První ze série předvolebních debat na CNN Prima News měla velký ohlas, a tak jsme si ji ani my nemohli nechat ujít. Můžete se tak dozvědět, jak motivovat lidi k očkování a kolik se jich již naočkovat nechalo, či kolik je průměrný plat zdravotní sestry, lékaře nebo učitele. Došlo ale i na staré křivdy z Poslanecké sněmovny, které jsme podrobili naší analýze.
Ověřili jsme
Hlas lidu ze dne 1. září 2021
(moderátor Pavlína Wolfová, záznam)
Třeba podle posledních průzkumů se ukazuje, že zhruba 30 % lidí, kteří váhají s očkováním, by se rozhodli pro očkování, kdyby si v danou chvíli mohli vybrat, kterou vakcínou budou naočkovaní.
Koronavirus
Nepravda
Dle srpnového výzkumu agentury PAQ by výběr vakcíny nějak pozitivně motivoval 30 % z těch, kteří váhají nebo očkování proti covidu-19 odmítají. Jen u 14 % však jde o dostatečnou motivaci, díky které by se nechali naočkovat. Zbytek by stále váhal či vakcínu odmítal.
Ze srpnového průzkumu společnostiPAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).
To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).
Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž z nich již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.
Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.
Rakousko tou cestou (testování obyvatel na přítomnost protilátek proti covid-19, pozn. Demagog.cz) šlo, Velká Británie tou cestou šla.
Sněmovní volby 2021
Koronavirus
Pravda
V Rakousku je možné doložit bezinfekčnost testem na protilátky proti onemocnění covid-19. Velká Británie sice neuznává test na protilátky jako jeden z důkazů bezinfekčnosti, avšak občany nechává testovat.
Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.
Aktuálně Česká republika uznává tři způsobybezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.
Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.
Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.
Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.
Je tady judikát Ústavního soudu, který říká, že ta zásluhovost těch důchodů se stanoví při stanovení jejich výše, a když budete navyšovat všem stejně, nikoliv procentuálně, tak je to protiústavní.
Sociální politika
Pravda
Ústavní soud svým nálezem z roku 2010 zrušil ustanovení zákona pro svůj rozpor se zásadou zásluhovosti. Soud tak upozornil na to, že je nutné reflektovat výši příjmů při výpočtu důchodu. Plošné zvyšování důchodů o stejnou částku by pak znamenalo omezení zásluhovosti.
Jan Hamáček svým výrokem odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 (.pdf), který byl veřejně vyhlášen 16. dubna 2010. Ústavní soud jím s účinností od 30. září 2011 (.pdf, str. 1) zrušil tehdejší ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (.pdf, str. 7).
V České republice se důchod skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je státem pevně stanovená částka, jež je stejná u každého příjemce důchodu. Oproti tomu procentní výměra se stanovuje individuálně na základě výpočtového základu. A právě způsobem výpočtu tohoto základu se zabýval i Ústavním soudem zrušený § 15 (.pdf, str. 7).
Problémem tohoto ustanovení bylo, že do určité hranice se tzv. osobní vyměřovací základ, který můžeme chápat jako průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítával do důchodu v plné výši. Ovšem po překročení této hranice se tato individuální složka důchodu výrazně zmenšovala. Pokud tedy měl člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu mohlo docházet ke značným redukcím.
Ústavní soud přezkoumával ustanovení na základě návrhu Krajského soudu v Ostravě, který se zabýval konkrétním případem Karla Sochora. Tomu byl v roce 2006 vyměřen invalidní důchod ve výši 13 346 korun, ačkoli jeho průměrný výdělek mezi lety 1986 a 2005 odpovídal 68 635 korun (.pdf, str. 1–2).
Pro odůvodnění svého rozhodnutí Ústavní soud využíval i jednu ze zásad českého důchodového pojištění – tzv. zásluhovost, tedy pojem, který ve svém výroku použil i Jan Hamáček. Princip zásluhovosti zaručuje, že se ve výši důchodu odráží příjmy jedince v produktivním věku, respektive jeho odvody na pojistném (.pdf, str. 12). Čím více pojištěnec v produktivním věku odvedl na pojistném, tím vyšší má pak důchod. Ústavní soud také upozornil na to, že další principy důchodového systému „nemohou absolutně převážit a vést k praktické nivelizaci důchodů, resp. že nemohou téměř úplně potlačit též princip ekvivalence, resp. zásluhovosti“.
Ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v tomto znění tak bylo podle nálezu Ústavního soudu protiústavní, „neboť ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců“.
Ústavní soud tedy připouští, že v tomto ohledu může existovat určitá nerovnost. Zrušené ustanovení ovšem zakládalo takovou nerovnost, která již byla neakceptovatelná pro svůj zjevný rozpor se zásadou zásluhovosti, a proto jej Ústavní soud zrušil jako protiústavní. Pro úplnost dodejme, že k redukcím při výpočtu procentní výměry dochází i za současné právní úpravy.
Jan Hamáček tedy nejprve ve svém výroku připomíná, že při stanovování výše důchodů se reflektuje mj. zásada zásluhovosti. Dále tvrdí, že důchody lze navyšovat pouze procentuálně, protože pokud by došlo k plošnému navýšení všech důchodů o stejnou částku, bylo by to protiústavní. Takto explicitně otázku ústavnosti potenciálního navýšení důchodů pochopitelně Ústavní soud ve svém nálezu neřešil. Jan Hamáček nicméně správně poukazuje na jádro nálezu, tedy že nedostatečné zohlednění rozdílů v příjmech, respektive odvodech na pojistném, a ve výši důchodu, může vést až k protiústavní míře nerovnosti. Pokud by všichni důchodci dostávali například každoročně přidáno o stejnou částku, postupně by se zmenšovala míra zásluhovosti v důchodovém systému, což by mohlo vést až k rozporu s ústavou.
Jenom meziročně jsme dali o 90 miliard navíc (na platy ve zdravotnictví, pozn. Demagog.cz).
Zdravotnictví
Nepravda
K žádnému navýšení platů o 90 miliard Kč nedošlo. Stát ovlivňuje platy ve zdravotnictví především pomocí plateb za státní pojištěnce, za ně by měl letos vydat 127 mld. Kč. 90 mld. pak představuje více než polovinu celkových ročních platů a mezd všech pracovníků ve zdravotnictví.
Pro lepší pochopení kontextu výroku Andreje Babiše se nejprve stručně zaměřme na to, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.
Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) 3 sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.
Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.
Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, za uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.
Stát tedy výši platů zdravotníků může ovlivnit především nastavením plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.
Z grafu je vidět, že k 90miliardovému meziročnímu nárůstu nedošlo. Nejvyšší meziroční nárůst plateb za státní pojištěnce nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy celková suma vzrostla o 30 miliard Kč.
Doplňme, že ani prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nemohlo dojít k takto výraznému nárůstu. Celkový rozpočet Ministerstva totiž zdaleka této částky nedosahuje, natož aby o ni byl meziročně navýšen. Například na rok 2022 vláda plánuje nárůst o 6 miliard korun.
Pro objasnění toho, jakým způsobem měla vláda na platech přidat zdravotníkům 90 miliard, jsme se obrátili na Úřad vlády, zatím jsme však nedostali odpověď.
Zaměřme se nicméně na samotnou částku 90 miliard Kč a zasaďme ji do kontextu celkových výdajů na platy ve zdravotnictví. V roce 2019 pracovalo (.pdf, str. 16) ve zdravotnictví v přepočtu na celé úvazky 218 842 lidí. Jejich průměrný plat/mzda činil 41 031 Kč (str. 26). Celkem tedy všichni pracovníci ve zdravotnictví v roce 2019 dostali na odměnách za práci přibližně 108 miliard Kč.
Meziroční navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o 90 miliard by tedy představovalo nárůst o zhruba 80 %. Lékaři by například dostávali v průměru přibližně o 70 tisíc měsíčně navíc. Částka 90 miliard korun tak zjevně neodpovídá realitě. Přestože nedokážeme s jistotou říct, jestli nedošlo k určitému navýšení platů, například ve státem zřizovaných nemocnicích, ani vzhledem k chybějícím aktuálním datům nemůžeme vyloučit, že došlo k nárůstu celkových výdajů (.pdf, str. 1) na zdravotní péči (všechny výdaje ve zdravotnictví, nejen odměny za práci) o 90 miliard Kč.
Můžeme však konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že někdy došlo k takto výraznému – a vzhledem k objemu peněz v českém zdravotnictví bezprecedentnímu – navýšení platů. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.
My jsme podali už 11 a půl milionu vakcín a blížíme se k 6 000 000 očkovaných lidí nad 16 let.
