Přehled ověřených výroků

Agrární komora uvádí ve své zprávě o průběžném stavu sklizně, že celková sklizňová plocha obilovin je letos 1 306 257 hektarů. Stejné číslo uvádí i ČSÚ či Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Stropnický má na mysli článek 5 Alianční smlouvy NATO, podle kterého:

„Smluvní strany souhlasí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich, v Evropě nebo v Severní Americe, bude považován za útok proti každé z nich, a proto se dohodly, že pokud dojde k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, v souladu s uplatněním práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51 Charty Organizace spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

Zmiňovaný článek 3 říká, že: „Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy(myšleno Alianční smlouvy), budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“

Podle dat Institutu pro studium války (Institute for the Study of War - ISW) se většina útoků Ruské federace skutečně soustředí na území držené rebely v severozápadní Sýrii. V citovaném dokumentu ISW shrnuje ruské útoky v Sýrii od 30. 9. do 16. října za pomoci syrských, ruských i západních vládních zdrojů a syrských aktivistů. ISW transparentně uvádí, které útoky má potvrzené z věrohodných zdrojů a které pouze ze sekundárních. Mapa útoků potvrzuje slova ministra Zaorálka, že ačkoli cíle tzv. Islámského státu byly několikrát zasaženy, primárním cílem ruských náletů je syrská opozice. Ke stejnému závěru nás vedou i data IHS conflict monitor, která cituje deník the New York Times.

Ministerstvo obrany RF na svých stránkách uvádí oblast útoků, která shodují s výše uvedenými daty, ale tvrdí, že cílem je výhradně Islámský stát (např. zde, zde). Nicméně z dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Sergeje Lavrova je zřejmé, že ruská identifikace cílů není příliš sofistikovaná ("Pokud to vypadá jako terorista, chová se to jako terorista, chodí to jako terorista, bojuje to jako terorista, pak je to jistě terorista, ne?"). Výrok ministra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Institute fot the Study of War

Andrej Babiš může mluvit o dvou programech financování:

Vzhledem k tomu, že v předchozích větách své řeči mluvil o podprogramu 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, může se jednat o druhou fázi, která oproti té první (zaměřená na okolí Prahy) směřuje tentokrát (.pdf) " na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství ".

Vzhledem k tomu, že byl termín pro podávání žádostí o poskytnutí dotace prodloužen nejpozději do 31. 12. 2014, nelze se k datům k dnešnímu dni skoro měsíc před ukončením termínu veřejně dostat. Dotaz směřovaný na MF zatím nebyl odpovězen.

A. Babiš ve svém projevu mluví i o školkách, tento program však není podporován skrze MF (Babiš: " tak ten program realizovalo Ministerstvo financí "), ale skrze MŠMT. Jak nám potvrdil Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT, může se jednat pravděpodobně i o program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky s číslem 133 310, kde bylo podáno celkem 553 žádostí v objemu 7,971 mld. Kč. Jednalo by se tedy dokonce o skoro 1 miliardu rozdílu.

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Milan Chovanec se úřadu ministra vnitra chopil 29. ledna 2014. Vedení Policie ČR prodělalo mezi prosincem 2010 a únorem 2014 na pozici policejního prezidenta čtyři změny. Celý proces je poměrně komplikovaný, pojďme tedy historii na policejním prezidiu rozkrýt.

V prosinci 2010 skončil ve funkci Oldřich Martinů a o měsíc později se do čela Policie ČR poprvé dostává Petr Lessy. V srpnu 2012 je však tehdejším ministrem vnitra Janem Kubicem (nestr.) odvolán, důvodem je obvinění ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvy. V návaznosti na tyto události byl Lessy propuštěn ze služebního poměru.

Do funkce byl na konci srpna 2012 jmenován Martin Červíček, ale ani on v křesle policejního prezidenta nevydržel dlouho.

Mezitím totiž Petr Lessy dovedl celý spor k soudu, ten mu dal na podzim 2013 za pravdu, zastavil jeho stíhání a odvolání z pozice policejního prezidenta označil za nesprávné.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina, který nahradil Jana Kubiceho, vrátil 3. prosince 2013 Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta.

Dvojvládí na policejním prezidiu trvalo zhruba měsíc, 7. ledna 2014 oznámil Martin Pecina, že při jmenování Martina Červíčka v srpnu 2012 došlo k pochybení.

Pecina svoje rozhodnutí odůvodnil následovně:

"Martin Pecina upozornil, že při jmenování brig. gen. Martina Červíčka do funkce policejního prezidenta došlo k výraznému pochybení, proto mu poradní komise doporučila zrušit rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č. 406/2012, kterým byl do funkce ustanoven brig gen. Martin Červíček."

„Tehdejší ministr vnitra Jan Kubice nezákonně odvolal brig. gen. Martina Červíčka z funkce náměstka policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Tuto pravomoc má pouze policejní prezident nebo jím pověřený policejní náměstek, nikoliv ministr vnitra. Proto bylo odvolání a následné jmenování brig. gen. Martina Červíčka policejním prezidentem nezákonné,“ dodal ministr vnitra."

Policejním prezidentem byl tedy opět Petr Lessy, nicméně schizma dvojvládí pokračovalo další měsíc. Milan Chovanec se po týdnu ve funkci chopil iniciativy a 5. února 2014 se s Petrem Lessym i Martinem Červíčkem dohodl na smíru.

