Demagog.cz

Premiér o migraci, evropských politicích a českém dluhu

Andrej Babiš se rozpovídal o migraci, o současných jednáních v EU ohledně této problematiky a přátelských i problematických vztazích mezi evropskými politiky. Neopomněl ani pohovořit o věcech finančních — o kondici českých veřejných financích, dluhu či zvyšování platů.

Ověřili jsme
Partie ze dne 2. září 2018 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

47 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A já bych chtěl ukázat divákům, že já jsem s nimi tady uzavřel smlouvu před volbami, v říjnu 2017 a tam já plním ty body. Já jsem se zavázal, že nikdy nevpustíme na naše území ilegální migranty a nebudeme nikdy souhlasit s rozdělováním migrantů podle povinných kvót. To jsem splnil za šest měsíců, to jsme prosadili, ano.

Zahraniční politika v rámci Evropské unie v současnou chvíli prochází transformací, která zahrnuje i odlišný přístup k migračním kvótám. Tato tendence nijak nesouvisí s předvolebními sliby Babišova hnutí ANO.

skrýt celé odůvodnění

Jedním z bodů Babišovy předvolební Smlouvy s občany České republiky bylo ostré vyhranění se vůči migračním kvótám. Zároveň je důležité zmínit, že v rámci české politiky žádná strana nevyjadřovala podporu k Evropskou unií stanoveným kvótám na přijímání migrantů. Proti kvótám se v rámci Evropské unie vyjádřilo i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. V současnou chvíli se tendence mění a dle návrhu zemí Visegrádu by se mohlo přistoupit k tzv. flexibilní solidaritě v migrační politice. Jednotlivé členské země by pak měly možnost se samy rozhodnout, zda přijmou běžence, či jejich pomoc bude finančního rázu.

Nelegální migrace, tedy legální vstup na naše území, ale překročení povolené doby pobytu, má v posledních letech sestupnou tendenci. Nicméně tato data jsou obecného charakteru a nikterak nesouvisí s uprchlickou krizí, v rámci níž Česká republika nebyla a není cílovou zemí běženců.

Pravdou tak zůstává, že Andrej Babiš ve své předvolební kampani s názvem Smlouva s občany České republiky, nastínil prioritní body a ohradil se proti migraci. Nicméně tento text nelze považovat za základ změny migrační politiky v rámci Evropské unie. V EU docházelo k mnoha podnětům a tlakům na změnu kvót a migrační politiky, Česká republika se ke kvótám rovněž stavěla kriticky. Největšími podporovateli kvót byly ty země, které byly migrační vlnou nejvíce zatíženy - Řecko, Itálie, Německo a Rakousko. Nicméně i v rámci nich se již od politiky kvót upouští.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Evropa je rozdělena, část evropských politiků jako pan Macron dnes tvrdí, dokonce chce organizovat sám jednak rozdělování ilegálních migrantů. Migrantů, který zaplatili 2 000 - 5000 dolarů za cestu do Evropy.

V rámci summitu Evropské unie z konce června 2018 vznikl návrh na koncept, jež by měl zabránit vzniku ilegální migrace prověřováním migrantů již na území Afriky. Hlavními iniciátory výzvy byli především lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska.

skrýt celé odůvodnění

Macron tak není jediný, kdo má zájem na reorganizaci přijímání migrantů. Spolu s ostatními evropskými státy klade důraz na spolupráci.

Migranti se od počátku uprchlické krize dostávají do zemí Evropské unie převážně prostřednictvím pašeráků. Průběh cesty je pro uprchlíky nezřídka životu nebezpečný, ale i nákladný. Zároveň pak dochází k jejich hromadění v uprchlických táborech, kde teprve čekají na výsledky azylového řízení.

Hlavní ambicí procesu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, je umožnit legálním migrantům rychlejší a snazší vstup do Evropy, kontrola migrace nelegální a v souvislostí s ní vzniknuvší pašeráctví. Procesy by probíhaly v Nigérii a v Čadu. Na africké straně zatím k danému návrhu převládá skepse, protože návrh postrádá konkrétnější podobu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Česká republika vydala 30 000 pracovních víz a všichni, který k nám přijdou, které si vybraly naše firmy, instituce, mají pracovní povolení, vízum.

Andreji Babišovi připisujeme za tento výrok nepravdu, jelikož pracuje se zákonu neznámými a tudíž nejasnými pojmy, prezentovaný počet dokumentů nesouhlasí s oficiálními statistikami Ministerstva vnitra a pro všechny příchozí nemusí nutně platit Babišem předestřené schéma.

skrýt celé odůvodnění

Předně je zjevné, že premiérovo tvrzení, jakkoli faktické, není nijak jednoznačně formulované. Pracuje s pojmem, který zákon nezná, neurčuje ani časové období. Vycházejme z toho, že premiér hovoří o občanech třetích zemí. Občané Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají totiž přístup na trh práce volný. Pokud hovoří o jejich „pracovních vízech,“ mluví patrně o povoleních k zaměstnání, také označovaných „pracovní povolení“, které má na starosti Úřad práce a vydává je právě na základě pracovní či obdobné smlouvy zaměstnance se zaměstnavatelem. Existuje hned několik dalších cest k získání zaměstnání v ČR, mezi nimi duální zaměstnanecké karty (opravňují zároveň k pobytu i práci) či sezónní vízum. Pokud má cizinec rodinného příslušníka-občana EU (včetně životních partnerů), nemusí například vůbec pracovní povolení získávat.

Podle Zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017 bylo v uvedeném roce v ČR legálně zaměstnáno 472 354 cizinců (330 530 občané členských států EU a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků a 101 489 osob představovali cizinci z ostatních zemí) (.pdf, str. 73). Hovoří-li Babiš o 30 000 pracovních vízech, pravdou je, že v loňském roce podle tabulkové části již uvedené zprávy obdrželo krátkodobé vízum za účelem zaměstnání celkem 39 224 osob (.pdf, str. 5). V této sumě však nejsou například zahrnuty osoby, které zde získaly přechodný pobyt skrze navázání se na rodinné příslušníky s občanstvím některé ze zemí EU, kteří pracovní vízum nepotřebují. Slučování rodiny je dalším důvodem, skrze který zde cizinci mohou dlouhodobě pobývat, aniž by prošli procesem vyřizování pracovního povolení. Další problematickou stránkou je skutečnost, že řada příchozích v České republice zažádá o azyl. V tomto případě během vyřizování žádosti zaměstnání ani shánět nemohou, zároveň zde ale reálně mohou pobývat relativně dlouhou dobu, kdy se řízení povede.

Závěrem lze konstatovat, že tvrzení premiéra Babiše v kontextu, ve kterém jej uvádí, je nepravdivé. Není pravdou, že všechny cizince ze třetích zemí, kteří zde do republiky přijdou, si „vybraly naše firmy“ a „mají (některou formu) pracovního povolení.“ Významnou část statistik tvoří například právě slučování rodin, skrze které zde cizinci mohou pobývat dlouhodobě včetně možnosti nechat se zaměstnat, a neprobíhá zde žádný přezkum v koordinaci s českými podniky. Kromě toho ani číselný údaj, který Babiš uvádí, neodpovídá žádnému aktuálnímu údaji o vydaných povoleních v některé kategorii.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my musíme končeně efektivně bojovat proti těm pašerákům, ti vydělali 5,7 miliardy euro.

V minulých letech odhadované příjmy pašeráků sahaly až k 5,7 mld. eur. Přes nepřesné vyjádření tak výrok označujeme jako pravdivý, neboť v takových částkách se příjmy pašeráků (alespoň v souhrnu) v minulosti pohybovaly.

skrýt celé odůvodnění

Podle zprávy Europolu (pdf, str. 17), která se zabývá migrací, se v roce 2015 příjmy pašeráků migrantů do EU pohybovaly mezi 4,7 a 5,7 mld. eur. V roce 2016 v souvislosti s poklesem počtu migrantů poklesly i příjmy pašeráků o 2 mld eur. Aktuálnější údaje nejsou k dispozici.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...A já jsem byl u toho admirála, který má na starosti operace Sofia....

My nemáme svolení Libyjské vlády, nemáme svolení Bezpečnostní rady OSN, takže ten admirál operuje v tom prostoru, ale on nemůže bojovat proti těm pašerákům na libyjském území. Takže co on dělá. On tady říká 551 lodí jsem zneškodnil a zadržel jsem 151 migrantů. Ale on nejdřív zachrání tu loď a to nejsou náhodní trosečníci, podle námořního práva. Ti tam jdou naschvál, ano. A mimochodem tam ještě čekaj ty lodě neziskové, které vysílají signály přijďte, přijďte, my čekáme. Takže ony je musí dopravit do přístavu, ti migranti jsou nadšení, do dvou hodin, to už maj tak vyzkoušený vlastně. Řeknou no to je ten pašerák, ten šel s námi na lodi. Ti pašeráci potom jdou do vězení a potom zničí tu loď. Takže toto skutečně není jako systémové řešení. Tady je mafie, ta jenom obchoduje s lidma a ještě i s ropou a tak dále

Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28. srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně vysvětlení a popis mezinárodního námořního práva není zcela přesné.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28 srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně pokud jde o jeho vysvětlení mezinárodního námořního práva dopouští se nepřesné interpretace. Mezinárodní námořní právo nezná pojem náhodný trosečník, a v rámci tohoto námořního práva je kapitán lodi pod vlajkou povinnen poskytnout pomoc každé osobě nalezené na volném moři, která je v ohrožení života. Tedy i v případě migrantů zachráněných v oblasti Středozemního moře.

Operace EU NAVFOR MED Sophia je námořní operace EU, která byla zřízena s cílem rozbít operační model převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří. Od počátku své aktivní fáze (říjen 2015) přispěla operace k zatčení 143 osob podezřelých z převaděčství a obchodování s lidmi a jejich předání italským orgánům a neutralizovala 545 plavidel. Operace rovněž přispěla k záchraně životů 44 251 osob. Její mandát končí 31. prosince 2018.

