Přehled ověřených výroků

Ministr Chovanec naráží zřejmě na informaci z článku Aktuálně.cz z 8. srpna 2016, kde se Robert Šlachta vyjadřoval ke svém rozhodnutí přijmout místo náměstka pro patrání při celním úřadu Pardubického kraje.

V rozhovoru Šlachta připustil, že u něj mohou mít bývalí (či končící) zaměstnanci ÚOOZ v připadě splnění určitých podmínek otevřené dveře. Uvedl:

„Lidé, kteří odcházejí nebo odešli, byli kvalitní a budu se o ně maximálně snažit postarat ve svém novém působišti.“

Šlachtův výrok Chovanec významově posouvá. Šlachta se totiž nevyjádřil ve smyslu, že by chtěl přetahovat policisty z bývalého ÚOOZ a tím jej „vykrádat“, ale že rád uvítá v týmu ty, kteří z tohoto útvaru odešli nebo jsou na odchodu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: „Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.“

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra vydal v roce 2016 dokument (.pdf), stanovující povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem. Tento materiál navazuje na novelu zákona o územních samosprávných celcích (z. č. 106/2016 Sb.).

Jedním z bodů je i povinnost držet se při převodu nemovitosti obvyklých cen pro danou oblast.

„Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.“ (z k. 128/2000 Sb., §39 odst. 2)

V případě odchýlení se od obvyklé ceny jsou orgány obce povinny zdůvodnit tento jev do takové míry, aby nebyl převod označen za neplatný. Tyto orgány zároveň rozhodují v případě prodeje majetku i o kupní ceně, která je zároveň odhadci stanovena na cenu tržní.

„Pokud obec prodává bez nepodmíněného nabídkového řízení, musí být pozemek nebo stavba oceněna jedním nebo více nezávislými odhadci tak, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem, přičemž takto stanovená tržní cena je minimální prodejní cenou, která může být dohodnuta, aniž by se jednalo o veřejnou podporu.“ (. pdf, str. 42)

Obce mají tedy od 1. července 2016 mj. povinnost prodeje obecních nemovitostí za obvyklé, respektive tržní ceny pro danou lokalitu.

Zjistit celkový objem uskutečněných čínských investic není úplně možné. Pokud ale budeme vycházet z dostupných dat, investice čínské strany se ani zdaleka neblíží částce zmíněné Zemanem.

Přehled čínských investic (uskutečněných i plánovaných) jsme zpracovávali v květnu tohoto roku. Zeman před pár dny slíbil ministru financí, že mu seznam čínských investic v objemu 50 mld. Kč. dodá, Andrej Babiš totiž na schůzce význam investic zpochybnil.

CzechInvest, který pomáhá zprostředkovávat zahraniční obchod vyčíslil jím zprostředkované čínské investice za rok 2015 na 1,15 mld. Kč. Mluvčí CzechInvestu před pár dny Rozhlasu řekla: „Objem letošních čínských investic se blíží bezmála dvěma miliardám korun, nyní se navíc jedná s více než deseti možnými investory o potenciálních investicích v hodnotě kolem 20 miliard korun." Agentura ČTK v březnu informovala, že čínská společnost CEFC za 10 měsíců působení na českém trhu investovala částku 20 mld. Kč. Ovšem CEFC si spíše skupovala podíly v různých podnicích a společnostech, nakupovala investice nebo podíl ve fotbalové Slavii. Nejde tedy přímo o investice, kdy by na základě takových akvizic vznikala nová pracovní místa. Otázce se také věnujeme v prvním odkazu tohoto odůvodnění.

Analytická společnost Bisnode uvedla, že navzdory oznámení dalších čínských akvizic v Česku klesl letos objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem o 616 milionů Kč na 5,21 miliardy korun.

Výbor pro zdravotnictví jako garanční výbor pro návrh zákona o návrhu jednal na 31. schůzi 30. března 2016. Vydal pak usnesení (.pdf), kde navrhuje hlasovací proceduru a stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Poslancům bylo doručeno 7. dubna 2016.

Problematický návrh poslance Marka Bendy, který úplný zákaz kouření v restauracích omezuje na prostory "s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření", najdeme pod číslem K1. Tento pozměňovací návrh výbor nedoporučuje schválit. Stanovisko výboru připomenul i zpravodaj těsně před hlasováním o návrhu, poslanci tedy stanovisko výboru znali.

Ve stanovisku výboru se ale explicitně nepíše, že pokud by byl schválen pozměňovací návrh, který zavádí nutnost stavebních úprav, tak zákon nepodpoří. K návrhu pouze vyjádřil negativní stanovisko, tak jako k většině dalších návrhů. Podle usnesení z celkových 220 návrhů jich výbor doporučil ke schválení 51, zatímco 167 jich nedoporučil, ke zbylým dvěma nepřijal žádné stanovisko. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Za vládní priority byly v lednu 2016 označeny například zavedení EET, valorizace penzí, zvýšení bezpečnosti či boj se suchem. Současné vládní priority již nejsou nijak veřejně ustanoveny.

