Naopak jsou to lidé (ti, se kterými Zeman sdílel Albertov na 17. listopadu, pozn. Demagog.cz), kteří veřejně hovoří o tom, že kdo má jiný názor, tak by mu měla být odebrána politická a občanská práva.
Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Karolína KOUBOVÁ: Andrej Babiš přiznává, že je ve střetu zájmů, ostatně o tom se vědělo dlouho dopředu. Není to ale prostě tak, že Andreje Babiše lidé volili i s tímto vědomím a jeho střet zájmu vadí spíše opozici, než veřejnosti? Miroslav KALOUSEK: Víte, Andrej Babiš přiznal, že je tady ve střetu zájmů, ale naprosto zásadním způsobem klame o objemu toho střetu. On řekl: "Já jsem ve střetu zájmů a mám z toho 70 milionů." Tak 70 milionů je pro většinu lidí hodně peněz, ale on z toho nemá 70. Já znovu opakuji a myslím, že jsem to vypočítal naprosto přesvědčivě, že z těch 9 miliard na produkci Agrofertu všichni věnujeme 5 miliard.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.
Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.
V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.
Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.
I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.
Já jsem nepřekročil nelegálně hranici, já jsem byl odbaven jako kdokoliv jiný.
Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.
Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.
V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "
Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”
A za druhé, když před tím 17. listopadem těsně Miloš Zeman byl v Moravskoslezském kraji, jak jistě víte, tak tam byly náměstí, který byly do posledního místa prostě plný a drtivá většina těch lidí, který tam byli, ho vítali...
Prezident Miloš Zeman navštívil Moravskoslezský kraj 10.−12. listopadu. Šlo o jednu z jeho třídenních návštěv jednotlivých krajů, které po svém zvolení po celé České republice podniká.
Během této cesty se několikrát prezident setkal s občany na náměstích, která byla skutečně velmi naplněná. Co se týká zmíněného vítání, je pravdou, že medializované protesty proti prezidentu Zemanovi při těchto setkáních se sice uskutečnily, nicméně jednalo se o jednotlivce, kteří proti Miloši Zemanovi veřejně vystoupili.
Pro ilustraci přikládáme obrázky ze setkání prezidenta s občany v Krnově, Havířově a Kopřivnici. V případě Krnova navíc ještě odkazujeme na video z Youtube města Krnova, které dokládá pozitivní reakce občanů na setkání s hlavou státu.
Foto ze setkání prezidenta s občany v Krnově − zdroj: Hrad.cz - Jiří Ovčáček
Fotografie ze setkání Miloše Zemana s občany Havířova. Zdroj: Moravskoslezský Deník − Lukáš Kaboň
Setkání prezidenta republiky s občany Kopřivnice. Zdroj: Moravskoslezský kraj
To odpovídá stylu řízení vlády. Byl to pan premiér, který někde z Washingtonu napomínal 1. náměstka ministra zahraničních věcí, aby neříkal, to co říká. Tady máme pana náměstka Prose, což je člověk, pokud si dobře vzpomínám, tak jej vřele doporučoval právě pan premiér jako člověka, který je kompetentní, jazykově vybavený, má zahraniční zkušenosti, vzpomínám si na slova pana premiéra a bude výborně dělat svoji práci na ministerstvu financí.
Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.
Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "
Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.
K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.
Je pozoruhodné, že na výboru pro sociální politiku třeba poslanci a poslankyně z ANO nehlasovali ani pro tu tisícovku (jednorázový příspěvěk pro důchodce - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.
Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.
Andrej Babiš: My bereme 13329 zaměstnanců, protože my potřebujeme stabilizovat tu státní správu, 5812 učitelů. Miroslav Kalousek: 700 daňových úředníků.
Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135), dochází k navýšení počtu funkčních míst na Ministerstvu financí oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 o 638 osob.
Přesněji dále návrh zákona mluví o tom, že se počítá s 354 novými místy v Generálním finančním ředitelství na řešení elektronické evidence tržeb a 168 novými místy u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu elektronické evidence tržeb v kapitole Ministerstvo financí, celkem tedy 522 daňových úředníků.
Z návrhu není jisté, jaké bude přesné zařazení dalších nových úředníků v kapitole ministerstva financí, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Pane redaktore, já bych rád vysvětlil divákům rozdíl mezi vládním návrhem o hazardu, který je účinný od 1. ledna 2017, kdy mají být daně 25, 30, 35. A zákon Volného je účinný, má být účinný od 1. ledna 2016, protože my jsme nechtěli ztratit jeden rok.
Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.
Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.
Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "
Ministerstvo financí navrhuje, že může přijít finanční úředník a zeptat se vás dnes na něco, co bylo před deseti lety, a to je (…) porušení principu retroaktivity.
Řeč je o zákonu o prokazování původu majetku (.docx), který hodlá uvést v platnost Ministerstvo financí. K tomu náměstkyně ministra Babiše uvedla:“Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce.”
Podle portálu Česká justice je tato norma skutečně retroaktivní, uvádí to předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Stejný názor sdílí o prezident republiky Zeman. Pokud bude zákon retroaktivní, chce jej ODS napadnout u Ústavního soudu.
Po uzavření 450 milionů dolarů kontraktů se mě večer český novinář zeptal na dvě otázky. První byla, proč jste vlastně v Kazachstánu? Vyjmenoval jsem tedy, že to je největší vnitrozemský stát světa, devátý největší stát světa, s devizovými zásobami 100 miliard dolarů, kde působí 200 (českých, pozn. Demagog) firem. Následovala chvíli tichá otázka. A hovořili jste tam o lidských právech? To já už trošku považuji za postižení. Mimochodem, ano, hovořili. Hovořili.
Výrok je nepravdivý, jelikož Kmoníček neuvádí ani přesné číslo devizových zásob, ani počtu českých firem v Kazachstánu. Rovněž u dojednaných kontraktů není jisté, zda se skutečně uzavřou. Jedná se o pouhé memorandum. Navíc se podle mediálních zdrojů témata lidských práv na oficiálních jednáních vůbec neotevřela.
Jak informuje ČTK prostřednictvím Aktuálně či Ihned, české firmy podepsaly v Kazachstánu dohody za asi 450 milionů dolarů. Ve většině případů se ovšem jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.Ty se týkají dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní.
Faktografická data o Kazachstánu jsou dostupná například na webech MZV nebo The World Factbook; se svými 2,724,900 km² je Kazachstán opravdu největším vnitrozemským a devátým největším státem světa. Kazachstán však reálně disponuje méně než třetinovými devizovými rezervami (29,34 miliard USD ke 31. prosinci 2013), což potvrzují i data IMF nebo T rading Economics.
Informace o hospodářských vztazích České republiky a Kazachstánu jsou dostupné rovněž na webu MZV; portál pro podnikání a export B usinessInfo.cz pak uvádí, že " dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí ".
Co se týče otázky lidských práv, harmonogram prezidentské cesty je zveřejněn na stránkách Pražského hradu a absentuje explicitní zmínka o lidských právech. Naopak dle Českého rozhlasu prezident Zeman označil Kazachstán za zemi " ekonomického zázraku " a celé cestě dominovaly pouze ekonomická témata (vis-à-vis lidským právům). Česká televize v této souvislosti dokonce uvádí: " Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že 'neučí lidská práva', neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem."
