Přehled ověřených výroků

Česká republika je součástí mezinárodní koalice proti Dáiš (Islámskému státu), a to nejen jako suverénní stát, ale i jako součást Evropské unie. Česká republika dodává bitevníky L-159 irácké vládě (usnesení vlády ze dne 9. března 2015; .pdf) či náboje a pravděpodobně i zbraně regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu (podrobnosti viz příloha k usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014; .doc). Taktéž se zapojila do humanitární pomoci směřující k obětem konfliktu v Sýrii.

Pokud jde o defensivu Dáiš v Iráku, je pravdou, že v roce 2015 v Iráku tato teroristická organizace území pouze ztrácela (viz obrázek níže). Důležitými příklady jsou města Tikrít či Ramádí, dobytá jednotkami spojenými s centrální iráckou vládou, či město Sindžár dobyté jednotkami Kurdistánu.

Zdroj: This map shows how much territory ISIS has lost this year

Balkánská trasa byla uzavřena rozhodnutím Rady 7. března 2016. To dokládá společné prohlášení lídrů zemí z tohoto jednání. V prohlášení je uvedeno: "...uzavření převaděčských tras, rozbití obchodních modelů převaděčů, ochraně našich vnějších hranic a ukončení migrační krize v Evropě ", přičemž se počítá s úzkou spoluprací se zeměmi západního Balkánu, které nejsou členy EU. " Toky nelegální migrace na západobalkánské trase nyní skončily."

V této debatě tedy samozřejmě mají své slovo zasažené státy, ovšem tvrzení, že " nic z toho se neprosazovalo v Bruselu ", je mylné. Donald Tusk po zmíněném jednání uvedl, že uzavření západobalkánské trasy "není otázkou unilaterálních jednání, nýbrž společným rozhodnutím osmadvacítky ".

Pokud se ovšem ohlédneme za kroky, které tomuto uzavření předcházely, zjistíme následující. Sobotka v únoru 2016 svolal do Prahy mimořádný summit zemí V4, na němž byl dohodnut tzv. Plán B pro jednání v rámci EU. Vyjma členských zemí V4 byli jednání přítomni i prezident Makedonie a premiér Bulharska. Zde skutečně v závěrečném prohlášení ja obsaženo, že v případě problémů s dohodou s Tureckem je třeba posílit kontroly vnějších schengenských hranic a to případně i bez zahrutí Řecka.

Tento plán byl na následujícím únorovém summitu v Bruselu odmítnut. Tusk se v reakci na záložní plán, s nímž přišla pár dní před zmíněným summitem Visegrádská čtyřka vyjádřil tak, že není čas na plány A, B nebo C.

Následně ovšem na březnovém jednání byl plán na uzavření balkánské trasy schválen.

Sobotka komentoval podrobně celá jednání v Poslanecké sněmovně 22. března při informaci vlády o migrační krizi. K danému uvedl:

" Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul, a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru, dnes zejména v Řecku, a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace.(...)Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu. Bylo pro nás jako pro státy V4 podstatné diskutovat o těchto otázkách také se zeměmi, kterých se naše návrhy bezprostředně týkají. Přizvali jsme proto k této debatě prezidenta Makedonské republiky a také předsedu vlády Bulharské republiky, kteří nakonec naše záměry potvrdili a podpořili. Součástí naší pozice bylo i to, že akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem musí být jednoznačně uveden v život a musí být naplňován.

Chci připomenout a zdůraznit, že únorové setkání států V4 tady v Praze bylo v té době jedním z nejdůležitějších setkání nad věcnými otázkami, jak dál postupovat v oblasti migrace. Šlo nám o to přinést našim státům a také Evropě naprosto konkrétní výsledky. Tím, že jsme se tady v Praze shodli s Makedonií a že jsme se shodli s Bulharskem na postupu vůči balkánské migrační trase, jsme podle mého názoru ukázali, že naším cílem není politika, která by vedla k prohlubování migrační krize, ale že naším cílem je konkrétní účinné řešení, které zastaví nelegální migraci do středu Evropy.

Březnová jednání na evropské úrovni ukázala, že strategie V4 v tomto směru byla správná. Evropská komise si nakonec osvojila do značné míry naše zásady přístupu k řešení migrační krize. Nejprve 7. března proběhl summit Evropská unie - Turecko. Zde byly dohodnuty konkrétní kroky, zejména to, že Turecko bude přebírat zpět nelegální migranty z Řecka, tedy z nejbližší evropské země, kde jich dnes jsou desítky tisíc. Ale došlo také ke shodě ve věci uzavření balkánské trasy, a tím jsme docílili odpovědi Evropské unie, kde jsme řekli "jsme schopni účinně chránit vlastní hranice. "

Jak je tedy patrné, Sobotka veřejně uvedl, že daný návrh vzešel i na základě tlaku, který iniciovala V4 ve shodě s Makedonií a Bulharskem. Tento návrh se stal součástí řešení přijatého na březnovém summitu EU (uzavření balk. trasy, dohoda s Tureckem). Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nebot Fiala značně zjednodušuje Sobotkova vyjádření k danému problému i samotná přijatá řešení.

