Přehled ověřených výroků

Vyjdeme-li z dat Českého statistického úřadu, zjistíme, že první Okamurovo tvrzení, to o nejnižší nezaměstnanosti za dobu samostatné České republiky, je korektní. Míra nezaměstnanosti v roce 1996 skutečně dosáhla výše 3,9 %.

Rok199319941995199619971998199920002001Obecná míra nezaměstnanost (data: ČSÚ) 4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1

200220032004200520062007200820092010201120122013 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,4 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0

Výrok Tomia Okamury jako celek ale hodnotíme jako zavádějící, protože dává do souvislosti výši nezaměstnanosti a vstup do EU. Je sice pravdou, že v roce 1996 (tedy 8 let před vstupem) byla tato hodnota zhruba poloviční oproti prvním dvěma letům, kdy Česká republika do EU vstoupila. Už před samotným vstupem do EU byla však za vlády Miloše Zemana míra nezaměstnanosti dokonce vyšší než po samotném vstupu.

Je tedy zjevné, že fenomén nezaměstnanosti ovlivňuje řada faktorů (výkon ekonomiky, růst okolních zemí apod.) a jeho spojení pouze se vstupem do EU je přinejmenším zavádějící.

Přesnou částku určenou k přijímání uprchlíků nelze určit, avšak za navýšení důchodů je primárně zodpovědná vláda, nikoli opozice.

V představení zákona o rozpočtu na r. 2016 (web PSP ČR) nebyla částka 4,3 miliard, kterou uvádí Okamura, zmíněna v souvislosti s uprchlíky ani v jednom čtení. Ministr financí Babiš nicméně uvedl (záznam projevu ve Sněmovně), že k řešení otázky migrace a uprchlictví vznikne v r. 2016 až 1 083 nových funkčních míst a ministr vnitra Chovanec již po projednávání rozpočtu vládou hovořil o více než miliardě korun věnovaných uprchlické krizi v r. 2016 (HN). Přesnou částku určenou na tuto otázku však nemůžeme určit.

V druhé části výroku, věnované důchodům, již poslanec Okamura zcela zavádí; dle běžné valorizace pro r. 2016 měly důchody kvůli nízké inflaci vzrůst v průměru pouze o cca 40 korun měsíčně (HN). Vláda tak předložila návrh zákona o jednorázovém příspěvku (web PSP ČR). Navržená výše příspěvku činila 600 korun, sociální výbor Sněmovny, ve kterém má vláda většinu členů (web PSP ČR), jej navrhl navýšit na 1 000 korun a Miroslav Opálka z KSČM navrhl 1 200 (návrhy, .pdf). Poslanci se nakonec přiklonili k návrhu Opálky.

Opoziční návrh byl tedy z uvedených 1 200 zodpovědný pouze za dodatečné navýšení o 200 korun. Kromě toho původní navýšení důchodů v průměru o 40 korun představuje růst měsíční částky, nikoli pouze jednorázový příspěvek.

Zmíněné zákony byly skutečně schváleny v tomto volebním období. Je ale nutné připomenout, že zákon o registru smluv byl projednáván již v minulém volebním období, schválit jej však tehdejší sněmovna nestihla. Fakt, že byl zákon schválen poměrně brzy v tomto volebním období, lze přičíst k dobru ani ne tak vládě, jako široké parlamentní shodě, ke které jistě přispěla i kampaň protikorupčních organizací sdružených v Rekonstrukci státu. Z toho důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Co se týká služebního zákon, je pravdou, že ten byl vstoupil v účinnost v tomto volebním období. Přijetí tohoto zákona řešíme v předchozím výroku předsedy Faltýnka. Schvalování zákona o registru smluv Faltýnek ovšem popisuje zavádějícím způsobem. Předně není pravda, že by v minulém období byl pouze diskutován.

V červnu 2012 předložila skupina poslanců v čele s Janem Farským novelu několika zákonů, které registr smluv zaváděly. Předloha se dostala do výborů, po pádu vlády Petra Nečase a následném rozpuštění Poslanecké sněmovny pak ovšem spadla pod stůl.

V tomto volebním období byl registr smluv znovu předložen do Poslanecké sněmovny a to jako jeden z prvních návrhů. Šlo o sněmovní tisk 42. Předkladateli nebyl vláda či poslanci koalice, ale šlo o poslance napříč politickým spektrem, jejich zástupci byl opět Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové.