Pravdila chování na mořích a oceánech jsou mezinárodně platnou normou, jejichž definice vychází z mezinárodní úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. V současné době je tato dohoda podepsána 157 státy a aktéry. Libye je jedním z prvních signatářů (1982), smlouva ale nebyla zatím ratifikována. Itálie smlouvu podepsala v roce 1984 a schválila v roce 1995. Pro představu ČSSR podepsala tuto dohodu již v roce 1982, ale bez ratifikace. Ta proběhla až po rozdělení republiky. Česká republika smlouvu přijala v roce 1996 v rámci řešení přístupu k moři přes sousední Německo.

Pokud tedy jde o mezinárodní námořní právo vyplývají pro signatáře určitá práva a povinnosti. Jedním z nich je i povinnost poskytnutí pomoci. Tato skutečnost je popsána v článku 98 smlouvy UNCLOS (pdf., s.25) takto:

Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících:

(a) poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života;

(b) se s největší rychlostí vydal na záchranu osob, které jsou v nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, a pokud lze takový jeho zákrok rozumně očekávat;

(c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje.

Všechny pobřežní státy napomáhají vytvoření, provozu a udržování přiměřené a účinné pátrací záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři a nad mořem a tam, kde to vyžadují okolnosti, sjednávají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se sousedními státy.“

Bližší náležitosti ohledně mezinárodně uznávaného postupu při záchraně na moři dále rozvádí Mezinárodní námořní organizace (IMO) ve své rezoluci číslo A920 z roku 2001, kde přiznává právo na záchranu všem v ohrožení života nehledě na jejich národnost, status a okolnosti, které je vedly do ohrožující situace. Dále určuje, že zachraňující loď či lodi musí zachráněné přepravit do bezpečí a chovat se k zachráněným v rámci pravidel IMO a námořních tradic. Obecná pravidla a návody popisuje IOM zde.

Problematika obchodu s lidmi je vysoce komplikovaný problém, jehož rostoucí rozsah začíná být vnímán i na mezinárodním poli, kdy po poslední reportáži CNN, uvalila v červnu 2018 OSN sankce na několik osob podezřelých z účasti na obchodu s lidmi v Libyi a vyzvala k zvýšení snah o řešení tohoto problému.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tyhle žluté všechny pole, tam jsme poskytli pomoc. 2,1 miliardy od roku 2015 a to je ještě mimo příspěvek do Turecka, kde dáme 551 milionů...

Výrok hodnotíme jako neověřitelný ze dvou důvodů. Byly zveřejněny uzávěrky zahraniční pomoci ČR jen pro roky 2015 a 2016, tedy ne pro celé období, o kterém mluví Babiš. A byly zveřejněny údaje o zahraniční pomoci ČR jen pro některé země, tedy ne pro všechny, které ukazuje Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Babiš při vyslovení tohoto výroku ukazuje mapu, na níž jsou žlutě označeny některé země Evropy, Asie a Afriky, které přijímají pomoc České republiky.

Informaci o tom, jakou hospodářskou pomoc poskytuje ČR jiným zemím zveřejňuje každoročně Ministerstvo zahraničních věcí. Dostupné jsou však pouze zprávy o pomoci za roky 2015 a 2016. Výsledný přehled pomoci pro rok 2017 bude zveřejněn až v průběhu září letošního roku. Informace pro rok 2018 chybí zcela.

Podíváme-li se do zpráv pro roky 2015 a 2016, zjistíme, že není zveřejňována informace o všech zemích, do kterých směřuje pomoc České republiky, ale jen seznam 10 největších příjemců pro každý rok, popřípadě seznam regionů, do kterých pomoc směřuje (souhrná označení Evropa, Blízký východ a severní Afrika).

Z uvedených důvodů proto nelze informace pronesené Babišem ověřit. Dodejme jen, že celková výše rozvojové pomoci ČR v roce 2015 činila 4,9 mld Kč, v roce 2016 pak 6,4 mld Kč. V této částce však jsou zahrnuty i některé platby směřované do EU, OSN či Světové banky. Pokud odečteme tyto platby od celkové výše rozvojové pomoci, zbude nám např. pro rok 2016 částka 1,7 mld Kč cílená do konkrétních zemí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tak, jak je Evropa rozdělená, tak i Německo. Já jsem byl u bavorského premiéra Södera, který má taky názor velice radikální na migraci. Sebastian Kurz, rakouský premiér. Vzpomeňme si, Rakousko vítalo migranty v 2014 a Sebastian Kurz vyhrál volby. V Itálii, Salvini a tak dále...

V Německu na migraci v současnosti neexistuje stejný náhled. Jedním z výrazných kritiků kancléřky Angely Merkelové a jejich přívětivých kroků je například bavorský premiér Söder. Stejně tak se k migraci spíše protekcionisticky staví rakouský premiér Sebastian Kurz nebo italský ministr vnitra Salvini.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš se s bavorským premiérem Markusem Söderem setkal v červenci tohoto roku v Bayreuthu. Kromě jiných témat se shodli na společném požadavku účinné ochrany vnějších hranic EU nebo na důsledném potíraní převaděčské kriminality a nutnosti zlepšit životní perspektivy pro lidi ve zdrojových a tranzitních zemích.

Söder už v minulosti kritizoval některé kroky kancléřky Angely Merkelové, například její známý výrok „my to
zvládneme“, který se podle něj neustálým opakováním nestane pravdou. V červenci 2016 tak po setkání bavorské vlády v Gmündu řekl, že bylo zásadní chybou pustit uprchlíky do země částečně nekontrolovaně. „Samozřejmě, že se bude lidem v nouzi dál pomáhat, ale naivita v této věci je špatný koncept, protože první na řadě musí být bezpečnost," zdůrazňoval.

Co se týče příkladu Rakouska, to mělo do roku 2014 poměrně liberální imigrantskou politiku. Rakouské zákony například umožňovaly, aby majitelé soukromých penzionů ubytovávali uprchlíky. Na oplátku pak dostávali státní příspěvek. V prosinci 2013 se ale rakouským ministrem zahraničí stal Sebastian Kurz, který
v prosinci 2017 postoupil až na post předsedy vlády. Dodnes prosazuje tvrdší postoj k migrantům, například navrhoval omezení dávek migrantům a jejich snadnější deportaci.

Proti migračním kvótám se v současnosti staví také italský ministr vnitra Matteo Salvini. Během letošního roku se vyjádřil pro uzavření vnějších hranic EU a ve své zemi prosazuje také ukončení přijímání uprchlíků. V červenci uvedl například: „Udělali jsme víc než kterákoli jiná země. Teď je s tím konec, na řadě jsou ostatní. Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“







Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady v Maroku už čeká tisíce migrantů, jsme viděli, tak útočili v Ceutě na španělskou policii.

Ceuta představuje španělskou enklávu v severní Africe. Během dvou útoků na španělskou policii v letošním červenci a srpnu se zde na evropskou půdu snažilo dostat zhruba jedenáct set migrantů.

skrýt celé odůvodnění

První z pokusů proběhl koncem července, kdy přibližně 800 migrantů zaútočilo na zdejší policii
nehašeným vápnem a zápalnými lahvemi či sprejovými lahvemi s hořlavými látkami. Zraněno bylo patnáct španělských policistů a třicet migrantů. Do Španělska se nakonec podařilo dostat 600 z nich.

Druhý incident se odehrál o měsíc později. Tentokrát evropskou hranici chtělo překonat 300 migrantů,
úspěšných bylo 100. I tady na policisty útočili kyselinou nebo nehašeným vápnem.

Frontex rovněž uvádí, že tato západní cesta z Afriky do Španělska se stává stále více využívanou a počet migrantů, kteří se pokouší dostat do Evropy touto cestou významně stoupá.





Andrej Babiš

Andrej Babiš

...našel jsem i 75 miliard euro v rozpočtu.

Zatím premiér Andrej Babiš neupřesnil, jak přesně přišel k částce 75 miliard euro, které by mohly být podle něj použity na řešení migrace.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš se před odjezdem do Německa na oficiální návštěvu vyjádřil, že hlavním tématem rozhovorů bude rozpočet Evropské unie a migrace. K tomu dodal, že se mu nelíbí návrh příštího rozpočtu EU a vidí v něm 75 miliard euro, které by se daly použít na řešení migrace. Zatím však neuvedl podrobnější informace, jak přišel k této částce, zda by byla skutečně použitelná na řešení migrace.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme 1,5 milionu migrantů, ilegálních, který nedostali azyl.

Podle oficiálních statistik EU je číslo 1,5 milionu nadsazené.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde mluví o počtu nelegálních migrantů v Evropské unii.

Podle informací Eurostatu bylo na území Evropské unie v roce 2017 nalezeno něco přes 600 tisíc tzv. ilegálních imigrantů, přičemž toto číslo se oproti letům 2015 a 2016 výrazně snížilo. Ve srovnání s rokem 2016 šlo o 37% pokles.

Demagog.cz nenašel žádné informace o tom, že by na území EU bylo přítomno 1,5 milionu těchto osob.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V Rakousku, ve Vídni, byla nějaká podpora, Sebastian Kurz to snižuje, v Innsbrucku je jiná, v Mnichově je jiná.

Sociální podpora pro migranty se ve jmenovaných městech opravdu liší, jelikož rozhodování o sociálních dávkách spadá pod jednotlivé rakouské federální státy. Jedním z návrhů rakouských lidovců v rámci snižování dávek pro migranty je ten, že se výše příspěvků bude odvíjet od znalosti němčiny.

skrýt celé odůvodnění

Vládní Rakouská Lidová strana, jejíž předsedou a současným spolkovým kancléřem Rakouska je Sebastian Kurz, již před loňskými (2017) volbami prohlásila, že sníží sociální dávky pro migranty. Podle jednoho ze současných vládních návrhů má být hlavním kritériem pro výši sociálních dávek znalost němčiny. V případě, že cizinci nesloží test z němčiny, budou dostávat o 300 eur méně.

