podíl ze všech krajů.

KrajPočet zaměstnanců v zemědělství

Celkový počet zaměstnanců

Podíl

Vysočina18 200

236 800

7,7% Středočeský 17 600

649 200

2,7%

Jihočeský17 600303 4005,8%Plzeňský12 300287 5004,3%Karlovarský 3 000

144 300

2,1%

Ústecký 6 800

366 000

1,9% Liberecký 3 200

205 000

1,6%

Královéhradecký9 400259 1003,7%Pardubický11 000250 7004,4%Jihomoravský

14 600

569 100

2,6%

Olomoucký12 500289 6004,3%Zlínský 7 600

280 600

2,8% Moravskoslezský

12 200

550 900

2,2%

Zdroj: Český statistický úřad

Nemůžeme však souhlasit s tím, že obvyklý podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství se pohybuje ve všech ostatních krajích mezi 2-3% - v Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji je vyšší. Průměrná zaměstnanost za všechny kraje činí 3,55 %.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat zmíněnou 20 let starou mediální vlnu, která by popisovala jako problém zdravotnictví přebytek lékařů. Že se tyto případné obavy ukázaly jako liché, dokládá i samotná diskuze ministra zdravotnictví a jeho předchůdce o tom, že České republice lékaři ve skutečnosti chybí.

Před zhruba 20 lety, v červnu 1995, se v České televizi střetli tehdejší předseda vlády Václav Klaus a zástupce Lékařského odborového klubu David Rath. Jako problém ve zdravotnictví (stejně tak v rámci pořadu padla slova Bohuslava Svobody - tehdejšího prezidenta ČLK a současného poslance ODS) byla diskutována zejména otázka výše platů lékařů.

Pokud se podíváme na vývoj počtu lékařů od roku 1993, tak zjistíme, že tento se průběžně snižuje. Data Českého statistického úřadu (resp. ÚZIS) ukazují pro rok 1993 údaj 333 obyvatel na 1 lékaře, před 20 lety (tj. v roce 1996) to bylo 322 a nejnovější data pro rok 2013 ukazují údaj 259. Toto samo o sobě nedokládá, zda lékařů bylo dostatek či dokonce přebytek.

Zda v daném období skutečně proběhla mediální vlna, která by popisovala obrovský nadbytek lékařů, se nám nepodařilo dohledat. Tuto skutečnost nereflektují ani programy 2 nejsilnějších stran z voleb 1996.

Je pravdou, že v posledních letech se média často při informování o situaci ve zdravotnictví zaměřují na možné předražení přístrojů, které jednotlivé nemocnice nakupují. Uvádíme pouze několik příkladů, kompletní výčet by přesáhl možnosti tohoto odůvodnění.

Jeden z nejznámějších případů se týká nákupu přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici v Ostravě. Značnou pozornost této kauze dává rozměr, že v době, kdy byla tato akvizice pořízena, stál v čele nemocnice současný ministr zdravotnictví.

V roce 2014 informoval server Aktuálně.cz o tom, že Česká republika kvůli předraženým přístrojům má vracet do Bruselu 163,4 milionu korun. Problémy byly zjištěny v celkem 10 nemocnicích, z toho šlo např. o Fakultní nemocnice Hradec Králové (v minulosti ji řídil Leoš Heger), již výše zmíněná FN Ostrava, dále např. Motol a Nemocnice u sv. Anny v Brně.

Velkou pozornost přitáhla také kauza Krajské zdravotní, což je zdravotnický holding Ústeckého kraje a spadá pod něj 5 krajských nemocnic. Tento případ, kdy je několik osob obviněno mimo jiné z nákupu předražených přístrojů, je od září 2015 projednáván před soudem v Ústí nad Labem. Údajná škoda na tomto předražení dosáhla 82 milionů korun.

Zda skutečně došlo k předražení přístrojů, nehodnotíme. Bylo by třeba sledovat tržní cenu daných špičkových zdravotnických přístrojů v konkrétním čase pořízení. Pro doplnění uveďme, že cena přístrojů je téma také v okolních zemích, např. na Slovensku, kde v loňském roce proběhla tzv. kauza CT, kdy nemocnice v Piešťanech měla nakoupit předražený přístroj, což vedlo, v kombinaci s dalšími problémy ve slovenském zdravotnictví a diskutovanými vazbami, k pádu odpovědné ministryně.