Přehled ověřených výroků

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR

Jedná se o spor mezi AGRO Jevišovice (vlastněným Andrejem Babišem) a Bohumírem Radou o vypálení 116 hektarů pšenice měsíc před sklizní. Podle vyjádření, zaslaného Deníku Referendum (.pdf) tiskovým mluvčím společnosti Agrofert, skutečně došlo k odstranění plodin společností AGRO Jevišovice.

" Bylo to rozhodnutí vedení společnosti AGRO Jevišovice (.pdf), nikoli „predátorské chování“ majitele Agrofertu pana Andreje Babiše, jak pan Rada tvrdí. Andrej Babiš o tom vůbec nevěděl. " Uvedl Karel Hanzelka, tiskový mluvčí společnosti Agrofert.

Není v našich možnostech zjistit, zda opravdu Andrej Babiš věděl o tomto rozhodnutí společnosti AGRO Jevišovice. Tisková zpráva společnosti Agrofert není dostatečně objektivním důkazem.

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Dne 21. 11. 2014 vyšel na serveru Novinky.cz článek o klesajících preferencích Miloše Zemana. K okamžiku vysílání pořadu, tedy ve 20:00, bylo v diskuzi přes tisíc příspěvků. Je však třeba připomenout, že jde pouze o počet příspěvků, nikoliv o počet unikátních uživatelů a je běžné, že někteří diskutéři přispějí i dvěma či více komentáři.

Veleba navíc srovnává výsledky průzkumu (.pdf) CVVM s názory převládajícími pod výše zmíněným článkem na Novinky.cz. O správnosti této poněkud rozevláté úvahy by se však nejspíš dalo s úspěchem pochybovat.

Demagog.cz však přesto na popud Jana Veleby provedl analýzu, a to posledního sta výroků před zahájením pořadu (od času 18:43 až do 20:00) a došel k následujícím výsledkům:

Prozemanovské výroky tvořily rovných 20 %. Jde v prvé řadě o expresivní vyjádření podpory, např. " Stojím za prezidentem Byl řádně zvolen a jeho politika i vy stupování je v souladu s s tím co má hlava státu dělat. Na rozdíl od prolhlaného právdoláskaře a zloděje. Nejlepší prezident. " (Dana Andělová, Přerov).

Dále se jedná také o jasně podpůrné alegorické příspěvky typu " Ano, hvězda vždy padá vzhůru, to už neznáte, havloidní potomci Šláfenberga???? " (Ing. Vlastimil Spáčil, Prostějov) i vyjádření, která Zemanovi vyjádřila podporu v rámci pojednání o jiném tématu. Např. " Zeman je dobrý a hlavně dobře ví, že východ čili RUSKO je země nevyrabovaná, nerosty,zlato, platiny, ropa, dřevo a jiné je tam ohromné množství těchto nerostů a obrovské zásoby uhlí a jiné.. a v případě jakékoliv katastrofy je nám vždy rusko nápomoceno, kdežto amerika se na nás jako vždy z vysoka tento oné to ..američané zas vymysleli další plán, ukrajina jim nevyšla tak to skoušejí v česku asi narazí a jejich poskoci tady by měli být vyhoštěni a to ihned doufám že to Zeman brzy zařídí a obviní usa ze špionáže a atp.. " (Miroslav Pyrin, Havířov)

Obecně jsou zde řazeny příspěvky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana podporuje, a je pravděpodobné, že ke stejnému závěru dojde při jejich čtení běžný čtenář, včetně Jana Veleby.

Čistě protizemanovských výroků bylo napočítáno 12 %. Zde byly naopak řazeny výroky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana nepodporuje. Protože šlo vesměs o širší vyjádření než pouhé " s výsledkem průzkumu souhlasíme ", byla zařazena rozličná jednoznačná vyjádření souhlasu s výsledkem průzkumu. Jde například o tyto komentáře:

" 5 nejhorších prezidentů Gottwald,Zápotocký,Novotný,Husák,Zeman at ten Ruskej šváb odstoupí sprosták jeden hulvátskej."(Jaroslav Prokop, Sedlčany) " Slušný člověk si zákonitě musí položit otázku: Mám ze svých daní platit prezidenta, který... " (Drahoslav Birha, Dobřichovice)"Zeman je egohonič a zdejší komunističtí diskutéři-škoda mluvit." (Vojtěch Chvosta, Strakonice)

