My máme schválený dlouhodobý plán akvizic v armádě, máme schválený plán rozvoje armády ČR, postupné navyšování kapacit a stavů a tomu odpovídá i rozpočtové financování. To znamená do roku 2013 ty nominální výdaje na armádu ve státním rozpočtu klesaly, od roku 2013 začíná postupné zvyšování výdajů na obranu a bude, doufám, pokračovat i v příštích letech.
Vláda ČR schválila na svém jednání 21. prosince 2015 Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2025. Tato koncepce (.pdf) popisuje cílový stav AČR v roce 2025, nutné personální, finanční, technické posílení a také modernizaci jednotlivých útvarů.
Finanční náročnost koncepce počítá (str. 24-25) s každoročním nárůstem výdajů do armády, na straně 22 pak koncepce uvádí, že v porovnání roku 2014 chybí do finálního stavu v armádě 6400 vojáků z povolání.
Sobotka má tedy pravdu, že vláda schválila koncepci, podle níž se má posilovat personální i finanční stránka české armády. Vláda také počítá s náborem nových vojáků, tím se zabýváme v předchozích výrocích. Co se týká nominálních nárůstů výdajů na obranu, je faktem, že od roku 2013 se zvýšily k letošnímu roku výdaje v rámci resortu obrany o zhruba 5,7 miliard korun. Nakolik bude tento růst pokračovat v dalších letech není jasné, půjde o politickou dohodu a rozpočtové priority.
RokVýdaje na obranu (v mld. korun) 2011 43,88 2012 43,47 2013 42,05 2014 41,99 2015 43,78 2016 47,78
Loni byl poskytnut azyl nebo mezinárodní ochrana několika stovkám lidí tady v České republice.
Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.
My nejsme cílovou zemí migrace. Jsme na okraji hlavního migračního proudu a zatím naše kapacity jsou dostatečné a nemáme s tímto problém.
Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.
Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.
Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.
Zdroj: NYT
Zdroj: České noviny
Už jenom ta jeho diplomatická iniciativa, že se v uplynulých, já nevím, 3 měsících opakovaně sešel (myšlen je David Cameron - pozn. Demagog.cz) téměř se všemi předsedy vlád v rámci Evropské unie, tak svědčí o tom, že tomu věnuje prvořadou pozornost a je to nepochybně klíčová priorita jeho vlády.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.
David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.
Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.
Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)
V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.
Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.
Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.
Navíc pro propuštění do druhého čtení není třeba ústavní většina (u zákona o obecném referendu - pozn. Demagog.cz).
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.
Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "
Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "
Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).
Miroslav KALOUSEK: Jestliže si všichni postavíme ploty na svých národních hranicích, tak je to v zásadě konec Schengenu, to si nemusíme povídat. Václav MORAVEC: V tom případě už nastal konec Schengenu, protože ploty na některých hranicích jsou. Miroslav KALOUSEK: To jsou, to jsou, to jsou zatím přechodná opatření.
Ploty na svých hranicích začalo kvůli migrační krizi stavět Maďarsko, Rakousko a Slovinsko. Tyto státy jsou přitom členy schengenského prostoru. Další ploty vyrostly i na hranicích jiných evropských států, což přehledně zpracovává následující mapa:
Zdroj: The Economist
Jak dlouho ploty budou na hranicích evropských států nelze ověřit. Ve výjimečných situacích je povoluje schengenská dohoda, a to až na dva roky.
My patříme mezi malou skupinu zemí v Evropské unii, která se snaží reálně pomáhat, nečekám jenom na iniciativy z Bruselu, ale pomáháme balkánským zemím čelit tomu migračnímu tlaku.
Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.
19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.
O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.
21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.
Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
No prezident republiky může přijít do Poslanecké sněmovny kdykoliv a říkat tam cokoliv. To patří k jeho právům.
Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.
