Přehled ověřených výroků

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Některé zdroje uvádějí, že poté, co se přestaly první tři dny nemoci proplácet, se počet nástupů ne naschopenku snížil na polovinu, statistická data nabízejí mírně odlišné informace. Přesto došlo k výrazně změně a poklesu nemocnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro ověření výroku však srovnávejme informaci o početu neschopenek, stejně jako je Drábek považuje za počet nemocných.

Průměrné procento pracovní neschopnosti se v první polovině tohoto roku pohybovalo na 3,3 % (.pdf, str. 2). Což je srovnatelné s průměrem v evropských zemích. V předchozím roce byla tato hodnota 3,697 % (.pdf, str. 1).

Přitom ještě v roce 2006 se pohybovala míra pracovní neschopnosti v ČR na hodnotě kolem 7 %.

Procenta za předchozí roky:

2013: 3,33 % (pokud vydělíme počet průměrných případů na 100 zaměstanců)(.pdf, str. 1)

2012: 2,623 % (.pdf, str. 1)

2011: 3,31 % (.pdf, str. 1)

2010: 3,039 % (.pdf, str. 1)

2008: 5,2 % (.pdf, str. 7)

Starší data nejsou k dispozici.

Podle studie European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions využívající data z roku 2006 až 2008 se průměr míry nemocnosti v evropských zemích pohybuje ve velkém rozmezí od 0,8 % v Itálii až po 7, 7 % v Norsku (.pdf, str. 7-8). Průměrná hodnota po z procent v této tabulce je tedy 3,8 %.

Průměrná míra nemocnosti v evropských státech je tedy velmi podobná české míre a to již od roku 2010, kdy jsou data k dispozici. Jednotlivé míry nemocnosti se také v evropských zemích zásadně liší a ČR má tuto míru v současné době podobnou jako většina zemí.

Pro zajímavost je možné nahlédnout do analýzy pracovní neschopnosti mezi lety 1995 až 2004 přístupné na webových stránkách Demografie.

Musíme také zmínit, že zaměstnanci jsou nuceni si vybírat v případech krátkodobého onemocnění, nebo jiné potřeby, dovolenou, která je ekonomicky výhodnější. Počet onemocnění se tak nemusel snížit, pouze zaměstnanci si nevybírají tzv. nemocenskou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Člen OSN a mediátor Staffano di Misturu navrhuje vytvoření míst, které budou označovány jako místa zamrzlého konfliktu a nabízejí řešení syrského konfliktu. Zamrzlý konflikt je jednou z fází konfliktu, ve které spolu strany nebojují a panuje mezi nimi příměří, konflikt jako celek však nemusí být vyřešený.

Problematika zamrzlého konfliktu je popsána například zde dole na stránce nebo v článku The Economist. Poslední oficiální postoj ministerstva zahraničí k situaci v Sýrii publikovaný na webových stránkách ministerstva je datován k září 2012 a nereflektuje postoj Staffana di Mituru. Vzhledem k tomu, že autorem ověřovaného výroku je ministr zahraničí a jeho výroky by měly korespondovat s oficiálním postojem ministerstva zahraničí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vládní novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně jako tisk 569. První čtení proběhlo 20. října a nyní je zákon předložen k projednání Kontrolnímu výboru a Ústavně právnímu výboru.

"Navrhovaná právní úprava by měla zajistit vyšší míru transparentnosti financování politických stran a politických hnutí, a to především v kontextu s jejich finanční a věcnou podporou třetím osobami, a vyšší míru kontroly hospodaření stran a hnutí doplněnou o efektivnější systém sankcí," dočteme se v důvodové zprávě (.pdf). Zákon zavádí například úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí (bod 26 návrhu), povinné zřízení transparentního účtu pro financování kampaní (bod 23), omezení hotovostních transakcí (bod 23) či limit na výši darů stranám a hnutím (bod 24).

Volby do zastupitelstev krajů (a zpravidla ve stejném termínu konané senátní volby) se musí konat "ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí" (viz zákon č. 130/2000 Sb.), tedy na podzim 2016. Navržená účinnost zmíněného zákona jako celku je k 1. lednu 2017. Část novely, která zřizuje Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, nabývá účinnost dnem vyhlášení, nikoliv však ustanovení ohledně náplně činnosti tohoto úřadu (bod 28 novely, § 19f a další). Vzhledem ke lhůtám v legislativním procesu je skutečně nepravděpodobné, že by se zákon schválil včas tak, aby na podzimní volby bylo vše plně připravené. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Získanou částku jsme aktualizovali na základě upozornění MF ČR.

