Přehled ověřených výroků

Jihomoravský kraj na svých webových stránkách skutečně informuje o záměrech prodeje krajského majetku. Stejně tak jsou na webu dohledatelné smlouvy s hodnotou nad 50 tisíc korun. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Stran transparentnosti kraje zpracovala přehled jednotlivých krajů organizace Oživení, věnuje se také Jihomoravskému kraji.

Taková spolupráce při pracích na tzv. zanádražní komunikaci podle webových stránek Českých Budějovic skutečně proběhla. Investorem byl Jihočeský kraj a město České Budějovice se podílelo na financování částí, které měly být převedeny do jeho majetku, stejně jako na výkupu potřebných pozemků.

Poslanec Zahradník výrok uvádí v tom kontextu, že existuje případ spolupráce na projektu výstavby komunikace mezi "nižším a vyšším územním celkem" a argumentuje tak, že by to pro kraj mohl být modelový příklad, jak spolupracovat se státem na budování dálnice D3. Zda toto je možný model, nehodnotíme, reálně ovšem Zahradník korektně popisuje, že mezi Českými Budějovicemi a Jihočeským krajem k takové spolupráci došlo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve skutečnosti testy PISA nebyly impulsem pro finskou reformu vzdělávacího systému. Testy fungují (od 1. výsledků) 16 let a Finsko je v nich vždy velmi úspěšné. Změny ve vzdělávacím systému probíhají dlouhodobě (od 70. let).

Finsko je pověstné díky svému vzdělávacímu systému a právě pracuje na další významné reformě školství. Finští studenti se pravidelně v mezinárodních srovnávacích testech PISA umisťují na předních místech. Tyto testy se konají od roku 2000 a Finsko v průběhu této doby nezaznamenalo větší propad.

Většina vzdělávacího systému je veřejně financovaná a vzdělání je zadarmo. Veřejné výdaje na školství ve Finsku tvoří okolo 6 % HDP, což je v rámci zemí OECD spíše nadprůměr. Pravdou je, že za posledních dvacet let Finsko podstatně zvýšilo výdaje na vzdělávání.

Prestiž vzdělání začala klesat v 70.letech minulého století a Finové v té době začali se změnou vzdělávacího systému. Finská komplexní (.pdf) reforma školství trvá už od 70. let minulého století a je výsledkem kontinuálního (pdf., tab.1.7., str. 25) procesu, nikoli jednorázové reformy. Mezi hlavní znaky a výsledky této reformy patří např. integrace všech dětí, podobná kvalita jednotlivých škol, důvěra a vzdělávání učitelů apod.

Ve Finsku je v průměru 18 žáků ve třídě (2014). Na jednoho učitele připadá výrazně méně žáků než v ostatních zemích. Pravdou je, že se zvýšila suma vydávaná na vzdělávání a jedním z výsledků reforem je malý počet dětí ve třídě.

Výrok ovšem musíme hodnotit jako nepravdivý, protože tento proces nebyl iniciován významným propadem v PISA testech (první výsledky PISA v roce 2000 ukázaly finské školství v dobré kondici). Je naopak výsledkem dlouhodobé koncepce reforem finského školství, nikoli jednorázovým navýšením výdajů na školství.

"Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že policie od 17. června 2015 do půlnoci ze 16. na 17. září 2016 zjistila celkem 3 713 osob, v současnosti je v detenčních zařízeních umístěno celkem 82 osob (Bělá pod Bezdězem: 24, Vyšní Lhoty: 12, Drahonice: 46). Pro úplnost dodáváme, že ve dnech 11. a 12. května 2016 proběhla na území ČR policejní akce „Koridor“, během níž se ukázalo, že ČR není pro ilegální migranty tranzitní zemí.

Při kontrolách nedošlo k zajištění žádné oosoby, která by se na území ČR pohybovala v souvislosti se současnou migrační krizí. Policie naopak zadržela 50 cizinců, kteří porušili pobytový režim či u nás např. pobývali načerno, a s těmi bylo zahájeno řízení o vyhoštění.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Na kandidátce STAN pro Zlínský kraj je 18 starostů (včetně primátora Zlína Adámka), 6 místostarostů a 11 zastupitelů. Adámek tak pochybil v počtu místostarostů, kterých je ve skutečnosti o dva méně, než Adámek tvrdí. Toto pochybení do hodnocení výroku nepromítáme, jde v podstatě o detail.

Průzkum veřejného mínění z června 2016 dokazuje, že obecní zastupitelstva a starostové mají nejvyšší důvěru mezi ústavními institucemi. Nelze však tvrdit, že čím je politické postavení vyšší, tím je důvěra nižší. Vyplývá to z následujícího grafu:

Zdroj: CVVM

Prezident má důvěru 58 % obyvatel a je přitom mnohem výše postavený než krajské zastupitelstvo s 43% důvěrou. V porovnání s prezidentem i vládou si dobře nevedou ani obě komory parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje 26 % obyvatel, Senátu 31 %. Vláda má pak důvěru 39 %.

Je tedy zjevné, že u Vlády České republiky a také u prezidenta je důvěra významně vyšší, než v instituce/jejich reprezentanty na „nižších politických pozicích“. Automaticky tak tedy neplatí, že vyšší post v zemi znamená nižší důvěru.

Ivo Valenta správně informuje o absenci noční pohotovosti ve Vsetíně. Ačkoli je obyvatelům Velkých Karlovic k dispozici ještě ostravská zubní pohotovost, stejně musí vážit cestu až za hranice Zlínského kraje.

Karlovicemi myslí senátor nejspíš obci Velké Karlovice ležící v okresu Vsetín, kde žije asi 2,5 tisíce obyvatel. V nočních hodinách přijímá dětské pacienty opravdu jen zlínská pohotovost, ve vsetínské ordinuje lékař každodenně jen do 22.00. Na mapě můžeme vidět, že to pro rodiče znamená urazit více než dvakrát větší vzdálenost.

Senátor také správně informuje o nedostupnosti noční stomatologické pohotovosti ve Zlínském kraji. Ve všech velkých nemocnicích jsou ordinace otevřeny jen přes den v dopoledních hodinách, ve Zlíně až do jedné hodiny odpolední. Obyvatelům kraje tedy nezbývá nic jiného, než podniknout cestu do Brna, Olomouce nebo Ostravy. Z Velkých Karlovic je to nejblíže do Ostravy, do Brna trvá cesta asi dvakrát tak déle.

Obyvatelé Karlovic nemusí na zubní pohotovost až do Brna, dostupnější je pro ně pohotovost v Ostravě. I tak označujeme výrok kandidáta Soukromníků s výhradami za pravdivý - občané zlínského regionu se totiž v nočních hodinách opravdu stomatologické pomoci nedohledají.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněný zákon byl sice již schválen, to však nic nemění na tom, že jádro výroku Jiřího Crhy týkající se povinnosti přijímat dvouleté děti od roku 2020 je správně.

Novelu školského zákona poslanci schválili znovu po tom, co ji prezident vetoval, a tedy vrátil znovu do Poslanecké sněmovny k novému hlasování. Ta však ve svém názoru setrvala a prezidentovo veto přehlasovala.

Tato novela, jak Jiří Crha správně uvádí, mimo jiné stanovuje nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení i ve věku dvou let, když říká, že „předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let“. Toto ustanovení (.pdf, str. 2, bod 9) podle ustanovení o účinnosti (.pdf, str. 13) nabývá účinnost až 1. září 2020.