Přehled ověřených výroků

Ministerstvo financí zveřejnilo jako první ze všech ministerstev svá open data, a to 15. ledna 2015 na portálu Otevřená data Ministerstva financí ČR. Jsou zde k dispozici i platné smlouvy.

Mezi dalšími ministerstvy, která zveřejnila svá open data, jsou například Ministerstvo dopravy (5. března 2015). Ministerstvo spravedlnosti (17. března 2015) a Ministerstvo vnitra (10. června 2015).

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Kalousek byl skutečně zhusta kritizován levicovou opozicí za přílišné škrty. Babišovu explicitní kritiku z doby volební kampaně 2013, že Kalousek škrtá naopak málo na provozu státu, se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Jedním z příkladů, kdy v České republice vznikla ozbrojená skupina podobná domobraně je např. skupina, která se nazývá " Českoslovenští vojáci v záloze." Ta dle reportáže České televize "vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO." Na dotaz deníku Echo24.cz iniciativu prověřovalo i Ministerstvo obrany: „Nemá to s námi společného vůbec nic. Distancujeme se proto jak od jejich výroků, tak od jejich činnosti,“ uvedl pro ně Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Příkladem vznikající domobrany může být i tzv. Národní domobrana, spojená se stranou Národní demokracie Adama Bartoše. Dle Lidovky.cz se "krajně pravicová partaj Ne Bruselu – Národní demokracie rozhodla „ochránit“ Česko před uprchlíky a vyzvala k vytvoření lidové domobrany." Dále dodávají, že by hlídky domobrany měly procházet krajem zatím beze zbraní.

Další příklady mohou být:

• Domobrana v Chomutově, která v roce 2012 vyšla i do ulic města
• Národní domobrana založená v roce 2008 členem předsednictva Českého hnutí za národní jednotu
• Mluvilo se o vzniku domobrany v Praze-Libuši, která se však ukázala být fámou
• Vznikla např. i tzv. "Exekuční domobrana," která chce "v souladu s Ústavou, demokraticky a bez agrese" dosáhnout zrušení Exekučního úřadu

Výrok hodnotíme na základě dat o růstu HDP v České republice a v sousedních zemích za léta 2010 - 2014 jako zavádějící.

Při hodnocení toho výroku je třeba předně uvést, že je problematické sledovat vztah jednotlivých vlád ve vybraných zemích na růst HDP, ten je ovlivňován řadou faktorů z nichž jsou kroky vlády jedním z nich. Tohle Sobotka opomíjí a popisuje vztah růstu HDP a aktuální vládu jako jediný.

Pokud se podíváme na čísla, je pravdou, že v letech 2012 a 2013 procházela Česká republika recesí, zatímco okolní státy rostly. Podíváme-li se ovšem na data z okolních zemí, tak z nich vyplývá, že i okolní země zaznamenaly v těchto 2 letech značný pokles svého růstu, byť nakonec rostly i v letech 2012 a 2013.

Ovšem na tomto faktu lze dokladovat, že vztah "pokles ekonomiky-vláda" nebyl v porovnání s okolními zeměmi vůbec unikátní a nelze se tedy domnívat, že by byla tehdejší vláda přímo zodpovědná za zpomalenim tempa ekonomiky jako unikátního jevu v oblasti střední Evropy.

Česká republikaNěmeckoRakouskoPolskoSlovensko2010 2,3 4,1 1,9 3,7 4,8 2011 2 3,6 3,1 4,8 2,7 2012 -0,8 0,4 0,9 1,8 1,6 2013 -0,7 0,1 0,2 1,7 1,4 2014 2 1,6 0,3 3,6 2,4- data pochází z Eurostatu (dostupné přes Dropbox. Pro Polsko jde o data Světové banky a serveru Businessinfo.cz pro rok 2014).

Navíc je pomerně problematické také konstatování Bohuslava Sobotky stran růstu HDP za jeho vlády. Sobotkův kabinet nastoupil (získal důvěru) v únoru 2014 a jeho "odpovědnost" resp. zásluhy na růstu jsou tedy diskutabilní.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Současná podpora biopaliv byla koncipována jako končící v roce 2015 a minulé vlády nepřistoupily k jejímu prodloužení, to provedla až vláda Bohuslava Sobotky a obě podpory prodloužila.

Zmiňované dva typy veřejných podpor se vzájemně doplňovaly a jejich efekt nebylo možné sečíst. Ve druhém programu nahrazujícím současný program pro daňové úlevy na biopaliva jsou zachovány daňové výhody, které platí i v současné době.

Daňové úlevy na čistá biopaliva v prvním programu zpracovaném ministerstvem zemědělství a schválené vládou 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 bude platit do 30. 6. 2016. Tento program byl notifikován Evropskou Unií a byl implementován v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákonem č. 292/2009 Sb. Jeho součástí bylo osvobození od spotřební daně u čistých biopaliv v paragrafu 49 (.pdf, str.83).