"Ke dni natáčení pořadu byl výnos z prodeje dluhopisů se záporným úrokem 110,6 mil. Kč. Částka 240 mil. Kč je očekávaný celkový příjem jak z investičních operací souvisejících s emisní činností, tak příjem plynoucí ze záporných výnosů," informoval nás Michal Žurovec.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě tiskové zprávy Ministerstva financí ČR. V této zprávě vedoucí Oddělení vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec informuje o úspěchu ministerstva, kdy se podařilo dosáhnout záporného výnosu u tříletých státních dluhopisů, ročních státních pokladničních poukázek a naposled i u bezkupónových státních dluhopisů splatných v roce 2017.

"Celkově již v letošním roce přinesly emise státních dluhopisů se záporným výnosem do státního rozpočtu 89,2 mil. Kč," píše Žurovec. Takto získaný příjem pro státní rozpočet je tedy podstatně nižší, než uvádí pan ministr.

Lubomír Zaorálek telefonicky blahopřál ministru zahraničí Pavlu Klimkinovi k nástupu do funkce. Během svojí návštěvy Ukrajiny ve dnech 18.–19. června 2014 se však setkal ještě s úřadujícím předchůdcem Klimkina. Dne 17. září 2014 český ministr zahraničí uskutečnil další cestu na Ukrajinu, setkal se ovšem pouze s náměstkyní tamního ministra zahraničních věcí Natalií Halibarenko. Na pracovní návštěvě ve dnech 29.–30. října se pak setkal pouze se zástupci Zakarpatské oblasti. Český a ukrajinský ministr zahraničí se mohli potkat při zasedání Rady EU pro zahraniční věci dne 23. června, popřípadě při zasedání ministrů Východního partnerství 22. července.

Žádné další informace o vztazích mezi ministrem Zaorálkem a jeho ukrajinským protějškem se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Je však možné, že tyto kontakty nejsou pouze veřejně dostupné.

Ministerstvo zahraničních věcí každoročně publikuje výroční zprávu o poskytování humanitární pomoci. Jelikož však ukrajinská krize eskalovala letos, souhrnná data budou veřejně dostupná až v příštím roce. Prozatím je známo, že Česká republika poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě tří milionů korun v únoru 2014 (šlo o dotační podporu projektů organizací Člověk v tísni a Charita ČR), jednu tunu zdravotnického materiálu v září či přikrývky a další potřeby pro vysídlené osoby na východě Ukrajiny v témže měsíci.

Souhrnný přehled humanitární pomoci však Ukrajina dosud neposkytla, tvrzení ministra Zaorálka je tak neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Samozřejmě nelze přesně vyjádřit, jak dlouho se průměrný zpravodaj hledá. Záleží samozřejmě na charakteru ztracení a jeho radiu, v neposlední řadě také na osobě pohřešovaného zpravodaje a na skutečnosti, zda si přeje být nalezen. I tak lze ale říci, že je standardem, že se zpravodaj nehledá, případně hledá v řádu jednotek minut (na minulé schůzi byli například všichni nalezeni zcela okamžitě). Rozhodně ho tak nelze přirovnat, jak naznačuje Miroslava Němcová, k překážce obdobné avizovaným obstrukcím.

Přesto z odůvodnění předchozího výroku Miroslavy Němcové, respektive ze stenoprotokolu, vyplynulo, že zpravodaj Jaroslav Klaška se hledal přibližně 30 minut. Samozřejmě nelze na základě tohoto ojedinělého případu paušalizovat, je to však důvodem pro udělení pravdy s výhradou.

Generální inspekci bezpečnostních sborů upravuje zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf). Ředitele inspekce jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády a po projednání ve výboru poslanecké sněmovny. Ministr vnitra má vliv pouze jako jeden z členů vlády. GIBS je samostatným ozbrojeným bezpečnostním sborem a její zaměstnanci nejsou policisté.

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.

Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.