Koronavirus
Pravda
K 31. srpnu 2021 bylo v ČR proti covidu-19 očkováno alespoň jednou dávkou více než 5,82 mil. lidí starších 16 let, z nichž 5,64 mil. mělo očkování dokončeno. Bylo podáno téměř 11,5 mil. dávek.
Dle dat dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně bylo v České republice k 31. srpnu 2021 podáno celkem 11 479 339 vakcín proti covidu-19. Na uvedených stránkách nicméně nelze dohledat přesné počty očkovaných „nad 16 let“, protože datový přehled týkající se nezletilých obsahuje pouze souhrnná data pro věkovou skupinu 0–17 let a dále pro skupiny od 18 let výše.
Počty očkovaných osob starších 16 let je však možné nalézt v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat (.xlsx) vyplývá, že k 31. srpnu 20:00 bylo očkování dokončeno u 5 638 306 osob nad 16 let. Alespoň jednu dávku pak dostalo více než 5 819 649 lidí starších 16 let.
Pro úplnost doplňme, že kromě dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNtech (Comirnaty), Moderna (Spikevax) a AstraZeneca (Vaxzevria) se v České republice očkuje také jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson.
(...) jsme tedy navrhovali a vláda schválila a doporučila krajům, aby lidi, kteří jsou naočkovaní, dostali 2 dny volna.
Sněmovní volby 2021
Koronavirus
Pravda
Návrh Andreje Babiše na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří podstoupili očkování proti covidu-19, schválila vláda na konci července. Stejný postup vláda doporučila také krajům a obcím.
Návrh na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, předložil vládě na konci července předseda vlády Andrej Babiš. Podle jeho slov má tento krok lidi motivovat k tomu, aby očkování podstoupili. Premiér také uvedl, že mezi důvody předložení návrhu patří například i skutečnost, že někteří lidé po aplikaci vakcíny trpěli nežádoucími účinky, a placené volno si tak dle něj zaslouží.
Zmíněný návrh vláda následně skutečně schválila (.pdf) na jednání 30. července. Na placené volno tak nyní mají přímý nárok státní zaměstnanci, kteří se nechali naočkovat od 1. ledna 2021. Dva dny indispozičního volna mohou využít kdykoliv během roku. U vakcíny podávané ve dvou dávkách mají státní zaměstnanci právo využít jeden den po první dávce a jeden po druhé. U jednodávkové vakcíny si pak mohou vybrat dva dny volna hned po očkování.
Kabinet také doporučil krajům, obcím a soukromým firmám, aby i ony poskytly svým zaměstnancům dva dny volna. Podle ankety deníku Právo nicméně značná část krajů a obcí tomuto doporučení vlády nevyhověla. Vadí jim například, že by placené volno jejich zaměstnanců v důsledku zaplatili lidé, kteří nepracují pro stát. Dalším důvodem, proč některé kraje a obce na návrh vlády nepřistoupily, je pak i nerovnost mezi zaměstnanci způsobená tím, že se někteří z nich nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů.
Teď od 1. září praktici dostanou za každého prvoočkovaného nad 65 let dodatečně 380 Kč.
Sněmovní volby 2021
Koronavirus
Pravda
Pojišťovny skutečně hradí praktickým lékařům o 380 Kč více než dosud. Částka by měla kompenzovat např. čas strávený vysvětlováním důležitosti očkování. Návrh vzala na vědomí i Rada vlády pro zdravotní rizika.
Momentálně se k očkování mohou registrovat všechny osoby starší 12 let. Kategorie seniorů starších 65 let se měla možnost registrovat od 14. dubna 2021. Očkování v České republice začalo 27. prosince 2020 a od té doby do 7. září 2021 bylo kompletně naočkováno 54,1 % obyvatel ČR. Nejvyšší proočkovanost je ve věkové kategorii 75–79 let, kde se pohybuje kolem 86 % (k 7. září).
Andrej Babiš zmínil bonus 380 Kč pro praktické lékaře již v pondělí 30. srpna 2021: „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun (…).“ Také uvedl, že s návrhem motivace přišly pojišťovny.
Poskytování tohoto příplatku potvrdila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle které má tato částka mimo jiné hradit „snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování“ nebo také čas strávený dojížděním za nemohoucími pacienty.
Změna už je patrná např. v číselníku výkonů VZP, kde pod číslem 01307 najdeme částku 380 Kč právě za edukaci k očkování. Na daný číselník na svém webu odkazuje i například Revírní bratrská pokladna (odkaz zdravotní výkony).
My máme vlastně nejvíc promořených občanů na 1 000 000 obyvatel.
Koronavirus
Pravda
Česká republika se ve statistice celkových případů onemocnění covid-19 na milion obyvatel ke 31. srpnu 2021 umístila na první příčce (pokud nezapočítáme státy s malým počtem obyvatel, jako jsou Seychely, Andorra, Černá Hora a San Marino).
Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.
Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).
Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.
Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.
Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ.
Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob na milion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.
Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.
Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.
Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).
Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.
400 000 lidí – a říkala to hlavní hygienička před nějakou chvílí ve veřejnoprávní televizi, asi 14 dní – z 65+ (věkové skupiny, pozn. Demagog.cz) stále nemá vakcínu.
Koronavirus
Pravda
Pavla Svrčinová v ČT 18. srpna uvedla, že je v ČR stále 400–450 tisíc seniorů, kteří nedostali vakcínu ani neprodělali covid-19. Dle dat Ministerstva zdravotnictví tehdy nebylo ani jednou dávkou vakcíny očkováno 372 tisíc lidí nad 65 let, plně očkovaných nebylo cca 419 tisíc.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v pořadu Interview ČT24 18. srpna 2021 uvedla (video, čas 4:28), že je v České republice „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Doplňme, že rozhovor byl odvysílán přesně čtrnáct dní před námi ověřovanou předvolební debatou, jak uvádí Ivan Bartoš.
Dle dat Ministerstva zdravotnictví k 17. srpnu 2021, tedy dat aktuálních v den vyjádření Pavly Svrčinové, bylo z celkového počtu 2,158 milionu lidí nad 65 let alespoň jednou dávkou naočkováno cca 1,786 milionu lidí. Plně očkovaných poté bylo v této věkové skupině celkem 1,739 milionu osob. Z těchto čísel tedy vyplývá, že k 17. srpnu nedostalo ani jednu dávku vakcíny přibližně 372 tisíc lidí nad 65 let. Plně očkovaných pak v této věkové kategorii stále nebylo více než 419 tisíc lidí.
Číslo, které ve výroku zmiňuje předseda Pirátů Bartoš, tak není zcela přesné, ale pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. A to jak v případě, pokud bychom za osoby „bez vakcíny“ považovali seniory, kteří nedostali ani jednu dávku očkování, tak v případě seniorů, kteří očkováni prozatím nebyli nebo čekali na druhou dávku.
Na závěr upřesněme, že dle aktuálnějších dat k 31. srpnu 2021 se počet lidí nad 65 let, kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, snížil na přibližně 363 tisíc. V případě seniorů 65+, kteří nejsou plně očkováni, poté toto číslo kleslo na cca 394 tisíc.
Nikdy zdravotnictví nemělo tolik peněz. Když se podíváte na státní pojištěnce, desítky miliard.
Zdravotnictví
Pravda
Státní výdaje do zdravotnictví, většinově vedené skrze platby za tzv. státní pojištěnce, se skutečně zvyšují výrazněji než kdy dřív. Jen oproti 97,3 mld. Kč za rok 2020 se výdaje odhadované na letošek pohybují o 30 mld. výše, na částce 127,3 mld. Kč.
Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Veřejné zdroje se na financování zdravotnictví podílí zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 mld. Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.
Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví veřejné zdravotní pojišťovny. Ty v rámci zmíněného veřejného sektoru zastávají většinou více než 64 % financí. (.pdf, str. 8) Uveďme, že zdravotní pojišťovny získávají (.pdf, str. 49) finance ze státního rozpočtu skrze tzv. státní pojištěnce. To jsou osoby, za které pojistné hradí stát (děti, studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, důchodci apod.).
V současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč měsíčně. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Navýšení financí směřujících do zdravotnictví lze v období dvou vlád Andreje Babiše (2017–nyní), a zejména pak v době pandemie covidu-19, jasně pozorovat. Na příští rok byl schválen další nárůst, a to o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.
Pro kontext také dodejme informace o financích vyhrazených pro Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, které však zdaleka nedosahují objemů vydávaných na platbách za státní pojištěnce. I ty od nástupu vlád Andreje Babiše narostly. Na rozdíl od předchozího grafu plateb státu za státní pojištěnce zde však pozorujeme výkyvy dva. Přesněji v období vlád premiéra Špidly (2002–2004), Grosse (2004–2005), Paroubka (2005–2006) a dvou vlád Miroslava Topolánka. Uveďme však také, že v letošním roce měl být rozpočet Ministerstva zdravotnictví jen 10 mld. Kč, na 18 mld. byl navýšen (.pdf, str. 3) až únorovou novelou státního rozpočtu.
