Zbývá tady minimálně stovka autobusů, které jezdí na naftu, na špatné palivo, je tady spousta vozidel, které nemají v centru co dělat.
Vozový park Dopravního podniku Ostrava je celkem detailně popsán na jejich stránkách i s konkrétními počty autobusů. Bohužel u technické specifikace není uvedeno palivo. U některých typů se uvádí, že splňují nejpřísnější emisní normy, jeden typ autobusu je elektrický. U zbytku bohužel nejsme schopni posoudit, jaký typ paliva vůz používá. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
S žádostí o informace o druhu paliva jednotlivých vozů jsem se obrátili na Dopravní podnik Ostrava.
Pokud se mezi našimi čtenáři najde někdo, kdo by nám mohl v oblasti paliva autobusů Dopravního podniku Ostrava poradit, budeme rádi za komentáře i e-maily.
V tabulce shrnujeme jednotlivé typy autobusů a jejich počty.
typ vozupočet vozůpozn.Karosa B93243
Karosa B94129
Karosa B95245
Karosa B9617
Mercedez Benz 412D3
Mercedez Benz 411 CDI1
Solaris Urbino 1020
Solaris Urbino 1286
Solaris Urbino 12H1
Solaris Urbino 1530
Solaris Urbino 187emisní norma EURO 5Fiat Mave CiBus ENA MV 54A3
Irisbus Citelis 12M12emisní norma EURO 5SOR EBN 10,54elektrobus
Přehled autobusů, i již vyřazených, s množstvím detailů naleznete i zde nebo zde.
My v tom jdeme dál. V programu máme i participativní plánování. To znamená vše, co se týká činnosti samosprávy. Takže nejenom možnost vyjádřit se ke struktuře rozpočtu, ale i k tomu, jakým způsobem či v jakých lokalitách by se město mělo rozvíjet. A to i s dopadem do územního plánování, od něhož se vlastně odvíjí i priority rozpočtu.
Tzv. metod participativního plánování existuje celá řada. Jedná se například o veřejné projednávání, dny otevřených dveří, plánování tvorby veřejných prostranství, tvorba vize komunity, kulaté stoly, expertní panely a mnoho dalších.
Ve svém programu má pak sdružení ProOlomouc uvedeno: "Začneme s participativním rozpočtem – o užití části peněz z městského rozpočtu budou rozhodovat přímo občané. Občané budou moci přímo ovlivňovat také podobu města – prostřednictvím participativního plánování".
Zcela protizákonně se opakovalo hlasování po dvou dnech. (...) Opakování umožnilo jak hnutí ANO, tak KDU-ČSL, nejen ČSSD. (...) Protože zákon říká jasně, zpochybnit hlasování může poslanec pouze bezprostředně po hlasování. Toto hlasování bylo zpochybněno po nějaké hodině, hodině a půl.
Byť Okamura korektně popisuje jednání v Poslanecké sněmovně při zákonu o tzv. zelené naftě, je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť o zákonnosti/nezákonnosti rozhoduje v České republice soud. Bylo již avizováno, že daný případ bude postoupen Ústavnímu soudu.
Zákon (v tomto případě jednací řád Poslanecké sněmovny) se k možnosti zpochybnění hlasování vyjadřuje v § 76 Výsledky hlasování. Bod 5 konkrétně uvádí: " Každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněmovna bez rozpravy."
Konkrétní hlasování, o němž Okamura mluví, proběhlo 23. července ve 12:17. Celou událost dokumentuje také stenoprotokol z jednání. Po tomto hlasování (pořadové číslo 65 – šlo o pozměňovací návrh poslance Urbana na snížení daně na pohonné hmoty) proběhlo další hlasování o návrhu zákona o tzv. zelené naftě jako celku.
Následně byl otevřen další bod a předseda poslaneckého klubu ČSSD si vzal hodinovou přestávku, jednání bylo přerušeno ve 12:21.
Po této přestávce (při níž údajně premiér křičel na své poslance) se přihlásil poslanec Šincl a zpochybnil své předchozí hlasování, načež se strhla ve sněmovně procedurální rozepře. Hlasování bylo tedy zpochybněno po cca 65 minutách. Dodejme, že mimo Šincla v hlasování o tomtéž návrhu změnilo názor dalších 15 poslanců ČSSD.
Opakování zmíněného hlasování bylo umožněno hlasy koaličních poslanců. Pro úplnost uvádíme, že opakované hlasování o návrhu poslance Urbana proběhlo skutečně 2 dny po tom původním (25. července – 12:39).
My jsme navrhovali tzv. místní příslušnost exekutorů, teritorialitu, které mají prakticky všechny země v Evropě.
Předkladatelé novely zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti skutečně upravili § 28 určující příslušnost exekutorů tak, že v nové podobě by měla být založena na principu teritoriality (viz § 28 str. 8 dokumentu.)
Co se týče komparace exekutorské příslušnosti v Evropě, kontaktovali jsme Exekutorskou komoru, která e-mailem potvrdila, že místní příslušnost využívají všechny státy Evropy mimo ČR, Slovensko, Albánii a Nizozemsko.
Výrok poslance Okamury je tedy pravdivý.