Návrh na zvýšení minimální mzdy začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí připravovat v květnu 2016. O shodě ministrů na zvýšení nejsou v dostupných zdrojích žádné jiné zprávy kromě tohoto vyjádření premiéra.

Zákon o neziskových nemocnicíchprošel v říjnu 2015 připomínkovým řízením, k dalšímu projednávání zatím nedošlo.

Co se boje proti suchu týče, vláda schválila včervenci 2015 materiál, obsahující řadu opatření a konkrétních kroků spolu s termíny jejich plnění. V letošním roce podnikla některé kroky, například projednala přípravu čtyř nových vodních nádrží či rekonstrukci závlahových systémů. Schválila také jednorázovou kompenzaci pro zemědělce postižené loňským suchem.

Zákon o střetu zájmůbyl v červenci 2015 poslán do Poslanecké sněmovny, na konci roku prošel první čtením a na počátku dubna 2016 ho Mandátový a imunitní výbor projednaly a doplnily o pozměňovací návrhy. Zákon zatím není zařazen na pořad schůze pro druhé čtení.

Zákon o referendu byl vládou předložen sněmovně v červenci 2015. V březnu proběhlo jeho první čtení, které bylo přerušeno.

Zákon o prokazovánípůvodu majetku byl vládou předložen červnu 2015. Na konci května 2016 byl projednáván v druhém čtení a s pozměňovacími návrhy rozeslán 2.6.2016.

Dodejme ale, že vládní koalice má ve sněmovně většinu a může silně ovlivnit kdy budou jednotlivé návrhy zařazeny na pořad schůze, jako to ostatně dělá u prioritních návrhů.

Ze životopisu Kateřiny Konečné plyne, že se v roce 2002 stala poslankyní Poslanecké sněmovny ČR a rovněž to, že v současné době působí jako poslankyně Evropského parlamentu.

Vláda ve svém prohlášení explicitně vyjadřuje, že "její prioritou je dokončení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a USA." Sama Konečná se na pozici české vlády ptala Sobotky dopisem v srpnu 2014. Ten jí ve stejném měsící odpověděl obecnou odpovědí, že vláda podporuje přijetí této smlouvy, nepodpoří však automaticky žádnou dohodu, která by vedla ke zhoršení pozice českých občanů.

Co se týče interpelací, europoslankyně zaměnila předsedu strany za poslance Josefa Nekla, který v této věci premiéra Sobotku interpeloval. Předseda strany Vojtěch Filip totiž v této věci premiéra neinterpeloval písemně ani ústně.

Obsahově interpelace odpovídá tomu, co Konečná popisuje - dotaz směřoval primárně na mandát náměstka Druláka pro vyjádření podpory ĆR Transatlantické dohodě v Bruselu. Vyjádření premiéra byla v tomto ohledu poněkud vágní a omezilo se na obecné fráze o zhodnocení prospěšnosti TTIP a nutnosti vést další vyjednávání.

KSČM také prostřednictvím svého místopředsedy Dolejše (15. září 2015 a 20. ledna 2015) navrhovala dvakrát sněmovně, aby se tímto bodem zabývala. Ani jednou se tak ovšem nakonec nestalo.

Fakticky má Konečná pravdu, že konkrétní informaci o mandátu pro vyjednávací komisi nezískala oslovením předsedy vlády přímo, v interpelaci jejího kolegy již byl premiér mírně konkrétnější (byť stále velice obecný). Je otázkou, zda je vůbec normální zveřejňovat mandát pro vyjednávání v jeho průběhu či dokonce před ním a nebylo-li by to kontraproduktivní vůči těmto jednáním.

Evropská komise v lednu 2016 zahájila diskusi o možném přiznání statutu tržní ekonomiky v případě Číny. Diskuse se však spíše vede o tom, jaká opatření má EU zavést po vypršení přístupového protokolu (.doc, str. 9) Světové obchodní organizace (WTO). Čína na základě tohoto protokolu není posuzována jako tržní ekonomika a EU tak při obchodování s Čínou může uplatňovat jistá ochranná opatření. V prosinci 2016 však zmíněný přístupový protokol vyprší a EU tak musí rozhodnout, jak bude k obchodu s Čínou přistupovat.

Komise analyzuje (.pdf, str. 3) tři hlavní možnosti:

1) žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nic nedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Řešení situace je v současné době v jednání. Očekává se, že Evropská komise přednese návrh řešení situace v červenci.