Výrok je označen jako pravdivý, protože při finálním hlasování o schválení zákona o registru smluv bylo zapotřebí 101 hlasů (zákon se totiž vrátil ze Senátu). Zákon byl schválen většinou 110, z čehož vládní koalici patřilo pouze 69 hlasů.

U finálního hlasování o zákonu o státní službě bylo potřeba opět 101 hlasů (tento zákon vetoval prezident republiky a tím pádem byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců pro jeho přijetí). Zákon byl schválen většinou 123 hlasů, z čehož 92 patřilo vládní koalici. To znamená, že opět by zákon bez přispění opozičních poslanců nemohl být schválen.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť tvrdit, že vystoupení umělce v rámci živého přenosu se rovná povolení politické diskuze ze strany ČT, je přinelepším problamtické.

K vystoupení zpěvačky Lenky Dusilové při předávání cen Anděl Okamura v rozhovoru pro Parlamentní listy (Budou kvičet. Vystoupení Tomia Okamury na téma Zeman, umělci, Němcová a podobně) uvedl: " Ať si umělci a v podstatě každý sděluje, co chce, ale pokud zazní politická kritika, měli by dostat prostor i oponenti. Když ČT neuhlídala formát a zazněly politické názory, měla by dát v hlavním vysílacím čase možnost reagovat i těm, kteří byli napadeni. Nebo ať pozvou paní Lenku Dusilovou do politického pořadu. Když už chce mluvit politicky, mohou proti ní posadit pana prezidenta nebo předsedu SPO pana Velebu, ať vedou debatu, pokud si na to paní Lenka Dusilová ovšem troufne. Říkat názory v přímém přenosu veřejnoprávní televize, kdy ten druhý nemá šanci reagovat, není správné ani spravedlivé. Použili prostor k osobnímu útoku na někoho, kdo se nemohl bránit."

Okamura tedy korektně popsal své vyjádření na adresu vyhlašování cen Anděl. Ovšem problematická část je ta, kdy tvrdí, že Česká televize neuhlídala formát a povolila politickou diskuzi. Šlo o živé vysílání a není tak jasné, jak by mohla ČT zasáhnout do projevů umělců vyjma možnosti přenos přerušit. Není přirozeně ani dohledatelný žádný důkaz, kdy by Česká televize měla tušení, s jakým projevem zpěvačka vystoupí a to, že by na toto nereagovala.

Trestání mladistvých, tedy osob ve věku 15 až 18 let, se řídí zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Ten v § 5 odst. 1 uvádí: „Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.“

Kromě toho zákon toto zohlednění řadí i mezi základní zásady v § 3 odst. 3 uvádí. Následující čtvrtý odstavec tohoto paragrafu stanovuje, že vyspělost domnělého pachatele je třeba mít na paměti nejen při jeho trestání, ale také v celém řízení.

Nejen tedy v samotné existenci trestní odpovědnosti, ale i ve způsobu vedení řízení, určení druhu a určení výše trestu je rozumová a mravní vyspělost zohledňována.

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR. Ten uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím dopisu zaslaného přes datové schránky v souvislosti se založením komise pro snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let oslovilo následující instituce:

Ministerstvo vnitra, Probační a mediační služba, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Česká advokátní komora, Policejní akademie (doc. Čírtková), Psychologický ústav Akademie věd ČR, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství.

Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rozsáhlý výčet "zainteresovaných institucí," na které se Ministerstvo spravedlnosti obrátilo ohledně vyslanců do komise pro snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Stanjura popisuje korektně fakt, že ODS upozorňovala na možný legislativní konflikt v této věci. Zda k němu dojde, či dokonce bude schválen zákon v rozporu s ústavou, není součástí hodnocení. Podstatou tohoto výroku je právě fakt, že občanští demokraté na možný problém Sněmovnu upozorňovali.

V pátek 22. dubna byl ve třetím čtením schválen vládní návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, díky kterému dojde k rozšíření jeho působnosti na kraje, obce a právnické osoby s jejich účastí poslanci zákon postoupili Senátu, který má teď dle standardního legislativního procesu 30 dní na jeho projednání. Do problematické roviny staví tuto novelu fakt, že v Senátu od května 2014 leží novelizace ústavy, která rovněž posiluje pravomoci NKÚ.

Během projednávání vystoupil poslanec ODS Marek Benda a za klub ODS upozornil na tento možný problém:

" V pátek jsme se tady nějak trochu poškorpili s panem ministrem, který se na nás hněval, že si bereme přestávku. Já jsem si tu přestávku bral zcela záměrně, protože si myslím, že jsme v zoufalé pasti v tuto chvíli. Senát nám vzkázal, že k ústavnímu zákonu, kterým se novelizuje Ústava, chce prováděcí zákon. Současně ovšem v okamžiku, kdy my teď odešleme prováděcí zákon, který je v tuto chvíli zjevně protiústavní, to myslím, že všichni víme, že pokud by začal platit jenom tento návrh zákona bez novely Ústavy, tak je zjevně protiústavní, protože ustanovuje kontroly nad samosprávami bez toho, aniž by tam bylo zmocnění Ústavy. A v tu chvíli Senát má 30 dní na to, aby tento návrh zákona projednal, a pokud ho neprojedná, znamená to, že tento návrh zákona vstupuje v platnost bez ohledu na to, co se stane s ústavní změnou.(...)Takže doporučuji, abychom, pana zpravodaje žádám, abychom před závěrečným hlasováním hlasovali procedurální návrh o přerušení projednávání tohoto bodu až do okamžiku, než bude novela Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, doprojednána v Senátu Parlamentu České republiky."

