Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.

Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".

Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.

Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).

Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).

Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako neověřitelný a to především s ohledem na Babišovu cestu po USA. Nejsme schopni autoritativně rozhodnout, nakolik cesta Babiše do USA byla oficiální záležitostí a nakolik šlo o PR cestu ministra financí. Necháváme toho rozhodnutí na každém čtenáři.

V úterý 31. března 2014 (na 26. schůzi) byl během jednání Poslanecké sněmovny ministr financí nepřítomen, byl omluven z rodinných důvodů, což uvedl jako důvod jeho nepřítomnosti předseda Sněmovny Hamáček. Jak vyšlo později najevo, rodinnými důvody byla v tomto případě dovolená na horách.

Sněmovna na návrh předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka zařadila na jednání celkem 8 návrhů zákonů Andreje Babiše na 8. dubna. Tento návrh přišel z grémia Poslanecké sněmovny. Obecně lze konstatovat, že samotné přeřazení bodů na další týden není v PSP vůbec ničím neobvyklým.

Změny v programu schůze (což je naprosto obvyklá praxe) byly hlasovány jako jeden celek, proti čemuž nebylo námitek ani ze strany Fialovy ODS. Pro návrh, který zmíněné body odsunul o týden, hlasovali i všichni přítomní poslanci ODS včetně předsedy strany Petra Fialy (což je ovšem logické, opozice nemá důvod k projednávání důležitých zákonů bez přítomnosti Babiše).

Pro zajímavost přikládáme několik tweetů, které Babiš ze své dovolené zveřejnil.

Co se týká cesty do USA, tak Babiš si skutečně hradí tuhle cestu ze svého, stejně tak platil část nákladů pro členy delegace. Některé náklady platí pak pro delegaci česká ambasáda ve Washingtonu (ČTK). Petr Fiala narážkou na soukromou cestu cílí právě na fakt, že Babiš si cestu hradí sám a nejde tak přímo o oficiální návštěvu ministra financí. Babiš se jako ministr financí České republiky účastní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde oficiálně zastupuje Českou republiku, nicméně prezentace cesty na sociálních sítích Babiše a hnutí ANO by spíše ukazovala na PR cestu.

Co se týče politiků, setkal se např. s Madelaine Albrightovou, Pan Ki-munem či Michaelem Bloombergem.

Je tedy pravdou, že Babiš svou cestu do USA hradí ze svého a také se setkává s řadou osobností mimo svůj program účasti na zasedání MMF a Světové banky, nicméně právě tato zasedání jsou součástí oficiálního programu, kdy Babiš zastupuje Českou republiku.

Zde je nutno dodat, že z této oficiální části (MMF) není dohledatelný žádný veřejný výstup, Babiš ani ANO tuto část cesty nijak nepropagovali na sociálních sítích (narozdíl např. od přetisknutí článku z Blesku, který se zabýval "partnerskými otázkami" mezi ministrem financí a jeho paní v Las Vegas).

Mluvit tedy zcela o soukromé cestě není v tomto případě zcela přesné, byť Babišova veřejná komunikace této jeho cesty na profilech na sociálních sítích (jeho a hnutí ANO) může působit jako by šlo o soukromou cestu. 22. dubna, tedy 3 dny po Otázkách Václava Moravce a 2 dny po návratu do České republiky, vyšla na webu Ministerstva financí zpráva o cestě Babiše, která uvádí i jeho oficální část.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě podhodnocení vlivu Babiše v byznysu s biopalivy na českém trhu.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nemá pravdu s tvrzením, že firmy ministra financí Andreje Babiše mají v odvětví biopaliv kolem 25 až 30 procent podílu na trhu. Andrej Babiš řekl pro sever Novinky.cz procenta řádově odlišná: "Podíl prodeje biopaliv z výrobních závodů (firmy Agrofert, pozn. autora) distributorům a daňovým skladům na trhu všech biopaliv představuje asi 38 procent v roce 2014, (...)." Oproti tvrzení Pavla Bělobrádka se jedná o rozdíl 8 a více procent.

