Mělo být převedeno 160 000 lidí a bylo převedeno jen pár tisíc (v rámci tzv. kvót - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní návrh měl skutečně přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, podle aktuálních dat bylo takto přesídleno asi tisíc lidí, což odpovída argumentaci ministra Chovance.
V září minulého roku bylo Evropskou komisí odsouhlaseno přerozdělení celkem až 160 tisíc uprchlíků. Tento počet vznikl po tom, co byl navýšený původní návrh 40 tisíc ze 14. září o dalších 120 tisíc ke 22. září, informuje tisková zpráva Evropské komise.
Podle aktuálních čísel Evropské komise k 7. dubnu bylo zatím přerozděleno 1111 uprchlíků (530 z Itálie a 581 z Řecka), členskými státy bylo nabídnuto 7030 míst.
Dokonce i Eurostat řekl, že v té migrační vlně je víc než 5 000 bojovníků Islámského státu, což je, ne Eurostat, Europol, omlouvám se.
Šéf Europolu Rob Wainwright (Reuters) již v lednu 2015 prohlásil, že tři až pět tisíc občanů evropských zemí odjelo bojovat do Sýrie a Iráku po bok bojovníků tzv. Islámského státu. Nejedná se tedy o součást uprchlické vlny, která mířila/míří do Evropy, ale o občany členských států Evropské unie, kteří naopak do konfliktních oblastí dobrovolně vycestovali. Wainwright tyto lidi označil za velkou potenciální hrozbu, která by mohla skončit po vzoru pařížských útoků. Europol/jeho šéf ovšem neřekl, že v rámci uprchlické vlny přichází do Evropy 5 tisíc bojovníků tzv. Islámského státu.
Europol poskytl v polovině října 2015 vyjádření pro web Hatefree, který se právě na obsah výroku Tomia Okamury dotazoval.
" With regard to your question if terrorist groups are trying to take advantage of the migrant crisis to smuggle fighters into Europe, our experts inform that there is no evidence of any systematic exploitation of the situation by terrorists. Europol is constantly monitoring the situation and so far no strong links between organised crime groups involved in smuggling and possible terrorist activities have been identified. Agnieszka Biegaj Cabinet of the Director Corporate Communications Europol (Ohledně vaší otázky, zda se teroristické skupiny snaží využít migrantské krize k propašování svých bojovníků do Evropy, není podle našich odborníků žádný důkaz, že by teroristé systematicky této situace využívali. Europol neustále situaci monitoruje a zatím nebyly nalezeny žádné širší spojitosti mezi zločineckými organizacemi a pašováním a možnou teroristickou činností.) "
Toto bylo naprosto mimo rámec takzvaných povinných kvót (příjezd iráckých křesťanů do ČR - pozn. Demagog.cz).
23 iráckých uprchlíků, kteří byli do ČR přemístěni z Libanonu, spadá pod navržené kvóty. Naopak lidé přesídlení přímo z Iráků nemají status uprchlíka, proto jsou přijímáni nad rámec kvót.
Původní (nyní kvůli odjezdu jedné rodiny do Německa pozastavený) plán Nadačního fondu Generace 21 počítal s přijetím 153 iráckých křesťanských uprchlíků. První skupina lidí vybraných pro přesídlení do ČR byla v lednu a únoru 2016 převezena z Libanonu, kam dočasně utekla.
Ministerstvo vnitra k dané věci vydalo následující zprávu: „Vzhledem k tomu, že se iráčtí uprchlíci v Libanonu nachází mimo svou vlast a mají statut mandatorního uprchlíka OSN, bude se těchto 23 vybraných uprchlíků počítat mezi 400 uprchlíků, které se Česko dobrovolně zavázalo v rámci řešení migrační krize přesídlit. V tomto případě Česká republika obdrží příspěvek 10 000 EUR na každou osobu.“
Uprchlíci pobývající na území Iráku mají status vnitřně vysídleného uprchlíka, proto nemají status mandatorního uprchlíka OSN. Proto jsou přijímáni nad rámec kvót. V první fázi se podle ředitele NF Generace 21 Jana Talafanta uvažovalo, že by se tito lidé nejprve přemístili do Jordánska, kde by získali status uprchlíka, a až poté by byli přesunuti (již v rámci kvót) do ČR. Tato varianta se však ukázala jako neproveditelná.
Vlastně v každém kraji to označení může získat jenom víceméně devět kategorií výrobků, to znamená devět ocenění v jednom kraji v jednom roce může být, což je poměrně málo. Ta krajská označení jsou schopna pokrýt více potravin, více výrobců.
Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.
V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.
Krize sílí, vidíme nepokoje mezi zdravotníky v Anglii, která to své procento zvýšila asi o 2 procentní body, které jdou do zdravotnictví, a přesto ti lékaři jsou stejně nespokojení.
Nespokojenost zdravotníků ve Velké Británii lze sledovat primárně v médiích. The Telegraph informoval o stávce doktorů za lepší platové, bezpečnostní a časové podmínky své práce, o problémech s platy doktorů však informoval již v roce 2012. O téže akci informoval i britský Independent. Stávce přecházely další protesty v říjnu 2015, motivovány stejnými pohnutkami, ani v listopadu pak téma nevyšumělo.
Co se týče financování britského zdravotnictví, lze jej vysledovat pomocí investic do tzv. National Health Service.
Ty se pro rok 2015/2016 opravdu navýšily v reálných číslech o 1,9 %. Výrok je tak pravdivý v obou svých částech.
V těch dokumentech, které od Němců přišly, je, že o azyl nepožádali a vzhledem k tomu je nemůžeme brát zpátky v rámci dublinských opatření, ale pouze o takzvanou readmisi, kterou dělá německá policie a ne spolkový úřad pro migraci, takže až se v Německu vyplní správné dokumenty, které budou znamenat právní postavení těch uprchlíků na území České republiky, my to bez toho nemůžeme prostě udělat.
Německá žádost o převzetí skupiny uprchlíků z Iráku, která dříve pobývala v ČR v rámci Nadačního fondu Generace 21, se podle ministerstva vnitra odvolává na Dublinské nařízení. Toto nařízení přitom podle ministerstva nelze na tento případ aplikovat, a to z toho důvodu, že uprchlíci nepožádali v Německu o azyl.
Dublinský systém určuje, který stát EU je zodpovědný za vyřizování žádosti o azyl. Podle ministra Chovance tento systém na případ aplikovat neleze, německá strana je zase přesvědčená o tom, že Česko má povinnost uprchlíky přijmout. K věci se vyjádřil mluvčí německého ministra vnitra: "Naše stanovisko je takové, že podle evropského práva má Česko povinnost převzít běžence zpět. Pokud v žádosti byly nějaké nedostatky, předpokládáme, že byly formálního charakteru."
Zda je možné aplikovat dublinský systém na tento případ nemůžeme posoudit. Stejně tak nemůžeme doložit případné formální chyby, kterého se podle Chovance mělo Německo dopustit. Dokumenty vzhledem k ochraně osobních údajů nejsou veřejně dostupné, a jejich obsah tak nemůžeme ověřit.
První co, okamžitě by klesl kurz koruny vůči euru, ale okamžitě. Okamžitě by klesl rating Český republiky, to znamená, že bychom měli dražší úvěry.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se jedná o domněnku, která nemůže být založena na reálných zkušenostech. Neexistuje precedentní situace, kdy by země vystoupila z Evropské unie a je tedy těžké odhadovat následky takového vystoupení.
Na vývoji kursu koruny vůči euru je patrné, že vstup ČR do EU (1. května 2004) neměl na kurs žádný výrazný vliv, naopak vidíme výrazný skok v listopadu 2013, kdy ČNB zahájila devizové intervence, což potvrzuje, že výrazný vliv národní banky na měnovou politiku.
U ratingu ČR můžeme pozorovat zlepšování hodnocení v období před vstupem do EU, což patrně souvisí s implementací evropské legislativy a zlepšujícím se právním prostředím v zemi. Není však důvod domnívat se, že toto dosažené právní prostředí by se s výstupem České republiky z EU okamžitě změnilo natolik, že by to vedlo ke zhoršení ratingu. V současné době jsou české dluhopisy investory hodnoceny velmi vysoko, dokonce natolik, že si ČR půjčuje se záporným úrokem.
Konkrétní příklad. Potraviny, který zdražily, byla rýže. Dovoz rýže z Číny. Ten sazebník Evropský unie na dovoz rýže nám zdražil, nevím, o kolik procent, asi o 30 % rýži, protože když jsme byli jako samostatnej stát, tak jsme si svoje cla určovali sami. A ty cla byly nižší před vstupem do Evropský unie než po jejím vstupu.
Česká republika se vstupem (1. 5. 2004) do EU formálně vzdala práva uskutečňovat samostatnou obchodní politiku a připojila se k celní unii, která na dovozy a vývozy z/a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. S tímto souvisí i účinnost jednotného celního sazebníku EU.
