Přehled ověřených výroků

Na nutnosti počítat s možností příchodu uprchlíků z Ukrajiny se opravdu shodli představitelé Polska a České republiky.

Ještě před rozhodováním o rozdělování uprchlíků podle kvót polská velvyslankyně řekla: „Nikdo z nás není dnes schopen s plnou jistotou říci, jak se bude situace na východě Evropy vyvíjet. Odtud pramení také naše zdrženlivost vůči otevírání hranic lidem přicházejícím z jiných částí světa. Musíme být připraveni na veškeré možné scénáře.” Podobný postoj vyjadřovali i čeští politici.

Polská premiérka Beata Szydlová ukrajinskou krizí argumentovala v Evropském parlamentu v lednu 2016, kdy tvrdila, že Polsko přijalo milion uprchlíků z Ukrajiny. Za to byla kritizována, neboť v Polsku sice žije milion Ukrajinců, ale statut uprchlíka úřady lidem z této země poskytují velmi zřídka.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Historicky se na východě Ukrajiny definovala určitá část obyvatel jako proruská, tedy sympatizující s Ruskem. Tento fakt vychází z poměrně velké menšiny obyvatel východní Ukrajiny, kteří mluví převážně rusky. V nejvýchodnějších částech Ukrajiny v roce 2001 mluvilo primárně ruskyokolo 70 % obyvatel (podle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001). Tato statistika však neodkazuje k sympatizování s Ruskem jako takovým.

Ve volbách v roce 2014 však i v řadě regionů východní Ukrajiny (s velkou rusky mluvící menšinou) vyhrál Blok Petra Porošenka. Podpora tehdejšího Opozičního bloku (nástupce proruské Strany regionů) se zúžila pouze na oblasti Charkova, Doněcku, Luhansku, některé části Dněproprevské, Záporožské či Oděské oblasti.

Zdroj: Euromaidan Press

Opoziční blok podporuje ruštinu jako regionální jazyk, vyžaduje decentralizaci Ukrajiny, avšak odmítá anexi Krymu ruskými vojsky.

Dle výzkumu provedeném v roce 2013 bylo sice 40 % respondentů pro posílení vztahů s EU, avšak 30 % bylo pro integraci v Ruskem vedené celní unii.

Na území východní Ukrajiny tedy dle volebních výsledků je převaha obyvatel u kterých se předpokládá sympatizace s Ruskem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud jde o přijímání petic, obecně je Senát jako státní orgán povinen se řídit zákonem č. 85/1990 Sb. o právu petičním, který ve svém prvním paragrafu říká: "Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice")."

Dle paragrafu 7 tohoto zákona Senát ve svém jednacím řádu (zákon 107/1999 sb.) určil způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jemu adresovaných. Ve stručnosti se k tomu Senát vyjadřuje takto (zde):

"Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

Senát rozhodl, že vyřizování petic bude příslušetVýboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.

O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

V případě, že je pod některou z petic podepsáno více jak 10 000 občanů, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu."

Je také pravdou, že dle ústavy (článek 65) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Příkladem takového postupu může být neúspěšná senátní žaloba k Ústavnímu soudu ohledně velezrady prezidenta Václava Klause z března 2013. Dále také petice " Prezidente, odejděte " podaná k Senátu na současného prezidenta Zemana, která měla přes 11 tisíc podpisů, ale byla uznána Senátem jako neodůvodněná.

Předseda poslaneckého klubu ODS vystoupil ve středu v rámci stanovení pořadu schůze a navrhl projednání následujících bodů (uvádíme pouze názvy bodů a ne čas, do kterého chtěl Stanjura body zařadit):

1. Výroční zpráva ČTK (schváleno)
2. Výroční zpráva ČT (schváleno)
3. Výroční zpráva ČRo (schváleno)
4. Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2014 (schváleno)
5. Výroční zpráva a účetní závěrka Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2015 (schváleno)
6. Zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2015 (schváleno)
7. Informace ministra zdravotnictví o problematice nedostatku financí při léčbě roztroušené sklerózy
8. Trestní zákoník (posl. návrh napříč kluby)
9. Návrh ODS na zrušení silniční daně

