Přehled ověřených výroků

Veřejná pozvánka na manifestaci, která se uskutečnila v pátek 16. ledna na Hradčanském náměstí, nabízela v programu "představení legislativních požadavků, jež zabrání islamizaci naší země". I tisková zpráva, kterou údajně spolek rozesílal médiím, obsahovala podobnou formulaci: "pojmenujeme rizika pro Českou republiku a vzneseme legislativní a bezpečnostní požadavky, jejichž přijetí islamizaci naší země zabrání".

Je možné, že pozvaní řečníci, mezi něž Jana Černochová patřila, dostali pozvánku s jiným, konkrétnějším zamýšleným programem. Ze záznamu je nicméně zřejmé, že přímo na manifestaci prostor k jednání nebyl. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Jak píše portál EurActiv " odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence. "

Historické zbraně jsou zákonem vymezeny tak, jak uvádí předseda Filip. Jde o zbraně, které byly vyrobeny nejpozději do 31. prosince 1890 a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. To vše podle zákona o střelných zbraních a střelivu, kdy jsou tyto zbraně řazeny do skupiny D a vymezení je upraveno v příloze zákona.

Co se týká zneschopnění historických zbraní, nepodařilo se nám dohledat komplexní srovnání v této věci v rámci zemí EU, nejsme tudíž schopni posoudit, nakolik je Česká republika oproti ostatním členským zemím v této věci napřed. Výrok Vojtěcha Filipa tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je nepravdivý, případ Alrawiho kázání odložen pro promlčenost nebyl. Naopak státní zastupitelství konstatovalo, že se v tomto případě trestný čin nestal.

Na webových stránkách Ateisté.cz byl 9. 9. 2013 publikován článek, v němž jeho autor Jan Werner informuje o podání trestního oznámení na Alrawiho. Ze zprávy Českého rozhlasu vyplývá, že za trestním oznámením stojí celá Česká asociace ateistů, jejímž je Jan Werner členem.

Alrawiho kázání bylo nahráno některým z muslimů na CD a následně jej publikovalbývalý člen Islámské nadace v Brně Lukáš Lhoťan na svých internetových stránkách, odkud se dále šířilo.

Jelikož se jednalo o čin provedený v roce 2010, platila pro něj tříletá promlčecí lhůta. Státní zástupce však potvrdil, že Alrawi vystupoval jako představitel Islámské nadace v Brně, tedy jako právnická osoba. Na právnické osoby se tato promlčecí lhůta nevztahuje, a proto začal být čin vyšetřován Nejvyšším státním zastupitelstvím, které ho ještě v roce 2013 předalo Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Nakonec v listopadu roku 2013 státní zastupitelství případ odložilo s tím, že se trestný čin nestal. Alrawi argumentoval, že jeho arabština byla špatně přeložena (v rámečku).

Lukáš Lhoťan o dva roky dříve zveřejnil kázání s nenávistným podtextem brněnského muslimského konvertity Lukáše Větrovce z roku 2008. Kázání začalo být vyšetřováno policií v roce 2012, ale kvůli promlčení po třech letech přestala policie s vyšetřováním.

Kdo přesně doprovázel Doubravu v Luhaňské oblasti nelze zjistit. Podle fotografie z profilu Ladislava Zemánka to ale mohl být Alexandr Gegalchiy, který je Ukrajinec žijící v Česku.

Slovenským pozorovatelem byl (anglicky) Viliam Longauer, jestli ale byl v tříčleném pozorovatelském týmu s Doubravou, se nepodařilo dohledat.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pokud jde o Velkou Británii (VB), např. v r oce 2008 částečné používání šaríi podpořil nejvyšší soudce Anglie a Walesu lord Phillips i canterburský arcibiskup Rowan Williams. O tři roky později se v médiích objevovala otázka problémů s tzv. tribunály rozhodujícími na základě islámského práva šaría, jež se měly vymknout kontrole. V březnu 2014 pak britští právníci dostali do rukou opatření, které jim mělo umožnit uplatňovat šaríu ohledně dědictví. Podrobnější informace o otázce právu šaría ve VB z července 2014 poskytuje FactCheck kanálu Channel 4, který téma uzavírá s tím, že: " žádný islámský orgán nemá žádnou jurisdikci ohledně trestního práva, i přesto, že některé zprávy tvrdí, že neformální rady starších se snažily trestní případy v některých muslimských komunitách řešit. " Dále autoři textu dodávají: " Ani však nevíme, zda detaily výše zmíněné zprávy jsou správné a jak přesné je tyto skupiny označovat jako “šaría soudy” − a už vůbec, zda se scházejí pravidelně. "

V otázce džihádu (jde o pojetí ze západního mediálního pohledu, jakožto " svaté války vedené proti nevěřícím ", jinak se totiž o velký/vnitřní džihád snaží prakticky každý muslim − více např. zde) je pak dnešní VB ovlivněna především Islámským státem v Sýrii a Iráku (ISIS). Bojovník ISIS v říjnu 2014 vyzýval ve videu k teroristickým útokům ve VB, policie VB v říjnu 2014 chytila bojovnici, která se měla snažit o teroristické útoky, v červnu 2014 se student v Cardiffu snažil rekrutovat pro ISIS nové bojovníky a např. článek ze srpna 2014 mluví o tom, že jen z VB odešlo bojovat k ISIS přes 500 bojovníků.