Již před samotným vstupem do EU se ve veřejném prostoru objevily obavy ze zdražení rýže (popř. též informace Asociace soukromého zemědělství ČR odkazující na Ministerstvo zemědělství ČR), neboť dovoz rýže do ČR nebyl zatížen celní sazbou, přičemž jednotný celní sazebník uplatňoval sazby 214 až 416 EUR za tunu. Jak je uvedeno v tehdejších predikcích, skutečně tedy (po přepočtu) mohlo dojít ke zdražení v řádech desítek procent.
Pokud však přihlédneme ke statistickým údajům ČSÚ zaměřující se vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží a služeb (viz tabulka níže), pak např. v letech 2003 (před vstupem do EU) a 2006 (dva roky členství v EU) vývoj ceny statisticky sledované loupané rýže během let navýšil maximálně o cca 20 %.
Rok2003200420052006rýže loupaná (I. jakost - cena za 1. kg)18,63 Kč20,18 Kč21,59 Kč23,01 KčZdroj: Statistická ročenka České republiky - 2007
Výrok označujeme jako zavádějící. Je sice pravdou, že před vstupem do EU nebyla rýže zatížena celní sazbou a jednotný celník sazebník EU clo na tento produkt do ČR implementoval. K reálnému zdražení rýže o 30 % však nedošlo. Cena jednoho kg rýže v letech následujících po vstupu ČR stoupala poměrně rovnoměrně v řádu jednotek procent. V tomto ohledu je nutné zohledňovat též vývoj inflace i cenu rýže na světových trzích.
Například ve švýcarském kantonu Ticino, to je ten italský kanton, dokonce na základě referenda zakázali zahalování tzn. burky i hidžáb a už v tom zákoně referenda dokonce uzákonili.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože v italském kantonu Ticino ve Švýcarsku v září roku 2013 byl sice skutečně referendem schválen zákon, který zakazuje zahalování obličeje na veřejných místech, vztahuje se tedy i na burky a nikáby, nikoliv však na hidžáby, které zakrývají pouze vlasy.
Parlament tohoto kantonu daný zákon schválil na konci listopadu 2015 a v této souvislosti federální parlament ve shodě s vládou řekl, že zákon není rozporu s federálním právním řádem. Zákon (it) vstoupí v platnost 1. července 2016.
Pane Jedličko, vy byste měl vědět takovou drobnou věc, že když jsme vstupovali do Evropský unie, tak celní zátěž průměrná se snížila oproti stavu, kdy jsme byli země, která prostě měla samostatný celní sazebník.
V období před vstupem České republiky do EU panovala obava se zvýšení cen zboží právě v souvislosti se změnou cel. Jak však ujišťovalo ministerstvo zemědělství i ČNB, tyto obavy nebyly zcela na místě. Výrok potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen.
Před vstupem do EU zveřejnilo Ministerstvo zemědělství materiál nazvaný Příklady konkrétních změn celních sazeb a celních preferencí po vstupu do EU (dostupný na webu Asociace soukromého zemědělství ČR). Ten na konkrétních příkladech ilustruje vliv převzetí společného celního sazebníku EU na ceny zboží. Především se pak podle něj "většina zahraničního obchodu ČR (cca 80 až 90 %) změní na obchod v rámci jednotného trhu EU, tedy na obchod bez jakýchkoliv cel a podobných poplatků s výrazně jednodušší administrativou".
"Většina dovozu do EU se nerealizuje za smluvní celní sazby, ale v rámci kvót WTO se sníženou smluvní sazbou a v rámci dovozních preferencí s jednotlivými třetími zeměmi a jejich uskupeními. EU má preferenční dohody téměř se všemi státy světa, především u produktů, které ČR neprodukuje a u kterých má ČR většinou nižší celní sazby oproti EU," upozorňuje dále ministerstvo. Na řadu zboží se pak vztahují celní kvóty WTO, které umožňují dovézt určitý objem zboží se sníženou či dokonce nulovou celní sazbou.
Reálně se snížil také celkový výběr cla. Zatímco ještě v roce 2003 byl příjem ze cla pro státní pokladnu 10,23 miliardy, od vstupu do EU, kdy se clo stalo příjmem eurounijního rozpočtu, se výběr pohybuje okolo 4-5 miliard korun, tedy o polovinu méně.
Že převzetí společného celního sazebníku nemělo výrazný dopad na ceny zboží potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen podle ČSÚ. Při porovnání jednotlivých skupin zboží před vstupem do EU (1. května 2004) a po vstupu je patrné, že k žádným dramatickým výkyvům nedošlo.
