Přehled ověřených výroků

Nejnovější údaje Českého statistického úřadu pocházejí ze 3. čtvrtletí roku 2015. Tehdy činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v rámci ČR 26 072 Kč. Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji činila 22 519 Kč, což bylo nejméně v rámci ČR. Naopak nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, 33 167 Kč.

Zda V4 či konkrétně ČR přímo přispěly obratu rakouské imigrační politiky nemůžeme korektně potvrdit/vyvrátit. Rakouská změna postoje a následná shoda s ČR v otázkách řešení migrační krize je však jistá. Informovala o tom česká i zahraniční média. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť sice korektně popisuje situaci na slovensko-ukrajinské hranici, přenositelnost na české podmínky je však přinejmenším diskutabilní. Rozdíl je jednak v geografických podmínkách, jednak v délce této hranice a s tím souvisejí také vyšší potenciální náklady, personální obsazení a celková obtížnost takovéhoto hlídání.

Technika, která je nasazená na slovensko-ukrajinských hranicích čítá podle Pravdy.sk 500 kamer a tzv. Oko Schengenu, řídící středisko v Sobranciach, a to na délce 40 km z celkové délky hranice s Ukrajinou čítající 97 km. Jižní část hranice je totiž prostupnější, v severní části přechází hranice náročným terénem v horách. Některé z těchto kamer jsou upraveny na noční vidění, další část tvoří termokamery. Bezpilotní letadlo zase kontroluje oblast kolem hraničního přechodu u Vyšných Nemec.

Podle citace slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka v Pravde.sk minulý rok pomohly tyto systémy snížit průchodnost hranice. Podle něj bylo v roce 2008 zaznamenáno 1 034 ilegálních přechodů hranice v porovnání s 223 neoprávněnými přechody v roce 2014.

Ministerstvo vnitra Slovenské republiky v pětileté evaluační zprávě odhaduje, že Slovenská republika investovala do ochrany hranic 100 milionů eur. Citujeme ze zprávy: „Suma zahŕňa zabezpečenie východnej hranice, ale aj náklady spojené s vývojom a prevádzkou Schengenského informačného systému, budovaním národnej ústredne SIRENE, národných policajných informačných systémov relevantných pre medzinárodnú policajnú spoluprácu a náklady spojené s úpravami medzinárodných letísk schengenského charakteru. Ide o Letisko M. R. Štefánika v Bratislave, Poprad-Tatry, Letisko Košice.“

V dalším zdroji Trend.sk je zmíněno, že na ochranu hranic s Ukrajinou v rámci evropského programu Phare od roku 2003 bylo na technologické zabezpečení vynaloženo 200 milionů eur. Slovenská republika se tak na tomto projektu podílela z poloviny.

Jak jsme v úvodu naznačili, při adaptaci na české podmínky je však třeba brát v potaz zejména geografické předpoklady a délku hranice, kterou je třeba zabezpečit. Ve srovnání s ukrajinsko-slovenskou hranicí jsou hranice ČR s okolními státy delší. Právě na hranici se Slovenskem je také mnohem méně výrazná přírodní hranice tvořená horami. Celková délka hranice ČR činí podle Geografického webu 2 290 km. Je tedy nutné předpokládat významně větší finanční zatížení ČR při zajištění ochrany hranic. Toto přirovnání tedy zcela není na místě a je zavádějící.

Je přinejmenším zavádějící říct, že časopis Přítomnost vycházel (tedy opakovaně) ve dvou vydáních. Nedělo se tak totiž pravidelně. To, jak prvorepubliková cenzura fungovala, popisuje Petr Píša, literární historik z Akademie věd ČR, v Lidových novinách z 27. února 2016.

"Od roku 1924 do poloviny září 1938 bylo zkonfiskováno jen 11 čísel týdeníku - což představuje zlomek například oproti komunistickému časopisu pro ženy Rozsevačka, u které za 13 let vydávání registrujeme na dvě stovky cenzurních zákazů," píše Píša a dodává, že důvody těchto zásahů u Přítomnosti byly poměrně rozmanité, ať už kvůli karikaturám, které byly údajně rouháním se vůči bohu či kvůli článku kritizujícímu ostrý postup vlády vůči slovenským autonomistům.

Kvůli Peroutkovým článkům zasahovala podle Píši prvorepubliková cenzura třikrát - na podzim roku 1933, kdy Peroutka kritizoval zostřený cenzurní kurs úřadů, a 16. března 1938 kvůli Peroutkově článku "Anschluss - ce n'est pas la guerre", ve kterém podle cenzury hanobí národ. Třetí zásah cenzruy se týkal článku "Československo není Rakousko" z května 1938.

Pokud se zaměříme přímo na zmíněnou citaci, Ústav pro českou literaturu AV se vyjádřil i k tomuto. Vyhledal verzi vydanou před cenzurou, ve které je podobně znějící pasáž obsažena. Pro srovnání tuto stránku předkládáme, jde o zmíněné vydání z 16. března 1938 a autorem článku je Ferdinand Peroutka.

