Přehled ověřených výroků

Smlouva mezi státem (zastoupeným společností PRISKO, kterou plně ovládá Ministerstvo financí) a společností OKD v části 8 uvádí následující (smlouva byla zveřejněna v Registru smluv):

To dokládá slova místopředsedy Bartoška. Dodejme ještě informace ze samotných odpovědných resortů. Jak vyplývá z tiskové zprávy ministerstva financí má stát právo na zástavu celého OKD, pohledávek a akcií. V případě, že nedojde ke splacení úvěru, bude mít společnost Prisko (státní podnik spadající pod ministerstvo financí) možnost uspokojit své pohledávky ze zástavy.

Hlavní podmínkou půjčky je reorganizace OKD o které rozhodli věřitelé. Úvěrovou smlouvu postupně doporučili prozatimní věřitelský výbor, insolvenční správce a schválil ji i soud.

Podle tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu se v souvislosti s těžební společnosti OKD a její plánovanou reorganizací ministři průmyslu a financí dohodli na obsazení pozic finančního ředitele (ministerstvo financí) a provozního ředitele (ministerstvo průmyslu a obchodu).

V minulosti ale sám ministr Mládek připustil, že by se část půjčky společnosti OKD nemusela vrátit. Na druhou stranu dává podle ministra Mládka vlastnictví pohledávek státu silnou pozici ve věřitelském výboru a získá určitý vhled do hospodaření firmy.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.

Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.

O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.

Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.

Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.

Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.

Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.

Dle údajů ze schváleného rozpočtu Libereckého kraje na rok 2016 jde na oblast sociálních věcí a politiku zaměstnanosti částka přes 126 milionů korun, což přesahuje o 26 milionů sumu uvedenou Půtou. Žádné bližší údaje se dohledat nepodařilo.

Pokud jde o počet pracovníků v sociální sféře, nepodařilo se nám opět dohledat žádný relevantní doklad. ČSÚ na svých stránkách zmiňuje pro Liberecký kraj na rok 2014 jen souhrnný počet osob ve zdravotnictví a sociální oblasti a to ve výši 14,2 tisíce zaměstnaných.

Smlouva o provedení díla a distribuci „Noviny Jihomoravského kraje“ měla byla podepsána 29. srpna 2008, tedy za působení Stanislava Juránka (tehdy KDU-ČSL) jakožto hejtmana kraje (bod č. 21). V databází ministerstva kultury je však toto periodikum evidováno již od 20. srpna.

Mluvčí JMK Eliška Windová uvedla pro Echo24, že tato smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 48 měsíců, a po jejím uplynutí nebyla obnovena.

Listy jižní Moravy v současnosti fungují jako online médium, a to od srpna 2010. Nevychází pouze tištěně, jinak se nic nezměnilo.

Vzhledem k nedostupnosti proklamované smlouvy veřejnosti nejsme schopni s jistotou tvrdit, že výše zmíněné informace získané z veřejných zdrojů jsou zcela pravdivé. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Projekt kraje vedený pod názvem „Veřejná doprava Vysočiny“ oficiálně neprezentuje 3 modely financování. Je ovšem pravdou, že tato trojice možných podob integrovaného dopravního systému byla Dopravní komisí projednávána. Bližší informace o jednotlivých modelech však nejsou veřejně dostupné.

Diskutované modely mají podobu minimální, střední či maximální (.pdf, str. 3) alternativy, přičemž komise radě kraje doporučila střední variantu.

Výběr střední varianty, ovšem tentokrát u jízdních řádů, potvrzuje i 36. bod jednání zastupitelstva kraje z 25. července 2016.

S myšlenkou integrovaného dopravního systému si Kraj Vysočina začal (.pdf, str. 1) pohrávat už v roce 2003, kdy nechal vypracovat „Studii optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního systému kraje Vysočina“. Závěr této studie mimo jiné doporučuje investice do veřejné linkové dopravy.

V roce 2007 přichází rada kraje s prvním posudkem, který mapuje negativa spojená s financováním, a zároveň vytváří první z možných modelů. Podle něj by byla nezbytná finanční participace obcí a měst dané oblasti na provozu IDS.

Koncem roku 2014 zadal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na zajištění dopravní obsluhy v rámci IDS. Následně se rozběhla řada jednání dopravní komise, kde byla projednána síť dopravních linek, tarify jízdného či zónové rozvržení spojů. Jedním z navrhovaných způsobů přepravy je užití bezkontaktních čipových karet.

V současnosti je projekt IDS ve druhé fázi a má být spuštěn nejpozději v roce 2019.

Dle zápisu z jednání komise je však patrné, že veřejnost bude o plánovaných změnách teprve informována (.pdf, str. 4). Projednávané materiály prozatím nejsou finální.

Přestože první snahy o integrovaný dopravní systém v roce 2008 padly, v současnosti krajské orgány skutečně nevedou veřejně obšírný dialog se starosty či s tamní veřejností a soustředí se na interní jednání.

Výrok Jaromíra Kaliny (KDU-ČSL) hodnotíme jako pravdivý, jelikož zápisy z jednání dopravní komise skutečně zmiňují, byť pouze letmo, informaci o 3 modelech IDS na Vysočině.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.

České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.

K tématu se pan ministr Babiš vyjádřil v reportáži časopisu Reportér Magazín. V tomto článku tvrdí, že se panem Šlachtou seznámil, až v době kdy se stal ministrem financí.

"Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie."

Ve stejné reportáži pan Šlachta schůzky s Babišem přímo nekomentoval. Potvrdil ale, že ze své funkce v nutných případech může provádět tzv "schůzkovou činnost", o které ale informuje své nadřízené.

"Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval."

Reporter článku Janek Kroupa ještě zmiňuje policejní zdroj, který mu naznačil, že oba zmínění se měli setkat již dříve. a to na přelomu let 2012-2013. Tuto informaci ale ministr Babiš odmítl. Sám reportér dochází k tomuto závěru: "O stycích mezi Andrejem Babišem a Robertem Šlachtou – kromě již zmíněného policejního zdroje – žádné další informace k dispozici nejsou."
Vzhledem na nedostatek dalších důkazů musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Nařízení Evropské unie určuje pět kritérií (.pdf, článek 2 písmeno c) nařízení Rady o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství - str. 5) tržní ekonomiky. Kritéria jsou následující:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů

Čína zažádala v roce 2008 o zhodnocení svého statusu. Podle reportu EU však kritéria nenaplňuje (.pdf, str. 15). V současné době má problémy zejména s nedostatkem transparentnosti, dále v Číně fungují opatření, která mohou diskriminovat zahraniční společnosti. Dalšími překážkami jsou velké státní zásahy do ekonomiky a nedostatečná právní ochrana duševního vlastnictví.