Přehled ověřených výroků

Pravda
Dle poslední zprávy Eurostatu bylo Česko ve druhém čtvrtletí roku 2023 devátou nejméně zadluženou zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. V roce 2022, tedy v prvním roce vládnutí Fialova kabinetu, byla ČR na osmém místě.
Pravda
Vláda Andreje Babiše opravdu snížila daň z příjmu, když prosadila zrušení superhrubé mzdy. U některých položek snížila také sazbu DPH a zrušila daň z nabytí nemovitosti.
Pravda
Za vlády Petra Nečase dokonce nedošlo k zahájení žádných staveb, které by prodlužovaly dálniční síť, začaly se budovat jen dvě mimoúrovňové křižovatky na stávající trase dálnice D46. Výstavba nového 800m úseku byla zahájena krátce po odchodu Nečasova kabinetu.
Pravda
Petr Fiala ke konci roku 2023 zmínil, že se za jeho vlády staví 200 km dálnic. Ačkoliv je momentálně rozestavěných asi 190 km, na přípravě většiny z nich se podílel už předchozí, Babišův, kabinet. Za vlády Petra Fialy tak skutečně dojde „pouze“ k jejich dokončení.
Pravda
Česká republika dosáhla přebytkového rozpočtu jen pětkrát ve své historii, a to během působení tří ministrů. Stalo se tak v letech 1993 až 1995 za ministra financí Ivana Kočárníka, v roce 2016 za tehdejšího ministra Andreje Babiše a v roce 2018 za ministryně Aleny Schillerové.
Pravda
Fiala přislíbil odmítnutí návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Během českého předsednictví ale došlo k dohodě o finální podobě tohoto návrhu. Hlavní body návrhu migračního paktu v červnu 2023 podpořil ministr vnitra Rakušan, který zastupoval českou vládu.
Pravda
Během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 došlo k předběžné dohodě mezi ní a Evropským parlamentem ohledně rozšíření systému emisních povolenek také na osobní dopravu a budovy. Česko následně v Radě EU hlasovalo pro přijetí návrhu.
Pravda
Vládní balíček účinný od ledna 2024 počítá s růstem daní a pojistného, kterým převyšuje největší daňové balíčky z let 2004, 2009 a 2012. Největší je i po započítání inflace nebo v poměru k HDP.
Pravda
V rámci Indexu prosperity, sestaveného ve spolupráci České spořitelny, projektu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, se Česká republika v roce 2021 umístila mezi státy EU na devátém místě. Během roku 2022 se propadla na dvanáctou příčku.
Pravda
Dle odhadu Ministerstva financí má státní dluh v prvních třech letech vládnutí Fialova kabinetu nominálně vzrůst o 901 miliard Kč. Uváděná částka se tak ještě vejde do naší standardní 10% tolerance.