Bylo odsouhlaseno, že před koncem prvního programu bude schválen nový program. Tento program byl již zpracován ministerstvem zemědělství. Jedná se o Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015-2020, který vláda schválila na začátku srpna 2014.

Jak k tomu dodává ministerstvo zemědělství: "Výše uvedená biopaliva budou i nadále podporována snížením, osvobozením, nebo částečným vrácením spotřební daně z minerálních olejů. Nově je stanoveno zvýšení spotřební daně u dvou druhů biopaliv: o 0,50 Kč/l u čisté bionafty B100 a o 0,20 Kč/l u etanolového paliva E85 (v případě podílu 85 obj. % bioetanolu). Sazby u ostatních druhů biopaliv zůstávají beze změn."

Nicméně, v samotném textu je uvedeno, že vzhledem k vysoké ceně přimíchávaných látek do biopaliv bude stát schopen nabízet pouze "přiměřené daňové zvýhodnění (.pdf, str. 33). Přesná tranzici této formulace do zákona je v současné době teprve součástí diskuzí a sporů v Poslanecké sněmovně.

Povinné přimíchávání v ČR proběhlo novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákonem č. 180/2007 Sb., kdy byla pro osoby uvádějící motorové benzíny nebo motorovou naftu na daňovém území ČR zavedena povinnost primíchávat stanovené množství biopaliv do pohonných hmot (.pdf, str. 7).

Další povinnost přimíchávat minerální oleje do paliv reagovala na dvě směrnice EU hodnotící přínos biopaliv a jejich vliv na životní prostředí. Bylo zjištěno, že některá biopaliva se neliší dopadem na životní prostředí od klasické nafty a benzínu. Proto byla vytvořena nová pravidla pro poměr přimíchávání a typ minerálních olejů přimíchávaných do biopaliv (.pdf, str. 9).

Směrnice jsou aplikovány v zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, kde v paragrafu 19 je zahrnuta povinnost zajistit minimální obsah biopaliv a v nařízení vlády č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv.

Kromě zbavení povinnosti na spotřební daň u čistého biopaliva byla v zákoně stanovena druhá výhoda, tedy snížená spotřební daň na směsi biopaliv. Tyto dvě výhody se doplňovaly. Byla stanovena kvóta pro distribuci určitého množství biopaliva, které mohl distributor prodat jako čisté biopalivo a nemusel vytvářet a prodávat směsi, nebo si mohl kvótu splnit při prodeji většího množství směsi biopaliva. Jako příklad uveďmě imaginárního opravdu malého prodejce biopaliva, který podle kvóty musí prodat 100 litrů minerálního oleje. Prodá tedy buď 100% biopalivo obsahující pouze minerální olej, nebo prodá 200 litrů 50% směsi biopaliva obsahující 100 litrů nafty a 100 litrů minerálního oleje. Připomínáme, že od roku 2016 by měla povinnost přidávat do směsi tento poměr minerálního oleje: 6 % u nafty a 4,1 % u benzínu.

Současná právní úprava počítá pouze s povinným přimícháváním (4,1 % z celkového objemu motorových benzínů a 6,0 % z celkového objemu motorové nafty zákon 201/2012 o ochraně ovzduší §19 odstavec 1)). Daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí pak má podle stávající legislativy vypršet k 30. červnu 2015.

Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, který byl předložen Sněmovně 25. února 2015, zamýšlí prodloužení tohoto zvýhodnění do roku 2020. Podle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) je cílem podpory splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů (.pdf str. 6).

Zároveň zákon ve své druhé části upravuje povinnost přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Zatímco dosud dodavatelé mohli splnit výše uvedených 4,1 %, resp. 6 % prodejem čistého nebo směsného biopaliva (viz předchozí výrok), podle návrhu novely zákona by tímto způsobem mohli tuto povinnost splnit maximálně do výše 1,2 % u motorových benzínů a do 1,8 % celkového objemu motorové nafty (tedy pouze do výše 30 %). Zbylý objem, chybějící do hranice 4,1 % a 6 %, by bylo nutné splnit přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože novela skutečně zavádí duplicitní podporu biopaliv. Za prvé, novela prodlužuje do roku 2020 daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Zadruhé, distributoři pohonných hmot by nově nemohli splnit povinnost prodeje určitého objemu biopaliv pouze prodejem daňově zvýhodněných biopaliv, ale z 70 % musí splnit předepsané hranice přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Co se týče nákladů opatření, výše citovaná zpráva RIA vyčísluje výši podpory na 1,5 - 1,8 mld. Kč ročně, kumulovaně za období červenec 2015 - 2020 pak na cca 9 mld. Kč (str. 3). Návrh bude mít podle zprávy pozitivní dopad především na podnikatelské subjekty zpracovávající biopaliva (str. 3), jelikož stoupne poptávka po jejich produktech. Lze tedy očekávat, že z navrhovaného prodloužení by skutečně profitoval pan ministr Babiš, který je současně majitelem podniků produkujících biopaliva. Podle Babišových vlastních slov jeho podíl na trhu činil v roce 2014 38 %.

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.