Přehled ověřených výroků

Co policie chápe pod pojmem „zájmová osoba“ je uvedeno například v pokynu policejního prezidenta ze dne 3. prosince 2013 (.pdf, str. 2). Zájmovou osobou se mimo jiné rozumí někdo, kdo je prověřován v souvislosti objasnění skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, nebo například osoba podezřelá, nebo obviněná ze spáchání trestného činu.

Postup předávání informací ohledně státních zastupitelství upravuje zákon o státním zastupitelství (předpis č. 283/1993 Sb.) a v obecné rovině i trestní řád (předpis č. 141/1961). V prvním případě § 12g v prvním odstavci uvádí, že informace o postupu při výkonu působnosti a informace zjištěné, si státní zastupitelství předávají navzájem. První odstavec § 12h říká, že Nejvyšší státní zastupitelství může provádět potřebná zjištění u kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství.

V tomto směru je vlídnější trestní řád, konkrétně jeho § 8b a § 8c. I tady však nic nenaznačuje "utěsnění" v okruhu pár lidí, ustanovení navíc spíše směřují k poskytování informací osobám, které nejsou orgány činnými v trestním řízení.

Jak vyplývá ze zákona o státním zastupitelství, spíše než „povinnost hlásit“ funguje v kontextu Nejvyššího státního zastupitelství skutečně opačný postup, tedy „možnost si informace vyžádat“. Nehovoří však o možnostech neposkytnutí informací či dokonce "utěsnění."

Ministr Pelikán dále hovoří o povinnosti hlásit šetření zájmové osoby na Policejní prezídium. V otázce této údajně obnovené povinnosti jsme pro absenci podkladů kontaktovali oddělení tisku a prevence Policejního prezidia České republiky, odpověď lze shrnout následovně:

Policie České republiky disponuje větším množstvím informačních systémů propojovaných na různých úrovních. „V případě vedení trestního řízení není stanovena žádná povinnost tzv. „hlásné služby“ o poškozených, podezřelých, obviněných či svědcích směřující k informování vedoucích policistů. Samozřejmě o stavu řízení mají přehled nejbližší nadřízení policistů, kteří samotné trestní řízení vedou. Tím je zaručována kontrola stavu řízení s ohledem na rychlost, úplnost a kvalitu,“ uvedla v e-mailu vedoucí oddělení tisku a prevence Jana Macalíková.

Z hlediska zabezpečení jsou informace v systému blokovány a jednotlivé evidence trestního řízení (ETŘ) krajských ředitelství mezi sebou nejsou pro běžné použití propojeny, existují navíc i další možná opatření zamezení přístupu do ETŘ.

Server Lidovky.cz ovšem koncem května 2015 informoval o pokynu ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslava Vilda, podle kterého by měli podřízení před založením každého trestního spisu informovat vedení. To sám Jaroslav Vilda v pozdějším rozhovoru pro Lidovky.cz popřel. "Nedovedu si představit řízení jakéhokoli útvaru, aniž bych věděl, co se na něm děje. To znamená: informační povinnost ve vztahu k vedení musí být. V organizaci, která je řízena – řeknu – vojensky, si to nedovedu představit jinak. Informace musím mít takové, aby mi stačily k řízení. Nic se nezměnilo. Žádné rozšíření informační povinnosti za mě neproběhlo".Žádný pokyn ohledně informování nadřízených při zahajování trestního řízení podle vlastních slov nevydal.

Ohledně této informace jsme rovněž kontaktovali oddělení tisku a prevence Policejního prezidia České republiky, které trvá na své předchozí odpovědi. Ministr Pelikán ve svém výroku vyjadřuje nejistotu ohledně původu příkazu hlásit šetření zájmových osob. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je označen jako pravdivý, protože zákon, který zavádí neveřejný Národní registr zdravotnických pracovníků, byl schválen oběma komorami parlamentu a 26. dubna byl doručen prezidentu ČR k podpisu. Co se týče informací v něm obsažených, dle § 70 by skutečně měl obsahovat informace o zdravotních pracovnících, dá se tedy předpokládat uvedení jejich počtu a alokace. Co se týče odhadu dostupnosti dat: zákon momentálně čeká pouze na podpis prezidenta, účinnosti nabude prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení, Národní registr zdravotních pracovníků bude zřízen do 12 měsíců od tohoto dne, údaje mu pak budou předány ode dne jeho zavedení do 180 dnů od tohoto dne. I při zvážení nejdelší možné varianty je tedy nanejvýš pravděpodobné, že data budou během příštího roku k dispozici.