Ani v této necenzurované verzi však nenajdeme větu: „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Relevantní pasáž zní takto: „I když Hitlerovo nadání jest pro nás zlověstné, varujme se toho, abychom je neuznali. Dívejme se na věci tak, jak jsou: máme odpůrce, v jehož charakteru je několik zřejmých rysů politické geniality. Ani toho se ovšem ještě nelekejme: žádnému ani úplnému ani částečnému geniovi se nepodařilo vyvrátit svět z jeho přirozené základny, kterou je v našem případě touha národů a lidí po svobodě a důstojnosti.“

Zásah cenzury byl přiznána časopisem Přítomnost tak, že vydání vyšlo znovu, tentokrát v následující podobě. Jde o stejnou stranu stejného vydání ze stejného data, obsaženou mj. v internetovém archivu časopisu přítomnost (str. 162.)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Jednak není pravdou, že časopis by cíleně vycházel ve dvou vydáních, ač se to během 14 let několikrát stalo. Stěžejním ovšem je, že neřekl, že „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Prezident ve svém vyjádření používá citaci, která je ve skutečnosti ovšem dezinterpretací Peroutkových slov a samostatně ani v kontextu článku není pravdivá.

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil ve čtvrtek 31. března 2016 v rámci pracovní cesty do Spojených států amerických v think-tanku Brookings Institution. Na webu vlády je k dipozici přepis Sobotkova projevu, ve kterém se jednoznačně přihlásil k myšlence společné Evropy a transatlantického partnerství.

V úvodu projevu se odkazoval slova pronesená v Kongresu Václavem Havlem.

"Hovořil o Evropě, v níž budou hranice mezi státy hrát čím dál menší roli, až zcela zaniknou. Tato vize se na sklonku jeho života začala úspěšně naplňovat. Evropa se stabilizovala nejen ve střední a východní Evropě, ale i na západním Balkáně, který předtím v devadesátých letech zažil krvavé konflikty." Upozornil, že žádný z výdobytku stabilizace politické situace, svobody a míru není samozřejmý.

"Bohužel, jak jsem již jednou říkal, žádný z těchto výdobytků není samozřejmý. V poslední době se tato skutečnost ukazuje naplno. Evropa dnes bojuje s problémy na mnoha frontách – byla to řecká dluhová krize, byla to ilegální anexe Krymu a vojenská destabilizace východní Ukrajiny, občanská válka v Sýrii, Islámský stát, tím inspirovaný terorismus a také migrační a uprchlická krize." Předseda vlády zmínil nacionalistické tendence a možný odchod Velké Británie jako hrozby, které Evropu straší.

"Velké množství Evropanů je dnes zklamaných a má strach z dalšího vývoje, rostou nacionalistické tendence a roste i volání po radikálních řešeních. Důsledkem jsou nejen nebezpeční radikálové v mnoha parlamentech, ale i sílící diskuse o dezintegraci a rozvolňování Evropské unie. Tím nejvíce viditelným příkladem je možný odchod Velké Británie z Unie, který, pokud by se stal skutečností, by mohl znamenat přelom dosavadního vývoje evropské spolupráce po druhé světové válce. V sázce je vnitřní soudržnost Evropy. Tato soudržnost byla velmi složitě budována a vyjednávána od padesátých let minulého století a završena rozšířením Evropské unie o státy bývalého východního bloku včetně České republiky." Premiér řekl, že žádný z problémů nelze v Evropské unii řešit izolovaně a otevřeně se přihlásil k myšlence celoevropské spolupráce.

"Žádný evropský stát není dnes schopen úspěšně čelit výzvám a úkolům, které před námi stojí, a žádný evropský stát není schopen je řešit izolovaně. Žijeme v propojeném světě, a pokud nechceme Evropu marginalizovat, musíme se v něm pohybovat společně. Proto se Česká vláda hlásí k myšlence evropské integrace a prohlubování spolupráce v rámci Evropské unie. Tváří v tvář všem vyjmenovaným výzvám je celoevropská spolupráce jedinou volbou, která podle mého názoru vede ke stabilitě, prosperitě, obhájení místa Evropy ve světě i podpoře hodnot, na nichž naše civilizace stojí."

Kromě evropských záležitostí zmínil v závěru svého projevu i potřebu transatlantického spojenectví.

"Na obou březích Atlantiku je možné slyšet hlasy, které zpochybňují transatlantické partnerství. A myslím si, že investice do této spolupráce je potřeba - a to nejenom vynaložením politického kapitálu, ale především posilováním kontaktů mezi běžnými Evropany a běžnými Američany. Je proto třeba povzbudit zájem o dění na obou březích Atlantiku a ochotu se vzájemně poslouchat a uvědomit si význam atlantického partnerství, také proto jsem přijel v těchto dnech na návštěvu Spojených států."

