Silvestrovský speciál 2024

Poslanec Radim Fiala (SPD) svými slovy perfektně shrnul vztah české populace k hokeji jakožto národnímu sportu. Sněmovna o korespondenční volbě ve druhém čtení jednala 10. května 2024, tedy ve stejný den, kdy bylo zahájeno mistrovství světa konané v Praze a Ostravě.

Domácí šampionát

Členové dolní komory svůj pracovní den naplánovali bezchybně – jejich schůze začala v devět hodin ráno a skončila strategicky už v 17:06. Další jednání už ten den na programu nebylo a poslanci tak měli spoustu času se připravit na večerní souboj Česka a Finska (.pdf), případně se přemístit rovnou do pražské O2 areny.

Utkání totiž bylo zahájeno až ve 20:20, poslanci tak měli na cestu ze Sněmovní ulice na Malé Straně až do libeňské O2 areny více než tři hodiny. Vzhledem k očekávaným dopravním komplikacím, spojeným se zahájením šampionátu, se nabízelo využití pražské MHD, pomocí které lze tuto trasu překonat za méně než hodinu. Poslanci tak mohli zbylý čas využít v aréně k zakoupení piva, klobásy či fanouškovského oblečení, aby mohli podporovat národní tým jako správní Češi.

My jsme jedině rádi, že politici znají své priority, jelikož při dramatickém zápase, který musely rozhodnout až závěrečné nájezdy, bylo jistojistě zapotřebí každého fanouška. Jak je obecně známo, ti jsou šestým hráčem na ledě a usilovně pomáhají svým týmům na cestě k vítězství. I díky celému národu tak dokázala česká reprezentace Finsko porazit a do domácího šampionátu vstoupit tou správnou nohou.

Na četných fotografiích nejen ze sociálních sítí je vidět, že politici prožívali mistrovství světa velmi intenzivně a nezdráhali se český národní tým podporovat. Vždyť při jednání svým kolegům svědomitě hlásili skóre, pokud zápasy zrovna nestíhali sledovat! Za to jim náleží vskutku velká poklona. Mírnou kaňkou však je, že jim kvůli fandění už nemusely zbývat síly na běžnou práci. Ale řekněme si upřímně, kdo tomuto sportovnímu svátku nevěnoval větší pozornost než svému vlastnímu zaměstnání?

Poslanci a elektronika v sálu

Už archivní snímky dokazují, že politiky dlouhodobě zajímají zábavnější věci než poslouchání proslovů na schůzích Poslanecké sněmovny. Kromě populárního spánku se baví čtením novin, sledováním televizních pořadů nebo dokonce luštěním sudoku. Nezapomínají ale na svých mobilech zodpovědně kontrolovat výsledky sportovních utkání (fakt, že není jisté, co na svých obrazovkách sledují, ponechme tentokrát stranou).

O spojitosti hokeje a dolní komory Parlamentu svědčí i to, že se někteří bývalí hráči dali alespoň krátce na poslaneckou kariéru. Ačkoliv sportovci v politice až na výjimky moc úspěchů nesbírají, v minulosti se do Sněmovny podařilo prorazit někdejším reprezentantům Milanu Hniličkovi a Jiřímu Šlégrovi.

Závěr

Radim Fiala zcela správně uvedl, že pro poslance je hokejový zápas na domácím mistrovství světa důležitější než jejich jednání. Politici navíc hokej v určitých chvílích upřednostňují před prací a nám tak nezbývá nic jiného než ohodnotit výrok jako pravdivý.

Jak je všeobecně známo, Bůh stvořil zemi za šest dní a sedmý den odpočíval. Když Bůh stvořil Adama a Evu, poskytl jim ubytování v Edenu (jednalo se o Boží zahradu, nikoliv o nákupní centrum v Praze ani o stadion Slavie Praha, který kdysi nesl toto jméno). Při předávání nemovitosti Bůh řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno.“ (Gn 1:29).