Ale už teď jsou tady rozjeté projekty, které je třeba dokončit. Například stavba tramvajové trati na Nové Sady. Velice mě ovšem zarazilo, že stále není vykoupena nemovitost, která této trati stojí v cestě. Ani tu není nějaká smlouva o smlouvě budoucí.
Výrok Dominiky Kovaříkové hodnotíme jako pravdivý, neboť dostavba tramvajové trati je skutečně rozjednána, avšak v cestě jí stojí zmiňované komplikace.
Nehodnotíme, zda je třeba projekty dokončit, či nikoliv, avšak stavba tramvajové trati na sídliště Nové sady je skutečně rozjednaná. Tehdejší primátor Martin Novotný v listopadu 2013 pro iDnes řekl: „My jsme se rozhodli, že této budoucí reprezentaci města předáme kompletní projektovou dokumentaci a všechna potřebná povolení. Já bych považoval za optimální, aby ta druhá etapa byla dostavěna v horizontu příštích tří let“.
O sedm měsíců později však portál Olomoucká drbna upozornil na to, že kvůli nevyřešenému financování projektu a nevykoupeným pozemkům stavba dříve než v roce 2018 nezačne. Mezitím však novopečený poslanec Novotný z primátorského křesla odstoupil.
Druhou etapou tramvajové trati se na svém zasedání zabývalo zastupitelstvo města. V materiálu (.doc) z tohoto zasedání stojí, že vykoupení pozemků je podmínkou pro zahájení stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Majitele jednoho z rodinných domů se podle této zprávy nepodařilo přesvědčit k "prodeji, výměně či jinému způsobu majetkoprávního vypořádání". Z toho plyne, že s vlastníkem nemovitosti není uzavřena žádná smlouva.
Další pozemky na plánované trati jsou původním církevním majetkem a nelze je tedy dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi, do 5. prosince 2014 převést. Pokud nebudou tyto pozemky ve vlastnictví města, nelze vydat stavební povolení.
Podle zprávy je potřeba získat také pozemky firem Billa a Gemo. Na závěr autoři zprávy konstatují: "Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018".
Ten malý problém je velmi zajímavá informace o tom, že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho.
Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.
Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.
Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.
My jsme navrhli, aby se DPH platilo až po zaplacení faktury. (...) A nám to (vládní koalice, pozn. Demagog) zamítli! I z vlády říkali, že pro to budou hlasovat. (...) Přestože mi Andrej Babiš před hlasováním říkal, že pro to budou hlasovat, například hnutí ANO, a nakonec hlasovali proti.
Hnutí Úsvit skutečně předložilo novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která by zakládala režim hotovostního účetnictví, a povinnost odvést daň by tak vznikala až po obdržení úhrady za poskytnuté plnění. Proti návrhu se vyslovily všechny strany kromě Hnutí Úsvit (hlasovalo se o zamítnutí návrhu).
Zda podporu pro tuto novelu předjednával s vládou (dodáváme, že zákon byl předložen na konci listopadu minulého roku, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka), se nám nepodařilo dohledat. Zeptali jsme se na tuto informaci ministra Babiše, ale jeho vyjádření jsme zatím nezískali. Dodáme, že Babišovo hnutí hlasovalo v drtivé většině pro zamítnutí tohoto návrhu.
Ve stejně velkém, resp. větším Frýdku-Místku to stojí 26 milionů korun navíc (řeč je o dotacích na MHD). Kdybyste si přečetl závěrečný účet města, tak zjistíte, že už dnes vynakládá město na dopravní obslužnost 75 milionů korun.
Podle závěrečného účtu Teplic 2013 (.xls – záložka 71 DŽP) město vydává na dopravní obslužnost cca 47 milionů. Údaj 75 milionů vychází pouze při připočtení podílu nájemného v kapitole městské dopravy, na samotnou dopravní obslužnost město vydalo v roce 2013 uvedených 47 milionů.
Ve stejném roce vydal Frýdek-Místek (viz. výroční zpráva 2013 – podrobný rozbor výdajů – PAR 2221) na dopravní obslužnost 67,5 milionu.
Z těchto čísel je patrné, že výrok Michala Kasala je nepravdivý, neboť se mýlí ve všech jeho částech.
V České republice se prosází přes 100 miliard korun, ale nejsou to zdaleka jen herny, Sportka, sportovní sázení...
V České republice bylo v roce 2013 prosázeno 123 miliard Kč, což je méně než v předchozím roce a takový trend bude zřejmě i pokračovat. Podle studie hazardních her v ČR (.pdf, str. 13) byly v roce 2007 s náskokem na prvním místě v sumě prosázených finančních prostředků výherní hrací přístroje. Na druhé příčce byly technické hry. Následné pořadí bylo: kurzové sázky, kasina a loterie.
Vymezení hazardu na zmíněné typy se poměrně výrazně kryje s výčtem Jaroslava Kubery, který jmenoval herny (provozovny výherních hracích přístrojů), Sportku (představitele loterií) a sportovní (kurzové) sázení. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý. Kromě jmenovaných typů Jaroslavem Kuberou se totiž na hazardu výrazně podílí i kasina a loterie (mimo Sportky).
Dneska na internetu najdete všechny smlouvy, které jsou od 100 tisíc výš. To znamená cokoli, co schválí rada od 100 tisíc, je na internetu.
Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.