Je pravdou, že v průběhu minulých let využívala Ruská federace ekonomické nástroje jako součást své politiky vůči Ukrajině. Během eskalace konflitku na východní Ukrajině také zavádělo hospodářské sankce a omezení dovozu z Ukrajiny, což je ovšem logické vzhledem ke konfliktu mezi oběma zeměmi. Zda ovšem Rusko během 20 let vědomě a systematicky rozvrací Ukrajinu prostřednictvím ekonomických nástrojů není možné autoritativně potvrdit ani a vyvrátit, a proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V létě 2014 zavedlo Rusko omezení dovozu ukrajinského zboží, zvláště zemědělského a ocelářského, později omezení ještě stupňovalo, na začátku roku 2016 obě země pozastavily dohodu o volném obchodu. Od roku 2011 do roku 2015 klesl vývoz z Ukrajiny do Ruska čtyřnásobně. Rusko je však i v roce 2016 stále největší partner pro export: jejich ekonomiky jsou silně provázané.

V roce 2014 také Rusko zdražilo zemní plyn dovážený do Ukrajiny. Ukrajina za plyn přestala platit a Gazprom zastavil na několik měsíců dodávky.

Již v lednu 2009 se Rusko s Ukrajinou nedohodlo na cenách zemního plynu a zastavil jí dodávky. Ukrajina údajně pokračovala v neoprávněném odebírání plynu což vyústilo v dvoutýdenní přestávku v dodávání plynu z Ruska do většiny Evropy (do níž jde plyn právě přes Ukrajinu). Tato "plynová válka" však (kromě ruské snahy destabilizovat Ukrajinu) také mohla souviset s ukrajinským vnitropolitickým bojem před prezidentskými volbami: některým ukrajinským politikům se mohly "protiruské nálady" hodit.

Lukáš Tichý z Ústavu mezinárodních vztahů vysvětlujeruskou taktiku obchodování se zemním plynem: „Na jedné straně ty státy, které jsou „loajální“ vůči Rusku (např. Arménie, Bělorusko), mají zemní plyn levnější, na druhou stranu státy, které z pohledu Ruska vůči němu uplatňují negativní politiku, musí za plyn platit vyšší ceny. To je příklad Ukrajiny. Poté, co v roce 2004 došlo na Ukrajině k tzv. oranžové revoluci, Rusko navýšilo cenu zemního plynu a v období prezidentství Viktora Juščenka se cena plynu nadále zvyšovala. Následně po zvolení prezidenta Viktora Janukovyče byly v dubnu 2010 v Charkově podepsány dvě smlouvy. Podle jedné z těchto smluv byl prodloužen termín pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu o 25 let a Rusko se od roku 2017 zavázalo platit Ukrajině za pronájem vojenské základny 100 milionů USD ročně a v rámci této platby také odečítat 100 USD za každých 1000 metrů krychlových plynu odebraných Ukrajinou. Na konci roku 2013 se pak ruský prezident Vladimir Putin dohodl se svým protějškem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského plynu, kdy Ukrajina měla za 1000 metrů krychlových plynu platit přibližně 268,5 USD, namísto tehdejších 400 USD. Ovšem poté, co začátkem dubna 2014 zrušilo Rusko předchozí slevy na zemní plyn, které poskytlo režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, cena plynu pro Ukrajinu prudce vzrostla z přibližně 268,50 USD na 485,50 USD za 1000 metrů krychlových.“

Česká republika je v současné době závislá na exportu do zemí EU dokonce z 84%. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

V Exportní strategii ČR vytvořené MPO v roce 2012 byla stanovena opatření pro snížení závislosti na vývozu do EU. Změny se podle MPO projevily již o rok později, kdy došlo ke snížení závislosti o 2 %. Exportní závislost ČR na EU se tedy snížila na 81 % pro roky 2012 a 2013. V roce 2014 však došlo k jednoprocentnímu růstu závislosti na 82 %, jak vyplývá ze Zprávy o plnění Exportní strategie za rok 2014 (.pdf, str.9). Podle údajů ČSÚ se situace v roce 2015 opakovala a podíl exportu do zemí EU se znovu zvýšil - tentokrát na 83 %.

Aktuální informace týkající se vývozu do zemí EU vypovídají o dalším nárůstu závislosti. Jak uvedl ministr průmyslu a obchodu pro Týden.cz, do zemí EU minulý rok směřovalo 84 % českého exportu.

Podíl vývozu do zemí EU a do ostatních zemí

Zdroj: ČSÚ

Spíše pro zajímavost přikládáme i podíly jednotlivých zemí na vývozu ČR.

Zdroj: ČSÚ