Ve výčtu dostupných služeb Bůh sociální sítě neuvádí, v místě věčného štěstí se tedy očividně nenacházely. Dalším důkazem, že v rajské zahradě sociální sítě neexistovaly, je fakt, že lidé zde neznali nemoci a smrt. Pokud by první lidé měli přístup na sítě, dříve či později by se o tomto fenoménu dočetli. Zvláště, pokud by sledovali zpravodajské profily.

Zmínky o sítích se v Bibli objevují až po prvotním hříchu a vyhnání z ráje. Že jsou součástí trestu seslaného samotným Bohem, dokazuje fakt, že se sám v tomto smyslu přímo vyjadřuje: „Tak praví Panovník Hospodin: Roztáhnu na tebe svoji síť“ (Ez 32:3). Na tuto skutečnost si stěžuje například prorok Abakuk, který Bohu vyčítá, že jen přihlíží způsobenému neštěstí, zatímco „nepřátelé (…) všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí.“ (Abk 1:15).

Když Ježíš šířil křesťanskou nauku, oslovil bratry Šimona a Ondřeje, aby se stali jeho apoštoly. Ti podle Bible „hned opustili sítě a šli za ním“ (Mt 4:20). Z rychlosti jejich rozhodnutí je patrné, že trávení času na sociálních sítích jim působilo nesnesitelná muka.

K otázce modlení v Bibli stojí: „Neustále se modlete.“ (1Te 5:17). Podle dat ze sčítání lidu 2021 se k nějaké formě křesťanského vyznání hlásí zhruba 13 % obyvatel Česka. Ani u této skupiny však nemůžeme s jistotou říct, že se neustále modlí. Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že drtivá většina české společnosti se nemodlí, a ti, co se modlí, se nemodlí dost.

Závěr

Před vyhnáním člověka z ráje sociální sítě podle dostupné literatury neexistovaly a lidé neznali trápení. Poté, co byli Adam a Eva potrestáni za prvotní hřích, je v Bibli mnoho zmínek o boží odplatě v podobě sítí. Jednomu z proroků Bůh doslova říká, že na něj svoji síť roztáhne. Souvislost sociálních sítí s nedostatkem modlení potvrzují mj. i data z Česka, kde kvůli nízké religiozitě musíme sociální sítě trpět. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v podcastu Nosiči vody mluvil o lásce k fotbalu a vzpomínal na svou úspěšnou sportovní kariéru. V závěru rozhovoru přišla řeč i na možnost změny Ústavy, díky které by se demokratické volby nahradily fotbalovým turnajem týmů jednotlivých politických stran a hnutí (video, čas: 34:36). Fiala uvedl, že by raději zůstal u současného způsobu výběru demokratických představitelů, nezapomněl však podotknout, že by v takovém zápase mezi politiky dal určitě nejvíc gólů. V následujících odstavcích se proto podíváme na fotbalové dovednosti předních politiků a Fialových předchůdců ve funkci premiéra a zjistíme, jestli by skutečně Fiala dal nejvíce gólů.

Předseda české vlády z let 2017–2021 Andrej Babiš během své politické kariéry hned několikrát kopnul do fotbalového míče, mnoho talentu jsme ale na dostupných záběrech nenašli. Ostatně Babiš sám přiznal, že fotbal hrát neumí, a sebekriticky poukazoval také na to, že kopal penaltu v obleku a polobotkách. I tak ji ale dokázal Andrej „Baba“ Babiš proti gólmanovi liberecké juniorky s přehledem proměnit.

Podobný fotbalový styl jako Babiš má i jeho předchůdce Bohuslav Sobotka. Při návštěvě Číny v roce 2019 si například zahrál s fotbalisty pekingského týmu Kuo-an, jak jinak než v obleku, kravatě a polobotkách.

Ještě hůř je na tom s fotbalovým talentem bývalý prezident Miloš Zeman. Ten se nechal slyšet (video, čas: 0:32), že je „naprostý sportovní antitalent“. „Jenom jednou jsem se pokoušel v Klánovicích hrát fotbálek a zlomil jsem si nohu. Od té doby fotbálek nehraju,“ uvedl Zeman na akci Sportovní hvězdy dětem v roce 2017.

