Martin Půta
(reakce na předchozí výrok) My samozřejmě ten registr budov máme. Včetně jejich energenitické náročnosti. Zaváděl se v roce 2013, protože jsme na začátku krajské vlády zjistili, že taková evidence neexistuje.
Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.
Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.
Andrej Babiš
Když jsem navrhl restrukturalizaci finančních úřadů, tak o tom všichni diskutovali a já jsem ustoupil a akceptoval jsem ty názory.
Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.
Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.
Proti návrhu se postavili někteří poslanci, včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí a došlo pouze k omezení provozu těchto malých poboček.
Luděk Niedermayer
Václav MORAVEC: A pane, pane europoslanče, je tady možná obava Spojených států amerických, že pokud by Evropa uznala Čínu jako tržní ekonomiku, takže by skrze Evropu mohla být zavalená americká ekonomika levnou ocelí a levnými čínskými výrobky, tudíž ta diskuse, kterou jsme velmi, může mít vliv i na tu dohodu TTIP? Luděk NIEDERMAYER: Já myslím, že to úplně tahle vazba nefunguje. Už proto, že ty hlavní obchodní celky, my se bavíme o Spojených státech, ale třeba i v Austrálii řeší ten samý problém jako my. A mám pocit, že Austrálie, pokud se nepletu, tak dokonce přešla k tomu, že z toho nestandardního, dočasného režimu, který umožňoval používat ty vysoké obchodní bariéry, přešli dříve na ten volnější režim, ale zároveň nastavili ochranu těch, těch sektorů, které považovali za ohrožené.
Austrálie již uznává Čínu za tržní ekonomiku a v červnu 2015 byla ministry obchodu obou zemí dokonce podepsána dohoda o volném obchodu zaměřená i na odstraňování celních bariér. Ta začala platit na konci prosince 2015.
Zároveň se však opravdu Austrálie snaží o ochranu svých sektorů, jako může být například zemědělství či ocelářství.
Je tedy pravdou, že Austrálie s Čínou řeší otázku možného obchodování a to tak, že sice spolupracují na volném obchodu a odstraňování celních bariér, ovšem chrání také některé své sektory, jako je např. ocelářství.
Dita Charanzová
No, když se podíváme na čísla, tak opravdu vidíme, že přes Turecko nám sem přichází daleko míň uprchlíků.
Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Rostislav Vyzula
39 poslanců sociální demokracie hlasovalo pro opoziční návrh
Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Návrh byl schválen celkem 94 hlasy, z toho 39 z klubu sociální demokracie.
Josef Pavlík
Možná stojí za to, jak to tady bylo dříve, diferencovat v podstatě profese, které fyzicky pracují a nebyly by schopny do těch 65 let (pracovat).
Je pravdou, že do roku 1992 existovaly, dle tehdy platného zákona č. 100 /1988 sb., tři kategorie profesí, u kterých byly rozdílné podmínky zapojení do důchodového systému. Tento systém byl ukončen přijetím zákona č. 235 /1992 sb., který zavedl princip výplaty důchodu odvozený od délky plateb pojištění a jeho výše, která reflektuje příjem občana.
Z těchto tři kategorií první dvě popsané v paragrafu 14 (pdf., str. 5) zákona č.100/1998 sb. požívaly při splnění podmínek určitých výhod, například ve formě vyšších částek vyplaceného důchodu či nižšího věku odchodu do důchodu.
V zákoně jsou vyjmenovány specifické okruhy profesí jako například profese hornické s prací pod povrchem, profese v těžkém hutním či chemickém provozu, ale také například profese v letecké a námořní dopravě. Pavlíkův výrok tedy odpovídá skutečnosti.
Jaroslava Pokorná Jermanová
Máme tři nové senátory, takže máme sedmičlenný klub, takže já to vnímám jako úspěch. A skončili jsme 2. na pásce.
Je skutečně pravda, že mezi nově zvolenými senátory jsou tři z hnutí ANO 2011. Je to Jiří Dušek, Ladislav Václavec a Jaroslav Větrovský.
Podle oficiálních stránek Senátu ČR tvoří ANO 2011 senátorský klub společně se Severočechy.cz. Před volbami byl tento klub tvořen pěti členy, z nichž čtyři jsou součástí ANO 2011. Pokud tedy připočítáme k této čtveřici i nově zvolené senátory, dostáváme sedmičlenný klub.
Klub se senátorkou Dernerovou (za hnutí Severočeši.cz) vznikl v roce 2014, podle zákona o jednacím řádu Senátu je pro ustavení klubu nezbytný počet alespoň 5 senátorů (§ 21 odst. 1). Nově tedy může vniknout sedmičlenný klub zástupců zvolených jen za hnutí ANO.
Co se týče celkových výsledků senátorských voleb, hnutí ANO 2011 bylo opravdu 2. „na pásce“, tedy umístilo se jako druhé v počtu zvolených senátorů. První místo získala KDU-ČSL se svými pěti zvolenými senátory (další pak byli za KDU zvoleni v různých koalicích).
Kateřina Konečná
My samozřejmě jako KSČM ale jako naše politická frakce jsme zcela jasně řekli, že pokud nebude splňovat všech těch 72 podmínek, které jsou dneska v tom, v té dohodě, tak prostě odmítáme jakékoliv udělování bezvízového styku.
KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce GUE/NGL. Její zástupci v rámci debaty 11. května 2016 v EP uvedli, že Turecko skutečně musí splnit všechny podmínky v rámci dohody s EU ohledně vízové liberalizace.
Například americká Obchodní komora vydala studii, kde, která řeší tedy pouze investice a tam Česká republika vychází dokonce jako v rámci poklesu investic pro Českou republiku ze strany Spojených států.
Studii o benefitech přinášených smlouvou TTIP pro jednotlivé členské země Evropské unie zpracoval World Trade Institute (WTI) při Univerzitě v Bernu.
V kapitole zabývající se Českou republikou studieodhaduje (pdf, str. 38), že v oblasti makroekonomických změn dojde v oblasti investic ze strany Spojených států k poklesu o 0,2 %.
Nejedná se tedy o studii americké Obchodní komory, s touto malou výhradou ale výrok hodnotíme jako pravdivý.
zdroj: WTI
Zdeněk Škromach
A samozřejmě tady vznikají problémy v tom, že ten dumping, který v Číně existuje, prostě reálně je tržní hospodářství v Číně za těch podmínek tak, jak dneska se dá těžko označit za tržní hospodářství v porovnání s tím, co jsme zvyklí u nás, v Evropě, ve Spojených státech, ale nakonec svým způsobem i v Rusku, ale i v některých jiných částech světa.
Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.
Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.
Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.