V Rakousku dále o udělování státních sociálních dávek rozhodují jednotlivé federální státy, výše podpory se tak opravdu v jednotlivých rakouských městech, které Babiš zmiňuje, různí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...Turecko dostane 6 miliard euro.

Podle dohody mezi Evropskou unií a Tureckem z roku 2016, může být Turecku od Evropské unie vyplaceno až šest miliard eur na pomoc pro uprchlíky na tureckém uzemí.

skrýt celé odůvodnění

Evropská unie a Turecko v roce 2016 uzavřely mezi sebou dohodu, dle které měly být Turecku vyplaceny tři miliardy eur mezi lety 2016 a 2017. Peníze byly určeny na pomoc pro uprchlíky na tureckém území, konkrétně jsou přerozdělovány na různé projekty zejména v oblasti zdraví, vzdělání, potravin a dalších životních nákladů. Po vyčerpání této částky Evropská unie přislíbila dodatečně přispět další tři miliardy eur do konce roku 2018. Turecku zatím byla vyplacena více než polovina ze tří miliard eur. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele, rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla, že peníze Evropská unie nedává turecké vládě, ale že jsou přímo financovány aktivity organizací, které působí v uprchlických táborech.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No a potom je Libye. To je největší problém. Tam není vlastně jedna vláda, tam se čeká nějaké volby, ta libyjská stráž, které my jsme pomohli v rámci operace Sofia, je velice efektivní. Ona zadržuje ty lodě, 84 % a teďka neměli naftu v srpnu. Takže premiér Conte řešil naftu, protože je to sice státní firma, ale vláda nebyla schopna donutit vlastně aby dali libyjské stráži naftu, aby mohli zadržovat ty lodě.

Je pravda, že situace v Libyi je komplikovaná a její politicko-mocenská roztříštěnost způsobuje nemalé problémy. S jednotlivými frakcemi se vedou jednání o možných volbách, které by tamní situaci stabilizovaly. Libyjská pobřežní stráž spolupracuje s členskými zeměmi skrze operaci Sophia, avšak procento zadržených migrantů je asi poloviční.

skrýt celé odůvodnění

Současná situace v Libyi je opravdu značně problematická. Politické frakce usilující o vládu rozdělují jak jejich odlišné zájmy, tak i neochota uznat autoritu jediné z nich.

Tuto situaci by mohly vyřešit volby naplánované na 10. prosince 2018, podle dohody by se do 16. září 2018 měly strany usnést na předpisech, dle kterých se tyto volby uskuteční.

Od květnové schůzky libyjských frakcí však došlo k několika změnám ve vlivu jednotlivých skupin. Důvěru ve vytvoření stabilní vlády a v samotný příslib voleb pak nijak neposilují předešlé neúspěšné pokusy o ustavení jednotné vlády a roztříštěná politická situace v zemi.

Do jednání mezi politickými skupinami v Libyi se zapojila také Itálie. Giuseppe Conte řekl, že pro stabilizaci Libye zorganizuje separátní konferenci s podporou Donalda Trumpa, která by se mohla konat v průběhu listopadu. K otázce na názor Emmanuela Macrona, který vedl dohodu předešlou, pak dodal, že tato dohoda není nijak na škodu žádné předešlé dohodě, kterou uskutečnily jiné evropské státy.

Co se týče části výroku ohledně operace Sophia (.pdf), pak je pravda, že ČR je jedním z 26 podílejících se členských státu. Hlavním úkolem operace je spolupráce s Libyjskou pobřežní stráží a námořnictvem při udržování kontroly nad části Středozemního moře.

Její efektivita avšak dle dat za první polovinu roku 2018 nedosahuje ani padesáti procent. Podle Washington Post Libyjská pobřežní stráž zachytila v roce 2017 pouze jednoho z devíti migrantů na cestě přes Středozemní moře. Tento rok toto číslo stouplo na dva z pěti. Konkrétně v červnu 2018 stráž zachytila asi 47 % migrantů.

Italská společnost Eni S. p. A., která největším zahraničním producentem ropy působícím v Libyi, kterou má zřejmě Andrej Babiš ve výroku na mysli, je sice řízená státem, jenž vlastní asi 30 % podíl, momentálně se ale již nejedná o "státní firmu", i přestože byla ve svých počátcích založena na základě zákona.

Údajné komplikace s poskytnutím paliva pro libyjskou stráž se nám z dostupných zdrojů nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Považuju za skandální, že například si administrativa navyšuje rozpočet o 23 %, přitom je Brexit a 15 % obyvatelstva odejde. Tady je 25 miliard euro.

Návrh na rozpočet Evropské unie na rok 2019 nezahrnuje takové navýšení výdajů na administrativu.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce, a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %.

Podle nejnovějších údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...já jsem teda šel na pozvání premiéra Conteho, premiér Maďarska Orbán byl u Salviniho, ale on tam byl jako předseda strany Fides a samozřejmě tady vznikají uskupení Orbán, Salvini, možná Kurz a to je to EPP, ty lidovci.

Babiš se na konci srpna 2018 setkal s italským předsedou vlády Giuseppem Contem, Orbán v Miláně jednal s italským ministrem vnitra Matteem Salvinim.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že se v minulých dnech uskutečnily schůzky mezi Andrejem Babišem a jeho italským protějškem Contem, a maďarským premiérem Orbánem a italským místopředsedou vlády Salvinim. Viktor Orbán je předsedou strany Fidesz a zároveň maďarským premiérem, a jen stěží lze tyto jeho dvě role oddělit a říci, že byl na schůzce jen jako předseda strany.

Není zcela jasné, co měl na mysli Andrej Babiš další částí věty, nicméně je pravdou, že maďarský premiér Orbán a rakouský premiér Kurz jsou předsedy stran, které jsou v Evropském parlamentu členem frakce Evropská lidová strana (EPP). Matteo Salvini je předsedou italské vládní Ligy severu, která členem lidovecké frakce není.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Přece ty nesmysly o kvótách přinesla komise. 4 roky jsme říkali, že je to nesmysl.

První zmínky o urpchlických kvótách na přemístění do zemí EU nevzešly od Evropské komise, ale obecně ze zemí nejvíce postižených přílivem migrantů - Itálie, Německa a Francie. Dále pak to byla rezoluce Evropského parlamentu, která požadovala po Evropské komisi praktické kroky, včetně návrhu kvót. Pravdou zůstává, že od roku 2015 se pozice ČR ustálila ve smyslu nepřijetí rozdělení migrantů podle povinných kvót.

skrýt celé odůvodnění

První zmínky o možnostech rozprostřít zátěž způsobenou navýšením migrace do EU lze vysledovat od konce jara 2015, kdy se země EU dostaly pod tlak rostoucí migrace a kritiky ze strany mezinárodního společenství (OSN). Již v dubnu 2015 zaznělo od představitelů části států EU, že současný imigrační systém by měl být upraven a slovy německé kancléřky Angely Merkelové by měl být nastaven nový systém, který by distribuoval asylanty do členských zemí podle jejich populačních a hospodářských možností.

Významným dokumentem , který jako první v rámci EU zmiňuje mimo jiné i zavedení kvót je rezoluce Evropského parlamentu z 29. dubna 2015, která nezávazně úkoluje Komisi k zavedení kvót ve svém 9. bodě. Tento tlak vedl Komisi 27. května 2015 k vytvoření takzvaného 1. balíčku opatření, který obsahoval rozmístnění 40 tisíc migrantů z Řecka a Itálie dle předem definovaného klíče mezi členské země EU. Tento balíček se ale nesetkal s pozitivním přijetím, kromě většiny zemí z východní části EU, se ke kritice a změnám přidala i Francie, Německo a Španělsko. Jednání mezi členskými státy a Komisí vedla k druhému návrhu Komise z 9. září 2015. I v této podobě odmítaly především státy V4 jakékoliv návrhy na povinné přerozdělování migrantů mimo bázi dobrovolnosti. Návrh Komise byl nakonec přijat ministry vnitra členských zemí po jednáních ve dnech 14. a 22. září 2015. Nutno podotknout, že návrh nebyl schválen jednomyslně. Proti se zásadně postavilo jen Maďarsko, ČR, Slovenská republika a Rumunsko. Obecně s omezením počtu migrantů a snížením tlaku ve vstupních zemích se situace v EU uvolnila, až do té míry, že otázka povinných kvót byla odložena na neurčito.

Negativní pozice ze strany ČR a výhrady vůči povinným kvótám zůstávala od roku 2015 konzistentní, což je patrné také například ze shrnujícího stanoviska MV z podzimu 2017 či vyjádření ministra vnitra Milana Chovance z června 2017.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...a já s ním (Wolfgangem Schäublem - pozn.Demagog) o tom diskutoval, on nás vždycky chápal, on to viděl na tiskovce a říkal ano, tady Česká republika, ostatně V4 mají jinou historii, oni nemají ten multikulturní model a my ho ani nechcem, protože v jednotlivých státech nedošlo k integraci těch cizinců.

Vzhledem ke skutečnosti, že současný předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble svůj přátelský vztah k Andreji Babišovi veřejně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nutno podotknout, že se oba znají od dob jejich společných setkání jako ministrů financí.

skrýt celé odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že současný předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble svůj přátelský vztah k Andreji Babišovi veřejně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, nezbývá nám než hodnotit tento výrok jako neověřitelný. Andrej Babiš tak zůstává jediným, kdo veřejně popsal tento vztah jako přátelský. Nutno podotknout, že se oba znají z dob jejich společných setkání jako ministrů financí.

Vztah premiéra Andreje Babiše a současného předsedy německého Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho lze vysledovat do dob, kdy se oba potkávali na jednáních jako ministři financí. Společným bodem jejich možného vzájemného dobrého vztahu je právě oblast státních financí a Schäubleho pochopení pro odlišné pozice jednotlivých zemí EU, a to i přes jeho podporu další integrace EU, významu mezivládních jednání členských států EU, v případě nutnosti praktických kroků i bez ohledu na Evropskou komisi. Na druhou stranu Schäuble vyjádřil i pochopení pro zdrženlivost některých zemí vůči přerozdělování uprchlíků.