Fotbalové talenty v Česku a na Slovensku

Další bývalý premiér, který se během své kariéry věnoval fotbalu, je Jiří Paroubek (ČSSD). Jako správný český politik také kopal do míče v obleku a polobotkách, v minulosti se ale objevil na hřišti i ve fotbalovém dresu a kopačkách. V plné fotbalové výstroji například v roce 2007 rozdával záblesky své fotbalové geniality před přátelským zápasem mezi ČSSD a slovenskou sociální demokracií SMER. Na rozdíl od Babiše a Sobotky působil při zpracování míče poněkud jistěji, zjevně tak pobral více fotbalového talentu než oni.

Zatímco čeští politici zpravidla do balónu kopou v obleku a vypadají u toho směšně, slovenští politici se na hřišti naopak cítí jako ryby ve vodě. Premiér Robert Fico fotbal hraje často a rád, v minulosti se dokonce nechal slyšet (video, čas: 0:53), že pokud by někdo chtěl hrát fotbal, tak mu může zaklepat ve 3 ráno na dveře a určitě by nepokazil partu. Stranickým, vládním a také týmovým spoluhráčem Roberta Fica je současný ministr obrany Robert Kaliňák, se kterým si slovenský premiér „umí nahrát“. Také Kaliňák zjevně svým fotbalovým umem výrazně převyšuje české politiky.

Závěr

Pokud bychom měli srovnat fotbalově nejnadanějšího bývalého premiéra a zároveň aktivního politika Jiřího Paroubka s Petrem Fialou, nemáme bohužel kromě vychloubání současného premiéra o pěti gólech za zápas žádné další indicie, na základě kterých bychom mohli Fialovo fotbalové nadání posoudit. Ať už je ale Fiala jakkoliv dobrým fotbalistou, s jistotou můžeme říct, že oblek ani polobotky nikdy neodkládá. Jiří Paroubek tak má oproti Fialovi zjevnou výhodu v kopačkách a volnosti pohybu, kterou mu dopřává jeho sociálnědemokratický dres. S ohledem na zjevný fotbalový talent tak můžeme předpokládat, že by Paroubek dal více gólů než Petr Fiala. Fialův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ačkoliv podle Bible existuje pouze jeden Bůh, na světě jsou jich uctívány tisíce, ne-li rovnou miliony. Na první pohled tak může být velice náročné určit, jestli je jedním z nich i Karel Havlíček. Náš investigativní tým se ale žádné výzvy nezalekne a i do tohoto těžkého úkolu se pustil s vervou sobě vlastní.

Křesťanský bůh

Stačí se zaměřit na jednoho z nejznámějších bohů, a to přímo křesťanského Boha (zobrazeného na obrázku níže), a hned vidíme, že Karel Havlíček s ním sdílí vícero vlastností. Bůh je totiž trojjediný a dotýká se nás ve třech osobách – jako Otec, Syn a Duch svatý. Jak se lidí dotýká zrovna Havlíček, nám soudit nepřísluší, ale vzhledem k jeho minulosti, kdy byl zároveň ministrem průmyslu a obchodu, ministrem dopravy a místopředsedou vlády, je nad slunce jasné, že také on dokáže být trojjediný a zastávat více rolí ve stejný čas.

Nejedná se přitom o jedinou spojitost mezi Karlem Havlíčkem a Bohem. Bůh totiž touží být poznáván jako ten, kdo je skutečný a dokáže v životě člověka jednat. O skutečnosti Karla Havlíčka nepochybujeme a jakožto politik má v popisu práce konat a ovlivňovat životy občanů. Někdejší dvojministr je také všudypřítomný, kdy se vyskytuje v různých sférách života – od hospod, přes Poslaneckou sněmovnu a sociální sítě až po různé televizní debaty a rozhovory v rozhlasové i tištěné podobě.

Havlíček má ve své všudypřítomnosti nicméně i mezery, je tak vidět, že na Boha ještě ztrácí. V roce 2023 se zúčastnil pouze 82 % hlasování v Poslanecké sněmovně. U někoho s božskými schopnostmi bychom legitimně očekávali účast přinejmenším stoprocentní.