Prvních šest návrhů předsedy Stanjury bylo skutečně schváleno (konkrétně byly zařazeny na čtvrtek 5.5. jako první až šestý bod po interpelacích), další 3 body nebyly přijaty. Všechny body byly navrženy ve 2 alternativních termínech, poslední 3 body neprošly na schůzi ani v jednom z nich. Vyjma záznamů o jednotlivých hlasování to dokládá také stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny ze dne 20. dubna 2016.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto je třeba uvést problematiku referend na pravou míru. Ve Švýcarsku se v roce 2014 konala dvě referenda, která řešila otázku migrace. V prvním se voliči těsnou většinou vyslovili pro omezení masové migrace, v druhém takřka 3/4 většinou odmítly imigrační kvóty. Ve Švýcarsku se k tématu migrace v roce 2014 konala referenda dvě. První, " proti masové migraci " se uskutečnilo v únoru 2014. K urnám přišlo 56,57% registrovaných voličů a těsnou většinou 50,33 % občané rozhodli v neprospěch migrace.

V listopadovém referendu se hlasovalo o tom, jestli by země měla ročně přijímat počet imigrantů ve výši maximálně 0,2 procenta, což představuje zhruba 17 tisíc lidí. Kromě otázky migrace voliči rozhodovali i o otázkách zlatých rezerv a zrušení rovné daně. Obálku s odpovědí na otázku týkající se imigrace vhodilo do urny přesně 50% registrovaných voličů, 74,1% z nich bylo proti zavedení limitu počtu přijímaných migrantů.

V říjnu 2015 se uskutečnily volby do dolní komory švýcarského národního shromáždění. Ve volbách zvítězila s podporou 29,4% národně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). V 200 členné Národní radě má strana 65 křesel.

Od roku 1959 funguje vládní koaliční struktura sedmi ministerstev, která se nazývá „magická formule“, tzn. pevný poměr mezi koaličními stranami, který nezohledňuje volební výsledky a poměr mezi stranami se mění minimálně. V současnosti má dvě křesla Švýcarská lidová strana, Liberálové a Sociální demokraté jedno křeslo mají Křesťanští demokraté.

Pokud porovnáme základní priority migrační a zahraniční politiky švýcarských lidovců a strany Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie (SPD), najdeme mnoho podobností. Obě strany prosazují plnou suverenitu a v případě Švýcarska neutralitu (pdf. str. 8). Lidovci odmítají hlubší zapojení Švýcarska v nadnárodních institucích - Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Severoatlantické alianci (pdf. str. 4). SPD požaduje referendum o vystoupení ČR z Evropské unie. Lidovci požadují omezenou migraci (pdf. str. 30), Okamurovci přísné podmínky imigrační politiky. Tomio Okamura se na Švýcarsko často odkazuje,imponuje mu tamější polopřímá demokracie, kterou jeho strana prosazuje zavést v České republice.

Dle analýzy rozhlas.cz bylo od pondělí 30. listopadu do pátku 4. prosince zadrženo 8 uprchlíků. Celkově pak v období od 17. června do dnešního dne bylo zadrženo 3278 lidí, což je v průměru asi 18 denně. V průběhu listopadu však bylo dle dat samizdat.cz zadrženo pouze 80 uprchlíků, jejich počty jsou tedy v posledních pěti týdnech opravdu velmi nízké.

Petr Mach ve svém výroku naznačuje, že na Ukrajinu budou uvaleny regulace a nařízení místo uvolnění obchodu. Ve skutečnosti jsou však regulace a nařízení zaváděny právě kvůli zavedení volného obchodu, tyto procesy jdou ruku v ruce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Evropský parlament hlasoval o Asociační dohodě (.pdf) mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která zahrnuje i dohodu o volném obchodu (.pdf).