Samotný Andrej Babiš popsal svůj vztah k Wolfgangu Schäublemu jako přátelský či blízký hned několikrát - například v rozhovoru pro HN z 18. května 2018 uvedl toto:

„Máme stejné názory třeba s novým německým ministrem vnitra Seehoferem, kterého znám a je mi velice sympatický. Podobné je to s Wolfgangem Schäublem, bývalým ministrem financí, kterého můžu označit za svého přítele“,a dále doplnil, „Schäuble byl dřív ministrem vnitra a chápe, že u nás máme jinou historii migrace, nemáme multikulturní model, který existuje v některých státech Evropy“.

Pro německý deník Bild se dne 10. září 2018 vyjádřil podobně:

„I think, we have excellent economic ties - and it goes beyond that. Personally, I have a lot of friends in Germany and have just visisted my friend Wolfgang Schäuble, whom I came to know in his capacity as finance minister. To me, he has a great personality. Together with the Chancellor, to a greater or lesser extent, we share the same vision of how to solve the migration issue and the Marshall Plan for Africa, based on the Turkish model. However, we have a different opinion on the distribution of migrants on vessels“.

Podobná potvrzení přátelského vztahu ze strany Wolfganga Schäubleho se však nepodařilo dohledat. Nutno podotknout, že z žádných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by nemohli být přáteli.

Vzájemné vztahy ČR a SRN jsou i přes některá sporná témata dobré, což ukázala i poslední státní návštěva premiéra Andreje Babiše v Německu v září 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tak určitě je tam rozdíl a to je samozřejmě dáno tou historií a v tom východním Německu ta AFD, ta protimigrantská strana, která získává si další body, je úspěšnější ve východním Německu.

Německá strana AfD je úspěšnější ve spolkových zemích bývalého Východního Německa.

skrýt celé odůvodnění

V parlamentních volbách do Bundestagu v roce 2013 získala strana AfD (Alternative für Deutschland) 4,7% hlasů, tím pádem nepřekročila 5% hranici pro vstup do parlamentu. V dalších parlamentních volbách v roce 2017 získala AfD 12,6% hlasů a získala tak 94 křesel z celkových 598. Podle podrobnějších výsledků z jednotlivých spolkových zemí je patrné, že AfD má silnější podporu na území bývalého Východního Německa.

Procento hlasů AfD podle spolkových zemí:

  1. Země bývalého Východního Německa
  • Berlín 12 .0%
  • Braniborsko 20.2%
  • Durynsko 22.7 %
  • Meklenbursko-Přední Pomořansko 18.6 %
  • Sasko 27.0 %
  • Sasko-Anhaltsko 19.6%
  1. Země bývalého Západního Německa
  • Bádensko-Württembersko 12.2%
  • Bavorsko 12.4%
  • Brémy 10.0%
  • Hamburk 7.8%
  • Hesensko 11.9 %
  • Dolní Sasko 9.1%
  • Porýní-Falc 11.2 %
  • Sársko 10.1 %
  • Severní Porýní-Vestfálsko 9.4 %
  • Šlesvicko-Holštýnsko 8.2 %.

Dodejme, že v kontextu diskuze je jádrem výroku rozdíl mezi bývalým Východním a Západním Německem, nikoliv to, zda jde o historické důvody. Proto tuto část výroku neověřujeme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...ale já jsem řekl, že my do eurozóny určitě nechcem.

Přístup Andreje Babiše k zavedení eura se mezi roky 2014 až doposud proměnil. Nicméně minimálně od června 2017 však Andrej Babiš zastává negativní pozici k přijetí ČR do eurozóny. Jedná se tedy o aktuální Babišův názor, který v současné době skutečně prohlašuje.

skrýt celé odůvodnění

Přístup Andreje Babiše k zavedení eura se mezi roky 2014 až doposud výrazně proměnil. Minimálně od června 2017 však Andrej Babiš zastává negativní pozici k přijetí ČR do eurozóny. V roce 2014 se Babiš zavedení eura nebránil, nicméně byl pouze pro pozvolné zavedení - v tu chvíli rovněž upozorňoval na to, že nechce ručit za závazky Španělska a Řecka. V roce 2015 byl dokonce pro uspořádání referenda o vstupu ČR do eurozóny. Jeho postoj k euru byl v té době značně roztříštěný - upozorňoval jak na výhody (stabilita vývozu a dovozu či dobrý indikátor zahraničních investic), tak na nevýhody (především ručení za závazky jiných států).

V červnu 2017 v rozhovoru pro ČTK, který citoval iRozhlas, řekl Andrej Babiš:

„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese.“

V podobném duchu se také nesl nový volební program strany ANO, jejímž je předsedou. Tento program byl představen 3. září 2017. V bodě o bezpečnosti se k otázce eura vyjadřuje takto:

„A stejně důležitá je pro nás i fiskální bezpečnost, proto si musíme ponechat korunu a nesnažit se přijmout euro.“

K přijetí eura se premiér Andrej Babiš vyjádřil i v období projednávání přistoupení ČR k Evropskému fiskálnímu paktu, které navrhla Vláda v únoru 2018. K vstupu do eurozóny řekl:

„Nechceme vstupovat, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné,“ a dodal „eurozóna se musí reformovat.“

A znovu svoje stanovisko opakoval na své přednášce na VŠE v květnu 2018, kde řekl:

„Euro teď fakt nepotřebujeme. To, že máme korunu, je obrovská výhoda, kdyby se něco stalo, tak institut intervencí je velice důležitý.“

Pokud jde o starší pozice Andreje Babiše k eurozoně a přijetí eura shrnutí lze nalézt i v námi ověřovaném starším výroku na Demagog.cz.






Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takže ano, ty lidi, který skákali přes ten plot, nejsou vzdělaní, v Ceutě.

Tvrzení, že lidé, kteří překonali plot do Ceuty, nejsou vzdělaní, můžeme považovat za přílišnou generalizaci a argumentační faul. Andrej Babiš totiž pravděpodobně nemá konkrétní informace o vzdělání těchto konkrétních lidí; tvrzení, které všechny účastníky označuje za nevzdělané je tak může diskriminovat na základě pouhé příslušnosti k této skupině.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zřejmě odkazuje na událost z 22. srpna 2018, kdy se pokusila skupina migrantů překonat hraniční plot mezi Marokem a španělskou exklávou Ceuta, a dostat se tak na území Evropské unie. Podle dostupných informací se plot podařilo překonat 115 migrantům.

Tvrzení, že lidé, kteří překonali plot do Ceuty, nejsou vzdělaní, můžeme považovat za přílišnou generalizaci a argumentační faul. Andrej Babiš totiž pravděpodobně nemá konkrétní informace o vzdělání těchto konkrétních lidí; tvrzení, které všechny účastníky označuje za nevzdělané je tak může diskriminovat na základě pouhé příslušnosti k této skupině. Podle informací španělského deníku El País pochází tito migranti ze sub-saharské Afriky, což je oblast zahrnijící 49 států s velmi rozdílnými úrovněmi vzdělání.

V nedávné době jde již o druhý případ překonání hraničního plotu na stejném místě. Na konci července plot překonalo 602 migrantů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl nebo nebyl ten jeho výrok vytržený z kontextu?

Andrej Babiš, předseda vlády /ANO/
--------------------
Nebyl vytržený, byl to kompilát jeho výroků.

Nelze přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom, že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš při návštěvě Itálie 28. srpna 2018 uvedl: "Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejich vzdělávání a vzdělání. Jo, takže pokud lidi v Africe budou vzdělaný, ty jejich země budou fungovat, tak zůstanou doma a nebudou nikam chtít jít, nepůjdou do tý Evropy." (video, 1:18)

Za tento výrok byl Andrej Babiš kritizován ostatními politiky i odborníky na dílo a život Jana Amose Komenského kvůli tomu, že vytrhnul některé úryvky z díla Komenského a spojil je takovým způsobem, že vyhovovaly jeho protiimigrační politice, ale byly v rozporu s názory a postoji Komenského.

Podle komeniologa Vladimíra Urbánka "[...]...si Andrej Babiš vybral některé myšlenky Komenského, které ale spojil dost nešťastným způsobem a zasadil do úplně jiného kontextu. Takže to vyznění je Komenskému
dost cizí."
(video, 1:57) Pro Aktuálně.cz Urbánek uvedl: "Takovýto citát u Komenského nenajdete. Ze strany pana premiéra jde o velkou zkratku, v níž jsou použity některé motivy z díla Komenského, které jsou však vytržené z kontextu."

Vzhledem k tomu, že moderátorka přistupuje na tezi, že uvedený výrok existuje a lze jej připsat Komenskému, ptá se na vytržení neexistujího výroku z kontextu a poskytuje tím Andreji Bbišovi možnost odpovědět čistě formálně pravdivě. Vzhledem k tomu, že Babišem uvedený Komenského výrok neexistuje, nebyl ani vytržen z kontextu (je ovšem absurdní aplikovat kontext 17. století na dnešní dobu).

Další Babišovo tvrzení, že se jednalo o kompilát jeho výroků, lze považovat také za pravdivé, vzhledem k významu slova kompilát (z lat. compilare, sestavit). Pokud Andrej Babiš vybral jednotlivá slova z Komenského díla a bez ohledu na jejich význam je spojil tak, že dosáhnul svého vymyšleného výroku, jedná se formálně opravdu o kompilát. Kompilací slov či výroků je možné kontext doplnit, z kontextu nějaký výrok vytrhnout, nebo jednoduše nějak seskládat kratší či delší text. Kompilát je tedy pouze forma, která může být naplněna jakýmkoli obsahem bez ohledu na jeho pravdivost.

Nelze ale přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.





Andrej Babiš

Andrej Babiš

A Viktor Orbán a já jsme byli hlavní protagonisti a motor toho, že jsme v červnu ve čtyři ráno přesvědčili ostatní členské země, že nebudou ty kvóty a že nebudou nám tady cpát ilegální migranty, ano. A to jsme dosáhli...

