Přehled ověřených výroků

Volební program ČSSD pro parlamentní volby 2013 (.pdf, str. 8, 10, 11) obsahuje ve vztahu k vyjmenovaným krokům vlády následující závazky:

“Zrušíme Julínkovy poplatky ve zdravotnictví. Zachováme pouze příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, který bude placen nejdéle 30 dní v roce. ”

“Zastavíme vyvádění peněz z průběžného pilíře důchodového systému, druhý pilíř zrušíme a budeme motivovat občany a jejich zaměstnavatele ke zvyšování částek spořených ve třetím pilíři.”

“Pracující rodiny podpoříme zvýšením daňové slevy na dítě.”

V rámci Koaliční smlouvy (.pdf. str. 9, 15, 17) došlo k mírnému posunu závazků v oblasti poplatků ve zdravotnictví: “Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.”

“Zrušíme poplatky ve výši 30 Kč v ambulancích praktických lékařů, specialistů a lékárnách. Poplatek za pohotovost zůstane ve výši 90 Kč, a to bez ohledu na způsob dopravy do zdravotnického zařízení. Nebudeme znovu zavádět poplatek za pobyt v nemocnici.”

“Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou byly zrušeny poplatky ve výčtu uvedeném v koaliční smlouvě (nikoliv však ve volebním program ČSSD), byla ve třetím čtení PSP ČR podpořena poslanci všech tří koaličních stran.

Rušení 2. pilíře vláda realizovala dvěma zákony - č. 376/2015 Sb. a č. 377/2015 Sb., které ve třetím čtení PSP ČR podpořili (první a druhý zákon) poslanci všech tří koaličních stran.

Novela zákona o daních z příjmů, kterou byla zavedeno zvýšení slevy na dani na druhé, třetí a každé další dítě byla provedena zákonemč. 267/2014 Sb. pro kterou ve třetím čtení v PSP ČR hlasovali poslance všech tří koaličních stran.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou ve věci zrušení poplatků ve zdravotnictví, jehož schválená verze zcela neodpovídá volebním závazkům vyplývajícím z volebního programu sociální demokracie. Všechny schválené návrhy pak byly přijaty standardní většinou poslanců všech tří koaličních stran.

Ano, toto opatření dle zákona Unvereinbarkeits-und Transparenz- Gesetz z roku 1983 platí jak na úrovni spolkové tak státní.

V jednotlivých spolkových zemích nesmí členové jejich vlád vlastnit podíly ve firmách, které mají smlouvy s daným státem (§ 3). Tyto země jsou de facto ekvivalentem našich krajů.

Premiér Bohuslav Sobotka opakovaně zdůrazňuje, že Česko je připraveno chránit své hranice v případě zostření migrační krize.

Připravenost chránit hranice potvrdil Sobotka naposledy při interpelacích 28. ledna 2016: „V tuto chvíli je policie a armáda připravena v případě rozhodnutí vlády během několika hodin dramatickým způsobem zesílit ostrahu hranice mezi Českou republikou a Rakouskem. U této hranice předpokládáme, že by mohla být nejvíce zatížena v případě rozhodnutí Německa uzavřít svoji hranici do doby, než by o uzavření svých hranic rozhodlo také Rakousko.“ Premiérova slova následně potvrdil i ministr vnitra Milan Chovanec: „To je ten nejhorší scénář z mého pohledu. Ale i na ten jsme připraveni.“

V únoru letošního roku požádalo Německo, Řecko a Turecko NATO o pomoc při řešení migrační krize, a to především s monitorováním pašeráckých tras. O pár dnů později již NATO pověřilo tři své bojové lodě úkolem hlídat Egejské moře.

Námořní síly NATO (tzv. SNMG2) tak již v únoru zahájily přesun do tureckých a řeckých vod, kde mají pomoci EU monitorovat situaci. V současné době je v Egejském moři 7 fregat NATO. První lodí, která se zapojila do akce, je německá fregata BONN s velitelem mise Jörgem Kleinem. Jak správně uvádí Stropnický, mezi další země zapojené do SNMG2 patří Kanada, Turecko, Řecko, Velká Británie, Holandsko a Francie.

