Přehled ověřených výroků

Ekonomických indikátorů, podle kterých se dá hodnotit "ekonomická situace" země je mnoho. Mezi nejčastěji používané patří tempo ekonomického růstu jako procentní změna reálného HDP, míra inflace jako přírůstek průměrného indexu spotřebitelských cen, míra nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a bilance běžného účtu ve vztahu k HDP (jakožto ukazatel vnější ekonomické rovnováhy). Mezi data zahrnujeme ještě poměr hrubého státního dluhu k HDP (pro srovnání průměrný hrubý dluh ČR v letech 2013 - 2015 činil 42,8 % HDP).

201320142015*2016*Tempo růstu HDP (%)4.22,93,02,8Inflace (%) 7,58,97,47,0Míra nezaměstnanosti (%) 9,09,910,811,2Vládní dluh (% HDP)36,133,632,132,6Bilance běžného účtu (% HDP)-7,9-5,8-4,5-4,7 Zdroj dat: MMF, hodnoty zaokrouhleny, *odhad.

Mezinárodní měnový fond stav turecké ekonomiky dále komentuje ve svých výhledových zprávách z dubna a října 2015 takto:

• ekonomický růst v Turecku se v roce 2014 snížil v reakci na restriktivní opatření z roku 2013. V roce 2015 se očekává mírné oživení, (3,1 % oproti 2,9 % v roce 2014), díky nárůstu spotřeby umožněnému nižšími cenami surovin. Na Turecko nicméně nepříznivě působí ekonomická recese v Rusku a domácí politická nejistota, které ovlivňují investice a poptávku. Podle OSN(.pdf) tak Turecko, navzdory mírnému zlepšení ekonomického růstu, podobně jako další "emerging economies" například v oblasti jihovýchodní Evropy, zažívá delší období pomalejších temp růstu. Od toho je možné odvodit také rostoucí míru nezaměstnanosti.

• inflacezůstává relativně vysoká, cca 7,5 % (a 2,5% nad cílovou hodnotou), což je zapříčiněno uvolněnou monetární politikou, depreciací směnného kurzu a nárůstem domácích cen potravin. Inflace však, v návaznosti na velmi nízké míry inflace v eurozóně, vykazuje klesající tendenci.

• deficit běžného účtu se zmenšuje, zejména díky nižším cenám importovaných surovin, nicméně Turecko nadále zůstává čistým dlužníkem.

Další data o stavu turecké ekonomiky, zahrnující domácí i zahraniční zdroje, je možné nalézt například zde či zde.

Pokud by se pro hodnocení "ekonomické situace" použily výše uvedené indikátory, je možné konstatovat, že kombinace vysoké a rostoucí míry nezaměstnanosti, relativně vysoké (a nesplňující cíl monetární autority) inflace, a zpomalování ekonomického růstu, není dobrá. Výrok ministra Zaorálka je proto možné označit za pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Předmětný příspěvek se nám nepodařilo najít v období přibližně odpovídajícím začátku prosince 2014 ani na webu hnutí Úsvit, ani na jejich Facebooku.

Pokud jde o web, 23. 12. zveřejnil Jiří Kobza (autor medializovaného statusu) článek o islamismu a 21. 12. úvahu o budoucnosti tradic pod tlakem politického islámu (1. část). Další texty na stejné téma byly zveřejněny Radkem Rozvoralem a dva Milanem Šarapatkou (o imigraci a imigrantech). Text odpovídající statusu na Facebooku Tomia Okamury však nelze nalézt ani skrze interní vyhledávač stránek hnutí Úsvit. Pouze výše zmíněná úvaha z 21. 12. statusu odpovídá tématem, autorem a doplňujícím obrázkem, nenajdeme v ní však medializované návody zmiňující se o kebabech či prasatech.

Na Facebooku pak situace odpovídá webovým stránkám. Nalezneme zde jak odkaz na úvahu od Kobzy i jeho autorský status o islamismu, tak text Šarapatky o imigrantech. Znovu se nám však nepodařilo nalézt předmětný medializovaný status.

Kobzova úvaha (viz výše) je spíše obecným pojednáním autora o islamismu, Okamurův status pak popisuje "možnosti občanů ČR" s tímto jevem u nás bojovat.

Agrární komora uvádí ve své zprávě o průběžném stavu sklizně, že celková sklizňová plocha obilovin je letos 1 306 257 hektarů. Stejné číslo uvádí i ČSÚ či Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve výročních zprávách Agrofertu lze dohledat pouze celkovou výši přijatých dotací. Zdá se tedy, že mezi dotacemi českými a evropskými Andrej Babiš rozlišuje pouze pro účely své politické komunikace s českým publikem. Devíti lety, kterými argumentoval Andrej Babiš, je míněn časový úsek 2006-2014 (je tak patrné z grafu, který ve studiu ukázal na kameru). Z výročních zpráv Agrofertu lze k dnešnímu dni (6. 10. 2015) dohledat pouze údaje do roku 2013, i z nich ovšem vyplývá, že Andrej Babiš významně podhodnotil propojení své společnosti s veřejnými rozpočty.