Premiér v tomto výroku hovoří o zasedání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 28. a 29. června 2018. Evropská rada přijala v závěru usnesení o principu dobrovolnosti v rámci péče o migranty v kontrolních střediscích. Průběh zasedání není zdokumentován a proto nelze ověřit jak významnou roli Babiš a Orbán na konečném závěru summitu sehráli. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

Oficiální závěry summitu ze 28. června 2018 v bodě 6 (.pdf; str. 2) hovoří o sdíleném úsilí členských zemí EU v péči o migranty. Péče o migranty má probíhat v kontrolovacích střediscích, která v členských zemích budou vznikat na dobrovolném základě. Princip dobrovolnosti se má vztahovat také na veškerou činnost kontrolovaných středisek, jako je odlišování nelegálních migrantů, relokace nebo přesidlování.

Zároveň se v bodě 12 (.pdf; str. 4) hovoří o nutnosti konsenzu členských zemí na reformě dublinského nařízení. Mělo by tedy dojít k jednomyslnému přijetí reformy azylového systému a zabránit tak přehlasování členských zemí s odlišným postojem.

Z průběhu summitu neexistuje přepis, proto nelze ověřit jakou roli na konečném závěru Babiš a Orbán sehráli.




Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já se snažím přijít s projektem řešení migrace, ale on (Viktor Orbán - pozn.Demagog) se samozřejmě se snaží vytvořit asi nějaký blok proti Macronovi, který říká (Macron - pozn.Demagog), že rozdělujme si lodě.

Z vyjádření českého premiéra skutečně vyplývá, že jakýmsi plánem na řešení migrační krize disponuje a předkládá jej evropským leaderům. Emmanuel Macron a Viktor Orbán z hlediska migrační politiky v současnosti podle svých slov stojí na rozdílných pozicích.

skrýt celé odůvodnění

Z půl měsíce starého rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu (srpen 2018) vyplývá část Babišova nápadu řešení migrační krize. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

"...chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. " ... "Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená. ..."

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Merkelové.

Co se týče názorového střetu francouzského prezidenta a maďarského premiéra, Andrej Babiš s největší pravděpodobností naráží na čtrnáct dní starou schůzku italského ministra vnitra Mattea Salviniho a Viktora Orbána, po které oba účastníci prohlásili, že "v Evropě existují dva tábory. Jeden vede promigrační Emmanuel Macron, druhý, do kterého patří Maďarsko a Itálie, hodlá bránit vlastní hranice." Mezi dalšími pak zazněla i věta, že obě země společně "hodlají bojovat proti promigrační politice, kterou podporuje Emmanuel Macron a George Soros."

Dodejme, že o den později francouzský prezident zareagoval vyjádřením, že "se jasně rýsuje silná opozice mezi progresivními a nacionálními politiky" a Macron "neustoupí nacionalistům a projevům nenávisti." Macron je rovněž kritickým k Maďarsku, protože to odmítlo společný evropský koncept na relokaci migrantů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...,že v Čechách za převaděčství dostanete maximálně trest dva roky.

Trest odnětí svobody zmíněn ve výroku je pouze nejvyšší sazbou pro základní skutkovou podstatu, nejedná se o trest maximální. V případě přitěžujících okolností je pak v rámci kvalifikovaných skutkových podstat nejvyšší trestní sazbou odnětí svobody až na dvanáct let, případně i propadnutí majetku.

skrýt celé odůvodnění

Převaděčství je podle § 340 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, trestným činem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

Sazba odnětí svobody je sice v základní skutkové podstatě až dva roky, nejedná se však o sazbu maximální. V případech kvalifikovaných skutkových podstat může trestní sazba dosáhnout i dvanácti let a propadnutí majetku.

Ke kontextu výroku je také nutné uvést, že převaděčství, o kterém ve výroku hovoří Andrej Babiš je ve většině případů pácháno organizovanými skupinami, které za tyto úkony požadují úplatu. Tyto přitěžující okolnosti by pak měly za následek zvýšení trestní sazby, a to až na osm let.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jako premiér řeším vlastně tu evropskou agendu a ten rozpočet a migraci a je to moje agenda.

Evropská agenda obecně není výhradní kompetencí předsedy vlády. Řešení zmíněných politik se premiér může věnovat v rámci summitů Evropské rady. Tyto politiky mají ale kromě premiéra na starosti vládní ministři v rámci Rady EU a čeští europoslanci v Evropském parlamentu.

skrýt celé odůvodnění

Jako předseda vlády členské země má Andrej Babiš výhradní kompetenci v reprezentaci ČR na summitech Evropské rady, která se skládá z premiérů, či lídrů členských zemí. Evropská rada nepřijímá žádná legislativní opatření, ale určuje spíše obecné politické, ekonomické a zahraničně-politické směřování EU. Otázky rozpočtu, migrace a obecné evropské agendy tak může premiér v rámci této evropské instituce řešit, není to však výhradně jeho agenda.

Na plnění evropské agendy se z vlády ČR podílejí také jednotliví ministři, kteří zasedají v jedné z deseti konfigurací Rady EU podle svého oboru působnosti. Rada EU je jedním z hlavních orgánů EU, který má za cíl koordinaci politik členských zemí. Společně s Evropským parlamentem má pak za úkol projednávání legislativních návrhů z Evropské komise, podíl na procesu tvorby a schválení evropského rozpočtu. V neposlední řadě má Rada EU zásadní podíl na formování zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž se řídí obecnými vodítky z Evropské rady.

Premiér ve výroku zmiňuje problematiky rozpočtu a migrace, které by tedy měli v rámci Rady EU řešit za ČR kompetentní ministři.

Příprava ročního evropského rozpočtu je například v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro finanční a ekonomické záležitosti (Ecofin). Zasedají zde za členské země ministři financí.

Otázka migrace zase spadá do oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která je v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro zahraniční a bezpečnostní politiku. V této konfiguraci za členské země zasedají ministři zahraničních věcí. V případě projednávání specifičtějších oblastí (rozvojová pomoc, obrana a bezpečnost a obchodní politiky) jsou přizváni další ministři členských zemí podle své kompetence (rozvoj, obrany, průmysl a obchod).

Kromě ministrů se evropskou agendou zabývají například také čeští europoslanci v Evropském parlamentu. Zde se podílejí na evropském legislativním procesu, dohlížení na činnost dalších orgánů EU (tzv. kontrolní pravomoci), podílejí se na spolupráci s parlamenty člensých zemí. Má také úlohu v konečném schvalování evropského rozpočtu a dohlíží na jeho plnění.

V poslední řadě má ČR jakožto členská země také zástupce ve výkonném ogánu EU, Evropské komisi, v rámci které se podílí na vytváření právních předpisů, návrhu rozpočtu a jeho implementaci a na tvorbě plánů a priorit rozvojové pomoci EU.







Andrej Babiš

Andrej Babiš

No, samozřejmě Evropa vyjednává, poslali jsme tam pana Junkera (vyjednávat s USA o obchodních sporech, pozn. Demagog.cz)...

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože šéf Evropské komise Junker byl skutečně vyslán do USA jednat o vzájemných obchodních sporech.

skrýt celé odůvodnění

Výrok je uveden v souvislosti s obchodními spory EU a USA během letošního roku.

Nejprve byly Spojenými státy zavedeny cla na dovoz evropské oceli a hliníku z EU. Na to reagovala Unie odvetným zavedením cel na některé americké výrobky (např. motocykly Harley-Davidson).

V červenci letošního roku pak došlo k jednání mezi USA zastupovanými prezidentem Trumpem a EU zastupovanou předsedou komise Junkerem. Výsledkem těchto jednání byla dohoda o tom, že EU a USA budou společně pracovat na odstranění vzájemných obchodních bariér a byrokratických překážek vzájemného obchodu. Cílem mají být nulová cla i subvence na průmyslové zboží s výjimkou automobilového průmyslu. Dále v rámci tohoto jednání bylo dohodnuto, že EU bude z USA odebírat větší množství zkapalněného plynu, nebo například že EU a USA budou spolupracovat na společné ochraně před nekalými obchodními praktikami (krádeže duševního vlastnictví, průmyslové dotace, atd.).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady jsme byli vyrovnaný, 2017, plánovali jsme mínus 60. A koncem srpna jsme přebytkový. Takže my sice plánujeme mínus 40, ano.

Státní rozpočet za rok 2017 se dá považovat za vyrovnaný.

skrýt celé odůvodnění

Státní rozpočet na rok 2017 sestavený ministrem financí Andrejem Babišem obsahoval schválený deficit 60,0 mld. Kč, přesto na konci roku dosáhlo skutečné saldo výrazně menšího schodku 6,2 mld. Kč. Takový výsledek se dá považovat za vyrovnaný či blížící se vyrovnanému rozpočtu.

Při celkovém hodnocení hospodaření státu je ale nutností se zabývat též skladbou rozpočtu. Příjmová stránka rozpočtu v roce 2017 těžila z výborných ekonomických podmínek - nízké nezaměstnanosti a růstu platů, s čímž souvisí i vyšší výběr daní - např. i pojistné na sociální zabezpečení. Výdajová stránka tak navzdory ekonomickému růstu nebyla způsobena investičními výdaji, které jsou z ekonomického hlediska považovány za pozitivní. Kapitálové (investiční) výdaje klesly, což bylo způsobeno mimo jiné i nižším čerpáním evropských peněz z programového období 2014-2020; výdajová stránka rozpočtu se naopak zvýšila s růstem sociálních výdajů - meziroční nárůst oproti roku 2016 na sociální výdaje byl 17 miliard Kč. Rozdíl mezi plánovaným a skutečným schodkem nám rovněž ukazuje, jak přesně stát dokáže plánovat příjmy a výdaje.

