Přehled ověřených výroků

Při hodnocení výroku vycházíme ze seznamu udělených investičních pobídek od agentury Czechinvest, který jsme porovnali se seznamem firem patřících do koncernu Agrofert. Z tohoto porování vyplývá, že výrok Zbyňka Stanjury není pravdivý.

Z přehledu jsme zjistili, že v roce 2014 byla udělena investiční pobídka následujícím firmám z holdingu Agrofert: Fatra, a.s., Lovochemie, a. s., OLMA, a.s., Pekárna Zelená louka, a.s., PENAM, a.s., PRECHEZA a.s., PREOL, a.s. Celková veřejná podpora pro tyto firmy byla a 1,5 miliardy korun, firmy ale slíbily proinvestovat více než 4,7 miliardy korun a vytvořit více než 200 pracovních míst.

Celkem však bylo v roce 2014 uděleno 149 investičních pobídek ve výši více než 25 miliard korun. Nedá se tedy říct, že podpora pro Agrofert by byla nějak častá.

V roce 2015 pak firmám z koncernu Agrofert nebyla udělena žádná pobídka.

Nepodařilo se nám dohledat informaci, že by Stanjura nějak preferoval možnost převádění majetku mezi manželi v případě nastavení příslušné legislativy v oblasti střetu zájmů. Sám Stanjura to také v reakci na Faltýnka v pořadu odmítl. Kromě toho návrhy zákona neříkají, že by politik měl svůj majetek na kohokoli převádět. Z toho důvodu spadá výrok do kategorie zavádějících.

Co se týká návrhů, které procházejí Poslaneckou sněmovnou, tak Faltýnek má zřejmě na mysli pozměňovací návrh k zákonu o zadávání veřejných zakázek poslance Plíška a také aktuální návrhy poslanců Chvojky a Plíška k zákonu o střetu zájmů.

Zmíněný Plíškův návrh (.pdf - str. 3) u zákona o zadávání veřejných zakázek počítal s tím, že firmy členů vlády (resp. veřejných funkcionářů podle §2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů) se nebudou moci účastnit na veřejných zakázkách. Na tento návrh reagoval ministr financí tak, že případný zákaz by obešel tím, že by se oženil se svou partnerkou Monikou a na ni svůj holding převedl.

Jedny z návrhů omezující podnikání veřejných funkcionářů jsou návrhy (.pdf) poslanců Chvojky (str. 7-10) a Plíška (str. 10-19) jsou obsaženy v zápisu z jednání sněmovního ústavně-právního výboru z 30. března. Chvojkův návrh například uvádí, že "Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou obchodní korporace." (str. 8). Zmiňovaným funkcionářem je podle zákona o střetu zájmů právě člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy Plíškův návrh pak vkládá ustanovení omezující možnosti obchodní společnosti na získání veřejné zakázky, má-li v ní veřejný činitel či osoba jím ovládaná podíl alespoň 25 % účasti (str. 11).

Jaroslav Faltýnek tedy zavádí, když tvrdí, že převod majetku je prosazován Zbyňkem Stanjurou i sněmovními návrhy. Není tomu tak ani v jednom případě, přestože návrhy zákona takovýto postup patrně umožňují.

Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:

(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout
a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané
hodnoty,
b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.

Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.

Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).

Projednávaná novela zákona (.pdf) č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích skutečně obsahuje zřízení Úřadu se sídlem v Praze jako ústředního správního úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí (str. 12). Podle analýzy (.pdf) projektu Rekonstrukce státu by tento úřad měl být složen z 10-12 lidí s ročním rozpočtem mezi 15 a 25 miliony Kč (str. 7).

Zpráva ministerstva vnitra z roku 2013 popisuje, jak se vyvíjela tvorba návrhu zákona o dohledu nad hospodařením politických stran v onom roce – uvedený návrh, počítající se zřízením nezávislého kontrolního správního úřadu se sankčními pravomocemi, narazil podle zprávy na zásadní odpor ODS, ČSSD a KSČM. Na základě toho byl z nové verze návrhu odstraněn právě dohledový úřad, avšak ani tento návrh se v souvislosti s předčasným rozpuštěním dolní sněmovny nepodařilo prosadit.