Sociální demokracie zákon o referendu prosazuje dlouhodobě a bylo tedy logické v okamžiku, kdy jsme sestavili vládu po minulých volbách do sněmovny, že jsme ten zákon dali do vládního programu. Ten zákon byl předložen.
ČSSD se ve svém dlouhodobém programu " staví za takovou úpravu všeobecného celostátního referenda., která by nezatěžovala občany častým rozhodováním o méně závažných věcech, umožnila by jim však vyjádřit právně závazný názor k zásadním otázkám vnitřní nebo zahraniční politiky státu. " (.pdf, str. 28).
Sociální demokraté navrhovali zákon o obecném referendu již v minulých volebních obdobích. V březnu 2005 předložila vláda (tvořena ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Poslaneckou sněmovnou prošel, byl ovšem zamítnut v senátu, kde měla v té době většinu ODS.
V následujícím volebním období předložila ČSSD další takový návrh. Tentokrát bylo rozložení sil v Poslanecké sněmovně takové, že daný zákon neprošel ani 3. čtením.
Ve volebním období 2010-2013 pak ČSSD předložila návrh o celostátním referendu hned dvakrát. První předložila ihned po volbách v červnu 2010, druhý návrh poté na podzim 2011. Ani jeden z těchto návrhů neprošel prvním čtením, pravicová koalice jej zamítla.
Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve svém programovém prohlášení uvádí: " Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu."
Vláda v usnesení ze dne 13. července 2015 (.pdf) schvaluje návrh ústavního zákona o celostátním referendu a ukládá vypracovat konečné znění vládního návrhu. Následně byl tento návrh předložen sněmovně 28. července 2015 jako tisk 559/00. Projednávání tohoto tisku bylo zařazeno na pořad 39. schůze (od 19. ledna 2016).
V Senátu budeme muset získat také (pro zákon o obecném referendu - pozn. Demagog.cz), také hlasy. Určitě a řada z těchto stran, politiků, poslanců dlouhodobě deklaruje, že podporuje zákon o referendu.
Pro přijetí ústavního zákona je podle čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR potřeba dosáhnout v senátu třípětinové většiny přítomných senátorů. Při stoprocentní účasti je tedy potřeba alespoň 49 senátorů. Vládní většina má celkem v senátu 46 senátorů.
Klub ČSSD disponuje 33 mandáty, v klubu KDU-ČSL a nezávislí je 9 senátorů zvolených přímo za lidovce a hnutí ANO má v senátu své 4 zástupce (senátorka Dernerová zastupuje Severočechy.cz).
V senátu k dosažení ústavní většiny se může koalice spolehnout na 5 nezařazených senátorů za Stranu zelených. Tento subjekt dlouhodobě celostátní referendum podporuje, tento návrh měla uvedena i ve svém volebním programu v posledních sněmovních volbách.
V poslanecké sněmovně pak koalici chybí 9 hlasů k prosazení návrhu, sama disponuje 111 mandáty. V minulých obdobích obecné referendum sama předkládala KSČM (2007) a podporovala také návrhy předložené ČSSD (např. 2007 a 2010), dlouhodobě tedy je pro tuto změnu. Referendum má také strana v programu (.pdf - str. 5) pro toto volební období.
Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, jak se jmenovalo dnes již rozpadlé uskupení, kandidovalo ve volbách 2013 s požadavkem na změnu systému na přímou demokracii, kde by právě referenda hrála klíčovou roli. Tedy podpora by šla čekat i od obou nástupnických stran, je ovšem otázkou, zda předložený vládní návrh nebude z pohledu stran Úsvit a SPD nedostatečný. Jak totiž uvádíme v jednom z dalších odůvodnění, zákon předložený vládní koalicí vymezuje okruh otázek a také zavádí poměrně významnou hranici pro účast/platnost referenda.
Nicméně i případná podpora ze strany KSČM bude koalici stačit na prosazení zákona v Poslanecké sněmovně.