Doplňme, že podle srpnových zpráv by měl rozpočet resortu zdravotnictví v příštím roce dosáhnout až 24 mld. Kč. I v tomto případě se jedná o navýšení, jelikož v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 mělo zdravotnictví přisouzeno přibližně 22,7 miliard.
Já jsem rád, že dlouholetá priorita KDU-ČSL, (...) abychom ocenili tyto maminky tou pětistovkou navíc k důchodu. Bohužel to bude za 2 roky.
Sněmovní volby 2021
Sociální politika
Pravda
KDU-ČSL se opakovaně snažila prosadit zavedení tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. V červenci 2021 pak Poslanecká sněmovna na návrh ČSSD výchovné od roku 2023 schválila, i díky hlasům KDU-ČSL.
Marian Jurečka mluví o návrhu na uzákonění tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů rodičům, kteří vychovali dítě, o 500 Kč. Poukazuje na to, že výchovné KDU-ČSL prosazuje již delší dobu.
V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů, jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento návrh byl Sněmovnou přijat, i díky hlasům KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.
O schválení výchovného skutečně usilovali Lidovci již delší dobu a lze to označit za jejich dlouhodobou prioritu. Ve volebním programu pro sněmovní volby v roce 2017 Lidovci například uváděli (.pdf, str. 4): „Zásluhy rodin v důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče.“ V Poslanecké sněmovně pak o prosazení výchovného usilovala zejména lidovecká poslankyně Pavla Golasowská. Ta podala pozměňovací návrh (.pdf) na přidání 500 Kč ženám za každé vychované dítě už v květnu 2018. Tehdy nebyl přijat, ze 132 poslanců hlasovalo pouze 49 pro.
Podruhé podala poslankyně Golasowská pozměňovací návrh (.pdf), který měl zavést tzv. výchovné pro důchodce, kteří vychovali dítě, o rok později – v červnu 2019. Ani v tomto případě nebyl návrh přijat, z přítomných 173 poslanců hlasovalo pro 52 a proti byli 4.
Já si pamatuju tu debatu o tom, když my jsme se snažili protlačit valorizaci důchodů a vy (Piráti, pozn. Demagog.cz) jste říkali, že to jsou dárečky, že ti důchodci si ty peníze nezaslouží.
Sociální politika
Nepravda
Piráti v rámci debat o navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace mluvili o předvolebních dárečcích. Netvrdili ale, že by si důchodci peníze nezasloužili nebo že by je neměli dostat. Naopak navrhovali ještě výraznější navýšení než jaké navrhovala vláda.
Jan Hamáček ve svém výroku mluví o postoji Pirátů v době, kdy se vláda snažila „protlačit valorizaci důchodů“. Valorizace představuje princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.
K valorizaci důchodů dochází každoročně na základě zákona o důchodovém pojištění. Není k tomu potřeba schválení vládou nebo Parlamentem. Vláda se tedy valorizaci nesnaží nikam protlačit. Jan Hamáček pak má nejspíše na mysli snahu vlády o navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které má podobný efekt jako valorizace – tedy navýšení důchodů po celý rok. K tomu v posledních letech došlo vícekrát, například v letech 2018 a 2019, kdy vláda Parlamentem „protlačila“ návrh na zvýšení důchodů v letech 2019, respektive 2020, nad hodnotu danou zákonnou valorizací. Naposledy se o navýšení důchodů jednalo v létě letošního roku. V následujících odstavcích se proto podíváme na postoj Pirátů k tomuto navyšování důchodů v posledních letech.
Důchody se nad rámec zákonné valorizace zvyšovaly v letech 2018 a 2019 (na roky 2019, respektive 2020) a následně v roce 2021 na rok 2022. Při jednáních o zvýšení důchodů na rok 2019 však v rámci prvního, druhého ani třetího čtení návrhu zákona nepadly v souvislosti se zvýšením důchodů zmínky o „dárečcích“ či „úplatcích“. Pirátská strana navíc, stejně jako ostatní strany ve Sněmovně, hlasovala pro navýšení důchodů na rok 2019. O rok později opět došlo na návrh vlády ke zvýšení starobních důchodů, nikdo v rozpravě zvýšení důchodů za „dárečky“ neoznačil (1., 2. a 3. čtení) a všichni přítomní poslanci včetně Pirátů hlasovali pro návrh.
V průběhu schvalování navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci v létě 2021 byla Pirátská strana více kritická. Poslanec Martínek například uvedl, že spíše než schvalovat příspěvky nad zákonnou hodnotu, by upřednostnil úpravu valorizačního mechanismu. Jako důvod uvedl například fakt, že by toto téma nemohlo být zneužíváno politiky v průběhu kampaní.
Poslanci některých opozičních stran o navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci skutečně mluvili jako o dárcích či úplatcích voličům. V rámci prvního čtení návrhu novely v červnu 2021 se v tom smyslu vyjádřila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve třetím čtení, které se uskutečnilo ke konci července 2021, se poté podobně vyslovil poslanec ODS Jan Bauer. Piráti však při projednávání nic takového neříkali. Sněmovna nakonec zvýšení důchodů na rok 2022 nad zákonnou valorizační hranici o 300 Kč schválila. Pirátská strana návrh tentokrát nepodpořila.
Piráti nicméně psali a mluvili o „předvolebních dárečcích“ jinde, zejména na sociálních sítích. Jejich návrh na příspěvek důchodcům z peněz určených na dotace firmám členů vlády byl doprovázen slovy „Ať si pan Babiš platí předvolební dárečky ze svého.“ O předvolebních dárečcích mluvil opakovaně také předseda Pirátů Ivan Bartoš a objevily se (.pdf, str. 1) i v předvolebních novinách Pirátů a Starostů. Znovu však nešlo o zmínky, které by se přímo vztahovaly k projednávanému navyšování důchodů nad zákonnou valorizaci. Zároveň jsme nenašli žádné vyjádření Pirátů toho smyslu, že by důchodci neměli dostat přidáno, například kvůli tomu, že si to nezaslouží.
Slovní spojení hovořící o dárečcích či úplatcích, ať už předvolebních či volebních, pak bylo ve spojení s důchody používáno zejména v roce 2020. Důležité je však zmínit, že se nejednalo o problematiku valorizace ani standardního navýšení důchodů, nýbrž v poslední době primárně o jednorázový příspěvek 5 000 Kč z listopadu a prosince 2020. K tzv. rouškovnému se tímto způsobem nevyjadřovali pouze pirátští poslanci. Podle dotazníku, který provedl server iROZHLAS, můžeme vidět, že jako předvolební úplatek označili tento příspěvek také někteří poslanci z klubu SPD, TOP 09, STAN nebo ODS. Další poslanci také hodnotili načasování příspěvku jako diskutabilní, neboť blízce předcházelo krajským volbám.
Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož pirátští poslanci v rámci projednávání navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které proběhlo v roce 2021, netvrdili, že jde o „předvolební dárečky“, které by si navíc důchodci nezasloužili. Dřívější návrhy na navyšování důchodů pak Piráti podpořili.
My jsme podpořili, když byly zákonné valorizace, i navýšení (důchodů, pozn. Demagog.cz).
Sociální politika
Pravda
Piráti podpořili vládní návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonem stanovené valorizace v letech 2018 a 2019. V roce 2021 obdobný vládní návrh sice nepodpořili, ale ve svých pozměňovacích návrzích navrhovali stejné navýšení důchodů, jako prosazovala vláda.
Valorizace důchodů je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Upřesněme, že pomocí valorizace, jak jsme již zmiňovali v jednom z našich minulých odůvodnění, stát každoročně kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se pak vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf).
K navyšování důchodů nad rámec zmíněné zákonné valorizace došlo v uplynulém volebním období třikrát. Poprvé v roce 2018, kdy se pro následující rok průměrný starobní důchod zvýšil nad rámec valorizace o 300 Kč, podruhé v roce 2019, kdy se jednalo o navýšení o dodatečnou částku 151 Kč, a následně potřetí v roce 2021. V tomto případě byl schválen návrh, podle něhož má v roce 2022 dojít k růstu důchodů nad rámec daný valorizačním mechanismem o 300 Kč.