Státní rozpočet na rok 2018 sestavený ministryní financí Alenou Schillerovou obsahuje schválený deficit 50,0 mld. Kč. Konečné saldo bude známo až na konci roku. Ke konci srpna 2018 je státní rozpočet v přebytku 14,8 mld. Kč. V loňském roce ve stejnou dobu byl český státní rozpočet v přebytku 15.6 mld. Kč.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale my plánujeme, my nejsme schopni plánovat evropské a české peníze. Evropské peníze je problém. Víte proč jsme měli takový obrovský přebytek tady, 2016? Protože nám Evropa nezaplatila peníze za 2015 a skočilo to do ledna. Takže my máme přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet.

V roce 2016 skončil rozpočet ČR v přebytku 61,8 miliard korun, ačkoliv původní plán rozpočtu počítal s deficitem 70 miliard korun. Příčinou byla mj. dle tiskové zprávy Ministerstva financí snaha dočerpat co nejvíce finančních zdrojů z rozpočtu EU alokovaných ČR pro víceletý finanční rámec FR 2007-2013. Částečnou zodpovědnost za správné provedení financování těchto alokací mají ale kromě těch evropských i české orgány (např. Ministerstvo regionálního rozvoje) v rámci tzv. sdíleného řízení.

skrýt celé odůvodnění

Nárůst finančních prostředků z EU v roce 2016 byl způsoben tím, že EU nestihla vyplatit ČR 31 miliard korun za rok 2015 a ty se pak přelily do následujícího kalendářního roku, jak uvedl Babiš pro server iHned.cz. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

Členské země EU mohou z evropského rozpočtu čerpat finanční prostředky jako granty, dotace, půjčky, ceny a veřejné zakázky. Žádost o tyto finanční prostředky mohou podat občané, organizace a vlády spadající do jedné ze šesti hlavních kategorií: malé a střední podniky, neziskové a nevládní organizace, mladí lidé, výzkumníci, zemědělci, veřejnoprávní subjekty.

Financování z rozpočtu EU je spravováno třemi způsoby. V přímém řízení jsou spravovány přímo Evropskou komisí projekty, které spadají výhradně pod její působnost. Sem patří například udělování grantů, či monitoring naplňování rozpočtu.

V nepřímém řízení se jedná o financování programů v gesci nečlenských zemí, mezinárodních organizací, rozvojových agentur apod.

Posledním typem je sdílené řízení, které spravuje 80 % evropských finančních prostředků. Evropská komise vytvoří dohodu s členskou zemí, ve které stanoví podmínky čerpání financování u konkrétních programů na stanovené období (zpravidla se jedná o víceletý finanční rámec EU v rozmezí 5 až 7 let, v současnosti platí rámec pro roky 2014-2020). Členské země pak zodpovědnost za řízení čerpání (zejména tedy výzev k podávání návrhu a zadávacích řízení pro čerpání) vyčleněných finančních prostředků pro dané programy delegují na odpovědná ministerstva a jiné veřejnoprávní orgány.

Způsob čerpání finančních prostředků EU v ČR monitoruje NKÚ, který také vydává od roku 2008 výroční zprávu EU report. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

U projektů z VFR 2007-2013 byly dle výročních zpráv NKÚ zjištěny problémy s korupčními kauzami, porušením zákona o veřejných zakázkách, výběrem nevhodných projektů a zdlouhavými schvalovacími procesy. V důsledku zjištěných korupčních kauz a porušení zákona dočasně pozastavila Evropská komise plošně vyplácení financování všech programů v rámci VFR 2007-2013.

Například Operační program pro Podnikání a inovace byl Komisí pozastaven až do června 2015, kdy Komise opět povolila čerpání alokovaných 38 miliard korun. Ty byly v době pozastavení žadatelům vypláceny ze státních prostředků. Prakticky to fungovalo tak, že zájemci o dotace mohli své projekty předkládat ke schválení a následně je dostávali proplacené z národních zdrojů. „Jde o dávno vyplacené peníze, které nám Evropská komise refunduje po dvou letech. Bude to významná injekce i pro státní rozpočet, protože EK dva roky zadržovala proplácení peněz a ty tak šly výhradně z českého rozpočtu. Jednorázově tak získáme právě těch 38 miliard korun,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Rozpočet roku 2015 skončil v deficitu zhruba 62,8 mld. Kč. V roce 2016 byl rozpočet na konci roku v přebytku 61,7 mld. Kč. Na konci roku 2017 byl ale ve schodku přibližně 6 mld. Kč. Tvrzení, že Česká republika má přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet tak není zcela přesné, pokud zvážíme delší časovou perspektivu. Rovněž nepravdivé je tvrdit, že ČR nemá možnost plánovat evropské peníze. Navíc problémy s čerpáním jsou způsobeny českými korupčními kauzami, nikoliv tím, jak funguje vyplácení evropských peněz.

























Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady nastoupil Babiš, 2014, vidíte a tady to letí dole. Stále snižujeme dluh, jsme jedni z nejlepších v Evropě.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože v absolutních číslech se státní dluh od roku 2014 každoročně nesnižuje.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš má pravdu, pokud budeme hodnotit výšku státního dluhu v poměru k HDP. Takto se dluh od roku 2014 opravdu snižuje. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o podílový ukazatel, tak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, graf bude ukazovat snižování dluhu i přes jeho zvyšování v absolutním vyjádření.

Pokud se však podíváme na absolutní čísla, výsledek není tak jednoznačný. Od roku 2014 se dluh sice snížil, ale kolísá; např. v roce 2016 byl dluh nižší než o rok později.

V porovnání s ostatními zeměni EU je na tom ČR skutečně dobře - má čtvrtý nejnižší dluh, respektive poměr státního dluhu k výkonu ekonomiky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Snižujeme dluh, protože se nám navyšuje HDP.

Poměrový ukazatel dluh ku HDP skutečně ukazuje snížení dluhu. Záleží však na tempu růstu HDP a tempu růstu dluhu. V absolutních číslech se dluh meziročně zvýšil.

skrýt celé odůvodnění

Mezi dva nejčastější způsoby měření dluhu můžeme zařadit buď jeho vyjádření v absolutních číslech nebo vývoj dluhu v poměru ku HDP. Právě procentní míra dluhu ve vyjádření ku HDP je ovlivněna výší HDP, která se mění a v dobách ekonomického růstu tak může docházet k výraznějšímu skoku, neboť rychle rostoucí HDP předbíhá nárůst dluhu. V tomto výroku Andrej Babiš správně upozorňuje na limity tohoto poměrového ukazatele. České republice se v tomto vyjádření skutečně daří dluh snižovat. V roce 2016 tvořil dle dat Eurostatu dluh 36,8 % HDP, v roce 2017 pak 34,6 %. Pokud se podíváme na vyjádření v absolutních číslech, v roce 2016 byl dluh roven 1 613,4 mld. Kč a v roce 2017 tvořil 1624,7 mld. Kč.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem jako ministr financí napůjčoval peníze s negativním úrokem a 15 %.

Česká republika si půjčila více než 120 miliard korun na negativní úrok.

skrýt celé odůvodnění

Na základě dokumentu Ministerstva financí "Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2016 - 1. čtvrtletí" můžeme konstatovat, že si ČR půjčila přes 120 miliard korun na negativní úrok, jak již bylo ověřeno v dřívějším výroku zde. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. K čemu ale Andrej Babiš vztahuje 15 % není zcela jasné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Celoročně a vždycky na konci roku snižujeme dluh a tak to půjde dál a jsme jedni z nejlepších.

Český dluh klesá každoročně pouze při vyjádření v podílu ku HDP. V absolutním vyjádření ale v posledním roce vzrostl. Rovněž není možné tvrdit, že se dluh snižuje celoročně, což vychází z podstaty řízení státní pokladny.

skrýt celé odůvodnění

Pokud jde o celoroční snižování dluhu, musíme se podívat na plnění státní poklady a řízení likvidity. Pouze pro rok 2018 se například v květnu dostala státní pokladna do schodku 23,09 mld. Kč. Toto je ovšem přirozený stav, neboť v průběhu roku dochází k čerpání peněz státním rozpočtem, který musí reagovat na změny, a proto vznikají tyto schodky či přebytky v průběžném plnění. Tvrzení, že se tedy dluh snižuje celoročně je nepravdivé.

Pravdou je, že stav českých veřejných financí je v rámci Evropské unie velmi dobrý. Podle dat Eurostatu je průměrný dluh zemí EU pro rok 2017 v podílovém vyjádření ku HDP roven 81,6 %. Česká republika má v tomto roce dluh 34,6 % HDP, což skutečně patří mezi nejnižší zadlužení ve srovnání s ostatními státy. V tomto vyjádření rovněž český dluh klesá.

Pokud se ale podíváme na vyjádření v absolutních číslech situace již není tak jednoznačná. V roce 2014 byl dluh roven 1 663,7 mld. Kč, v roce 2015 pak 1 673,0 mld. Kč, v roce 2016 byl 1 613,4 mld. Kč a v roce 2017 opět vzrostl na 1624,7 mld. Kč.


Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem byl jediný ministr financí, který snížil zadlužení o 73 miliard, absolutně.

Vliv ministra financí na výši státního dluhu není ani zdaleka jediným faktorem, který ji ovlivňuje. Při prezentaci údajů o zadlužení státu hraje také významnou roli volba období, ze kterých jsou čerpány, a není vyloučeno, že se při práci s těmito čísly můžeme dostat jak k růstu dluhu o 100 miliard nebo k jeho snížení o 60 či 70 miliard Kč. Pokud bychom striktně vzali pouze rozdíl mezi roky 2014 a 2017, pak je zde patrné snížení o 70 mld. Kč; to je ale zavádějící interpretace, neboť při analýze dluhu musíme brát v potaz veškeré roky.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš byl na postu ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Čísla dokumentující výši státního dluhu pro toto období lze čerpat (.pdf, str. 23) ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2017.

V době jeho jmenování, tedy k lednu 2014, byla výše státního dluhu 1 683,3 miliard Kč. Jestliže porovnáme údaje z roku 2015 zjistíme, že státní dluh meziročně klesl asi o 19,6 miliard Kč na 1 663,7 miliard Kč.

K 1.1.2016 pak byla výše státního dluhu 1 673 miliard Kč, v průběhu tohoto roku tedy došlo k jeho zvýšení cca o 9,3 miliard Kč.