Velikost bojových lodí NATO je skutečně větší, než lodě, které má k dispozici Frontex. Pro srovnání přikládáme fotografie německé fregaty BONN z námořních sil NATO a řecké hlídkové lodi zapojené do mise agentury Frontex.

BONN. Zdroj: NATO

Řecká hlídková loď. Zdroj: Frontex

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť EU ani NATO zatím nepublikovaly žádný report hovořící o tom, zda se silám NATO v Egejském moři daří či nedaří omezovat pašeráky osob. Namísto toho se objevují kritiky zapojení vojenských lodí NATO do akcí na Egejském moři. Ty jsou skeptické vůči schopnosti lodí odstrašit pašeráky a jejich přítomnost může zvýšit ohrožení života uprchlíků s nárokem na azyl. Německý ministr zahraničí například prohlásil, že: "NATO nemůže hrát žádnou roli ve snaze zvládnout migrační krizi."Organizace Doktoři bez hranic zase upozorňuje, že: "zapojení NATO do monitorování nelegálního překračování hranic je nebezpečně krátkozraké. Lidé budou i nadále riskovat své životy při hledání bezpečí a ochrany, a to bez ohledu na to, jaké překážky jim EU a NATO položí do cesty."

Ve středu 20. dubna na 44. schůzi poslanecké sněmovny začali opoziční poslanci vyjmenovávat opoziční návrhy, které se ještě ve sněmovně neprojednaly. Jejich cílem byla změna programu schůze a zařazení těchto návrhů na program 44. schůze. Od 9:01 do 12:30 se projednávaly návrhy na změnu schůze, poté již byly zařazeny pevné volební body.

Laudát z TOP09 konstatoval, že " jestli chcete na veřejnosti tvrdit, že se chováte vůči opozici korektně a vstřícně, tak prosím vyhraďte alespoň jeden den v každém řádném zasedání Sněmovny, kdy skutečně bude šance, aby opoziční poslanci plnili Ústavou jim danou funkci a mohli přicházet s vlastními legislativními iniciativami."

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravdou, že by poslanec Okamura neměl v posledním roce přístup do médií. A to ať už jde o veřejnoprávní či soukromá média. Okamura není v médiích tak často, jako tomu bylo před více než rokem. To ovšem souvisí s tím, že se rozpadlo jeho devítičlenné hnutí Úsvit a jeho nová strana je v Poslanecké sněmovně zastoupena pouze třemi poslanci, a nemá tedy ani svůj klub.

V posledním roce byl Okamura hostem řady různých pořadů, uvádíme jen některé z nich.

Česká televize

Pořad Události, komentáře

• 11. února 2015 - „Krize v Úsvitu“
• 24. března 2015 - „Bitva v Úsvitu“
• 5. května 2015 - „Okamurova nová strana“
• 5. srpna 2015 - „Imigranti v Česku“. Tuto diskuzi Tomia Okamury se senátorem Bublanem Demagog.cz také ověřoval.

Studio ČT24

• 24. března 2015 - „Financování hnutí Úsvit“
• 2. července 2015 - „Včerejší demonstrace proti Islámu“

Česká televize do svého vysílání zařadila i některé tiskové konference Tomia Okamury (10. února 2015) nebo jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny („Okamura: Vláda by neměla připustit přijímání muslimů“).