Pirátská strana zvyšování důchodů podpořila opakovaně. Při hlasování v Poslanecké sněmovně tak Piráti podpořili vládní návrh na růst důchodů v roce 2018, kdy pro přijetí hlasovaly všechny sněmovní strany. Stejně tomu bylo i v roce 2019, kdy znovu na přijetí vládního návrhu panovala shoda napříč politickým spektrem.
Při hlasování o návrhu z května 2021 nicméně Pirátská strana vládu nepodpořila. Ve třetím čtení 30. července 2021 bylo celkem 10 pirátských poslanců ze schůze omluveno, 8 se zdrželo hlasovaní, 1 nebyl přihlášen a celkem 3 poslanci hlasovali proti přijetí.
Zmiňme, že při projednávání tohoto návrhu pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že by měl být valorizační mechanismus upraven tak, aby byl spravedlivý a zajišťoval důstojné zvyšování důchodů, které by nebylo možné zneužít politiky v průběhu kampaně. Pirátská strana také předložila několik pozměňovacích návrhů, kterými například chtěla rozšířit (.pdf) tzv. vyloučenou dobu (tedy dobu, která se nezahrnuje do výpočtu vyměřovacího základu důchodu) pro rodiče pečující o dítě do 7 let. Tento pozměňovací návrh (.pdf, str. 2) Pirátů, stejně jako další (.pdf, str. 2), pak obsahoval stejná ustanovení o navýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, kterou navrhovala vláda (.pdf, str. 1–2) a která je součástí nyní již schváleného znění novely zákona o důchodovém pojištění.
Pirátská strana tedy sice nepodpořila vládu při konečném hlasování o návrhu na navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace v roce 2021, pozměňovací návrhy jejích poslanců však zahrnují stejné navýšení. V letech 2018 a 2019 Piráti vládní návrhy zvyšující důchody opakovaně podpořili. Piráti se v minulosti vyjadřovali proti jednorázovým příspěvkům důchodcům, jako bylo například tzv. rouškovné, nikoli však proti navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.
My jsme navyšovali důchody v roce 2018. 2018, 2019, 2020. (...) Každý rok jsme navyšovali.
Sociální politika
Pravda
V roce 2018 vláda prosadila novelu měnící výpočet valorizací starobních důchodů, ale také zvýšení důchodů pro rok 2019 nad zákonnou valorizaci. Takové zvýšení prosadila i o rok později a v roce 2020 pak přišla s jednorázovým příspěvkem důchodcům, tzv. rouškovným.
Pro zasazení výroku do kontextu debaty je důležité uvést, že Andrej Babiš tvrdí, že vláda před volbami nerozdává „volební dárečky“. Tedy že navyšování důchodů je v kontextu minulých let běžná záležitost, na kterou nemají blížící se volby vliv. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda i v minulých letech vláda zvyšovala důchody nad rámec zákonné valorizace.
Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.
Valorizace je stanovena zákonem, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení. V letech 2018 i 2019 vláda zvýšila důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019, respektive o 151 Kč pro rok 2020. Následující graf pak zachycuje celkové částky, o něž se důchody zvyšovaly, přičemž v letech 2019 a 2020 je sloupec rozdělen na částku představující zákonnou valorizaci a částku, kterou důchodci dostali „navíc“.
V letech 2019 a 2020 tedy vláda zvýšila důchody ještě nad rámec zákonné části valorizace. V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která mění výpočet valorizací starobních důchodů. Podle této novely se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.
V každém zmíněném roce tedy došlo ke zvýšení důchodů, a to nejen v důsledku zákonné valorizace. V roce 2018 vláda schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k navýšení důchodů, a v letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.
Na závěr dodejme, že mezi lety 2018 a 2020 podle dat Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o 2 067 Kč.
My jsme ještě ve vládě, ve které jste (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) seděl, jsme navýšili a udělali základ, byl navýšen, a dělali jsme to ještě v květnu 2018.
Sociální politika
Pravda
Vláda Bohuslava Sobotky v roce 2016 schválila nařízení, kterým navýšila základní i procentní výměru důchodů o 110 Kč, resp. o 2,2 %. Vláda Andreje Babiše pak zasáhla do výpočtu navyšování důchodů v roce 2018, kdy navrhla změny výpočtů a navýšení výměr důchodů.
Výpočet výše a valorizace důchodů závisí na dvou kategoriích a je stanoven v zákoně o důchodovém pojištění. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná a v tuto chvíli činí 10 % z průměrné měsíční mzdy. V roce 2021 základní výměra po valorizaci činí 3 550 Kč měsíčně. Další část tvoří procentní výměra důchodu, ta je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na daný důchod. Její výše je stanovena na nejméně 770 Kč měsíčně. K valorizaci důchodů dochází dle zákona vždy od splátky lednového důchodu. Vyplácené důchody se zvyšují na základě růstu indexu spotřebitelských cen a na základě růstu mezd.
Premiér Babiš v první části svého výroku mluví o změně výpočtu valorizace penzí, tedy navýšení základu, během vlády Bohuslava Sobotky, kde byl Andrej Babiš ministrem financí a Marian Jurečka ministrem zemědělství. Tato změna byla přijata vládou 21. září 2016, kdy došlo ke schválení nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Návrh nařízení byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí v čele s tehdejší ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD). Tímto nařízením došlo k navýšení základní výměry o 110 Kč a procentní výměry o 2,2 %.
Další novela, která změnila výši důchodů, pochází z roku 2018. Konkrétně 9. března 2018 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf). Důvodová zpráva k novele zákona uvádí (.pdf, str. 3): „Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje dvě opatření v oblasti důchodového pojištění; první opatření spočívá ve zvýšení základní výměry důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a druhé opatření spočívá ve zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let.“
Poslanecká sněmovna tuto novelu ve třetím čtení schválila 29. června 2018. Senát ovšem návrh novely Sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci však následně setrvali na původním návrhu zákona, který byl v srpnu 2018 podepsán prezidentem Zemanem. Dodejme, že zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 191/2018 Sb. V důsledku této novely se tedy základní výměry důchodů zvýšily tak, aby činily 10 % průměrné měsíční mzdy. Procentní výměra se pak zvyšuje o 1 000 Kč pro občany starší 85 let, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.
A dávali jsme jednorázově (důchodcům, pozn. Demagog.cz) 5 000 Kč. Dávali jsme 1 200 Kč.
Sociální politika
Pravda
Jak v roce 2016, tak v roce 2020 došlo k vyplacení jednorázových příspěvků důchodcům. V roce 2016 jednorázový příspěvek 1 200 Kč kompenzoval nízký růst zákonných valorizací. V roce 2020 se jednalo o kompenzaci důchodcům za koronavirovou pandemii ve výši 5 000 Kč.
Andrej Babiš zmiňuje v kontextu debaty jednorázové příspěvky důchodcům v letech 2020 a 2016.
V roce 2016 došlo k zákonné valorizaci důchodů, která činila dle dat Ministerstva financí 41 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo tiskovou zprávu (.pdf), kde komentovalo důvody nízké valorizace: „K nízké zákonné valorizaci došlo, protože pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu od ledna se valorizace určuje podle údajů Českého statistického úřadu, u průměrného starobního důchodu zvýšení činí částku odpovídající sto procent růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen a dále též částku odpovídající jedné třetině růstu reálných mezd. Zákon tyto parametry přesně a výslovně stanovuje a neumožňuje žádné jiné než takto vypočtené zvýšení důchodů. Podle hodnot, které v září zveřejnil Český statistický úřad, by tak došlo k navýšení důchodů v roce 2016 o pouhých 40 korun, což ministryně Michaela Marksová označila v dřívějších prohlášeních za výsměch.“
Původně vláda chtěla přilepšit důchodcům jednorázově už v prosinci 2015, a to částkou 600 Kč. Návrh sněmovního tisku vláda předložila poslanecké sněmovně již 25. června 2015. Původní návrh obsahoval zmíněný příspěvek ve výši 600 Kč. Po jednáních v Poslanecké sněmovně však došlo k rozepři s opozicí a nedošlo k zrychlenému schválení příslušné normy. ČT 10. prosince 2015 uvedla: „Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole.“
Poslanecká sněmovna nakonec schválila pozměňovací návrh (.pdf) poslance Opálky o poskytnutí jednorázového příspěvku ve výši 1 200 Kč. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou tedy schválen 13. listopadu 2015. Po projednání návrhu Senátem podepsal návrh zákona prezident republiky a zákon nabyl účinnosti na konci prosince 2015. Příspěvky tedy nemohly být vyplaceny ještě v prosinci a důchodci peníze dostali až o dva měsíce později.