Věříme, že při čtení těchto příspěvků musel i Jan Veleba dojít ke stejnému závěru, tedy že tyto příspěvky nevyznívají ve prospěch prezidenta. Neutrální výroky tvořily čtvrtinu diskuze, tedy 25 %. Jde o výroky vztahující se k průzkumu, ale nevyjadřující k prezidentu sympatie či antipatie. Například tedy následující: " Tož v anketě, kterou mohli ovlivnit fšeci to dopadlo tak jak to dopadlo a už si neberte pražáky do úst." (Evžen Kalaš, Praha) " Může si za to sám." (Eva Nesnídalová, Náchod) "To, že převládá názor, že Zeman byl lepší kandidát než Schwarzenberg neznamená, že je dobrý prezident.Prostě mezi slepými jednooký králem a svědčí to jen o tom, že při poslední volbě prezidenta nebylo moc z čeho vybírat :-/" (Jakub Šmíd, Ivančice)

Z těchto objektivně nelze usuzovat, ke které straně by se dotyčný v předmětném průzkumu přiklonil, ačkoliv jeho výsledek komentoval. Diskuzi ale suverénně ovládly příspěvky mimo téma nepreferující jasně ani Zemana, ani protizemanovské tenze. Tvořily celkem 43 % celé diskuze a nepodařilo se nám z nich extrahovat příslušnost k té či oné straně ve sporu o výsledek průzkumu. Šlo většinou o podobná vyjádření: "A hele,bolševik tady má sjezd." (Karel Dubský, Příšovice) " Místo ,aby media varovala před opravdovým nebezpečím - imigrací a islamismem, straší Putinem a rozebírají k****." (Vítězslav Malínský, Poděbrady) " Na netu sou samý lidi co milujou Rusko,Čínu a bolševiky. Havel se obrací v hrobě,Jetotu Hornická,jezedácká,komoušká sorta Zeman bolševik." (Jaroslav Prokop, Sedlčany) Jan Veleba tedy ve svém tvrzení neříká pravdu.

Kalouskův výrok hodnotíme jako nepravdivý. Exministr Kalousek pravděpodobně zaměnil některé prvky odlišných institutů v trestním zákoně. Výsledný konstrukt ovšem není pravdivým, neboť propadnutí majetku ve prospěch státu (jakkoliv ho lze ukládat pouze za prokázaný trestný čin) bez prokázání jeho “čistoty” je reálně používanou trestněprávní sankcí. Přesto je třeba zdůraznit, že vztažení k trestnímu zákoníku je velmi nešťastné vzhledem k specifickému postavení trestního práva v právním řádu.

Propadnutí majetku, respektive jeho části, je trestněprávní sankcí dle§ 66 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. Není zde třeba prokazovat povahu těchto peněz, ale pouze naplnit zákonné podmínky uložení tohoto trestu. Soud jej může uložit jen u vymezených trestných činů, případně odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu nebo za zvlášť závažný zločin, při kterém pachatel získal nebo se pokusil získat majetkový prospěch.

Není tedy ani rozhodné, zda k „nečistým penězům“ skutečně přišel. Existuje rovněž peněžitý trest dle § 67, kde rovněž není směrodatný charakter peněz. Tresty se vždy ukládají s přihlédnutím k okolnostem spáchaného trestného činu a osobě pachatele. Důkazní břemeno v trestním řízení obecně sice leží na státním zástupci, při ukládání trestu není ale třeba nic (kromě viny) dokazovat, pokud jsou k jeho uložení splněny zákonné podmínky.

Vedle toho existuje trest dle § 70 trestního zákona upravující propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. V tomto případě skutečně musí jít o majetkovou hodnotu, která byla užita ke spáchání trestného činu, byla k tomu určena nebo z činu získána. Toto musí být vedle viny pachatele prokázáno státním zástupcem v průběhu řízení. Všechny tresty však lze uložit pouze pachatelům trestného činu, tedy pouze v případě, že tato osoba byla odsouzena. Osobě jiné než odsouzené lze peněžní částku zabrat jako výnos z trestně činnosti, ne nutně bezprostřední, dle § 101. Toto lze aplikovat zejména u osoby, kterou není možné stíhat či odsoudit.

Všechny tyto instituty lze pro dané srovnání využít. Ačkoliv v případě dvou z nich je třeba prokázat spojitost mezi trestnou činností a nabytím peněz, u dalších dvou je (za splnění zákonných podmínek) možné osobě “zabavit” peníze i bez prokázání jejich původu. Znovu však zdůrazňujeme, že jde o formu trestu, tedy je třeba odsuzujícího rozsudku, naplnění podmínek a zhodnocení situace v kontextu provedeného dokazování.

