Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.

Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".

Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.

Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).

Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).

Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Za předpokladu, že Pavel Bělobrádek naráží na hlavní účel třicetikorunového regulačního poplatku, tedy zamezit zbytečným návštěvám lékaře, pak nemá pravdu. Pokud se podíváme do tabulky níže, v roce 2007 (rok před zavedením třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře) evidovali praktičtí lékaři 786 tisíc návštěv pacientů, po zavedení poplatků v roce 2008 došlo k výraznému snížení. Trend nižšího počtu návštěv je kromě roku 2009 patrný i v následujících letech. Z toho vyplývá, že existence třicetikorunového regulačního poplatku se v ordinacích praktických doktorů podepsala na sníženém počtu návštěv pacientů, což byl ostatně jeden z hlavních cílů. Regulační charakter, o kterém Pavel Bělobrádek hovoří, tak dle statistik návštěvnosti ordinací poplatky neztratily.

počet ošetření v tisících 2007 2008 20092010 201120122013Počty ambulantních ošetření

(bez lékařské služby první pomoci a stomatologie)128 833106 968116 773115 130116 056115 455

116 596

zdroj: ÚZIS

Ani v druhé části výroku, který se týká Léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), nemá Pavel Bělobrádek pravdu. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných za první pololetí roku 2013 a 2014 (tedy šest měsíců po zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci) dojdeme ke zjištění, že se počet pacientů v roce 2014 snížil.

Za první pololetí roku 2013 bylo v LDN hospitalizováno 22 598 osob, zatímco v roce 2014 to bylo 22 100 osob (data pocházející z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za druhé pololetí roku 2014 zatím nejsou uzavřena - pozn. Demagog.cz). Zrušení regulačního poplatku za hospitalizaci od 1.1. 2014 tedy nemělo vliv na zvýšení počtu pacientů LDN.

Poslední data ČSSZ ke stavu důchodového účtu jsou k 30. červnu 2015 (.pdf) a k tomuto datu byl důchodový účet v deficitu 12,8 mld. Kč.

Historický vývoj v oblasti důchodového pojištění můžeme vidět ve statistice ČSSZ (.pdf).

V preambuli Ústavy České republiky je výslovně uvedena formulace vztahující se k českému státu:

" ..v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobodyjako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,
kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti,
jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu... "

Je tedy zřejmé, že se Ústava odvolává k úctě k lidským právům, lidské důstojnosti a svobodě.

Slavnostní slib člena vlády podle 69. článku Ústavy zní: " Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení. "

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle zprávy organizace OECD Taxing Wages 2014 (možno prohlížet zde) se v porovnání zdanění práce pro rok 2013 umístila Česká republika na devátém místě s 42.4 %.

Německo se ve stejném srovnání umístilo na druhém místě s 49.3 % za první Belgií s 55.8 %.

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).