Jednorázový příspěvek důchodcům v roce 2020, tzv. rouškovné, vláda představila v roce 2020 jako kompenzaci důchodcům za koronavirovou pandemii. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona o jednorázovém příspěvku 2. září 2020. Poslanecká sněmovna však odmítla projednání zákona již v prvním čtení. Návrh byl tedy schválen Sněmovnou 30. října 2020. Senát 13. listopadu 2020 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat a zákon byl následně po podepsání návrhu prezidentem vyhlášen ve sbírce zákonů. Příspěvek důchodcům činil 5 000 Kč. Rouškovné čelilo značné kritice z některých opozičních stran nebo od prezidenta Hospodářské komory Dlouhého.
Oba jednorázové příspěvky důchodcům navrhly vlády s účastí hnutí ANO a byly schváleny také díky jeho podpoře.
Jan HAMÁČEK Ne, tak já jenom, když tady kolega Jurečka mluvil o té pětistovce, tak to je samozřejmě fajn, byl to návrh sociální demokracie pro ty maminky, které vychovaly děti.
Marian JUREČKA Dvakrát jste hlasovali proti.
Sociální politika
Pravda
Poslankyně Golasowská z klubu KDU-ČSL navrhovala zavedení tzv. výchovného v roce 2018 a poté i v roce 2019. Oba tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Z klubu ČSSD je nepodpořil ani jeden přítomný poslanec.
Jan Hamáček mluví o návrhu ČSSD na uzákonění tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. Marian Jurečka pak poukazuje na to, že poslanci ČSSD již v minulosti o tomto návrhu (z pera KDU-ČSL) dvakrát hlasovali, pokaždé proti. V následujících odstavcích se proto zaměříme na případy, kdy byl v předchozích letech projednáván návrh na zavedení výchovného.
V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci předložili poslanci vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Poslanecká sněmovna návrh novely, i díky hlasům ČSSD, schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.
Návrh na zavedení výchovného však nebyl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé. Lidovecká poslankyně Golasowská spolu s Vítem Kaňkovským podala návrh (.pdf) na zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě již v květnu 2018. Tento příspěvek se měl týkat pouze žen (str. 2). Doplňme, že se jednalo o pozměňovací návrh podaný v rámci projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění.
Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh zamítla. Pro přijetí návrhu hlasovalo pouze 49 poslanců, přičemž k přijetí bylo třeba 67 hlasů. Z klubu ČSSD se čtyři poslanci zdrželi a jeden, konkrétně Roman Sklenák, se vyslovil proti. Tentýž poslanec svoje tehdejší rozhodnutí v červenci 2021 odůvodnil tím, že byl špatně napsán text zákona. Byl podle něj diskriminující, jelikož se týkal pouze žen.
Pavla Golasowská a Vít Kaňkovský podali obdobný pozměňovací návrh v červnu 2019, rovněž při projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci znovu navrhovali (.pdf) přidání 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Text návrhu se ovšem tentokrát netýkal pouze žen, ale všech starobních důchodců (str. 2).
Tento pozměňovací návrh také nebyl přijat. Pro přijetí hlasovalo pouze 52 poslanců. Deset poslanců ČSSD se zdrželo a dva – Roman Sklenák a Václav Votava – hlasovali proti návrhu. Prvně jmenovaný své rozhodnutí odůvodňoval tím, že v zákoně chybí způsob, jak by byla výchova dítěte prokazována, a uvedl, že od ledna 2020 není tento návrh technicky realizovatelný.
Poslanec ČSSD Roman Sklenák tedy skutečně již dvakrát hlasoval proti návrhu KDU-ČSL na zavedení výchovného a poté předložil a pomohl schválit vlastní návrh. Většina zbývajících poslanců ČSSD se při hlasováních o lidoveckých návrzích zdržela, což mělo na výsledky hlasování stejný dopad, jako kdyby je odmítli. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.
Když tady kolega Jurečka mluvil o té pětistovce, tak to je samozřejmě fajn, byl to pozměňovací návrh sociální demokracie (...) pro ty maminky, které vychovaly děti.
Sociální politika
Pravda
Pozměňovací návrh týkající se zavedení tzv. výchovného, tedy přidání 500 korun k důchodu za každé vychované dítě, byl předložen poslanci ČSSD. Tento návrh se stal součástí schválené novely zákona o důchodovém pojištění.
V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento pozměňovací návrh byl Sněmovnou přijat. Poslanecká sněmovna pak návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.
Uveďme, že obdobný pozměňovací návrh (.docx), který požadoval zavedení tzv. výchovného, podala i Pavla Golasowská z opoziční KDU-ČSL. Tento návrh, na rozdíl od návrhu Jana Hamáčka, výslovně uvádí (str. 2–4), že by se zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě týkalo pouze žen.
Jan Hamáček ve svém výroku opomíná zmínit, že návrh, který by zvýšil důchody o 500 korun za každé vychované dítě, podali rovněž lidovci. Nicméně ustanovení, které Poslanecká sněmovna v rámci novely schválila, pochází z dílny ČSSD. Vzhledem k tomu, že se součástí novely zákona o důchodovém pojištění stal pozměňovací návrh sociální demokracie, nikoli KDU-ČSL, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2010 dostali důchodci 0 a 2014 jsme zdědili 40 Kč. A my jsme navýšili (důchody, pozn. Demagog.cz) o 4,5 tisíce za období naší vlády.
Sociální politika
Pravda
Valorizace důchodů v roce 2010 opravdu činila 0 Kč a v roce 2014 došlo ke zvýšení důchodů o 49 Kč. Za dobu účasti hnutí ANO ve vládě se zvýšil průměrně vyplácený starobní důchod, včetně již schváleného navýšení na rok 2022, dokonce o 5 120 Kč.
Premiér Babiš tento výrok uvádí ve spojitosti s podporou důchodců během jeho vlády. Konkrétně pak mluví o valorizacích starobních důchodů.
Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.
Z dat Ministerstva financí vyplývá, že k výraznému nárůstu důchodů došlo až v období let 2017 až 2021. V grafu výše lze vidět, že valorizace důchodů v roce 2010 opravdu neproběhla (.pdf) a také že v roce 2014 činilo navýšení důchodů 49 Kč.
Uveďme, že Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014. K pravidelnému zvyšování důchodů dochází vždy od lednové splátky důchodů. Pravidelná valorizace důchodů v roce 2014 byla oznámena vyhláškou č. 296/2013 Sb., která vstoupila v platnost 27. září 2013, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013.
Z kontextu výroku vyplývá, že premiér Babiš považuje za svoje období vlády celou dobu, kdy se hnutí ANO podílí na vládě, tedy období právě od ledna 2014. Z informací zveřejněných (.pdf) Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze zjistit, že průměrný starobní důchod vyplácený v posledním čtvrtletí roku 2014 činil 11 075 Kč. Poslední zveřejněná data ČSSZ pocházejí ze druhého čtvrtletí roku 2021, kdy ČSSZ vyplácela průměrný starobní důchod ve výši 15 385 Kč. Po dobu, co je hnutí ANO ve vládě, tedy od roku 2014 dodnes, tak došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o částku 4 310 Kč.
Data o průměrných starobních důchodech zveřejňuje také Český statistický úřad, který porovnává průměrné prosincové starobní důchody. Pokud použijeme jeho data (.pdf), zjistíme, že průměrný starobní důchod vyplácený v prosinci 2014 byl 11 090 Kč. V porovnání s průměrně vypláceným starobním důchodem za druhé čtvrtletí roku 2021 se jedná o zvýšení o 4 295 Kč.
Pro celkové zhodnocení je však nutné započítat valorizaci i plánované navýšení důchodů nad rámec valorizace, které proběhne v lednu 2022. Toto zvýšení již schválil Parlament ČR a je vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Průměrné zvýšení důchodů bude tedy dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí 758 Kč, průměrný důchod se pak vyšplhá na 16 195 Kč. V takovém případě bude rozdíl mezi průměrně vypláceným starobním důchodem v roce 2014 a průměrným důchodem v roce 2022 po již schváleném navýšení 5 120 Kč.
Andrej Babiš tedy uvádí nižší částku celkového nárůstu, než jaká vyplývá z dat ČSSZ. Vzhledem k malé odchylce a tomu, že poukazuje na podle něj výrazný nárůst důchodů tím způsobem, že jej „podstřelil“, hodnotíme jeho výrok jako pravdu s výhradou.
Dále také uveďme, že pokud sečteme částky, o které byly v námi sledovaném období důchody valorizovány a navýšeny nad rámec valorizace, získáme celkovou sumu 4 442 Kč. Pro úplnost doplňme, že do výpočtů nezahrnujeme například jednorázově vyplacený příspěvek 5 000 Kč z roku 2020, tedy tzv. rouškovné.
Vy (lidovci, pozn. Demagog.cz) jste nás nikdy nepodpořili v navyšování důchodů. Nikdy.