V podobnosti mezi bývalým dvojministrem a křesťanským Bohem vyniká i přístup obou pánů ke spánku (pro zjednodušení označujeme Boha jako pána. Věříme, že se neurazí. Považujeme ale za důležité doplnit, že ačkoli se Bůh rozhodl zjevit se lidem v mužské formě, mužem není a debatu o jeho genderu si netroufáme rozhodovat). Pokud se na tuto oblast blíže zaměříme, zjistíme, že Bůh nespí a že Karel Havlíček je svou schopností téměř nespat rovněž proslulý. Trochu nás jen znervózňuje fakt, že prý nikdy nespí ani čert…

Ostatní bohové

Zkoumat všechny další bohy nebylo úplně jednoduché, na základě veřejně dostupných indicií jsme ale došli k závěru, že se Karel Havlíček neohání kladivem a nemetá blesky, a není tak ztělesněním severského Thora. Havlíček letos v létě sice vyrazil na řeckou Krétu, koupající se v tričku měl ale do pána a vládce všech moří Poseidóna velmi daleko.

Závěr

Bývalému dvojministrovi Havlíčkovi do úplného ztělesnění Boha pár schopností schází, skutečně ale některé božské znaky a vlastnosti naplňuje. Babišův výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Neexistují vůbec žádné pochyby o tom, že slivovice dokáže zázraky. Tento tzv. vitamín S, skvost celé České republiky, používaly při léčbě už naše babičky a značné oblibě se těší i v současnosti. My v Demagogu, nehledě na různé škarohlídy, také věříme v úžasné schopnosti tohoto nápoje a slova Mariana Jurečky jsme se rozhodli na vlastní kůži prověřit v praktickém experimentu*.

Pokus v časové tísni

Ministr Jurečka svá slova pronesl na konci října (video, čas: 9:08) a nenechal nám tak mnoho času na praktické vyzkoušení léčby pomocí brufenu a slivovice. O to větší byl ale v našem týmu zájem se do experimentu zapojit. „Už delší dobu mě pobolíval zub. Vyzkoušel jsem řadu věcí, ale úleva byla vždy pouze dočasná. Když jsem slyšel nabídku účastnit se pokusu, kde bych mohl popíjet, a ještě bych měl veškerou konzumaci proplacenou, neváhal jsem ani minutu a nabídku přijal,“ shrnul své rozhodování jeden z analytiků.

Kvůli časovému tlaku a nízké četnosti bolesti zubů jsme museli hledat i alternativní cesty, jak experiment podpořit. Na oslovení zájemců z řad veřejnosti bohužel nebyl prostor, byli jsme tedy přinuceni k výběru dobrovolníka z vlastních řad, který by si bolest zubu nechal dobrovolně přivodit. Naštěstí jsme tým odvážných lidí, kteří se nezaleknou žádné výzvy, a takového účastníka experimentu jsme našli levou zadní. Ihned po umělém přivození bolesti jsme se zeptali na to, jaká je analytikova bezprostřední reakce. „Uh, bgh kgv mnh,“ dozvěděli jsme se.

Následující tabulka zobrazuje přehled pokusných králíků, tedy vlastně analytiků, zapojených do našeho pokusu. Bezpochyby nejlépe dopadl analytik č. 1, který zubaře při bolesti zubu navštívil ihned. Ostatní, kteří se léčili převážně za pomoci brufenu a slivovice, museli nakonec lékaře vyhledat také. Bolest zubu ovšem v některých případech nebyla jedinou příčinou potřeby lékařského ošetření.

Dva z účastníků experimentu bohužel neodhadli svou výdrž a v poměrně krátké době byli hospitalizováni kvůli otravě alkoholem. Jeden nešťastník svou bolest zubu zmírňoval tak dlouho, až se u něj i kvůli historickým problémům rozvinula cirhóza jater. Většina účastníků, kteří se snažili svůj stav vylepšit brufenem a slivovicí, nakonec u doktora vskutku skončila. Všem analytikům děkujeme za nadšené zapojení se do pokusu a přejeme brzké uzdravení.