Dohoda o volném obchodu vždy nutně zahrnuje i harmonizaci právních řádů, norem a standardů, aby mohl být volný pohyb zboží vůbec umožněn. Dohoda s Ukrajinou není výjimkou. Zvláště v kombinaci s Asociační dohodou jde o nastavení rámce pro proces, v němž by Ukrajina postupně měla přejímat evropskou legislativu. I pokud bychom z uvažování vyjmuli Asociační dohodu, přejmutí evropských pravidel v nějaké míře by bylo s dohodou o volném obchodu nutně spojeno. Asociační dohoda pokrývá i další oblasti, kromě volného trhu, a "acquis" (sumu evropské legislativy) tak bude Ukrajina postupně přejímat celé.

Proces přejímání evropské legislativy je jistě pro státy náročný, v rámci přístupových rozhovorů jím prošla jak Česká republika, tak Bulharsko. Nepodařilo se nám však najít studii, která by tíživost pro jednotlivé státy porovnávala.

Petr Mach skutečně na půdě Evropského parlamentu argumentoval proti této dohodě. Jeho vystoupení je k dispozici např. na serveru Youtube.

Výrok Petra Macha hodnotíme jako zavádějící, jelikož se nejedná o situaci, kdy by místo volného obchodu přišla smlouva pouze uvalující balík obrovských regulací a nařízení. S Ukrajinou byla podepsána Asociační dohoda zahrnující Dohodu o volném obchodu, jejíž nedílnou součástí jsou i regulace a nařízení. Bez regulací a nařízení by však nikdy nemohla existovat ani samotná dohoda o volném obchodu.

S žádostí o poskytnutí informace jsme se obrátili na Ministerstvo financí, které prostřednictvím mluvčího Michala Žurovce potvrdilo tvrzení ministryně práce.

Citujme: "P okud se jedná o administrativní náklady vynaložené na zrušení II. pilíře na straně finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, můžeme potvrdit, že se odhadem jedná o náklady v řádech desítek milionů korun.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o zrušení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493 - pdf. str. 16), bude se jednat o náklady na změnu IT systémů a administraci související s vypořádáním prostředků na straně Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které se odhadují na 30,5 mil. Kč (tj. odhad nákladů na ukončení II. pilíře 20 mil. Kč odhad nákladů na vrácení peněz pro nekontaktní klienty penzijních společností 10,5 mil. Kč). Další náklady na straně státu na přijímání doplatků do I. pilíře se odhadují na několik desítek milionů, kdy se bude jednat o náklady jak GFŘ, tak České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), včetně nákladů na rozšíření evidence důchodového spoření v Registru pojištěnců. "

Paní Michalákové, české matce, která dlouhodobě žije v Norsku, avšak nikdy nepřijala norské občanství, byly její děti norskými úřady odebrány v květnu 2011, a to kvůli údajnému pohlavnímu zneužívání či fyzickému týrání ze strany otce. Podezření se však neprokázalo, policie probíhající vyšetřování zastavila a žádné obvinění nepadlo.

Dá se tedy spekulovat, na základě čeho byly děti paní Michálkové odebrány, avšak například poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková v tomto případě vidí vykonstruované udání místní školky, která chtěla vědomě rodiče dětí poškodit. Stejně jako Petr Mach tvrdí, že české úřady v tomto případu moc kroků pro nápravu nepodnikly.

Co se týče popisu zmíněné kauzy, je vyjádření Petra Macha přesné.

Ministerstvo zahraničí se v tomto případu angažuje, což dokládá například rozhovor Lubomíra Zaorálka s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem nebo krok českého velvyslanectví v Norsku, které po tamním ministerstvu zahraničí žádalo vysvětlující nótu. Ta však byla norskou stranou vzhledem k české neúčasti na procesu řízení odmítnuta.

Tyto kroky MZV celou situaci nedokázaly vyřešit, to však neznamená, že by Zaorálkův úřad nedělal v celé záležitosti vůbec nic. Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti. Jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli jakéhosi mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.

Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení (ministerstvo se angažuje vs. ministerstvo nic nedokázalo ergo nedělá nic) ponecháme na čtenáři.