Sociální politika
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Poslanci KDU-ČSL při hlasování v Poslanecké sněmovně opakovaně podpořili vládní návrhy zákonů, v jejichž důsledku došlo nebo dojde k navyšování důchodů.
Plán zvyšovat důchody zahrnula vláda Andreje Babiše již do svého programového prohlášení (.pdf, str. 8) z června 2018. Prohlášení tak například obsahuje část, v němž vláda slibuje prosazení novely zákona o důchodovém pojištění, „která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy“. Vláda se dále také zavázala prosadit „navýšení důchodu o 1000 Kč lidem, kteří dosáhnou věku 85 let“.
Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který obsahoval (.pdf, str. 3) uvedené dva body, předložila Poslanecké sněmovně ještě první vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Sněmovna poté schválila tuto novelu ve třetím čtení 29. června 2018, kdy získala podporu všech sněmovních stran. Z deseti poslanců KDU-ČSL tehdy bylo pět z jednání omluveno, zbývajících pět poslanců hlasovalo pro přijetí. Zmiňme, že podobně tomu bylo i 22. srpna 2018, kdy Sněmovna o návrhu novely hlasovala znovu poté, co ji dolní komoře vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Poslanci tehdy setrvali na znění schváleném na konci června. Novela, kterou došlo ke zvýšení základní výměry důchodu a k navýšení důchodu u seniorů nad 85 let, následně vešla v účinnost v září 2018.
Dalším příkladem, kdy KDU-ČSL podpořila vládu při navyšování důchodů, je také novela zákona o důchodovém pojištění z roku 2019, díky níž v roce 2020 narostl (.pdf, str. 3) průměrný důchod o zhruba 900 Kč měsíčně. Tedy přibližně o 200 Kč nad zákonnou valorizaci.
Dále pak KDU-ČSL podpořila i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který vláda předložila v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. V důsledku přijetí této novely tak v roce 2022 dojde ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).
Výrok Andreje Babiše, že KDU-ČSL nikdy nepodpořila vládu při navyšování důchodů, z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.
Vemte si, že vláda plánuje na příští rok deficit vyšší než v krizovém roce 2020.
Ekonomika
Rozpočet 2022
Pravda
Plánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2022 je skutečně vyšší než skutečný schodek v roce 2020.
Poslanecká sněmovna 4. prosince 2019 schválila původní rozpočet na rok 2020. V rozpočtu se mělo hospodařit se schodkem 40 mld. korun. Tento návrh byl prosazen ještě před vypuknutím koronavirové krize, a tak s žádnými mimořádnými opatřeními nepočítal. Vláda do rozpočtu prosadila mj. navýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení platů učitelů a zaměstnanců ve veřejné sféře a také nárůst rodičovského příspěvku.
Připomeňme, že první dva případy nákazy covidem-19 v Evropě zaznamenala Francie 24. ledna 2020. V České republice se pak první případy nákazy objevily 1. března téhož roku.
Kvůli navyšování výdajů v důsledku krize byl rozpočet na rok 2020 třikrát novelizován. Poprvé byla novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 Poslaneckou sněmovnou přijata 24. března 2020, čímž se navýšil deficit rozpočtu na 200 mld. korun. Navýšení bylo reakcí na pokles daňových příjmů a navýšení výdajů k zajištění zdraví obyvatelstva.
O měsíc později byla novela zákona o státním rozpočtu aktualizována a deficit státního rozpočtu byl navýšen o dalších 100 mld., počítalo se tedy s celkovým schodkem ve výši 300 mld. korun.
Na začátku července 2020 byl deficit navýšen o dalších 200 mld. korun. Schodek státního rozpočtu se tedy dostal na celkovou částku 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová navýšení shrnula následovně: „Hlavním cílem této novely je masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů. Pro obce jsme už připravili několik dotačních titulů, díky kterým budou moci okamžitě zahájit své projekty. Výrazně proto navyšujeme vládní rozpočtovou rezervu, kterou použijeme nejen k financování těchto programů. Navýšená rezerva bude sloužit také jako finanční polštář, abychom se pokud možno vyhnuli potřebě další novely.“
Za rok 2020 nakonec schodek rozpočtu dosáhl367,4 mld. korun a nebyl tedy naplněn o 132,6 mld. korun. Na boj s pandemií covidu-19 bylo utraceno 216,5 mld. korun. Deficit nebyl naplněn díky vyšším příjmům, než se kterými se během roku počítalo.
Předpokládané parametry státního rozpočtu pro rok 2022 předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. Vládou schválené parametry počítaly se schodkem 390 mld. korun. Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. Plánovaný deficit dosahuje výše 376,6 miliard.
Vzhledem tomu, že se debata odehrávala 1. září, nedokážeme určit, zda Marian Jurečka reagoval na parametry rozpočtu či na návrh Ministerstva financí z téhož dne. Oba návrhy nicméně převyšují deficit z roku 2020, a to o 22,6 mld., respektive o 9,2 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Program ANO, ten nenajdete. Program ANO neexistuje. Je tady zatím jenom knížka.
Sněmovní volby 2021
Pravda
K 1. září 2021, tedy ke dni konání debaty, hnutí ANO nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby. Svůj oficiální volební program hnutí ANO představilo až 2. září. Před tímto datem hnutí prezentovalo své vize v knížce, kterou Andrej Babiš vydal v červenci.
Předně uveďme, že se námi ověřovaná předvolební debata uskutečnila 1. září. K tomuto datu hnutí ANO skutečně nezveřejnilo žádný program pro nadcházející sněmovní volby, o kterém ve výroku hovoří Marian Jurečka. K oficiálnímu zahájení kampaně tohoto hnutí následně došlo až 2. září. Právě tehdy také hnutí ANO představilo svůj program (.pdf) pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny, a učinilo tak jako poslední z parlamentních stran.
Doplňme, že hnutí ANO některé předvolební propagační kroky učinilo i před oficiálním startem kampaně. V červnu 2021 například Andrej Babiš rozeslal do českých domácností leták, v němž vyzdvihoval výsledky své vlády. Uveďme, že předseda vlády tento dokument prezentoval jako osobní dopis občanům.
Při interpelacích v Poslanecké sněmovně konaných 8. července se nicméně premiér Babiš vymezil proti tomu, že by byl tento dopis součástí předvolební kampaně. Ve své odpovědi na dotaz pirátského poslance Jakuba Michálka, proč transparentní volební účet hnutí ANO neobsahuje výdaje spojené s rozesíláním dopisu, tehdy Andrej Babiš uvedl, že hnutí ANO „žádnou kampaň“ nedělá. „Naše vláda má plno práce a nemáme čas dělat kampaň,“ dodal. Dále zmínil, že se vyúčtování na volebním účtu objeví, až hnutí zaplatí fakturu.
V polovině července poté premiér Babiš vydal knihu s názvem Sdílejte, než to zakážou! (.pdf). V ní například vypočítává své dosavadní politické úspěchy ve funkci předsedy vlády a představuje své další vize do nadcházejícího volebního období. Za jasně formulovaný volební program však tyto části knihy označit nelze.
Doplňme, že o tom, že hnutí ANO zveřejní svůj volební program pro říjnové volby až na začátku září, hovořil 16. července 2021 i sám premiér Babiš. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť k datu 1. září 2021 hnutí ANO skutečně nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby a publikována byla pouze kniha, kterou Andrej Babiš představil v červenci letošního roku.
Za naší vlády byly nejvíc navýšené platy (…) učitelů o 150 %.
Školství, věda, kultura
Nepravda
Očekávaný nárůst učitelských platů mezi lety 2017–2021 je jen o necelých 53 %. Platy učitelů byly nejvíce navýšeny právě v tomto volebním období.
Andrej Babiš v diskuzi na CNN Pirma News vyjmenovával (video, čas 26:05) profese, kterým jeho vláda měla přidat na platech, a mezi nimi zmínil také učitele: „Za naší vlády bylo nejvíc navýšené platy. Vojáků, policistů, hasičů, učitelů o 150 procent, o 150 procent. Ano?“ Tvrzení, že za doby jeho vlády vzrostly učitelské platy o 150 %, však neodpovídá jeho dalším výrokům ani slibům vyplývajícím z programového prohlášení (.pdf, str. 14) vlády. Vláda se totiž zavázala do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % hodnoty z roku 2017, nikoliv o 150 %.
Nicméně Andrej Babiš v rámci tohoto výroku skutečně uvedl a ještě zdůraznil, že došlo k nárůstu o 150 %, a proto jej v tomto znění budeme ověřovat.
Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) činil 31 578 Kč, a růst o 150 % by proto měl odpovídat 78 945 Kč.
