Přehled ověřených výroků

Rada ve Zlínském kraji realizuje výjezdy do některých měst v kraji. V roce 2015 rada zasedala celkem 8x spolu s radou města. Nejednalo se tedy o každý měsíc, nezasedala s radami měst v lednu, červenci, srpnu a prosinci. V Uherském Brodě zasedala v listopadu 2015 a ve Vsetíně v květnu 2016.

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

To, že informace o vyšetřování Škodu Transportation ze strany ÚOOZ je veřejně dostupná, se nám nepodařilo dohledat. Média, která popisovala to, že Babišovo prohlášení v tomto smyslu má vyšetřovat GIBS, také nedohledala veřejný zdroj, na základě něhož toto Babiš tvrdí.

Babiš se ve svém výroku odvolává na 2 texty. Na článek " Nejvyšší státní zástupce se zastal podřízených v kauze úniků z policejních spisů ", který publikoval Český rozhlas. V tomto textu není o Škodě Transportation ani slovo.

Další text, který Babiš popisu, je dostupný na webu Českých drah. Na něj také Babiš odkazuje na svém facebookovém účtu. Uvádí: " Tady koukněte na web Českých drah. Je to veřejná informace, že České dráhy podaly trestní oznámení. Mají totiž zaplatit 1,233 miliardy. Kč Škodě Transportation za to, že dodala pozdě vlaky. Ano, správně: za to, že DODALA POZDĚ VLAKY, chce 1,233 miliardy. "

Tento status je sám o sobě zavádějící, protože otázky vyvolává především to, že ministr Babiš ví, která policejní složka má tuto kauzu šetřit. To však není součástí hodnocení tohoto výroku. Faktem je, že v textu na webu Českých drah není o ÚOOZ či Policii České republiky ani slovo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve veřejně dostupných zdrojích informace dostupná není a to ani ve zdrojích, o kterých mluví ministr Babiš. V těchto textech není o šetření Škody Transportation ze strany ÚOOZ ani slovo.

Program integrovaného dopravního systému, který se má realizovat do konce roku 2019 skutečně pracuje s třemi modely řešení (.pdf, str .3) Nejsme však schopni získat podrobný obsah těchto variant veřejné dopravy, jelikož se nejedná o veřejně dostupné informace (.pdf, str. 3)

Z oficiálních (např. zápisů z jednání dané komise) či jiných veřejně dostupných zdrojů, není možné dohledat apel směrem ke členům komise, který Kalina popisuje. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL) má však pravdu v zastoupení spolustraníků v dopravní komisi. KDU-ČSL zde zastupuje Jan Tourek a Josef Mach.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože i když vláda přistoupila k rušení některých poplatků a také k opětovnému nezavedení poplatku za hospitalizaci, tak není pravdou, že by výpadek z nich plně kompenzovala zvýšením platby za státní pojištěnce z roku 2014.

Ministr zdravotnictví mluví o tom, že koalice se shodla na zrušení poplatků a tento slib také dodržela. Současně také přislíbila, že výpadek z regulačních poplatků bude saturovat navýšení platby za státní pojištěnce (studenti, penzisté, nezaměstnaní).

To vyplývá z programového prohlášení vlády Bohuslava Sobotky, části 3.3 Ministerstvo zdravotnictví :

"Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb. Výpadek zdrojů spojených se zrušením regulačních poplatků bude systému veřejného zdravotního pojištění a následně poskytovatelům péče kompenzován ze státního rozpočtu."

Ve stejné části pak programové prohlášení uvádí, že "vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce."

Příslušná legislativa byla schválena v roce 2014. Vládou prošla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění 9. dubna, následně prošla hladce také celým legislativním procesem. Tento zákon znamenal zvýšení měsíční platby za státní pojištěnce o 58 korun a to od 1.7. 2014. Tento krok (.doc, str. 6) do systému veřejného zdravotního pojištění měl zajistit podle důvodové zprávy k zákonu v prvním půlroce 2,1 mld. dodatečných příjmů a za každý další rok pak nárůst 4,2 mld. oproti původnímu stavu.

Stejně tak návrh přímo počítá s legislativním vymezením kompenzací za výpadek ze příjmu poplatku za hospitalizaci a to konkrétně novelizací § 40 zákona (odst. 3 a 4) o veřejném zdravotním pojištění.

Zrušení poplatků však znamenalo pro zdravotnický systém větší výpadek. Novela, která tyto poplatky ruší, byla schválena ve druhé polovině roku 2014. Důvodová zpráva k tomuto návrhu (novela zákona o veřejném zdravotním pojištění) popisuje, že právě zvýšení platby za státní pojištěnce bude budoucí výpadek v systému saturovat (str. 6). Příjem z poplatků vyčísluje pro rok 2013 na 3,27 mld. korun, to této částky však nepočítá poplatky za hospitalizaci, které byli zrušeny už dříve.

Data Asociace českých a moravských nemocnic (.doc) uvádějí, že celkem za regulační poplatky se vybere 5,47 mld. korun. Z toho zmíněné poplatky za hospitalizaci v nemocnici činily 2,1 mld. korun.

Tedy pro rok 2014 skutečně vláda plně vykompenzovala zkušení hopistalizačního poplatku, pro rok 2015 se zvýšil výběr platby za státní pojištěnce o 4,2 mld., tedy pro plnou saturaci výpadku z důvodu politického rozhodnutí zrušit poplatky vládě chyběla ještě asi jedna miliarda. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Němeček nemá pravdu v otázce zdroje pokrytí výpadku za regulační poplatky. Pro doplnění uvádíme, že i v roce 2015 došlo k valorizaci a to ve výši 3 % (1,8 mld. korun), tyto prostředky však byly avizovány na jiná účel, konkrétně na platy.

