Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože hned 8 krajů schválilo pro tento rok rozpočet deficitní. Mezi těmito kraji není kraj Moravskoslezský.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se rozpočty obvykle sestavují jako vyrovnané (§ 4, odst. 4), jelikož schodky v deficitních rozpočtech musí být možno uhradit(§ 5) a přebytky v přebytkových rozpočtech se ukládají k využití v dalších letech či ke splácení jistin úvěrů (§ 4).

Pokud pomineme tyto mechanismy, které v konečném součtu dělají z každého rozpočtu vyrovnaný, dojdeme k závěru, že 8 krajů má v roce 2016 schválený deficitní rozpočet a zmiňovaný Moravskoslezský kraj naopak schválil rozpočet přebytkový.

Rozpočty jednotlivých krajů:

Hlavní město Praha(.xls) - deficitní

Středočeský(.xls) - přebytkový

Karlovarský(.pdf, str. 1) - deficitní

Ústecký(.pdf, str. 7) - přebytkový

Plzeňský(.pdf, str. 2) - přebytkový

Liberecký(.xls, str. limity výdajů celkem) - přebytkový

Jihočeský(.pdf, str. 17) - deficitní

Královéhradecký(.xls) - deficitní

Pardubický(.pdf, str. 3) - přebytkový

Vysočina(.pdf, str. 3) - deficitní

Jihomoravský(.xls) - deficitní

Zlínský(.pdf, str. 41) - deficitní

Olomoucký(.pdf, str. 3) - deficitní

Moravskoslezský - přebytkový

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.

Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Senát nemá žádný vliv na rozhodování o výši minimální mzdy, tu určuje Vláda ČR svým nařízením.

Senát jako druhá komora Parlamentu ČR spolurozhoduje o schvalování téměř všech zákonů (kromě zákonů o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu). Jeho zamítavé usnesení ale může Poslanecká sněmovna až na několikvýjimek přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Kromě této kompetence může také Senát jako celek podat návrh zákona.

Výši minimální mzdy stanovuje dle zákoníku práce vláda svým nařízením. Pro rok 2017 to činí (.doc, str. 1 (čl. I odst. 2)) 11 000 Kč. Senát tedy nemá nejmenší vliv na rozhodnutí, které ji stanoví.

Zvýšení důchodů upravuje vláda každoročně svým nařízením, do letošního srpna ale mohla důchody zvýšit maximálně o tolik, kolik činil růst cen a o třetinu růstu mezd. Od letošní novely zákona může vláda zvýšit důchody maximálně o 2,7 %, což bylo schváleno i Senátem. Důchody se od 1. ledna 2017 průměrně zvýší o 308 Kč.

Placení nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu (započitatelný příjem za posledních 12 měsíců se dělí počtem započitatelných dnů v tomto období), který se redukuje pomocí 3 redukčních hranic. Výše těchto hranic je obecně stanovena v zákoně a na každý rok ji pak konkrétně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Senát tedy jako jedna ze zákonodárných komor spolurozhoduje o zvyšování důchodů (nyní již pouze v případě, že by se měl jejich růst zvýšit nad hranici 2,7 %) i o změně placení nemocenské. Aby o nich ale mohl senátor Škromach v příštím volebním období hlasovat, musí být navrhnuta novela stávajících zákonů (kterou může navrhnout i Senát). V takovém případě ale může být Senát přesto přehlasován Poslaneckou sněmovnou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože rozpočtový výhled (.doc, str. 27) Jihomoravského kraje taková čísla nedokládá. Najdeme zde pouze vývoj tzv. dluhové služby, tedy finančních prostředků nutných k obsluze dluhu.

Jak uvádí tabulková část (.xlsx, tab. č. 9), na kterou rozpočtový výhled odkazuje, tato dluhová služba zahrnuje splátky jistin úvěrů a jejich úroků, které Jihomoravský kraj má. I když byl ukazatel dluhové služby zřízený pro kraje s cílem regulovat jejich dluhy, neříká nám nic o tom, zda celkový dluh kraje bude růst tempem, jaké Maleček uvádí.

Nejedná se tedy o růst zadlužení o 300 milionů ročně (dodejme, že samotná kvantifikace také není přesná), dokument takové číslo neuvádí. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Kraj Vysočina má 704 obcí (data 2015), přesto jich existuje více v kraji Středočeském, který je zároveň největším krajem v České republice - 1145. Podobného čísla jako Vysočina dosáhl také Jihomoravský kraj. Dodejme, že v obou případech jde o regiony výrazně lidnatější.

Senátor Veleba ovšem mluví o počtu obcí jako takovém a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V následující tabulce můžeme vidět počet obcí každého kraje:

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zásadami územního rozvoje se zastupitelstvo zabývalo dvakrát, přičemž při druhém zasedání bylo zastupitelstvu distribuováno podání, které mělo název Problémy s pořizováním ZÚR. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje projednávalo zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dvakrát. Poprvé na svém třetím zasedání, kdy se zastupitelstvo usneslo (.doc, str. 5, bod č. 10) na zadání zásad, podruhé na svém 24. zasedání, kdy se řešil výběr (.doc, str. 3, bod č. 4) nejvhodnější varianty silnice R52 uvedené v zásadách. V rámci 24. zasedání byly také zastupitelům předloženy petice, vyjádření obcí a podání, mezi kterými bylo podání P.F. s názvem (.doc, str. 3, bod č. 4) Problémy s pořizováním ZÚR - přehled a podnět k hejtmanovi k prověření situace. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Petr Braný hovořil o bytové situaci na území celé České republiky. Žádné z dostupných statistik však nedokládají, že by v současnosti docházelo k tak radikálnímu poklesu počtu bytů, o jakém Braný hovoří.

Souhrnné informace o bytovém fondu a počtu domů přináší ČSÚ v pravidelném desetiletém intervalu Sčítání lidu, domů a bytů. Naposledy proběhlo v roce 2011. Podle jejich dat počet obydlených bytů a domů roste (.pdf, bod 2.1, tab. 1). Poslední SLDB (.pdf, bod 2.3., str. 7) z roku 2011 uvádí pokles bytů o 14 tisíc oproti roku 2001, a to ve prospěch nárůstu počtu rodinných domů.

Za celá devadesátá léta činil odhadem odpad bytového fondu (.pdf, bod 2.2) 100 000 bytů, koncem devadesátých let se mohlo jednat o 3–4 tisíce bytů ročně.

Jediným zdrojem, který zmiňuje úbytek 30 000 bytů, je doktorská práceSociální bydlení - první bydlení pro mladé, která cituje dokument Koncepční rozvoj bytové politiky (1996) ministerstva pro místní rozvoj (.pdf, str. 5). Tento dokument má informovat, že odhadem ročně ubylo 30 000 bytů.

Novější data nejsou k dispozici, proto musíme pracovat s posledním odhadem, kterým je pokles o 14 tisíc za období 2001–2011. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.