Pokud jde o Francii a islámské právo, pak článek z roku 2010 v této otázce uvádí: " Zajímavou otázkou je polygamie. Francouzské právo ji explicitně zakazuje a zabraňuje druhým ženám připojit se ke svým manželům ve Francii. (...) Druhou otázkou je forma rozvodu známá jako talaq, ve které muž jednoduše odvrhne svou ženu. Tato forma nemá ve francouzském nebo německém právu žádnou oporu, ale když obě strany svobodně dosvědčí, že talaq proběhl v islámské zemi, evropské soudy jsou donuceny vzít tuto skutečnost jako fakt ". Dalším příkladem toho, jak by mělo být islámské právo používáno ve Francii, je otázka např. informací vysílaných ve Fox news o tzv. no-go zones − zón ovládaných muslimy se silnějším islámským než francouzským právem. Je nutné říci, že za reportáž o no-go zones se samotné Fox news omluvilo a pařížský primátor mluví o žalobě. Reakcí je také řada odmítavých článků, např. v Businessweek nebo The Atlantic.

Otázka džihádu ve výše zmíněném pojetí je ve Francii opravdu dlouhodobým problémem. Např. ve Foreign Policy z ledna 2015 lze číst o " dlouhé a pomalé rozbušce džihádu ve Francii " a v TIME ze stejného měsíce o " třech důvodech, proč se Francie stala cílem džihádu ". Důvodem toho je však kromě v TIME zmíněného faktu, že Francie má " dlouhou a komplikovanou historii s muslimským světem a organizovaným náboženstvím, " i obdobná otázka jako v případě VB − současný stav na Blízkém východě. Taktéž se objevila videa pocházející od ISIS hrozící Francii teroristickými útoky, francouzští občané se stávají bojovníky ISIS (JPost, DailyStar) a např. Al Kajda v Jemenu na sebe bere zodpovědnost za útok na redakci Charlie Hebdo. Pro doplnění pak výše zmíněné no-go zóny, zde však "pouze" ve smyslu nebezpečných oblastí, jsou např. v této práci z roku 2001/2 zmiňovány jako podhoubí pro rekrutování islamistických teroristů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti. Vláda se zavázala zvýšit do roku 2020 výdaje na obranu na 1,4 % HDP, avšak tempo růstu výdajů tomuto závazků neodpovídá.

K dodržování našich povinností vůči NATO se vláda přihlásila již ve svém programovém prohlášení. Konkrétnějších obrysů pak tato proklamace dostala podpisem Smlouvy koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), ve které se vládní strany zavázaly “graduálně zvyšovat rozpočet na obranu až do roku 2020, kdy dosáhne 1,4 % HDP”. Tento závazek se následně objevil také v Bezpečnostní strategii ČR (.pdf) a Koncepci zahraniční politiky ČR.

Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč. Při využití predikovaného vývoje HDP (.pdf) by pak podíl výdajů na obranu na HDP činil v roce 2017 1,045 % a v roce 2018 1,088 %.

Je pravdou, že ODS kritizovala vládu a požadovala, aby výdaje na obranu činily dvě procenta. Na okraj je však také potřeba uvést, že v době Nečasovy vlády, jejímž členem byl mj. také Petr Fiala, výdaje na obranu každoročně klesaly a v posledním roce její vlády činily 1 % HDP. Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany a ministerstvo financí pracují s jinými hodnotami HDP, využili jsme metodiky ministerstva financí, jelikož nám umožňuje vypočítat také podíl na následující roky.

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Z dostupných informací není zatím možné zjistit, jaké dotace plynuly koncernu Agrofert v roce 2014 a jaká vznikla firmám daňová povinnost. Výroční zpráva bude podle informací tiskového oddělení zveřejňena do konce roku 2015. Do té doby hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z dostupných výročních zpráv jsme zpracovali následující přehled přijatých dotací a odvedené daně z příjmů za koncern Agrofert v letech 2008-2013:

Ukazatel (v tisících Kč) 201320122011201020092008 Přijaté dotace:1,127,016955,265619,480595,089713,182639,946 z toho provozní811,352774,147540,134549,843593,004615,224 z toho investiční315,664181,11879,34645,246120,17824,722 Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období 5,612,9016,031,1678,676,7175,969,5983,729,5124 429 753 Daň z příjmů za běžnou činnost1,261,3941,702,9322,000,657642,597999,2131 721 256

Dle výhledu státního rozpočtu (data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč. Abychom toto číslo vyjádřili jako podíl na HDP, vycházíme z prognózy MF růstu HDP v roce 2016, podle které by HDP příští rok mohlo dosáhnout 4 647 mld. Kč, což by znamenalo, že rozpočet MO bude 1,02 % HDP. Pro ilustraci vývoje přinášíme tabulku s rozpočtem MO, HDP podle MF a vyjádřením tohoto rozpočtu jako podílu na HDP (výpočet Demagog.cz). Odhady HDP na roky 2017 a 2018 jsou vypočteny na základě prognózy Ministerstva financí, která počítá s růstem o 2,3 % pro oba roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i přes relativně vysoké plánované navýšení rozpočtu MO v nejbližších letech bude jeho podíl na HDP stále blízko 1 % a tudíže stále daleko od koaličního cíle jej navýšit na 1,4 % HDP v roce 2020.

Ministr Martin Stropnický byl uveden do funkce ministra obrany 30. ledna 2014. Na pracovní návštěvě USA byl v období od 28. dubna do 2. května 2014. Další ministři, kteří pracovně navštívili USA jsou Marian Jurečka (od 22. - 29. března 2015), Jiří Dientsbier (7. - 10. dubna 2015), Andrej Babiš (od 13. - 20. dubna 2015) a Jan Mládek (13. - 17. května 2015).