"Ministr vnitra Chovanec se dohodl jak s policejním prezidentem Petrem Lessy, tak s jeho současným náměstkem Martinem Červíčkem na vyřešení dvojvládí v čele policejního sboru. Petr Lessy rezignuje k 28. únoru 2014 na funkci policejního prezidenta a bude se připravovat jako budoucí policejní atašé na své vyslání do Bratislavy. O návrat do čela policie nebude usilovat ani Martin Červíček."

Ve výběrovém řízení byl novým prezidentem vybrán Tomáš Tuhý, který byl do funkce jmenován 12. dubna 2014.

Dvojvládí na polici technicky skončilo již 7. ledna 2014, tedy tři týdny před nástupem Milana Chovance na ministerstvo vnitra, nicméně celý spor si se sebou nesl jistou pachuť, té se Policie ČR zbavila až v únoru 2014, kdy bylo pod Chovancovým vedením rozhodnuto, že si Červíček ani Lessy nebudou nárokovat post policejního prezidenta a místo toho vyhlásí ministerstvo vnitra standardní výběrové řízení.

Předmětné "navýšení odpočtu z daní" je součástí novely zákona o daních z příjmů, která je v současné chvíli projednávána ve výborech PSP ČR jako Sněmovní tisk 612 /0, přičemž vláda materiál předložila sněmovně dne 23. 9. 2015.

Dle důvodové zprávy novela mimo jiné: "V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje v roce 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění, a to na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Pro rok 2016 se tedy navrhuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě ponechat beze změny u jednoho dítěte (aktuálně 13 404 Kč ročně) a zvýšit částku na druhé dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a zvýšit částku na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 Kč na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. "

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace pak v kontextu předkládaných důsledků implementace zákona předpokládá následující: "Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi)."

S ohledem na stav legislativního procesu a nastavení účinnosti k 1. 1. 2016, hrozí u sledované novely riziko nevčasného schválení popsané slevy na dani a tedy nemožnosti si ji nárokovat po celý rok. Podle vyjádření ministra financí Andreje Babiše však: " Součástí (novely pozn. aut.) bude přechodné ustanovení, které jasně určí, že zvýšenou slevu lze uplatnit za celý rok 2016. Poměrnou část za měsíce, které nastanou před přijetím zákona, dostane zaměstnanec při ročním zúčtování, takže nikdo o nic nepřijde."

Na základě výše uvedeného tedy můžeme výrok označit za pravdivý, neboť PSP ČR v současné chvíli projednává novelu zákona o daních z příjmů, který zavádí zvýšení daňového zvýhodnění pro druhé a třetí dítě, přičemž předpokládaným důsledkem legislativního návrhu má být "zvýšení" blaha příjemcům zvýhodnění (tedy rodin s dětmi).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Breivik při svém útoku zabil 77 osob, zatímco při teroristickém útoku v Madridu z 11. března 2004 při výbuchu 10 časovaných bomb v různých vlakových soupravách bylo zabito 191 osob a zraněno 1800 až 1856 osob. D alší zdroj uvádí počet zraněných kolem 2000 osob. Na základě důkazů byly z teroristického útoku obviněny radikální Islamisté z Maroka a ze Španělska, španělská buňka Al-Káidy, kteří byli také ve Španělsku souzeni a odsouzeni k přísným trestům.

Samotná Al-Káida se k útoku přihlásila a byla to pro ni odveta za účast španělských vojenských sil na misi v Íráku. Z útoku bylo obviněno 28 osob, z nichž tři byly odsouzeny k nejvyššímu možnému španělskému trestu, tedy 40 letům odnětí svobody. Mezi odsouzenými bylo 19 Maročanů a 8 Španělů. Ve zdrojích není upřesněno, ke které skupině se odsozené osoby hlásí, mohlo se jednat o odnož Al-Káidy, nebo osoby, které se s ideologií Al-Káidy ztotožňují.

Z útoků někteří obviňují skupinu ETA, která by tímto útokem dva dny před parlamentními volbami mohla ovlivnit jejich výsledky. V článku BBC k desátému výročí je například citován španělský policejní vyšetřovatel, který věří, že za útok je odpovědná právě ETA.

Španělská vláda byla po útoku přesvědčena, že za ním stojí ETA, po pár hodinách však důkazy začaly ukazovat na Al-Káidu.

Počet obětí útoku v Madridu byl vyšší než počet obětí Breivikova útoku. Útok v Madridu byl také pravděpodobně spáchán islámskými teroristy. Přesto podle některých Španělů, kteří chtějí bránit neschopnost Španělska zabránit bombovým útokům, se jeví ETA jako hlavní pachatel teroristického útoku.

Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.

Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)

Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.

Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.

Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.

Dodávka zbraní do Iráku proběhla 19. listopadu 2015. Část daru byla určená irácké armádě a druhá část kurdským ozbrojeným silám.

Co se letounů L-159 týče, jejich odprodej je skutečně dojednán. Že dva z bitevníků jsou již na místě, o tom informuje např. Idnes, Reflex, Novinky.cz či České noviny (eng.) - zpravodajský server ČTK. Odkazují přitom na aeroblog Aerohisto, který sdílel fotky bitevníků stojících na letišti v bulharském Plovdivu a dále na agenturu Reuters.

O úspěšném obdržení letounu informují i některá zahraniční média, např. zde (eng.) či zde (arabsky).