K 1.lednu 2017 pak státní dluh zaznamenal snížení, a to o 59,6 miliard Kč na jeho celkovou výši 1 613,4 miliard Kč.

K závěru působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí pak činil státní dluh k 30. 6. 2017 1 788,8 miliard Kč. (.pdf, str. 11). Avšak koncem tohoto roku, kdy byl v této funkci vystřídán nejdříve Ivanem Pilným a posléze v prosinci Alenou Schillerovou, byla výše státního dluhu 1 624,7 miliard Kč (.pdf, str. 23).

Pokud bychom k těmto údajům přistupovali velice zjednodušeně a budeme se soustředit pouze na tato čísla, aniž bychom brali v potaz ostatní vlivy a doprovodné okolnosti, lze dojít k závěru, že striktně za období působení Andreje Babiše na ministerstvu financí narostl státní dluh přibližně o 105,5 miliard Kč.

V případě, že bychom pracovali pouze s údaji z období od počátku roku 2014 až do konce roku 2016, dojdeme k závěru, že státní dluh v tomto období klesl o 69,9 miliard Kč. V rámci tohoto období, by se však musely přehlédnout vlivy, které zde nutně byly například z období předešlého nebo z celkového vývoje ekonomiky apod. Navíc je toto tvrzení značně problematické, neboť výši dluhu nemůžeme porovnávat mezi kterýmikoli dvěma roky, ale kontinuálně. Nicméně Andrej Babiš ve svém výroku přidává slovo "absolutně", což můžeme chápat jako kumulovaně (pokud sečteme dluhy mezi roky 2014 a 2017 skutečně dojdeme k přibližně 70 mld. Kč), avšak toto tvrzení je značně vytržené z ekonomického kontextu.

Pokud budeme počítat s čísly i za rok 2017 dojdeme k závěru, že státní dluh klesl o 58,6 miliard Kč, i zde je to velice zjednodušený pohled na situaci, avšak číslo bere v potaz i období závěrečného působení Andreje Babiše jako ministra financí, kdy zde osobně působil ještě téměř polovinu tohoto roku.

Ohledně státního dluhu Demagog.cz vydal rozsáhlejší analýzu, v níž se zabývá vlivy na řízení a správu dluhu. Obecně lze říci, že na výši dluhu působí několik externích vlivů, a proto nelze připisovat jeho výši pouze ministru financí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A víte kdo nejvíc zadlužil? Kalousek 670, Sobotka 400.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení ministrů v resortu. Nerozlišuje ale mezi strukturálním a cyklickým deficitem a neuvádí ani rozdílné výchozí pozice ministrů vzhledem k ekonomickému cyklu. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš poukazuje na výši státního dluhu, který vznikl v době působení ministrů financí v resortu. Již dříve jsme ověřovali Babišův výrok, kde poukazoval na bývalé ministry financí Sobotku a Kalouska, kteří podle něj nejvíce zadlužili Českou republiku. Demagog.cz také vydal rozsáhlejší analýzu Babišových zavádějících tvrzení, ve které jsou Babišova „tvrdá čísla“ uvedena do kontextu.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení daného ministra, nezohledňuje však délku jeho mandátu. Dále Babiš opomíjí to, v jaké ekonomické situaci ten či onen ministr zvyšoval dluh. S tímto souvisí také chybějící rozlišení strukturálního a cyklického deficitu. Strukturální deficit je vytvářen vládou (lze jej tedy s jistou nadsázkou připsat ministru financí) a cyklický deficit se zvyšuje či snižuje v závislosti na fázi ekonomického cyklu bez toho, aby jej vláda nějak ovlivňovala. Absolutní čísla, která Babiš uvádí, nezohledňují tento rozdíl v ekonomické situaci v průběhu ministerského mandátu. Je zjevné, že Miroslav Kalousek, který byl ministrem financí v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, tedy z velké části v průběhu Velké recese, byl v odlišné situaci než Bohuslav Sobotka, který byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v době ekonomického růstu, nebo například Andrej Babiš v ekonomicky úspěšných letech 2014 až 2017.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana FischeraStátní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale my snižujeme zadlužení. Nejlepší v Evropě, jedni z nejlepších v Evropě.

Data Eurostatu pro rok 2017 ukazují na trvalý trend snižování státního dluhu od roku 2013 a zároveň na zlepšování celkového umístění ČR mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP. V současnosti se ČR drží na čtvrtém místě za Bulharskem, Lucemburskem a Estonskem. Absolutní státní dluh však od roku 2013 pravidelně kolísá mezi růstem a poklesem. V roce 2017 byl oproti předchozímu roku zaznamenán nárůst státního dluhu v absolutních číslech o 11,3 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Eurostatu byla ČR v roce 2017 mezi zeměmi EU z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP na čtvrtém místě se zadlužením 34,6 %. Nejméně zadluženou členskou zemí bylo v roce 2017 Estonsko s 9 % zadlužením. Následovalo Lucembursko (23 % dluh) a Bulharsko (25,4 % dluh). Lze tedy konstatovat, že mezi členskými zeměmi patříme z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP k těm nejlepším.

Co se týče snižování státního zadlužení, Eurostat ukazuje, že ČR bylo v roce 2016 také na čtvrtém místě s dluhem 36,8 %. V roce 2015 byla ČR na šestém místě se zadlužením 40 %. V roce 2014 byla ČR také šestá se zadlužením 42,2 %. V roce 2013 jsme byli na sedmém místě s dluhem 44,9 % a byl zde zaznamenán propad oproti roku 2012, kdy byla ČR šestá s dluhem 44,5 %.

Podle dat Eurostatu tedy panuje od roku 2013 stabilní trend snižování státního dluhu ČR a zlepšování pozice mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP.

Z hlediska absolutních čísel však státní dluh kolísá. Jak ukazují data z Ministerstva financí, opakuje se od roku 2013 pravidelné kolísání mezi růstem a poklesem. Oproti roku 2016 byl v roce 2017 zaznamenán nárůst celkového státního dluhu ze 1 613,4 mld. Kč na 1624,7 mld. Kč.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podívejte se, jak navyšujeme důchody. Tady jsme nastoupili, koaliční vláda, ještě jsme to nestihli. A tady už jedem 2018, 475 korun a toto je návrh menšinové vlády hnutí ANO. To, moje vláda, která vládla skvěle 205 dní, sice bez důvěry, ale fungovalo to perfektně, tak navyšuje 918 korun v průměru měsíčně a ještě 1000 korun pro důchodce 85 let.

K navyšování penzí dochází. Od roku 2019 by důchody měly průměrně vzrůst o 900 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Od ledna 2018 se důchody skutečně valorizovaly. Částka 475 Kč představuje navýšení u průměrného důchodu, který v září 2017 činil 11 828Kč. Tedy u některých příjemců důchodů může být vyšší nebo nižší.

Tuto valorizaci schválila v září 2017 ještě vláda Bohuslava Sobotky, tedy vláda koaliční.

Vláda Andreje Babiše, která bez důvěry vládla od 13. prosince 2017 do 27. června 2018 (tedy 196 dní, což hodnotíme jako nepodstatnou odchylku; hodnocení kvality vlády bez důvěry ponecháváme na čtenáři) schválila novelu důchodového pojištění v únoru 2018.

Podle tohoto návrhu důchodci dostanou od ledna 2019 v průměru skutečně přidáno o 918 Kč (540 Kč každý plus zbytek podle zásluhové části penze). Zvýšení penzí bude v průměru o 598 korun,“ informovala odstupující šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO).

Důchodci nad 85 let pak ještě dalších 1000 Kč navíc.

Na schválení změny výše důchodů se poslanci dohodli v srpnu 2018, čeká se ještě na podpis prezidenta.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mají 12 290 Kč (důchodci).

Výpočet starobního důchodu podléhá několika proměnným. Dle ČSSZ je průměrná výše důchodů v ČR za první pololetí roku 2018 rovna 12 369 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Dle ČSSZ je průměrná výše důchodů v ČR za první pololetí roku 2018 rovna 12 369 Kč.

Pro odchod do důchodu musí jednotlivec splnit dvě podmínky - dosáhnout důchodového věku a odpracovat dostatečný počet let. U žen je hranice důchodového věku modifikována i počtem vychovaných dětí. A v neposlední řadě hraje důležitou roli i výše výdělku v pracovně produktivním období.

Všechny důchody, tedy i ten starobní, se skládají ze základní a procentní výměry. Základní výměra pro rok 2018 je ve výši 2700 Kč. V roce 2017 dosahovala výše 2550 Kč, v roce 2016 pak 2440 Kč. Procentní výměra za každých 365 dní důchodového pojištění získaných do dosažení hranice příslušného důchodového věku je 1,5%. Následně do výpočtu zahrnujeme výpočtový a osobní vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období (pro tento 1986-2017). Z osobního vyměřovacího základu se k výpočtovému základu dostaneme zohledněním dvou redukčních hranic. I. je ustanovena na částce 13 191 Kč, II. pak na částce 119 916 Kč. Pokud je tedy náš osobní vyměřovací základ nižší, než první hranice, náleží nám v plné výši. Pokud je vyšší než II. redukční hranice, dosahuje maximálně právě její výše. Z osobního vyměřovacího základu ve výši mezi těmito hranicemi je do výpočtového základu počítáno 26%.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navyšujeme platy učitelů.

Po dohodě vlády s odbory by se učitelům od ledna (2019) měl navýšit plat o 15 %.

skrýt celé odůvodnění

O navýšení platů ve veřejném sektoru (od ledna 2019) se vláda 31. srpna 2018 dohodla s odbory. Konkrétně pro učitele by se mělo od ledna jednat o 15% navýšení platu. Současný průměrný plat učitele je 32. 979 Kč, po navýšení by měl průměrný plat být o 4.947 Kč vyšší.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My je nenavyšujeme plošně (platy), jak chtěli odboráři, ale navyšujeme cíleně, ti, který maj nejmíň.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda má skutečně v plánu zvýšení platů ve veřejném sektoru, ale ne všem zaměstnancům stejně.

skrýt celé odůvodnění

Odboráři skutečně požadovali desetiprocentní navýšení platů státních zaměstnanců. Předseda vlády Andrej Babiš toto odmítal.