201420152016Výpadek výnosu z poplatků za hospitalizaci2,12,12,1Výpadek výnosu z dalších poplatků-3,33,3Kompenzace z navýšení platky za státní pojištěnce2,14,24,2Rozdíl0,0-1,2-1,2

Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.

7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují."
Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit."
Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Sdružení místních samospráv ČR se aktivně podílelo na prosazení novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno podle starého občanského zákoníku jako zájmové sdružení právnických osob 5. února 2008 a jeho základními cíli je dle stanov (.pdf, čl. 1 odst. 1) „hájení společných zájmů a práv obcí, městysů a měst“. Dle zprávy SMS ČR jej založilo přes 250 starostů a dnem vzniku se stalo druhou profesní organizací měst a obcí po Svazu měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1995. Jan Pijáček se na ustavujícím Republikovém shromáždění v lednu 2008 stal předsedou SMS ČR a od dubna 2009 do dubna 2013 působil jako 1. místopředseda sdružení. Současný počet členů sdružení nelze z veřejných zdrojů určit. Dle vlastních stránek mělo Sdružení místních samospráv ČR „lví podíl“ na schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2013, která posílila rozpočty menších obcí. Předsednictvo sdružení v srpnu 2011 podpořilonávrh (.pdf) ministerstva financí a v září roku 2011 členové sdružení pochodovali k Úřadu vlády na podporu výše zmíněného návrhu, kde jim tehdejší premiér Nečas přislíbil schválení zákona do konce října. Novela se ale nakonec nedostala ani na program jednání vlády a SMS ČR se rozhodl protestovat.

Další novela zákona (která základními body kopírovala návrh ministerstva financí) byla předložena skupinou poslanců 28. listopadu 2011 a SMS jej znovu podpořilo, nyní opakovanědebatami v krajích se zákonodárci a apelováním na premiéra. Nakonec se ale vláda rozhodla předložit upravený návrh (.pdf) zákona sama, přičemž v návrhu zmínila (.pdf, str. 12 (poznámka pod čarou)) účast SMS ČR v rámci pracovních skupin pro zmíněnou novelu.

Již v koaliční smlouvě (.pdf, str. 7) vlády Petra Nečase se počítalo se změnou RUD na základě spolupráce s těmito organizacemi.

„Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne koalice nový zákon o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů.“

Podíl na schválení zmíněné legislativy tedy tato sdružení skutečně měla. Přímo v Poslanecké sněmovně je tlačili zejména zástupci hnutí STAN, kteří figurovali na společné kandidátce s TOP 09.

Co se týče členství, Svaz měst a obcí podle svého webu sdružuje zhruba 2600 obcí a měst, konkrétní údaj o počtu členů ve Sdružení samospráv se nám nepodařilo dohledat. I přes tuto chybějící informaci je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, podle vládního návrhu zákona by politici měli nově předkládat oznámení o majetku i na začátku volebního období. Zároveň by také měli přiznávat i majetek, se kterým do funkce přišli.

Současné znění zákona o střetu zájmů obsahuje povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení o majetku, který nabyli během výkonu funkce. Takové oznámení musí učinit do 30. června následujícího kalendářního roku.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 5) k tomu přidává povinnost oznámit majetek, který veřejný funkcionář vlastní, ke dni před zahájením výkonu funkce. Takové oznámení by mělo být podáno nejpozději do 30 dnů od zapsání funkce do registru oznámení, který by nově mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Pokud by tak nebylo učiněno ve stanovené lhůtě nebo by byly uvedeny nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopustili by se veřejní funkcionáři přestupku.

Kromě toho by také měli podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) nově povinnost uvést i způsob nabytí a cenu majetku, který získali jak před nástupem do funkce, tak v průběhu jejího výkonu. Jedinou výjimkou je cena u nemovitostí, které už před vstupem do funkce tento funkcionář vlastní.

Nařízení Evropské unie určuje pět kritérií (.pdf, článek 2 písmeno c) nařízení Rady o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství - str. 5) tržní ekonomiky. Kritéria jsou následující:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů

Čína zažádala v roce 2008 o zhodnocení svého statusu. Podle reportu EU však kritéria nenaplňuje (.pdf, str. 15). V současné době má problémy zejména s nedostatkem transparentnosti, dále v Číně fungují opatření, která mohou diskriminovat zahraniční společnosti. Dalšími překážkami jsou velké státní zásahy do ekonomiky a nedostatečná právní ochrana duševního vlastnictví.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Podle studie z roku 2014, jež se nám podařilo dohledat, bylo nejvíce učňů, kteří měli v roce 2011 zkušenosti získané zapojením do programu prázdninových praxí u jednotlivých firem v rámci EU, v Dánsku (45 %).

V případě ČR to bylo 35 % (.pdf, str. 2). Z projevu pana Pojezného však není zřejmé, zda myslel podobný typ statistiky, ve které jsou uvedena procenta za jednotlivé členské státy Evropské unie.

Statistiku z roku 2013, o které mluvil Ivo Pojezný, v níž by byla celková čísla za Evropskou unii jako celek, se nám bohužel dohledat nepodařilo. Z toho důvodu je výrok označen jako neověřitelný.