Výroční zpráva (.pdf) Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 2013 skutečně upozorňuje na případ, kdy byly před parlamentními volbami 2013 do televizního vysílání zařazeny reklamy na Vodňanské kuře, ve kterých účinkovali Andrej Babiš a hokejista Jaromír Jágr (str. 35). Zpráva upozorňuje, že načasování vysílání této reklamy vzbudilo velkou diváckou odezvu a Rada obdržela několik stížností, upozorňující na možné porušení zákona. Proto vypracovala analýzu, zda uvedená obchodní sdělení nemohla být odvysílána v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání, které zakazuje, aby provozovatelé vysílání zařazovali do svých programů obchodní sdělení politických stran a hnutí.

Rada po vypracování analýzy rozhodla, že k porušení zákona nedošlo – zásadním argumentem bylo, že opačný postup by znamenal, že „ … podnikatel, který se stal politicky činný a je v pozici kandidáta ve volbách, je ve své podnikatelské roli diskriminován, jelikož nemůže využívat svého práva propagovat prostřednictvím televizní a rozhlasové reklamy produkty či služby, které jsou předmětem jeho podnikání, aby se nedostal do podezření, že ve skutečnosti propaguje sebe jako politického kandidáta“ (str. 38). Množství proměnlivých faktorů (např. obtížnost prokázaní, že cílem obchodních sdělení je co nejlepší volební výsledek, nikoli zvýšení prodeje drůbežářských produktů) však značí, že záležitost nebyla zcela jednoznačná – zmíněn je například i argument, že „propagace nemusí probíhat jen prostřednictvím politických idejí, cílů, volebního programu, ale třeba jen propagací kvalit osobnosti lídra daného politického uskupení – úspěšnost, smysl pro humor apod."(str. 38).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že strana TOP 09 nevlastní společnost TOP Service Management.

Pozměňovací návrh, který pracuje s kontrolou firem vlastněných stranami, byl předložen vládou. Jeho cílem je podle důvodové zprávy mimo jiné kontrolovat "finanční vazby stran a hnutí na jiné subjekty, tzn. např. na stranou a hnutím založené obchodní společnosti a družstva či na občanská sdružení založená na podporu příslušné strany a hnutí" (s. 20). Tyto změny do návrhu zanesl poslanec Radek Vondráček.

Pokud jde o firmy vlastněné stranami: ČSSD je jediným akcionářem firmy Cíl, a.s., KDU-ČSL je jediným společníkem ve firmě Nový hlas, s.r.o., ODS má stoprocentní podíl ve firmě ODS Publishing, s.r.o. Ve společnost TOP Service Management, s.r.o., která zjišťuje pro TOP 09 její připomínkové a propagační produkty (např. v e-shopu), má však podle obchodního rejstříku stoprocentní podíl Lukáš Tito, který s TOP 09 spolupracuje i na dalších záležitostech týkajících se hlavně financí: zpracovává pro ni výroční finanční zprávy (např. tato zpráva, .pdf. s. 45) apod.

Firma ODS Publishing, s.r.o. se opravdu zdá být v útlumu.

Podle účetní uzávěrky (.pdf) za rok 2014 měla společnost v účetním období jednoho zaměstnance (s. 2). Společnosti klesly meziročně tržby za prodej zboží i vlastních výrobků a služeb, naopak prodávala svůj dlouhodobý majetek (s. 9). Její náklady byly větší než výnosy (s. 6).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v tomto období došlo k prozatím unikátnímu způsobu ukončení rozpravy ke konkrétnímu projednávanému bodu během jednání Poslanecké sněmovny. Byť v minulých obdobích došlo k porušení zákona v jistých případech, postup k EET je skutečně postupem novým. Vzhledem k tomu a také ke korektnímu popisu stížnosti poslanců ODS je výrok hodnocen jako pravdivý.

O individuálních ústavních stížnostech některých poslanců za ODS a TOP 09 informovala ČTK. Bývalý ministr spravedlnosti Blažek (ODS) si stěžuje na tři sněmovní usnesení, z nichž jedno se týkalo předčasného ukončení rozpravy.

O záměru podat spolu s TOP 09 také návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona o EET informovala ODS na svém webu 12. dubna s tím, že do 14 dní tento návrh podá. Předseda strany Petr Fiala k tomu uvedl: "Není přijatelné, aby vládní většina hlasováním rozhodla o tom, že se zákon již projednával dostatečně dlouhou dobu a ti, kteří dosud nevystoupili, takovou možnost již mít nebudou. Špatný je nejenom zákon o EET, ale i samotný způsob, jakým byl schválen." Zda se tak již stalo, a strana návrh podala, nevíme. Zprávy na webu strany o této skutečnosti mlčí.

