Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný z důvodu absence oficiálních dat, které jsou pouze na úrovni odhadů, i když je pravděpodobné, že zmiňovaná represe se v Číně bude týkat skutečně stovek tisíc lidí.

Podle dat (.pdf) Mezinárodního centra vězeňských studií z roku 2013 bylo v Číně ve věznicích 1 640 000 odsouzených vězňů. Čínská lidová republika neuveřejňuje oficiální statistiky vykonaných trestů smrti, všechny údaje jsou proto pouze odhady.

Lidskoprávní organizace Dui Hua zaměřená na problematiku odsouzených v Číně uvádí odhad 2 400 popravených v roce 2013. Zpráva Amnesty International uvádí více než 1 000 provedených trestů smrti s odvoláním na fakt, že neexistují spolehlivé údaje. Situace je pochopitelně stejná i v případě mučení.

Miroslav Kalousek přesne zmiňuje současnou úpravu daňového řádu: § 5 “(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.” V předkládaném návrhu se ale nejedná o pokutu pro vyměření majetku.

Návrh (doc. str.3) Ministerstva financí: “§ 38zb - Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud nesoučinnost poplatníka závažně ztížila nebo bránila stanovení daně.”

Ministerstvo k věci také uvádí: “Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).” Nejedná se tedy o propadnutí majetku, protože se jedná o penále z vyměřené daně, ne majetku.

Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Na základě ankety mezi českými firmami, uskutečněné v srpnu 2014, odhaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR přímý dopad sankcí na 10 miliard korun, přičemž v dlouhodobém horizontu by se mohly ztráty vyšplhat až do řádu desítek či stovek miliard.

Stanovisko SP ČR však uvádí, že vyčíslení ztrát je velmi obtížné a i samotné firmy je dokáží jen těžko kvantifikovat. Analýza vládní pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí pak na základě loňských dat uvádí, že přímé ztráty budou tvořit 300 milionů v zemědělském a přibližně 2,2 miliardy v průmyslovém sektoru (viz str. 21–22), i ta však konstatuje, že vyčíslení ztrát je komplikované.

Co se týče druhé části výroku, podle Analýzy čerpání evropských fondů, vydané v únoru 2014 Ministerstvem pro místní rozvoj, se odhad nevyčerpaných prostředků z fondů EU v letošním roce odhaduje na 21,6 až 24,6 miliard korun (viz strana 4). Hodnocení, zda tato částka odpovídá ztrátám českých firem v důsledku sankcí vůči Rusku, je však s ohledem na výše uvedená data nemožné, proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť v případě diskutovaného zákona nebyly použity pravicí obstrukce, kluby TOP 09 a ODS pouze vetovaly možnost přijetí zákona již v 1. čtení.

Michaela Marksová mluví o možnosti přidat důchodcům mimo zákon, tedy aby vláda získala kompetenci svým opatřením navýšením sama udělit. Obstrukce tedy spojuje s návrhem zákona, který vláda předložila s cílem navýšit jednorázově penze.

Tato předloha byla do Poslanecké sněmovny předložena vládou 25. června 2015. V prvním čtení byl návrh projednáván 15. září. Koalice se v Poslanecké sněmovně pokusila prosadit, aby byl návrh přijat již v prvním čtení (§ 90 jednacího řádu PSP), což ovšem bylo opozičními kluby TOP 09 a ODS ústy Zbyňka Stanjury podle jednacího řádu vetováno a je tedy nezbytné zákon projednat v řádném legislativním procesu (tj. 3 čtení v PSP a zařazení do výborů).

To, že na schválení zákona v 1. čtení bylo použito veto, ovšem nelze považovat za obstrukce. Vládní návrh počítal s účinností již od 1. října, tedy vláda sama počítala s jeho schválením v 1. čtení, je ovšem otázkou, zda by do dané lhůty byl projednán Senátem a podepsán prezidentem.

Každopádně za obstrukce nelze považovat fakt, že opozice neumožní schválit zákon již v 1. čtení. Opoziční kluby by v tomto případě byly postaveny před situaci pro/proti, zákon by nemohl být projednáván v příslušných výborech, předkládány pozměňovací návrhy (např. ODS své předložila - viz Vilímec). Vláda také mohla zákon předložit dříve, aby zajistila jeho účinnost od října 2015.

Co se týká obstrukcí obecně, pravicové strany uvedly, že hodlají obstruovat ve 3. čtení EET, dále avizovaly obstrukce u služebního zákona (ty ovšem po jednání stran neproběhly) a lze také uvést, že obstrukcí se dopustil Miroslav Kalousek během projednávání posl. návrhu Jana Volného o hazardu. Co se týká Marksovou diskutované problematiky, obstrukce nejsou využívány.

Podle aktuální statistiky Eurostatu z 8. září 2015 (.pdf, str. 3) v ČR ve 2. čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,4 %. Nejvyšší růst má však Malta s 4,8 %. Aktuální data pro Irsko a Lucembursko nejsou k dispozici, ale v předchozím čtvrtletí byl jejich růst poměrně vysoký.

V § 148 daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.) je stanovena lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta je 3 roky, daňový řád však uvádí několik skutečností, které mohou tuto lhůtu prodloužit (viz odst. 2). Zákon také vyjmenovává případy, kdy lhůta začne běžet znovu celá (odst. 3).

Jako nejpozdější dobu, kdy uplyne lhůta pro podání daně, stanoví daňový řád 10 let od prvního počátku běhu lhůty (tedy před prodlužováním nebo novým spuštěním). Po uplynutí této doby je tedy pro finanční úřad konkrétní případ zcela uzavřen a po čase pravděpodobně skutečně skartován.

Vzhledem k tomu, že nelze přesně doložit, kdy a za jakých okolností finanční úřady archivují/skartovávají daňová přiznání, je ale výrok hodnocen jako neověřitelný.

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Úřední tibetská správa, tedy exilová vláda Tibetu, v minulém roce uvedla, že přímým důsledkem čínské nadvlády nad Tibetem byla smrt více než 1,2 milionu Tibeťanů. Proti tomuto číslu se však objevují kritické hlasy, které poukazují na nedostatek důvěryhodných podkladů.

Podle stejné zprávy Ústřední tibetské správy se od roku 2009 upálilo 121 obyvatel. Toto číslo se od minulého roku rozrostlo na 133 lidí.

I přes možné otazníky ohledně statistik jde o oficiální vyjádření tibetské exilové vlády. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.