Přehled ověřených výroků

Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:

" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého. "

20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.

Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.

Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.

Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.

(Plánované akce)

• 14.5. - Praha
• 11.5. - Brno

• 28.4. - Jihlava
• 27.4. - Kostelec nad Orlicí
• 27.4. - Trutnov
• 26.4. - Nový Bor

(Proběhlé akce)

• 7.4. - České Budějovice
• 6.4 - Praha

• 31.3. - Ostrava
• 31.3. - Havířov
• 30.3. - Valašské Meziříčí
• 30.3. - Zlín

• 16.3. - Příbram
• 16.3. - Kladno
• 16.3. - Kutná Hora

• 6.2. - Praha
• 4.2. - Vlašim
• 4.2. - Benešov
• 3.2. - Karlovy Vary
• 3.2. - Cheb
• 2.2. - Králíky
• 2.2. - Žamberk

Premiér Sobotka a ČSSD se pokoušeli prosadit zákon minimálně dvakrát. První pokus o návrh zákona podala ČSSD společně se stranou Zelených na konci roku 2009. Znovu se pak zákon pokusila prosadit ČSSD na schůzi Poslanecké sněmovny 10. prosince 2010, kterou tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka uváděl takto:

“Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, já budu velmi stručný, protože i toto je návrh zákona, který se neobjevuje poprvé v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych připomenout, že návrh na zrušení listinných akcií na majitele předkládali poslanci České strany sociálně demokratické již během minulého funkčního období. Tento návrh zákona nebyl přijat v rámci tohoto volebního období a my jsme přesvědčeni, že v rámci boje proti korupci, v rámci boje proti netransparentnosti jsme povinni, abychom s tímto návrhem znovu do Poslanecké sněmovny přišli.”

Podle údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství bylo skutečně všech 564 projektů do jednoho milionu v prvním kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova doporučeno k čerpání dotací. Z registrovaných 920 projektů do pěti milionů korun bylo doporučeno k čerpání dotací 870. Z registrovaných 749 žádostí o podporu projektů na pět milionů korun uspělo 312.

operace

záměr

zaregistrováno

doporučeno

počet

částka dotace (mil. Kč)

počet

částka dotace (mil. Kč)

411a

ŽV do 1 mil.

362

117,8

362

117, 8

411b

RV do 1 mil.

202

58,4

202

58,4

411c

skot do 5 mil.

468

617,9

468

617,9

411d

prasata do 5 mil.

40

44,2

40

44,2

411e

drůbež do 5 mil.

16

20,6

16

20,6

411f

ostatní do 5 mil.

44

45,4

35

34,8

411g

RV do 5 mil.

352

325,9

311

282,9

411h

skot nad 5 mil.

505

4 088,1

180

1 632,5

411i

prasata nad 5 mil.

50

829,9

39

646,6

411j

drůbež nad 5 mil.

42

644,1

35

554,3

411k

ostatní nad 5 mil.

9

60,7

9

60,7

411l

RV nad 5 mil.

143

1 107,6

49

599,9

celkem 4.1.1Investice do zemědělských podniků

2 233

7 961

1746

4 553

Můžeme tedy říci, že všechny registrované projekty do jednoho milionu byly doporučeny k příjmu dotací, projekty do pěti milionů uspěly v žádostech z 94 % a projekty nad pět milionů dosáhly v úspěšnosti 41 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti. Dne 4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR.

Ten se nejprve vyjádřil takto: „V současnosti probíhají v rámci ministerstva spravedlnosti jednání, jejichž výstupem by měl být upgrade statistických listů v několika informačních systémech (ISAS, CSLAV atd.) ve formě doplnění IČO žalobce. Varianty řešení jsou zvažovány na úrovni technických a finančních možností ministerstva.“

Na náš dotaz, v jaké fázi procesu zavádění tedy jsou, se nám dostalo následující odpovědi:

„můžeme uvést, že skutečně o této možnosti jednáme, tedy o možnostech jejího doplnění tak, aby disponovala touto konkrétní funkcí, tedy nikoliv o samotném doplňování údajů do rejstříků, což ale pan ministr dle záznamu v databázi Newton Media neuváděl.“

Vzhledem k těmto skutečnostem hodnotíme výrok Roberta Pelikána jako pravdivý s tou výhradou, že v jednání je zatím konkrétní vyhledávací funkce, která by právě umožňovala vyhledat návrhy stejného žalobce. Ministerstvo je tedy zjevně v ranější fázi procesu, než jak popisuje Pelikán.

Na základě studie Parlamentního institutu, na kterou se Jaroslav Faltýnek odkazuje, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Ve studii se dočteme, že omezení podnikání politiků platí mimo zmíněné Rakousko i v Itálii.

Parlamentní institut v únoru 2016 zveřejnil studii (.pdf) ohledně úprav majetkového prohlášení a zákazů podnikatelské činnosti v šestnácti evropských zemích. Už shrnutí zprávy uvádí, že zákazy se mohou týkat členství v orgánech obchodních společností, nebo vlastnictví podílů v obchodních či jiných společnostech - přičemž jsou tyto zákazy upraveny jen v některých státech (str. 3).

Následující výčet se týká firemního podílového vlastnictví, na které Jaroslav Faltýnek odkazuje:

Ve Velké Británii možný střet zájmů u ministrů upravuje kodex se sedmi principy, tzv. Code of Conduct. De facto je dle tohoto kodexu na osobní odpovědnosti každého z ministrů, aby se vyvaroval činnostem, které by mohly mít povahu střetu zájmů (str. 20-21).