Pokud jde o podstatu věci, Stanjura mluví o předčasném ukončení rozpravy u projednávaného bodu. K tomu reálně došlo na mimořádné schůzi k EET, když 29. ledna Poslanecká sněmovna odhlasovala procedurální návrh předsedy klubu ANO Faltýnka na pevné stanovení času, kdy se bude o zákonu hlasovat. Faltýnek tehdy doslova uvedl:

" My tady dneska diskutujeme, pokud jsem to dobře počítal, 38. hodinu v rámci prvého, druhého a třetího čtení, k tomuto zákonu. A já se domnívám, že všechny argumenty ať už proti, nebo pro v této debatě, nebo většina z nich zazněla, přestože jsou opakovány stále ze strany předkladatelů stejné argumenty a ze strany odpůrců tytéž. Domnívám se, že těch 38 hodin debaty je dostatečný čas k tomu, abychom si všechny tyto vzájemné názory vydiskutovali. Proto mi dovolte, abych navrhl, abychom procedurálně bez rozpravy hlasovali, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude o vládním návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 513, třetí čtení, a o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, třetí čtení, a o podaných pozměňovacích návrzích k těmto tiskům hlasovat ve středu 10. února 2016 v 11 hodin. "

Vládní většina tento postup odhlasovala a v dalším jednacím dni se o zákonu skutečně hlasovalo, byť byli přihlášeni do rozpravy ještě poslanci se svými příspěvky.

Striktně vzato, tato situace, kdy si většina v hlasování stanovila, že se již nějaký bod projednával dlouho a přistoupí se k hlasování, se v české Sněmovně vyskytla poprvé. Objevují se ovšem argumenty, že podobného instrumentu využila pravicová vláda v minulém období, kdy prosadila mimořádnou schůzi ve stavu legislativní nouze. K tomu došlo v roce 2010.

Jednalo se o schůzi z 2. listopadu 2010, kdy se koalice rozhodla prosadit úsporná opatření ve stavu legislativní nouze (viz usnesení č. 111) dle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle nějž je možné přikročit ke zkrácenému jednání (viz usnesení č. 112). Tehdejší předseda poslaneckého klubu občanských demokratů k tomu tehdy uvedl: "Nicméně jsme přesvědčeni, že nestojí za to další hodinu nebo možná hodiny, jak plánuje sociální demokracie, zde trávit planým debatováním o tom, zda je, či není toto v souladu s jednacím řádem." Následně byla téhož dne od 16 hodin vyhlášena mimořádná schůze, na níž se v režimu legislativní nouze schválily 4 zákony.

Tento postup byl Ústavním soudem shledán jako protiústavní a úsporná opatření zrušil, resp. dal koalici čas do 31. prosince 2011 k jejich opětovnému schválení ústavně konformní procedurou. Jedním z důvodů, na které se navrhovatelé odvolávali, bylo právě vypuštění obecné rozpravy.

Situace ovšem nejsou identické. V případě pravicové vlády nebyl "při porušení" otevřen žádný konkrétní bod. Projednání čtyř zákonů v proběhlo řádně v režimu legislativní nouze na další, mimořádné schůzi, což samo o sobě má oporu v platné legislativě.

Prohřeškem proti demokratickému právnímu státu bylo nezákonné vyhlášení mimořádného legislativního stavu, nikoli neumožnění diskuze opozici. V obou případech tak došlo k porušení zákona (porušení jednacího řádu v případě EET uznává i 1. místopředsedkyně za hnutí ANO Jermanová), ale pokaždé k tomu "došlo jinak". Formálně vzato má Stanjura pravdu, neboť Poslanecká sněmovna v tomto období tedy prokázala prozatím unikátní možnost ukončení rozpravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura hovoří o vládním návrhu zákona o změně zákona v souvislosti s prokazováním původu majetku (sněmovní tisk 504). Tento návrh však Stanjura nesprávně interpretuje a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podle § 38zb tohoto zákona bude spolu s doměřenou daní nutné zaplatit také penáleve výši 50 nebo 100 % z částky daně s tím. Penále ve výši 100 % je vyměřeno pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. Daňový řád v § 259a sice upravuje podmínky, za kterých lze ve výjimečných případech penále, resp. jeho část prominout, nikdy však nelze odpustit část doměřené daně, jak tvrdí Stanjura.