Český rozhlas

Interview Plus

• 20. listopadu 2015 - „Tomio Okamura: Plivali na mě, ale ukázalo se, že jsem měl pravdu.“

20 minut Radiožurnálu

• 10. února 2015 - „Tomio Okamura o situaci v hnutí Úsvit: Byl to puč. Poslanci se vyšplhali po mých zádech a teď zradili.“

Radio Impuls

Kauza dne

• 11. května 2015 - „Poslanec Tomio Okamura: Česko bych šel bránit se zbraní v ruce!“

IDNES

On-line chat

• 16. února 2015 - „Poslanci byli zmanipulovaní, říká Okamura k rozkolu v Úsvitu.“

DVTV

• 10. února 2015 - „Okamura: Pučisti se mi už omlouvají, může to být hra ANO.“

Týden.cz

• 29. března 2015 - „Oškubaný Okamura: Nechtějte po mně démonizovat Víta Bártu.“

EuroZpravy.cz

• 21. prosince 2015 - „Novinářské lži, zrada USA i důchody: Rok 2015 očima Okamury.“

Můžeme také sledovat zpravodajství médií o Okamurových krocích a aktivitách. Dohledatelná je celá řada zpráv, které popisují jeho aktivity a to v nejčtenějších zpravodajských serverech. Např. v září referovaly Novinky.cz (nejčtenější server) o záměru Okamury navrhnout referendum o vystoupení z EU. Dále uveďme Idnes.cz, který také přinesl záznam řeči Okamury a Brichty z jednání výboru Poslanecké sněmovny. Často je také poslanec činný na serveru Parlamentní listy.

V neposlední řadě můžeme odkázat také na zmínky o činnosti Okamury na serveru veřejnoprávní České tiskové kanceláře.

V tomto přehledu jsme nabídli pouze příklady mediálních zmínek a vystoupení Tomia Okamury v českých médiích. Na základě tohoto přehledu je zjevné, že Okamura není médii cenzurován a o jeho krocích je informováno, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Součástí dohody mezi Pražským hradem a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze a Náboženskou maticí a Římskokatolickou farností u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany a Kolegiátní kapitulou Všech svatých na Hradě pražském je vzdání se restitučních nároků na několik parcel a budov.

Dohoda (.pdf) o vypořádání restitučních nároků obsahuje Článek IV. - Vzdání se části restitučních nároků, kde se vyjmenovávají jednotlivé budovy, na které církev dříve vznesla nárok a nyní se tohoto nároku vzdává.

O které budovy se jedná zobrazuje přehledně mapa ČTK.

Školský zákon v § 161, odstavci 2 explicitně zmiňuje normativy připadající na jednoho žáka nebo studenta škol zřizovaných kraji. Normativem se rozumí výše státního příspěvku. Je tedy pravdou, že rozpočet škol souvisí s tím, kolik žáků nebo studentů danou školu navštěvuje. Vzhledem k tomu, že tyto normativy jsou stanovovány každoročně, případná vyloučení budou mít na nadcházející verzi rozpočtu opravdu negativní vliv.

Podle deníku Právo, jehož informaci převzaly Novinky.cz, mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová uvedla, že ministerstvo už delší dobu připravuje nový systém financování. Ten nebude založen na financování dle počtu žáků, ale na stanoveném maximálním rozsahu vzdělávání – větší důraz tak bude kladen na počet pedagogů. Tato změna by měla zamezit případům, kdy se vedení školy zdráhá vyloučit problémového žáka z obavy nad ztrátou finančních prostředků.

Peníze ze státního rozpočtu se tedy školám skutečně vyplácejí na základě počtu žáků. To může mít za následek setrvání i ne zcela bystrých či bezproblémových žáků. Nový systém financování se v dlouhodobém měřítku připravuje, v tuto chvíli má však prezident Zeman pravdu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vzhledem k probíhajícímu konfliktu na území Iráku je možné nalézt oblasti, které jsou relativně bezpečné a kam jsou směřováni vracející se emigranti. Přesto je však bezpečnostní situace v Iráku a Kurdistánu napjatá.

Dle IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) se mezi nejčastější místa návratu uprchlíků irácké národnosti zpět do Iráku objevují města Bagdád, Basra, Nadžaf, Erbíl a Sulajmánija. Pokud jde o počty návratů IOM jich registroval v roce 3500 s tím, že je patrný jejich rostoucí trend. Například jen v lednu žádalo o pomoc s návratem cca 1000 Iráčanů.

Otázkou zůstávají návraty iráckých emigrantů, kteří se vracejí nezávisle a svépomocí.