Ve Francii pro ministry existuje povinnost zveřejnit své obchodní podíly a jiný důležitý majetek a to i ve spoluvlastnictví. Zákaz podnikatelské činnosti se ovšem týká jen volených funkcí ve veřejném sektoru a výkonu zaměstnání (str. 9-10).

V Německu nesmí členové vlády zastávat žádné placené funkce, ani podnikatelské, profesní, nebo obchodní aktivity. Výjimka může být učiněna v případě zákazu členství v dozorčí či správní radě společností sledujících zisk (str. 23-24).

V Itálii nesmí být předseda vlády, ministři a náměstci ministrů mimo jiné zapojeni do činnosti obchodních společností nebo jiných ziskových společností (str. 10).

V Rakousku jsou členové spolkové vlády povinni neprodleně po nástupu do funkce vlastnictví podniku nebo majetkového podílu v podniku nahlásit Národní radě pro střet zájmů, a to i za svého manžela či manželku. Omezení uvedené Jaroslavem Faltýnkem skutečně existuje - pokud součet podílů člena vlády a jeho manžela či manželky činí více jak 25 %, nesmí být společnosti udělena od Spolku ani od země, do které spadají, přímo ani nepřímo zakázka (str. 17-18).

Ve Švédsku mají členové vlády povinnost zveřejňovat příjmy a dary za období výkonu ministerské funkce. Zákonné omezení dalších činností v zemi neexistuje (str. 25).

Údaje ohledně Belgie, Nizozemska a Švýcarska zpráva Parlamentního institutu neobsahuje. Některým z těchto zemí se věnuje další report (.pdf) institutu, který se ale oproti tomu předchozímu věnuje spíše povinnosti podávat prohlášení o činnosti. V Belgii souhrnný právní předpis neexistuje, zákon z 2. května 1995 ovšem mluví o povinnosti podat seznam vykonávaných funkcí a majetkové prohlášení, což se týká i ministrů (str. 4). V Nizozemí taková povinnost podávání informací neexistuje vůbec (str. 22). Konečně ve Švýcarsku pro poslance existuje povinnost písemného nahlášení svých profesních aktivit a funkcí, není ovšem stanovena případná sankce za nepodání tohoto prohlášení (str. 28-29).

Zvýšením pojistného narůstají příjmy (.pdf, str. 2) systému veřejného zdravotního pojištění. Až 96,5 % příjmů jde přitom na financování zdravotních služeb (.pdf, str. 4).

Veřejné zdravotní pojištění je dlouhodobě hlavním zdrojem financování zdravotnického systému v ČR. V roce 2013 byl podíl až 79 % (.pdf, str. 33). S nárůstem pojistného tak narůstá příjem systému veřejného pojištění a přibývají peníze ve zdravotnictví.

Kontrolní hlášení bylo projednáváno v rámci novely zákona o DPH (sněmovní tisk 291). O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti. Jen dodáváme, že např. v 1. čtení ODS nenavrhla zamítnutí zákona a podpořila zkrácení lhůty (v rámci 1. čtení) pro projednání ve výboru na 30 dnů.

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti. 4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR. Ten se vyjádřil, že co se týče kontrol, všechny ještě skončeny nejsou, u některých problematických stále ještě probíhá došetřování a jejich výsledky budou známy po jejich skončení. Nakolik toto koresponduje s vyjádřením, že teprve teď začínají přicházet výsledky kontrol, je otázkou.

Zároveň dodal následující statistiku dohledové činnosti nad soudními exekutory

rok 2013: celkem uděleno 48 opatření

Z 23 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 7 výtek, 4 kárné žaloby

Ze stížností:

- 30 výtek, 7 kárných žalob

rok 2014: celkem uděleno 116 opatření

Z 24 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 10 výtek, 4 kárné žalobyZe stížností (1077 stížností):

- 92 výtek, 10 kárných žalob

+ 14 upozornění, neznámo z jakého podnětu

rok 2015: celkem uděleno 135 opatření

Z 25 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 7 výtek, 6 kárných žalob, 8 upozornění

Ze stížností (téměř 1000 stížností):

-66 výtek, 5 kárných žalob, 37 upozornění

Přestože se tedy podstatně zvýšil počet opatření obecně, výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet výtek se reálně nezvýšil. Jsme si přitom vědomi, že jde pouze o předběžné výsledky. Nicméně právě o těch ministr také mluví a ani podle nich není možné hovořit o podstatném zvýšení počtu výtek. Oproti minulému roku, kdy jich bylo 102, letos statistiky uvádějí pouze 73.

Výrok hodnotíme na základě mediálních zpráv, které potvrzují výrok Milana Chovance.

Jedná se o incident z 9. března 2016, by byl prezident republiky Miloš Zeman na návštěvě v Karlovarském kraji. Při besedě s občany ve městě Bochov se před kulturní dům, kde probíhala beseda s občany, dostavila skupina Zemanových odpůrců s transparenty. Zároveň přišel muž, který začal transparenty strhávat. Tento muž byl podle Novinek účastníky protestu označen za "typického příznivce Miloše Zemana".

Podle původních zpráv byli protestující s transparenty legitimováni policií, zatímco muž, který transparenty strhával, ne.

Podle tiskové zprávy krajského policejního ředitelství Karlovarského kraje z 5. dubna 2016 bylo šetření ukončeno a incident skončil oznámením přestupku právě tohoto občana, "který se snažil poškodit transparenty na místě se nacházející skupiny osob".

Je nutné dodat, že až do prošetření přestupku komisí příslušné obce je nutné i na tohoto občana hledět jako na nevinného.