Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předsednictvo ANO má opravdu větší pravomoci, než má předsednictvo ČSSD.

Co se týká rozhodování o členství v ANO, tyto pravomoci podle článku 12 (f) stanov náleží do působnosti předsednictva: " rozhodování o veškerých otázkách uvedených v hlavě II těchto stanov (Členství) není-li v těchto stanovách uvedeno jinak nebo není-li tato pravomoc usnesením Předsednictva delegována na Krajská předsednictva ".

Co se týká konkrétně otázek vyloučení a přijetí člena, stanovy tyto procesy upravují následovně:

– přijetí člena: " O udělení členství rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat " (.pdf, str. 3, článek 4 (2)). Děje se tak poté, co " předloží příslušné Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele, jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu k rozhodnutí o přijetí " (pdf, str. 3, článek 4(1).

– vyloučení člena je ve stanovách ANO upraveno takto: " O vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu uchazeče rozhoduje Předsednictvo " (.pdf, str. 4, článek 6 (2)). Přičemž ke svému rozhodnutí si předsednictvo vyžádá stanovisko příslušné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizace (.pdf, str. 4, článek 6 (3)).

Předsednictvo ČSSD má pravomoci v případě rozhodování o otázkách členství v porovnání s možnostmi předsednictva ANO značně okleštěné.

Procesy vzniku (řádného) členství a zrušení členství (pozn.: zde respektujeme odlišnou terminologii stanov ČSSD a příjímání člena a vyloučení člena nazýváme vznikem a zrušením členství) upravují stanovy ČSSD následovně:

– členství ČSSD vzniká podle článku 4 (5) dnem rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných členů členské schůze místní organizace projednávající přijetí člena ČSSD (.pdf, str. 3). Předsednictvo ČSSD tak do procesu vzniku členství nezasahuje.

– v případě zrušení členství může dle článku 8 (5) stanov předsednictvo ČSSD podat návrh, na základě kterého může o zrušení členství rozhodnout nadpoloviční většinou Ústřední výkonný výbor (.pdf, str. 4). O zrušení členství v ČSSD může být nadále rozhodnuto nadpoloviční většinou všech členů místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), dále může být o zrušení členství rozhodnuto na základě návrhu Okresního výkonného výboru, a to nadpoloviční většinou delegátů Okresní konference (.pdf, str. 4, článek 8 (3), a konečně může být o zrušení členství ČSSD rozhodnuto na základě návrhu Krajského výkonného výboru Krajskou konferencí, a to opět nadpoloviční většinou delegátů (.pdf, str. 4, článek 8 (4).

Avšak nejen v otázkách členství jsou pravomoci předsednictva ANO, na rozdíl od předsednictva ČSSD, větší.

Předsednictvo ČSSD má pravomoci jen v realizaci plnění usnesení Ústředního výkonného výboru a zpracovávání podkladů pro jeho jednání, podílení se na sestavování kandidátních listin pro volby, volbě delegátů kongresů Strany evropských sociálních demokratů (PES) a v pozastavení členství v Hnutí v případě obvinění člena z úmyslného trestného činu (podle čl. 7 stanov) (.pdf, str. 17, článek 31 (3)).

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující:

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (3l)).

– rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (2p)).

Samotná událost (tedy zásah kvůli vydání knihy) skutečně proběhla a po ní také byla policie kritizována jednak za necitlivé načasování (ze strany muslimů i ministra vnitra) a také také necitlivý přístup (např. zmiňované boty). Muslimská komunita ovšem vydala také prohlášení, v němž policii samotný zásah neupírá, pozastavovala se nad výše uvedenými nuancemi.

Nakolik jde tuto kritiku považovat za "stupňování agresivních požadavků" (Konvička mluví o jediném izolovaném případě) necháme na posouzení čtenáře a výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se jedná spíše o interpretaci samotného Martina Konvičky.

Policejní zásah (video) v pražské muslimské modlitebně z dubna 2014, jehož důvodem mělo být podle policie " podezření z vydání a distribuce knihy, která šíří rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám" – skutečně vyvolal nesouhlas české muslimské komunity.

Její představitelé se nejprve ohrazovali pouze proti načasování (při páteční motlitbě - což kritizoval i ministr vnitra) policejní akce. Předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muneeb Alrawi například tehdy prohlásil:

" Respektujeme, že policie mohla zasáhnout a zásah neupíráme. Ale způsob a načasování budeme chtít vysvětlit. Jenom tím přitáhli pozornost médií a nahnali vítr do plachet těm, kteří jsou proti muslimům."

Později oznámili muslimové, že podají proti jednání stížnost, kde si mimo jiné skutečně stěžovali i na to, že policisté přišli obutí na jejich svaté místo, kde se každý musí zout.

Kritika policie stran také zazněla v den zásahu v hlavních zpravodajských relacích komerčních televizí:

TV Nova - "Šli v botách jako do toho mešita a tohle to, trošičku špatně, bohužel. "

FTV Prima - "svědek zásahu--------------------
Policie nás zajistila a lustrovala, nic jinýho. To znamená, že jsme nemohli všichni lidé, kteří tam byli, neměli možnost zvednout hlavu, protože pořád jsme dostávali pokyn, že hlava musí být dole.

Nikola VEVERKOVÁ, redaktorka
--------------------
A podobně popisují muslimové i policejní zákrok v mešitě na Černém Mostě.

svědek zásahu
--------------------
Je veliký jako ponižování jako muslimů v České republice. Za prvé to není poprvé, jako dělají, takové ponižování, jak teďko šli prostě a šlápli jako do modlitebny a já nesouhlasím s tím.

Nikola VEVERKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle policie je ale razie standardní a detektivové zvolili co nejcitlivější formu vyšetřování.

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
--------------------
Postupujeme s maximální možnou mírou ohleduplnosti vůči nezúčastněným osobám a při respektování svobody vyznání. "

Stejně tak kritizoval policejní akci i ministr vnitra Milan Chovanec. A přestože policejní inspekce později neshledala žádné pochybení, ministr policisty pokáral doporučením, aby příště lépe vážili své kroky.

Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.

Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Estonsko skutečně pokročilo v elektronizaci správy a dalších funkcí státu: do soustavy " E-Estonsko " dnes patří např. elektronické hlasování ve volbách, evidence pobytu i daňová evidence. Estonsko nicméně dosud nezavedlo povinnou, okamžitou evidenci tržeb ve státním registru, která by odpovídala Elektronické evidenci tržeb v ČR. Stejně tak doposud nezavedlo povinnost udržovat evidenci o tržbách v registrační pokladně, případně v jiném zařízení s fiskální pamětí (srov. s údaji – angl. – Estonské obchodní komory).

Při volbách do Evropského parlamentu byl Miloslav Ransdorf umístěn na 4. místo kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy, což bylo nevolitelné místo. Díky preferenčním hlasům poskočil na 2. místo a získal mandát europoslance. Kateřinu Konečnou, která kandidátku vedla, skutečně Ransdorf nepřeskočil.

Celkově získala KSČM 11 % hlasů a 3 mandáty.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.