Zrušení přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se objevilo ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (.pdf, str. 61). Jedná se o součást opatření, které má za cíl umožnit vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Jednalo se přitom o strategii založenou na výzkumu během funkčního období ministryně Kopicové (2009–10).

Odborná debata o této příloze se vede skutečně již 10 let. Dokládá ji články z let 2005, 2011 a 2012 v Učitelských novinách. Návrhy na zrušení přílohy se nepodařilo dohledat, nicméně výrok ministryně Valachové můžeme vyhodnotit jako pravdivý.

Debatou o dnech v kalendáři myslí Zbyněk Stanjura novelu zák. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech, a o dnech pracovního klidu. Původní návrh (.pdf) navrhuje přidat mezi tzv. významené dny 31. srpen jako den Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie. Zákon byl předložen jako iniciativa skupiny poslanců různých stran, poslanci ODS mezi nimi ale skutečně nebyli. Mezi navrhovateli je řada koaličních poslanců, za hnutí ANO pouze Helena Válková.

K návrhu byla připojena řada pozměňovacích návrhů (.pdf), mezi nimi například i návrh poslankyně z hnutí ANO Heleny válkové na přejmenování 17. listopadu ze "Dne boje za svobodu a demokracii" na "Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ (strana 4).

Celý návrh pak skutečně prošel třemi čteními v Poslanecké sněmovně a Senátem - ten ho vrátil zpět k poslancům, kde byl nakonec návrh zamítnut. Sněmovna se jím zabývala v prvním čtení asi 40 minut, v druhém čtení asi 30 minut, stejně jako ve třetím čtení. Návrh podpořila řada koaličních poslanců včetně poslanců hnutí ANO. Další přibližně hodinu se pak sněmovna návrhem zabývala po vrácení Senátem, celkově jsme tedy skutečně téměř na zmíněných třech hodinách jednání.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsou dostupná relevantní srovnatelná data objemu čínských investic v jednotlivých zemích, které ministr obrany vyjmenoval.

Podle interaktivní analýzy vytvořené Heritage Foundation představují čínské investice do České republiky během let 2005–2016 přibližně 0,008 % celkové výše všech investic. Ve zdrojové databázi je však uvedena jen jedna investice v částce 100 milionů dolarů z roku 2009 a je tedy možné, že další investice v ní chybí.

Oproti tomu web china.org, citující čínské ministerstvo obchodu, uvádí, že jen v roce 2015 Čína do ČR investovala 1,6 miliardy dolarů, což je značný nárůst oproti webem uváděné částce 200 milionů dolarů za rok 2013.

Analýza (.pdf) Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí podíl čínských investic na celkových zahraničních investicích v ČR 0,36 %, přičemž například podíl německých investic tvoří téměř 22 % (str. 1). Z hlediska počtu čínských investičních projektů se pak ČR umístila na 36. místě s 18 projekty – první bylo opět Německo s 442 projekty (str. 2). Z pohledu celkové sumy investovaných peněz se dle analýzy v ČR uskutečňuje 0,1 % všech čínských investic (str. 2). Číslo 0,36 % v rozhovoru pro HlidaciPes.org a Český rozhlas Plus potvrdil i generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Konstatoval však, že je potřeba dát tato čísla do souvislostí.

Analýza čínských investic v Evropě (.pdf) poté na straně 34 ukazuje, že z hlediska částky investované čínskými investory je Česká republika opravdu za všemi zmíněnými evropskými státy. Zatímco všechny ministrem zmíněné země mají v grafu vlastní sloupec, Česká republika je zahrnuta v "ostatních".

Podle agentury CzechInvest byla Čína až na 9. místě mezi investicemi dojednanými touto agenturou, resp. na 8., pokud nepočítáme Českou republiku.

Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Česká republika je v současné době závislá na exportu do zemí EU dokonce z 84%. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

V Exportní strategii ČR vytvořené MPO v roce 2012 byla stanovena opatření pro snížení závislosti na vývozu do EU. Změny se podle MPO projevily již o rok později, kdy došlo ke snížení závislosti o 2 %. Exportní závislost ČR na EU se tedy snížila na 81 % pro roky 2012 a 2013. V roce 2014 však došlo k jednoprocentnímu růstu závislosti na 82 %, jak vyplývá ze Zprávy o plnění Exportní strategie za rok 2014 (.pdf, str.9). Podle údajů ČSÚ se situace v roce 2015 opakovala a podíl exportu do zemí EU se znovu zvýšil - tentokrát na 83 %.

Aktuální informace týkající se vývozu do zemí EU vypovídají o dalším nárůstu závislosti. Jak uvedl ministr průmyslu a obchodu pro Týden.cz, do zemí EU minulý rok směřovalo 84 % českého exportu.

Podíl vývozu do zemí EU a do ostatních zemí

Zdroj: ČSÚ

Spíše pro zajímavost přikládáme i podíly jednotlivých zemí na vývozu ČR.

Zdroj: ČSÚ