V roce 2020 nicméně dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá pouze nárůstu o 40 % platu učitelů v roce 2017, nikoli o 150 %. Pro úplnost nicméně musíme také dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %.Podle ministra školství Roberta Plagy ale další peníze – zbývajících 5 % – dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak měl v roce 2021 skutečně narůst o 9 %.
MŠMT dosud nezveřejnilo poslední data o přesné výši učitelských platů v roce 2021. Pokud ale budeme vycházet ze srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, a platy učitelů oproti roku 2020 narostly o 9 %, odpovídal by v roce 2021 průměrný plat učitele 48 204 Kč. To představuje nárůst o 53 %, zdaleka tedy ne o Andrejem Babišem uváděných 150 %.
Jak lze vidět v grafu výše, průměrný plat učitelů nerostl pouze během současné vlády Andreje Babiše. Nominální hodnoty těchto platů i reálné platy, přepočtené pomocí indexu spotřebitelských cen, se výrazně zvyšovaly i v jiných obdobích. Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).
K výraznějšímu reálnému navýšení došlo mimo jiné i za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003, a to meziročně o 11,5 % z 21 633 Kč na 24 127 Kč. Doplňme však, že i poté byli učitelé s výší svých platů a kroky tehdejší vlády nespokojení a na začátku září 2003 uspořádali stávku. Pokud srovnáme průměrnou roční míru nárůstu reálných platů učitelů za vlády Vladimíra Špidly a vlád Andreje Babiše, zjistíme, že tempo růstu za Babišovy vlády je skutečně nejvyšší. Za vlády Vladimíra Špidly (mezi lety 2002 a 2004) vzrostly reálné platy o 5,5 % ročně. V letech 2017–2020 bylo tempo růstu 7,3 %.
Vy jste vždycky, pan Bartoš a vy (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) (...) jste vždycky hlasovali proti nám. Nikdy jste nepodpořili navýšení platů. Nikdy. Vždycky jste hlasovali proti navýšení.
Nepravda
Poslanci KDU-ČSL i Pirátské strany v tomto volebním období hlasovali pro zvýšení platů učitelů nebo zaměstnanců bezpečnostních sborů. Piráti navíc podali svůj pozměňovací návrh k novele pedagogického zákona, který měl platy učitelů zvednout na 130 % průměrné mzdy.
V tomto kontextu premiér Babiš, jak sám uvádí, hovoří o platech učitelů, hasičů a policistů. Ve většině případů se platy těchto profesí navyšují skrze vládní nařízení nebo státní rozpočet.
První hlasování o státním rozpočtu se v tomto volebním období konalo v prosinci 2017. Pro rozpočet na rok 2018 se tehdy kromě ANO, SPD, KSČM, ČSSD vyslovila také KDU-ČSL. Pirátská strana se v tomto případě hlasování zdržela až na poslankyni Kozlovou, která také hlasovala pro. Ovšem v každém dalším hlasování o státním rozpočtu, tedy v letech 2018, 2019 a 2020, se skutečně obě strany vyslovily proti.
V červnu 2019 však vláda, přesněji ministr školství Plaga, předložil Sněmovně novelu zákona o pedagogických pracovnících. Při projednávání této novely byl schválen také pozměňovací návrh (.pdf), který prosadila právě Pirátská strana, předkladatelem byl pirátský poslanec Bartoň. Návrh by zaručoval, že by výše platů pedagogických pracovníků měla do roku 2023 vzrůst minimálně na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6, 9). Jak můžeme v tomto hlasování o pozměňovacím návrhu vidět, proti hlasovali pouze poslanci ANO. Novela jako celek byla však téměř jednohlasně schválena.
Ze Senátu se však novela vrátila do Sněmovny letos v březnu. Zatím naposledy se novela na plénu Sněmovny řešila v červnu 2021, poslanci však projednávání přerušili. Proti novele vystupuje zejména ministryně financí Schillerová. Ta upozorňuje, že by tato změna znamenala navýšení učitelských platů o 18,6 %, což by zvýšilo státní výdaje o 24 mld. Kč a přineslo by to tedy škrty pro jiné zaměstnanecké skupiny.
Co se týče platů zaměstnanců bezpečnostních sborů, můžeme uvést příklad novely zákona předložené ministrem vnitra Hamáčkem. Ten předložil svou novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a k ní i pozměňovací návrh (.pdf), který například zaváděl tzv. stabilizační příplatek. Ten má zvýšit příjem například v regionech s největšími podstavy v policejních řadách. Může dosáhnout maximální hodnoty 5 000 Kč. Pro tuto novelu hlasovali mimo jiné i poslanci Pirátské strany a KDU-ČSL. Z Pirátů se proti vyslovil pouze jeden poslanec, a to konkrétně Jan Lipavský.
Jak můžeme vidět, ačkoliv poslanci obou stran téměř vždy hlasovali proti státnímu rozpočtu, který navýšení platů zahrnoval, byli aktivní v hlasování o jednotlivých novelách, které platy učitelů či policistů zvedly. Není tedy pravdou, že by Piráti a lidovci vždy „hlasovali proti navýšení“, jak se domnívá Andrej Babiš.
Kolik dneska je průměrný plat sestry? 58 000. A lékařů? 104 000.
Zdravotnictví
Pravda
Dle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by letos měl plat sester činit 55,4 tis. Kč, plat lékařů (včetně zubních) by měl odpovídat 97,6 tis. Kč. Tyto částky se vejdou do naší 10% tolerance, zároveň ani nezahrnují mimořádné odměny související s epidemií.
V odůvodnění tohoto výroku budeme vycházet z dat (.pdf) o odměňování zdravotníků, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na začátku září 2021. Dokument ÚZIS totiž kromě finálních dat za rok 2020 obsahuje i odhady průměrných platů a mezd lékařů a sester pro rok 2021 stanovený dle údajů z prvního kvartálu 2021. V platové sféře by měly letos průměrné odměny sester dosáhnout výše přibližně 55 419 Kč (str. 29). Průměrná odměna lékařů by v roce 2021 měla činit 97 636 Kč (str. 24).
Jedná se o predikci bez mimořádné odměny. Tu dostali zdravotníci v souvislosti s epidemií covidu-19 v roce 2020, přičemž průměrně dosahovala částky 6 250 Kč na měsíc. Pokud budou zdravotníkům i v letošním roce přiznány mimořádné odměny, můžou být jejich platy ještě vyšší.
Důležité je také poukázat na rozdíl mezi výdělkem zdravotnických pracovníků v nemocnicích zřizovaných státem či samosprávami, které se řídí platovými tabulkami, a mzdami v soukromých nemocnicích. Například v roce 2020 byl průměrný plat zdravotních sester 54 663 Kč (.pdf, str. 12), zatímco průměrná mzda sester ve stejném roce činila pouze 47 526 Kč.
Přehled vývoje průměrných platů sester (všeobecných sester a porodních asistentek) a lékařů (včetně zubních lékařů) v sektoru lůžkové péče poté ilustruje následující tabulka.
Andrej Babiš tedy uvádí hodnoty, které v rámci našeho 10% tolerančního pásma odpovídají platům, které ÚZIS predikuje pro letošní rok.
KDU-ČSL dvakrát vám (vládě, pozn. Demagog.cz) na aktualizaci rozpočtu dala hlasy.
Koronavirus
Pravda
KDU-ČSL skutečně podpořila vládu při dvou novelizacích zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Tyto novelizace byly reakcí na koronavirovou krizi a navyšovaly schodek státního rozpočtu.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v kontextu výroku naráží na novelizace státního rozpočtu na rok 2020. Zákon o státním rozpočtu na rok 2020 byl Poslaneckou sněmovnou schválen 4. prosince 2019, KDU-ČSL tento návrh rozpočtu nepodpořila. Proti přijetí zákona se vyslovili rovněž poslanci z ODS, Pirátské strany, SPD, TOP 09, STAN a tři nezařazení poslanci. Schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard korun.
V souvislosti s koronavirovou krizí byl rozpočet během roku 2020 celkem třikrát novelizován, a to konkrétně v březnu, dubnu a červenci 2020. Návrh novely zákona o státním rozpočtu byl pokaždé předložen vládou (sněmovní tisk 789, 833, 889). V první novelizaci státního rozpočtu byl navýšen schodek rozpočtu z původních 40 mld. korun na 200 mld. korun. Hlasování se odehrálo 24. března 2020 a lidovci tuto novelu podpořili – pro její přijetí hlasovalo všech pět přítomných poslanců za KDU-ČSL.
Druhá, dubnová, novelizace navyšovala schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld. korun, počítala tedy s celkovým deficitem 300 miliard Kč. KDU-ČSL podpořila i tuto novelizaci, pro přijetí návrhu hlasovalo opět pět poslanců z KDU-ČSL.