Šlo o jeden ze zákonů tzv. Rekonstrukce státu. Ta k tomu uvedla: " 160 nových poslanců se před volbami zavázalo, že zákon prosadí. Rekonstrukce státu je týden po volbách oslovila, aby se přidali k Janu Farskému a předložili návrh společně. Přidali se zástupci TOP09, KDU-ČSL a ANO."

V závěrečném hlasování 24. listopadu 2015 pak pro návrh hlasovalo 110 poslanců ze všech stran vyjma poslanců KSČM.

Zaměříme-li se při hodnocení čistě na Řecko, kam přichází v současnosti nejvíce migrantů, výrok ministra Stropnického hodnotíme jako zavádějící. Údaje za minulý týden sice hovoří ve dvou dnech o extrémních počtech příchozích, podíváme-li se však v delší perspektivě, nejeví se tyto hodnoty jako znepokojivý trend, ale spíše jako jednorázový výkyv.

Z posledních dat (.pdf) Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyplývá, že v posledních dnech přichází do Řecka podle odhadů až 4800 migrantů v jednom dni.

Tato čísla se skutečně blíží letním počtům, kdy do Řecka přišlo například v červenci téměř 55 tisíc lidí, v průměru tedy přibližně 1830 lidí denně, v srpnu pak v průměru téměr 3600 lidí denně. Z pohledu na graf je patrné, že příliv migrantů vrcholil až v podzimních měsících.

Při pohledu na denní čísla od října však vidíme, že takto vysoká čísla, jako zmíněných 4600 lidí, můžeme nárazově najít i v průběhu prosince a ledna. Není tedy jasné, co ministr Stropnický rozumí pod pojmem "běžná zimní čísla". Srovnání s loňskou zimou je tady nekorektní, v té době do Evropy přicházelo jen několik stovek lidí měsíčně

Tomio Okamura ve svém výroku navazuje na svou argumentaci, že po případném vystoupení z EU neutrpí český obchod se zbývajícími členskými státy. Argumentuje, že Čína jako nečlenský stát nemá v oblasti obchodu s Unií žádný problém.

Čína není členem Evropské unie a opravdu se významně podílí na mezinárodním obchodu. Evropská komise uvádí, že Čína je druhým největším obchodním partnerem Evropské unie hned za Spojenými státy a EU je pro Čínu zcela největším obchodním partnerem.Takovýto obchod však vyžaduje mnohé politické dohody a vzájemné smlouvy jakou je například " EU-China Strategic 2020 Agenda "(.pdf).

Česká republika v současnosti těží z toho, že je součástí jednotného trhu EU, zatímco obchod s Čínou je postaven zejména na její schopnosti levnější produkce nejrůznějších artiklů. Případné vystoupení ČR z EU a tedy v jistém smyslu srovnání postavení ČR a Číny by ovšem vedlo k tomu, že by Česko ztratilo možnost být součástí jednotného trhu, mohlo by vést k uvalení cel na české výrobky a tedy k jisté ztrátě konkurenceschopnosti. Z tohoto pohledu je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť případnou neúčastí na evropském projektu by ČR zhoršila svou obchodní pozici, zatímco Čína tento problém kompenzuje jinak.

Poslanec Fiala se s nejvyšší pravděpodobností odkazuje na prohlášení Hospodářské komory ČR z 2. prosince 2015, v které se uvádí následující:

" S ohledem na diskusi, která se dnes rozvinula v souvislosti s podáním ústavní stížnosti skupiny 21 senátorů proti zákonu o kontrolním hlášení k DPH, připomínáme, že začátek účinnosti tohoto zákona se rapidně blíží, přičemž je zřejmé, že povědomí většiny podnikatelů o této novince je velmi nízké.

Ukázal to mj. průzkum HK ČR na vzorku podnikatelů z kraje Vysočina, z nějž vyplynulo, že si pouze 18 % firem myslí, že je na novou administrativní povinnost připraveno. Stejné poznatky přinášejí i odborné semináře, které se na téma kontrolní hlášení k DPH od letošního léta konají v různých částech ČR a na jejichž pořádání se v řadě případů podílí i Hospodářská komora ČR. "

Jelikož konkrétní hodnota uváděných 18% se odvíjí od jednoho průzkumu provedeného v jednom kraji ČR, považujeme extrapolaci této hodnoty na zbytek českého podnikatelského trhu za zavádějící.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok. "

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.

Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:

"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."

Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:

"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.

Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.

Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.