Z grafu je patrné, že během 8 let 2006-2013 na dotacích čerpal celkem 5,3 mld. Kč. Pokud extrapolujeme data Agrofertu o další cca 1 miliardu dotací, kterou mohl získat v roce 2014, dostaneme se k částce okolo 6,5 mld. Kč za 9 let, což je výrazně více, než 1,9 mld., ke kterým se Andrej Babiš ve svém výroku hlásí. Tato konkrétní část výroku je tedy zavádějící.

Dotace pro Agrofert Holding, a.s.

tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Provozní

279362

329714

615224

593004

527412

540104

774147

811352

4470319

Investiční

10788

102479

24692

120178

45246

79346

181118

315664

879511

Celkem

290150

432193

639916

713182

572658

619450

955265

1127016

5349830

Zdroj: Výroční zprávy společnosti Agrofert, a.s.

Zbylá tvrzení v tomto výroku nelze z veřejných zdrojů ověřit. Výroční zprávy společnosti neuvádějí odvody za zaměstance do státního rozpočtu, pouze celkové osobní náklady (např. za rok 2013 činily 16,4 mld. Kč). Do této položky spadají odvody za zaměstnance do státního rozpočtu, vedle toho ale samozřejmě také mzdy a jakékoli další náklady zaměstnavatele na danou pozici (např. pojištění odpovědnosti aj.). Z veřejných zdrojů nelze také zjistit výši odvodů do státního rozpočtu Andreje Babiše jako fyzické osoby v posledních deseti letech. Ověřit nelze ani obrat Babišových firem se státem, výroční zprávy Agrofertu takovou statistiku nevedou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Okamura hovoří o legalizaci překročení hranic a následného trvalého pobytu na našem území v případě udělení azylu. V případě neudělení víz je skutečně nelze postupovat jinak, než postupem zmíněným poslancem Okamurou. S uděleným vízem lze následně cestovat také v rámci Schengenu.

V případě, že je imigrantovi udělena na základě jeho žádosti mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana), je mu umožněno legálně pobývat na území České republiky. Dle § 3d zákona o azylu je na území České republiky až na výjimky oprávněn pobývat také cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.

Možnosti podání žádosti o mezinárodní ochranu také nebrání fakt, že cizinec na území ČR pobývá nelegálně. Azylovým řízením se zabývá také např. zmiňovaná Dublinská konvence, která řeší především příslušnost států při řízení o udělení víza, a to i v případě nelegálních imigrantů. Pravdou je také tvrzení, že po udělení azylu je cizinec na území České republiky legálně. Ministerstvo vnitra k tomu na svém webu uvádí: “V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky.”

Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.

Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.

V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "

Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”

Obchod se zbraněmi a vojenským materiálem se řídí zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Pro každý obchod musí obchodník požádat o licenci, tu uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě stanovisek Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. V této žádosti je podle § 15 nutné specifikovat povahu dodávaného materiálu, uvést smluvní partnery, doložit doklad o konečném použití nebo tzv. antireexportní doložku, jež zakazuje zbraně dále vyvážet.

Kontrolu dodržování podmínek provádí MPO spolu s celními orgány, v případě zjištění pochybení může licenci zase odejmout. Svoji roli v těchto kontrolách hraje i MZV, které dohlíží, aby udělené licence a následný vývoz materiálu nebyly v rozporu se zahraničně-politickými zájmy České republiky.

Spojené státy skutečně v roce 2003 rozpustily iráckou armádu (.pdf, str. 4), spolu s dalšími subjekty, například ministerstvem obrany nebo zpravodajskou službou. Od té doby se Spojené státy podílí na výcviku nové armády – v říjnu 2015 bylo v Iráku přítomno přes 3 000 amerických poradců.

Ještě v roce 2006 ale byly irácké ozbrojené složky diskreditovanou institucí, které se většina obyvatel obávala – podobně jako dnešní syrská opozice byly tyto složky ovládány zločinci, extrémisty a nekompetentními bojovníky. Až v následujících letech se Spojeným státům podařilo vnést do situace řád.

Pravdou ale je, že ani v současné době není armáda schopna odolávat útokům radikálů. Například v červnu roku 2014 tisícovka islamistů dobyla město Mosul (.pdf, str. 12) ve středním Iráku, které bylo v té době chráněno až 30 000 vojáky a policisty vycvičenými Američany. Ti bez většího odporu město opustili a přenechali ISIS terénní vozy typu Humvee a tanky Abrams, vyrobené v Americe, v hodnotě desítek milionů dolarů.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.