Poslední novelizaci zákona o státním rozpočtu v roce 2020 Sněmovna schválila v červenci. Novela se týkala navýšení schodku rozpočtu o dalších 200 mld. korun, a deficit se tedy měl vyšplhat na celkovou částku 500 miliard. KDU-ČSL tento návrh již nepodpořila. Uveďme, že za rok 2020 nakonec deficit rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun.
Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL v době koronavirové krize svými hlasy dvakrát podpořila vládu při novelizaci státního rozpočtu.
(...) že jste jim na to (učitelům na mobilní data pro výuku online, pozn. Demagog.cz) nedali ani korunu, na rozdíl třeba od slovenské vlády?
Koronavirus
Školství, věda, kultura
Pravda
Slovenské ministerstvo školství se dohodlo s mobilními operátory na bezplatném navýšení mobilních dat pro učitele v říjnu minulého roku. V Česku ministerstvo finančně podpořilo nákup potřebné techniky, výhodnější mobilní tarify pro učitele však nezajistilo.
Uveďme, že část výroku „učitelé celých 12 měsíců učili on-line z domu na své mobilní data“ neověřujeme. Zaměříme se pouze na srovnání podpory učitelů na Slovensku a v Česku.
Slovenské ministerstvo školství v říjnu 2020 po dohodě s mobilními operátory oznámilo navýšení mobilních dat pro učitele. Operátoři se zavázali poskytovat tuto službu bezplatně. Slovenský ministr školství uvedl, že učitelé, kteří učili online a byli nuceni využívat k výuce svůj telefon, mohli zažádat prostřednictvím ředitelů o navýšení nejen dat na minimálně 10 GB, ale i o neomezené volání. Např. mobilní operátor Telekom se rozhodl pro neomezený objem dat pro pedagogy. Slovenští učitelé mohli využít akci do 30. června 2021.
Dodejme, že výzkum, který si nechala zpracovat společnost Avast, ukázal z pohledu rodičů hodnotících výuku to, že učitelé na Slovensku distanční výuku zvládali lépe než jejich čeští kolegové. Na Slovensku kupříkladu funguje webová stránka Učíme na diaľku, která slouží jako nástroj podpory učitelům, aby zvládali distanční vyučování.
V Česku ministerstvo školství také zřídilo podobný web nazvaný Na Dálku, s mobilním připojením k internetu však učitelům nijak finančně nepomohlo. Ministerstvo nicméně pro školy vyčlenilo více než miliardu korun na pořízení techniky nutné k distanční výuce. Doplňme, že z českých operátorů se zvýhodněným tarifem pro učitele přišel v listopadu 2020 Vodafone.
Marian Jurečka svým výrokem nesprávně naznačuje, že Slovensko dalo učitelům peníze na mobilní internet. Reálně službu navýšení dat hradili operátoři a slovenský stát nemusel vynaložit ani euro. Nicméně Marian Jurečka zjevně upozorňuje zejména na rozdíl v přístupu na Slovensku a v Česku – na Slovensku ministerstvo školství vyjednalo lepší podmínky s operátory, zatímco v Česku nic takového neproběhlo. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.
Máme v programovém prohlášení vlády, že jsme se zavázali jim (učitelům, pozn. Demagog.cz) navýšit platy na průměrný plat 45 000, a to jsme dodrželi.
Školství, věda, kultura
Pravda
Programové prohlášní vlády slibuje v r. 2021 navýšit platy učitelů na 150 % jejich výše z roku 2017. V roce 2020 se platy učitelů dostaly už na 140 % a další navýšení v roce 2021 je má posunout na více než 152 % (dokonce 48 tis. korun).
Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství.
Uveďme, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč, a růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč.
Vládní představitelé zde tak pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) totiž jejich průměrný plat byl 30 259 Kč. Z této částky by pak 150 % činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s platy učitelů používá premiér Babiš.
Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů učitelů, o nichž v námi ověřovaném výroku mluví Andrej Babiš. Upřesněme, že data za první a druhé čtvrtletí roku 2021 prozatím nejsou k dispozici, můžeme však popsat růst těchto platů do roku 2020.
Jak lze vidět v grafu níže, který zobrazuje hodnoty platů pracovníků v regionálním školství za roky 2017, 2018, 2019 a 2020 (vše .xlsx, list T2.3.E), průměrný plat učitelů v minulém roce dosáhl 44 224 Kč, tedy přibližně 140 % platu učitelů v roce 2017.
Popsat stav platů v roce 2021 je složitější, jelikož jde o probíhající období a nemáme k dispozici přesné statistické údaje. Musíme tedy posuzovat letos probíhající navyšování platů a zjistit, jestli došlo k meziročnímu navýšení, které by vedlo ke splnění vládního slibu.
O navýšení platů na rok 2021 vláda rozhodla v prosinci 2020. V jejich tarifní části však došlo k navýšení jen o 4 %.Podle ministra školství Roberta Plagy se ale další prostředky k učitelům měly dostat v nárokových nadtarifech, odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy tak měl v roce 2021 narůst o 9 %. Takovýto nárůst platů pak oznámilo i MŠMT.
Rozpočtové prostředky na platy ve školství pak na rok 2021 skutečně meziročně narostly o 9 %. I dle srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, by se platy učitelů oproti roku 2020 měly zvýšit o 9 %.
Meziroční nárůst o 9 % by pak zvedl průměrný plat učitele na 48 204 korun, tedy 152,7 % platu z roku 2017. Ačkoli přesné hodnoty průměrných platů ve školství za rok 2021 budou k dispozici až v následujícím roce, z dostupných údajů lze bezpečně dovodit, že platy učitelů nyní skutečně dosahují úrovně slíbené v programovém prohlášení vlády.
(...) a jestli chtějí vyhodit 13 % státních zaměstnanců, tak to je 5000 policistů.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Snížení počtu policistů o 13 % by skutečně znamenalo, že by přibližně 5 tisíc z nich ztratilo zaměstnání. To ale není záměrem koalice Pirátů a Starostů, jak naznačuje Jan Hamáček. Koalice SPOLU pak plánuje snížit o 13 % počet státních úředníků, nikoliv státních zaměstnanců.
Jan Hamáček mluví o údajném záměru Víta Rakušana, respektive koalice Pirátů a Starostů, na snížení počtu státních zaměstnanců o 13 %. Tato koalice ale ve svém programu ani jinde takový záměr nezmínila. Naopak koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), ve svém programu pro nadcházející volby slibuje snížení počtu státních úředníků o 13 %. Zdůrazněme, že se jedná o „státní úředníky“, nikoliv státní zaměstnance.
Počet státních zaměstnanců (případně úředníků) je překvapivě velmi složitým ukazatelem. Vývoj počtu státních zaměstnanců každoročně sleduje například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) či Ministerstvo financí. Každá z těchto institucí však zahrnuje do svých dat různé složky státních zaměstnanců a jiné vynechává.
Například NKÚ ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019 (.pdf) nezapočítává do svých dat zaměstnance, kteří „nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (.pdf, str. 39). Podle těchto dat působilo v roce 2019 ve státní správě přibližně 161 tisíc osob (.pdf, str. 40).
Ministerstvo financí v rámci publikací Státní rozpočet v kostce (.pdf) pak sleduje počty všech zaměstnanců „organizačních složek státu a příspěvkových organizací“, tedy také učitele či policejní složky. Celkový počet pracovních míst těchto zaměstnanců k 1. lednu 2021 činil zhruba 482 tisíc (.pdf, str. 33).
Podrobněji jsme o počtu státních zaměstnanců psali zde.
Nicméně ať už bychom porovnávali kterýkoliv ukazatel, na výpočet, o kterém Jan Hamáček mluví, to nebude mít vliv. Ten totiž mluví výhradně o policistech a potenciálním snížení jejich počtu o 13 %. K 1. lednu 2021 působilo v České republice celkem 40 434 státních policistů. Pokud by tedy došlo ke snížení jejich stavu o 13 %, o zaměstnání by přišlo opravdu přibližně 5 tisíc z nich.
Je však nutné podotknout, že záměr koalice SPOLU se týká „státních úředníků“, zjevně ne příslušníků Policie ČR. Jan Hamáček tedy pro ilustraci dopadu 13% snížení stavu nevybral správný příklad, protože se snížením počtu policistů koalice SPOLU nepočítá. Dalším důvodem pro hodnocení výroku jako zavádějícího, je pak skutečnost, že vicepremiér Hamáček přisuzuje záměr Vítu Rakušanovi, přestože 13% snížení počtu úředníků je záměrem konkurenční koalice SPOLU.