Předchozí registr zdravotnických pracovníků zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Heger, avšak byl zrušen nálezem Ústavního soudu, protože byl veřejný a zasahoval do soukromí zdravotnických pracovníků.

V časopisu Přítomnost v čísle ze dne 22. února 1939 opravdu vyšel Peroutkův článek Češi, Němci a Židé. Relevantní část vám zde přikládáme. Objasňuje v ní odlišný přístup k Židům v Česku a Německu a vše vysvětluje na otravě organismu cizí látkou.

Zde však toto přirovnání končí a zbytek článku je pragmatickým zhodnocením odlišného působení Židů v Česku a Německu. Druhý zmiňovaný článek vyšel ne dne 20. dubna, ale 26. dubna 1939. Citát "Hitler je největší z Němců" tam doslovně nepadl, lze tak ale interpretovat následující větu: „Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Wallhalle, ve své galerii národních hrdin postavili výše.“ Svým obsahem je skutečně oslavou narozenin Adolfa Hitlera.

Je otázkou, zda je možné vytrhnout z kontextu doby a textu 1 větu a na jejím základě vyvodit závěr nad celkovými postoji osoby v daném čase. Miloš Zeman těmito citacemi hodnotí právě Peroutku jako osobu v období let 1938-1938, nejsme schopni ovšem postihnout komplexně jeho postoje, činy a publikační aktivitu v dané době a je problematické toto uvažování zúžit na 2 citáty, z nichž jeden je navíc nepřesný. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Vzhledem k aktivitám ČR během migrační krize není možné hovořit o vytvoření koridoru přes ČR, který by byl často migranty využíván. Pro migranty mohla ČR představovat jednu z rychlých možností, jak se dostat do Německa nebo Velké Británie, což jsou cílové země. Nejvyužívanějším prostředkem je vlaková doprava, která nabízí propojení mezi Maďarskem a Německem.

Po incidentu s označováním migrantů v Břeclavi byl pro migranty odsouhlasen volný průchod ČR bez jejich zadržení, jak informoval Rohlas.cz. To ovšem platilo pouze pro syrské uprchlíky, kteří požádali o azyl v Maďarsku a dále mířili do Německa. Německo projevilo o tyto lidi zájem a v České republice by byli „zdrženi“ v detenčních táborech. Takto jim po splnění podmínek nechá ČR průchod do jejich cílové země.

ČT informovala: „Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet." Nové opatření se bude týkat iSyřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.“ Díky Dublinským dohodám, dalším okolnostem, o kterých informuje Ministerstvo vnitra, a tomu, že ČR není cílovou destinací, se migranti ČR spíše vyhýbají.

Pro srovnání uvedeme částečně odhadovaná data o počtu migrantů přecházejících přes ČR a těch využívajících cestu přes Rakousko. Český rozhlas zpracoval data Ministerstva vnitra České republiky a uvádí, že za celý rok 2016 zadržela Policie ČR kvůli nelegální migraci 6 008 lidí. Naproti tomu v polovině září za jediný den dorazilo do Mnichova 12 tisíc lidí, kteří směřovali přes Rakousko. Právě průchod Rakouskem byl dominantní trasou migrantů. Jak informoval Ihned.cz v polovině minulého roku, policie zadržela v té době asi 30 nelegálních migrantů týdně.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.

V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.

Ano, toto opatření dle zákona Unvereinbarkeits-und Transparenz- Gesetz z roku 1983 platí jak na úrovni spolkové tak státní.

V jednotlivých spolkových zemích nesmí členové jejich vlád vlastnit podíly ve firmách, které mají smlouvy s daným státem (§ 3). Tyto země jsou de facto ekvivalentem našich krajů.

Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.

Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.

Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.

Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.

Informace o hlídání hranic uvádí například zpráva agentury Frontex - agentura pro spolupráci při ochraně vnějších hranic EU, zřízená v r. 2014 právě Evropskou unií. Podle ní Řecko na počátku prosince roku 2015 zažádalo o pomoc ze strany Rapid Border Intervention Teams (RABITs) právě kvůli ochraně řeckých ostrovů před masivní imigrační vlnou z Turecka. Poskytnutí těchto jednotek je podmíněno i souběžným nasazením řeckých bezpečnostních jednotek.