Rovněž také rozhodně nedochází k jakékoli legalizaci majetku. Otázka porušení daňového práva stojí v tomto případě vedle otázek jiných právních odvětví, které řeší právě například legální původ majetku a nakládání s ním. Existuje-li podezření, že majetek byl nabyt nelegálně, nastupují další nástroje trestního, správního či civilního práva, jak se ostatně píše v důvodové zprávě (.pdf, strana 14) tohoto zákona:

Návrh zákona směřuje na zdanění nepřiznaných příjmů, nikoli na odčerpání nelegálního majetku

Na základě diskuzí vedených na politické nebo odborné úrovni a vypracované Analýzy prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání (k analýze viz dále) bylo vyhodnoceno, že pozornost by neměla být soustředěna na odčerpání nelegálního majetku (k tomu je nutné lépe využívat již existujících nástrojů zejména z oboru trestního práva), ale na efektivnější zdanění nepřiznaných (nezdaněných) příjmů. Návrh zákona tedy necílí na odčerpání nelegálně nabytého majetku či sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní, ale na zdanění nepřiznaných a utajených příjmů. K odčerpání nelegálně nabytého majetku slouží jiné standardní prostředky:

• trestního práva (objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyšetřování, další fáze trestního řízení a tresty, zajištění, ochranná opatření),
• správního práva (správní řízení, kontrolní činnost a sankce, zajištění, ochranná opatření),
• civilního práva (iniciativa poškozeného, vydání bezdůvodného obohacení, reivindikační žaloba).

Co se týká české úpravy, Faltýnkovo tvrzení dokládá samotný návrh zákona (.pdf) o prokázání původu majetku, resp. důvodová zpráva k němu. Ta uvádí na str. 19:

"Podle obecné právní úpravy v daňovém řádu je daňový subjekt povinen prokázat všechnyskutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních (§ 92 odst. 3daňového řádu). Důkazní povinnost i důkazní břemeno nese daňový subjekt. Tento principbude zachován i u nového mechanismu s tím, že důkazní břemeno je rozšířeno o dalšízákonem stanovené skutečnosti.Pokud správce daně na základě svých poznatků a indicií důvodně předpokládá, že nárůst jmění poplatníka, jeho spotřeba nebo jiná vydání neodpovídají jím deklarovaným příjmům, vyzve poplatníka, aby prokázal opak. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese (neprokáže vznik a původ svých příjmů a další požadované skutečnosti), bude mu daň stanovena podle pomůcek."

Schematicky důvodová zpráva také celý proces znázorňuje.

V několika státech Evropy platí, že pokud poplatník disponuje majetkem, který nemůže podložit odpovídajícími příjmy, potom mu je upravena daň odhadem.

Například v Německu (.docx Příloha důvodové zprávy): "Německý daňový řád (Abgabenordnung, dále jen „AO“) umožnuje stanovit základ daně odhadem(...)je zjištěn nepoměr mezi majetkem poplatníka a jeho deklarovanými příjmy nebo jiná nesrovnalost, a tyto nesrovnalosti přetrvávají i po podání dodatečného vysvětlení."
V Dánsku (.docx Příloha důvodové zprávy): "Dánský zákon o kontrole daní (skattekontrolloven) upravuje stanovení základu daně odhadem. V zákonné úpravě není mezi vyjmenovanými případy, kdy lze takto postupovat, zakotvena situace nesouladu mezi deklarovanými příjmy a majetkem poplatníka. Možnost stanovit daň odhadem v tomto případě však vyplývá z dánské judikatury - ta dovozuje, že za určitých okolností může být odhlédnuto od účetnictví a může být aplikováno správní uvážení, pokud daňová správa prokáže (důvodně považuje za pravděpodobné), že výdaje na osobní spotřebu poplatníka neodpovídají deklarovaným příjmům."
Španělsko (.docx Příloha důvodové zprávy) ale metodu odhadu daně v této situaci nepoužívá: "Španělsko používá tzv. metodu nepřímého odhadu základu daně (viz čl. 53 španělského daňového řádu), která však není mířena na případy diskrepance mezi deklarovanými příjmy daňového subjektu a jeho majetkem."