Co se týká dominance na trhu, tak problematiku biopaliv vyčerpávajícím způsobem zmapoval tabletový týdeník Dotyk ve svém textu Kdo ovládá trh s bionaftou. V něm v závěru uvádí (a tuhle informaci převzala řada českých médií), že Agrofert Andreje Babiše nově jako jediný bude dodávat bionaftu do státního podniku Čepro, který spadá pod ministerstvo financí Andreje Babiše. Konkurent Agrofertu, firma Kratolia, která kontrolovala čtvrtinu dodávek, již nově do Čepra dodávat nebude, to spojuje Dotyk s finanční kobrou, která částečně spadá také pod ministerstvo financí Andreje Babiše.

Obecně tedy dominantní Babiš na trhu není, v segmentu dodávek státnímu podniku (vztah podnikatel - politik zodpovědný za státní podnik) Čepro má ovšem ministr financí se svou firmou monopol. Jelikož předseda KDU-ČSL podhodnocuje Babišův vliv na tomto trhu, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Petr Fiala hovoří o případu, kdy náměstek ministra financí Martin Pros odeslal dopis České národní bance, ve kterém žádá o prověření možných manipulací se sazbou PRIBOR (mezibankovní úrokové sazby). Tento dopis byl navíc poslán v době, kdy byl ministr na služební cestě a náměstek údajně jednal bez jeho vědomí.

"V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem, ukazuje se, že pan ministr říká, že to nebylo s jeho vědomím, to znamená je otázka, jestli to lze považovat za dopis z ministerstva financí nebo jenom toho jednoho vysokého státního úředníka, který [...] je otázka, jestli skutečně jedná za ministerstvo financí a za vládu, nebo jedná jenom za sebe, protože v tom dopise dochází k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru, která vůbec není doloženo nějakými reálnými údaji. Hned řeknu proč. Protože to, co je v tom dopisu napsáno, je to opřeno o jeden novinový článek, nikoli o reálná data a dochází tam k diskusím o tom, jestli opravdu takzvané tržní mezibankovní sazby dostatečně kopírují vývoj netržní sazby kvótované nebo stanovené Českou národní bankou. Data jasně ukazují, že ten rozdíl mezi tou netržní sazbou Českou národní bankou a tou tržní, která obsahuje takzvanou ještě prémii za likviditu, obsahuje zejména prémii za rizikovost těch bankovních subjektů se dlouhodobě snižuje a já můžu říct, že od chvíle, kdy byla krize tady, krize v evropském systému je dokonce historicky jedna z nejnižších za tu krizi. V době krize dokonce to činilo přes 1 procentní bod, přes 100 bodů. Dnes je to 0,11," komentoval v Otázkách Václava Moravce z 12. dubna situaci viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Strana svobodných občanů vznikla v roce 2009 a od svého počátku se vymezovala proti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy, která novelizovala zakládající smlouvy, tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES (pdf. s. 6), viz ideový projev Petra Macha k založení Strany svobodných občanů z 14. února 2009 a následující větu: „Jsme přesvědčeni, že přijetí Lisabonské smlouvy by vedlo k úpadku Evropy, vedlo by k předstírané demokracii, k obcházení vůle voličů v jednotlivých zemích ze strany nadnárodních institucí. Nechceme Lisabonskou smlouvu, protože chceme udržet svobodu, chceme udržet funkční demokracii a chceme obnovit prosperitu.“ Lisabonská smlouva byla Českou republikou ratifikována 3. listopadu 2009.

Článek 78 odstavec 3 Smlouvy o fungování EU (původní název Smlouva o založení ES) říká (pdf. s. 76, 77): „Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.“ Což ještě doplňuje článek 79 odstavec 1 Smlouvy o fungování EU: Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

Na základě stenozáznamů z jednání mimořádné schůze k České poště je výrok hodnocen jako nepravdivý.

To, že se na České poště nic nekalého neděje, uvedl v rámci jednání Sněmovny ředitel České pošty Martin Elkán, který uváděl bod Informace vlády (sic) České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště s. p.