Vedle trestů, které lze v jejich pravém slova smyslu ukládat pouze dle trestního zákoníku, existují ovšem zákony se stejnou právní silou, které sankce udělují. Přestupkový zákon takto může například uložit peněžitý trest (terminologicky odlišený jako "pokuta") či zákaz činnosti (v trestním zákoníku zcela totožně,) tedy obdobné sankce nazvané v trestním zákoníku jako "tresty." Obsahově totožná sankce daná jiným zákonem tedy není vyloučená ani "neobchází" trestní zákoník. V tomto výroku šlo (po "očesání" od špatné terminologie) o vyhodnocení, zda by obrácení důkazního břemene v novém zákoně a popsaná sankce znamenaly obcházení trestního zákona. Neznamenaly. Snad je to takto pochopitelné.

Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Trestní zákoník sankci propadnutí majetku věru zná, nevyžaduje však prokázání charakteru či původu peněz kteroukoliv ze stran řízení. Pokud jde o dokazování, je třeba prokázat vinu obžalovaného, na zdroji peněžní částky nijak nezáleží. I po "očesání" od špatné terminologie nelze dojít k závěru, že navrhovaná sankce obchází trestní zákoník. Je běžné a přijatelné, aby jiný zákon stejné síly uložil obdobnou sankci za jiných podmínek.

Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.

Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.

Tento výrok zazněl v kontextu diskuse o plnění státní pokladny. V loňském roce došlo k tomu, že údaje o výběru DPH byly ovlivněny poměrně vysokou částkou zadržených vratek nadměrných odpočtů DPH (viz také výrok níže). Později se ukázalo, že byly převážně zadržovány neoprávněně, a byly vráceny firmám.

Pro přesné informace ohledně tohoto výroku jsme kontaktovali Finanční správu ČR. Na základě poskytnutých informací a zpráv o pokladním plnění hodnotíme výrok jako zavádějící. Zohledňujeme tak nepřesnost v uváděné částce zadržených odpočtů a především fakt, že ministerstvo již v dubnu 2014 upozorňuje na to, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny zadrženými vratkami.

"Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. Největší zadržovaná částka nadměrných odpočtů byla v měsících leden a únor 2014 (jedná se o zdaňovací období listopad, prosinec a 4. kvartál 2013) a činila cca 12,5 mld. Kč. Jednotlivá daňová řízení probíhala v závislosti na součinnosti/nesoučinnosti daňových subjektů. K jejich ukončení docházelo zejména v průběhu roku 2014," napsala nám tisková mluvčí pro Generální finanční ředitelství Petra Petlachová.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že uvedených 12,5 miliardy zkreslovalo údaje o celkovém výběru DPH od prvního čtvrtletí 2014. V této době převzal kontrolu nad státní kasou Andrej Babiš (do funkce byl uveden 29. ledna 2014).

Nutno však dodat, že již ve zprávě o pokladním plnění za duben 2014 ministerstvo upozorňuje, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny vlivem těchto skutečností. "Relativně vysoký meziroční růst je způsoben i tím, že Finanční správou ČR zatím nebyla v důsledku zahájení postupu k odstranění pochybností správce daně vyplacena část nadměrných odpočtů, které souvisí se zdaňovacím obdobím z konce roku 2013," uvádí ministerstvo, nespecifikuje však, o jak zásadní částku se jedná.

Miloš Zeman se v roce 1989 (konkrétně 25. sprna) veřejně vyjádřil na adresu tehdejšího československého hospodářství, a to v pořadu Československé televize Hospodářský zápisník. V rámci tohoto pořadu popsal neuspokojivý stav československé ekonomiky, která zaostávala za Západem. Ještě před vystoupením v tomto pořadu se na adresu čs. hospodářství vyjádřil v článku Prognostika a přestavba v rámci Technického magazínu, za nějž byl propuštěn ze svého tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.

Nynější prezident se tak před listopadem 1989 prognostikou zabýval opravdu četně, což ostatně dokládá oficiální internetová stránka Pražského hradu, ovšem členem Prognostického úřadu ČSAV se stal až v roce 1990, čili až po uveřejnění výše zmíněného článku a projevu. Tento fakt dokládá nejen životopis z uvedených oficiálních stránek Pražského hradu, ale i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se v podobném duchu vyjádřil při zvěřejnění článku o prezidentově údajném popření násilí na Národní třídě v listopadu 1989.