O existenci řeckých kontrol v posledních měsících svědčí i zprávy ze světových médiích jako Huffington post (září 2015) či Spiegel, často v negativních konotacích. Od roku 2014 do konce ledna 2015 ve stejném regionu probíhala operace Poseidon sea, rovněž za měřená na regulaci migrace. K době ještě dřívější vydala Amnesty International v roce 2013 zprávu (.pdf), která poněkud jinak informuje o „střežení“ řecko-tureckých hranic.

Jak popisujeme v jednom z následujících výroků, přes Řecko do Evropy proudí okolo až 2 000 osob denně. Je tedy na zvážení, nakolik jsou tyto hraniční kontroly efektivní a skutečně plnící svou funkci. Totéž potvrzuje i aktuální zpráva Evropské komise (anglicky, zatím ve fázi návrhu), která explicitně říká, že jsou zde závažné nedostatky ve spravování vnější řecké hranice. Na druhou stranu je také otázkou, zda Řecko může samo efektivně střežit své hranice (zejména pak mořské) při bezprecedentnímu přílivu uprchlíků.

Výrok hodnotíme na základě porovnání podobných smluv o spolupráci s Čínskou lidovou republikou, které podepsaly země jako Německo, Velká Británie či USA. Tyto dohody skutečně obsahují podobná ustanovení ohledně lidských práv jako ta česká.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, dokument, který byl podepsán při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice, se lidským právům věnuje v následujících článcích:

"X. Obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty."

"XV. Obě strany zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány, a jsou připraveny posilovat kontakty a spolupráci v OSN a jiných mezinárodních organizacích. Zavazují se společně prosazovat mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, lidská práva a rozvoj a podporovat mezinárodní spolupráci a mírové urovnání mezinárodních sporů, jež by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost."

Podobné ustanovení najdeme například i v deklaraci, kterou s Čínou podepsalo Německo v roce 2014 (článek 4):

"Obě strany jsou ochotny posílit vzájemné porozumění v jejich vývoji a prohloubit politickou důvěru. Obě strany si uvědomují důležitost podpory a ochrany lidských práv a právního státu a jsou připraveny zintenzivnit dialog o lidských právech a právním státě, zvláště ve společně odsouhlasených prioritách, na základě rovnosti a vzájemného respektu."

Ve Společném prohlášení o budování strategického partnerství pro 21. století (UK-China Joint Statement on building a global comprehensive strategic partnership for the 21st Century), které podepsala Čína a Velká Británie v roce 2015, se o lidských právech píše následující:

"Obě strany posílí vzájemný respekt a porozumění a budou pokračovat ve spolupráci na dodržování lidských práv a právním státu."

Poněkud ostřeji formulovaný článek obsahuje Společné prohlášení USA a Číny z roku 2011 (článek 7):

"Spojené státy a Čína opakují svůj závazek k podpoře a ochraně lidských práv i přesto, že jejich pohledy na tyto věci vykazují značné odlišnosti. Spojené státy zdůraznily, že podpora lidských práv a demokracie jsou důležitou součástí jejich zahraniční politiky. Čína zdůraznila, že by se nikdo neměl vměšovat do vnitřních záležitostí žádného státu. Spojené státy a Čína podtrhují, že každá země a její lid má možnost vybrat si vlastní cestu a všechny ostatní země by měly respektovat tuto volbu rozvoje. V duchu rovnosti a vzájemného respektu, v zájmu podpory a ochrany lidských práv v souladu s mezinárodními dohodami se obě strany dohodly uspořádat další kolo Dialogu o lidských právech před třetím kolem Dialogu o strategii a ekonomice."

Čínský prezident Si Ťin-pching je v současnosti na návštěvě ve Spojených státech, je tedy možné, že během této návštěvy dojde k podpisu jiné dohody. Prozatím vycházíme z dokumentů, které jsou v tuto chvíli k dispozici.

Firma ODS Publishing, s.r.o. se opravdu zdá být v útlumu.

Podle účetní uzávěrky (.pdf) za rok 2014 měla společnost v účetním období jednoho zaměstnance (s. 2). Společnosti klesly meziročně tržby za prodej zboží i vlastních výrobků a služeb, naopak prodávala svůj dlouhodobý majetek (s. 9). Její náklady byly větší než výnosy (s. 6).