Opoziční kritika směřovala jinam. Předně opoziční zástupci kritizovali to, že jim svolavatelé schůze (tedy poslanci hnutí ANO) nejsou schopni doložit konkrétn í důvody samotného jednání.

Např. poslanec Svoboda (ODS): " Já chápu institut vyšetřovací komise jako institut mimořádný, který má nahradit nebo řešit věci, ve kterých normální systém, státní systém selhal. A tomu rozumím, to má fungovat. Ale aby takový institut mohl vzniknout, musím já jako poslanec vědět "Why? Proč? Pourquoi?" - a já to nevím. Já tady sedím a do této chvíle nevím, co je důvod pro to, abychom zřídili vyšetřovací komisi na poštu."

Dále byla kritika vedena směrem, že bod ve znění "Informace Vlády ČR" představuje generální ředitel České pošty a ne zástupce vlády.

Poslanec Benda (ODS): " Proč se nebavíme o tom prvním bodu, kde mimochodem informaci vlády podává šéf České pošty. To je tedy taky lehce pikantní, že informaci za vládu podává šéf České pošty, ale asi to tak dneska už je, že šéfové podniků, když už můžou v této zemi vládnout, tak můžou i za tu vládu podávat zprávu."

V neposlední řadě se vyjadřovali zástupci opozice v tom smysli, že schůze svolaná hnutím ANO má pouze vytvořil kouřovou mlhu nad tím, že je vyšetřována v souvislosti s manipulacemi zakázek v České poště firma patřící Andreji Babišovi, kterou v dané době řídil Faltýnek.

Např. poslanec Laudát (TOP 09): " Tady vy jste vládní koalice, která vládne bezmála již za chvíli dva roky. A po dvou letech abyste vypustili kouřovou clonu zřejmě na nějakou minulost, o které já nevím... A jestli vy něco víte, tak to máte oznámit policii. Ale to, co tady předvádíte, tzn. v okamžiku, kdy je nějaká Babišova firma, jejím statutárním orgánem byl předseda klubu hnutí ANO, vystavena vyšetřování, tak je to nestandardní a vznikne vyšetřovací parlamentní komise? Vy nevěříte orgánům činným v trestním řízení? Přece vyšetřovací komise by měla vznikat v okamžiku, kdy je jasné, že selhávají nějaké státní instituce. A vy chcete říci, že selhává policie tím, že si dovolila obvinit nebo vyšetřovat Agrotec, a už má vznikat parlamentní komise?"

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Nečasova vláda byla za kritizována jak za dobrovolnos t 2. pilíře, tak Václavem Klausem v MfD za přílišnou rychlost s jakou byla reforma prosazena bez konsenzu a také za nemožnost vystoupit (iHNed.cz) z 2. pilíře a nemožnost vyplacení celé naspořené částky najednou.

Reforma byla kritizována také ČSSD za asociálnost a nespravedlnost.

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.

Podle důvodové zprávy k zákonu o elektronické evidenci tržeb (.pdf, dostupné zde) by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod mohl činit 4,9 mld. Kč. Odhad MF ČR celkové výše daňových úniků v ČR je 150 mld. Kč (.pdf, str. 6). Jiný zdroj uvádí 100 mld. Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 3–5 % všech daňových úniků. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků a o postoji MF ČR za pravdivý.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 mld. Kč ročně. Podle jeho analýzy se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 % (.pdf, str. 14–16). To je stále v souladu s argumentem Miroslava Kalouska, že těžiště daňových úniků leží jinde než v maloobchodě.

Data z jiných evropských zemí se nepodařilo dohledat, podíváme-li se ale na rétoriku Evropské komise v oblasti daňových úniků, všimneme si, že se soustředí zejména na velké korporace a daňové ráje, spíše než na drobné podnikatele. To je jistým indikátorem toho, že rozsah daňových úniků v maloobchodě je i v evropském měřítku problémem menšího rozsahu.