Po jednáních s koaliční ČSSD a s odbory nakonec vláda podpořila návrh, podle kterého bude od roku 2019 přidáno všem zaměstnancům ve veřejném sektoru, a to následovně: "Pokud jde o objem prostředků na platy v oblasti regionálního školství, dojde k jeho navýšení u pedagogů o 15 % a nepedagogických pracovníků o 10 %. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 %) a soudů (13,9 %). Cílem je, aby průměrný měsíční plat těchto zaměstnanců dosáhl hranice 30 000 Kč.

ANO a ČSSD se shodli na růstu platů ve veřejném sektoru v průměru o 8 %.

Pokud jde o rozdělení platového růstu mezi tarifní a pohyblivou složku platu, tarifní platy učitelů vzrostou o 10 %, tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o 2 % (a zároveň minimálně o 2 000 Kč vzroste rizikový příplatek) a tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o 5 %." (zdroj: MFČR)



Andrej Babiš

Andrej Babiš

...,že peníze do zdravotnictví dávají pojišťovny na péči. Tam je 14 různých včetně nemocnic. A my tam dáváme 20 miliard navíc. Dáváme myslím, 13,5 miliardy do nemocnic, ano.

Oproti minulému roku bude v systému veřejného zdravotního pojištění o 20 miliard korun více. Z toho 13,5 miliardy korun půjde do nemocnic.

skrýt celé odůvodnění

Letošní dohodovací řízení o úhradách na rok 2019, které skončilo dohodou všech 14 segmentů zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami, vycházelo z odhadu růstu příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění, který vypracovalo ministerstvo financí na základě predikce růstu mezd.

V systému zdravotního pojištění má být příští rok podle ministerstva zdravotnictví kolem 320 miliard korun, což je o 20 miliard více oproti předchozímu roku. Jejich rozdělení definitivně určí až na podzim úhradová vyhláška. Celých 13,5 miliardy navíc však půjde do nemocnic.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my tam jsme navýšili sestřičkám na ty směny.

Od příštího roku (2019) by se zdravotním sestrám měl zvýšit příplatek za směny o 5000 korun. Mělo by se jednat o navýšení příplatku za práci v třísměnném provozu ze současných 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních nemocnicích.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš plošné přidávání údajně nepovažuje za spravedlivé a podle něj by měli o růstu výdělků v nemocnici rozhodovat jejich ředitelé. Novinářům sdělil následující:

"My tady žijeme v bludu, kdy politici slibují lékařům a sestrám, že jim navýší platy, a potom to nedělají, protože to ani nemůžou udělat. Ředitel nemocnice rozděluje peníze...Ředitel je odpovědný za péči a personál, že ho dobře zaplatí. Nemůžeme mu nadiktovat všechno, co má dělat."

Dále také Babiš dodal, že jeho vláda "explicitně říká", že se zvýší jen příplatek sestrám za směny.

Ministerstvo zdravotnictví podpoří dohodu mezi nemocnicemi a pojišťovnami o zvýšení příplatku za směny. „Tato dohoda počítá s nárůstem příplatku za směnnost a zbývající nárůst mezd a platů se musí uskutečnit v mezích této dohody,” sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

V tiskové zprávě, vydané Asociací nemocnic České republiky, která informuje o výsledku 1. fáze dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2019 u akutní a následné lůžkové péče uvádí následující:

"Priorita byla dána podpoře celodenní péče, kterou tato lůžková zařízení poskytují a jejíž absence ohrožuje v České republice dostupnost péče, a proto bylo do dohody zakalkulováno navýšení směnného příplatku pro některé kategorie zdravotnických pracovníků směnného provozu. Dále je nutno, aby MZ spolu s MPSV zajistily právním předpisem navýšení směnného příplatku, pro vybrané kategorie zdravotnických pracovníků."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...a dneska průměr v některých nemocnicích mají doktoři víc než 100 000 Kč.

Již v minulém roce bylo lékařům vypláceno v průměru něco přes 100 000 Kč v alespoň jedné organizaci v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví, s ohledem na meziroční růst platů je možné, že jich je dnes i více. Nicméně z údajů, které nemocnice poskytují, lze vyčíst pouze průměrný plat lékařů bez ohledu na počet přesčasů nebo umístění v jednotlivých odděleních. Neznáme tedy veškeré faktory a z tohoto důvodu hodnotíme jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu výroku se Andrej Babiš zaměřuje hlavně na platy lékařů, kteří působí v organizacích, které přímo spadají pod ministra zdravotnictví.

Průměrné platy lékařů v některých nemocnicích v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 činily:

76 330 Kč - FN Brno (.pdf, str. 12),

94 510 Kč - Nemocnice Na Homolce (.pdf, str. 8),

86 653 Kč - Institut Klinické a Experimentální Medicíny (.pdf, str. 82)

100 256 Kč - Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno (.pdf, str. 9),

71 135 Kč - FN u sv. Anny v Brně (.pdf, str. 18),

91 077 Kč - FN Hradec Králové (.pdf, str. 45),

85 944 Kč - FN Olomouc (.pdf, str. 82),

72 325 Kč - Všeobecná FN v Praze (.pdf, str. 86),

85 387 Kč - Masarykův onkologický ústav (.pdf, str. 41).

Z ostatních subjektů můžeme pak pro lepší přehled uvést kupříkladu:

79 259 Kč - Nemocnice Písek, a.s. (.pdf, str. 21),

83 022 Kč - Krajská nemocnice Liberec a.s. (.pdf, str. 40).

Z veřejně dostupných údajů z loňského roku je tedy možné zjistit, že zařízení, u kterého průměrné platy lékařů překročily hranici sto tisíc korun bylo jedno. Musíme ale také podotknout, že některé organizace tyto údaje neuváděly či je dosud nezveřejnily.

S ohledem na meziroční zvýšení platů lékařů v průměru alespoň o 5-7 % ve zde vyjmenovaných organizacích oproti roku 2016, je možné, že v současné době překročily tuto hranici i další organizace.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme byli vlastně ta první vláda, která teď od září dala peníze na lékařské fakulty.

Vláda Andreje Babiše je první, která plošně a dlouhodobě řeší krizový stav v českém zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Zdravotnický personál globálně stárne. Ač se poptávka po lékařích a sestrách zvyšuje, dosavadní příspěvky státu pokrývaly víceméně pouze provoz fakult. V některých případech fakulty využívají svých vlastních prostředků např. z výuky anglického jazyka. Financování fakult je téma, jež se řeší v průběhu několika funkčních období a nástroje byly různé. Faktem ovšem zůstává, že i vzniknuvší Asociace děkanů lékařských fakult v České republice apelovala na vznik dlouhodobého plánu.

Vláda 4. září 2018 schválila Dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult na období 2019-2029. Jedná se tak o první plošné a dlouhodobé řešení nedostatku lékařů nejen v klasické, ale i v terénní praxi, pedagogů, ale i faktu, že valná většina absolventů medicíny neplánuje svou praxi vykonávat na území České republiky. V minulosti vláda k podporám lékařských fakult, potažmo jejich studentů, přistupovala jen ve výjimečných situacích. Například když deseti nigerijským studentům nigerijská vláda přestala v průběhu studia platit stipendia.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...mě estébáci vydírali, já jsem nikdy nebyl, jsem vyhrál ten soud.

Zatím nelze jednoznačně říct, zda Andrej Babiš byl či nebyl spolupracovníkem StB. Stejně tak u soudních sporů, neboť některé vyhrál, poté byly ale zrušeny Ústavním soudem.

skrýt celé odůvodnění

Spor o vedení Andreje Babiše jako agenta někdejší československé tajné policie StB se táhne více než 6 let. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Andrej Babiš se u slovenských soudů domáhal očištění svého jména ve sporu proti Ústavu paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Byť Babiš se žalobami původně uspěl u všech instancí, zvrat v případu nastal rozhodnutím slovenského Ústavního soudu v roce 2017. Ten zrušil původní rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě i Nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu.

Ústavní soud konstatoval, že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení. Další překážkou bylo, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.

Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie veden jako agent neoprávněně. Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, který ho také zamítl.

Andrej Babiš řekl, že je připraven se soudit celý život. Hodlá připravit novou žalobu, ve které si tentokrát místo na Ústav paměti národa bude stěžovat na slovenské ministerstvo vnitra nebo na slovenský stát. V červnu 2018 Andrej Babiš žaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy. Poté ovšem otevírá cestu k novému soudnímu líčení, které by bylo vázáno rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme nejvíc bezpečná země na světě.

Česká republika figuruje na 6. místě žebříčku Global Peace Index, který je politiky často používán jako index bezpečnosti, ačkoliv reálně spíše sleduje prvky míru. Data prokazující bezpečnost zemí jako takovou nejsou k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v tomto roce výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se v roce 2017 umístila (s. 10) na 6. příčce ze 163 zemí. Tento index bývá často jak politiky, tak médii brán jako žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Nicméně tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují), což jsme také rozebírali v komentáři. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný, neexistují prokazatelná data popisující to, jak si země vedou ohledně jejich vnitřní bezpečnosti.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd. Dodejme, že v roce 2016 se Česká republika umístila opět na 6. příčce ze 163 zemí a o rok dříve obsadila Česká republika 12. místo. V roce 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.




Andrej Babiš

Andrej Babiš

...nejnižší nezaměstnanost...(Česká republika, pozn. Demagog)

Prvenství v míře nezaměstnanosti si v rámci Evropské unie Česká republika drží, v současnou chvíli je míra nezaměstnanosti na našem území je rovna 2,3%.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2018 je míra nezaměstnanosti na našem území rovna 2,3%. Míra nezaměstnanosti se v ČR dlouhodobě pohybuje na nejnižších mírách ve srovnání s ostatními zeměmi EU.