________________________________________________________________________________________________________________________

*Kvůli principu „není to pravda, ale mohla by být“ upozorňujeme, že celý experiment a všechny osoby jsou smyšlené. Podobnost s reálnými lidmi a událostmi je čistě náhodná.

Jan Farský svým výrokem poukazuje na složení svého těla. Lidé se obvykle skládají z vody a také např. uhlíku, dusíku a vápníku (.pdf, str. 5), je tak na první pohled nasnadě, že Farský z teflonu vyrobený není. My jsme se ale jeho tvrzení podívali na zoubek, abychom mohli dojít k opravdu nerozporovatelnému závěru.

Kde se vzal, tu se vzal, teflon do vesmíru letěl

Za vynalezení polytetrafluorethylenu (zkuste si toto slovo říct rychle třikrát za sebou), známého spíše pod obchodním názvem teflon, vděčíme chemikovi Royi Plunkettovi. Že má teflon obrovský potenciál, dokazuje rozsáhlá míra využití, kdy se uplatnil při vývoji americké atomové bomby i při letu na Měsíc jako součást skafandru. Teflon samozřejmě slouží i běžným smrtelníkům, kterým usnadňuje práci v kuchyni, a dokonce se z něj vyrábí i nepromokavé oblečení.

Jednou z mnoha vlastností teflonu je jeho vodoodpudivost, tedy schopnost materiálu do určité doby odolávat vodě, kdy vytváří funkční ochranu tím, že se na povrchu tvoří izolované kapky vody, které následně stékají pryč. Na snímku z kampaně před evropskými volbami je přitom vidět, že Janu Farskému nasákla bunda deštěm a nestekla po něm. Dokonce se sám přiznal k tomu, že měl mokro v botách (neplést s Kocourem v botách). Už před dávnými lety se navíc před deštěm kryl deštníkem (video) a ve videu pouze zmínil podobnost mezi vinnou révou a Starosty, nikoli mezi sebou a teflonem.

Teflon také vydrží extrémně vysoké teploty, jelikož taje při 327 stupních Celsia, zvládne i nízké teploty do minus 70 stupňů Celsia. To je vskutku daleko od toho, co vydrží běžný člověk. Na vertikálním teflonovém povrchu se pak neudrží ani gekon, přičemž kvalifikovaným odhadem dojdeme k závěru, že na europoslanci Farském by se gekon udržet zvládl. Dalším rozdílem je i to, že teflon je škodlivý pro ptáky (.pdf, str. 14), zatímco Jan Farský pro ně nebezpečí nejspíš nepředstavuje.

Teflonoví politici

Mezi lidmi a teflonem tedy existují značné rozdíly. I přesto se objevují různé náznaky a podezření, že se v politice osoby vyrobené z teflonu vyskytují. Např. někdejší poslanec David Rath v roce 2007 označil celou ODS za teflonovou. O několik let později Farského stranický kolega Vít Rakušan o tehdejším ministru zdravotnictví mluvil jako o teflonovém ministrovi. Poslanec Jan Bartošek zase Andreji Babišovi vytkl, že má „teflonové svědomí a teflonovou morálku“.

Závěr

Ačkoliv existují jisté náznaky, že se v české politice pohybují lidé alespoň částečně vyrobeni z teflonu, mezi Janem Farským a touto látkou mnoho podobností není. Europoslanec Farský např. není vodoodpudivý a nevydrží tak extrémní teploty. Skutečně tedy teflonový není a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se vládě Petra Fialy podařilo proměnit máslo v tekuté zlato. Místo Jihočeského másla 82% od Madety, které se skládá z mléčného tuku, vody a mléčné sušiny, se pod světle modrým obalem podle Okamury nachází chemický prvek zlato, a to dokonce v kapalném skupenství. Tomio Okamura neupřesňuje, v jakém rozsahu se vládě podařilo přeměnit mléčný výrobek na tento ušlechtilý kov. Jelikož Okamura spojuje přeměnu másla v tekuté zlato s prudkým nárůstem cen tohoto výrobku v „běžných supermarketech“, musí jít zjevně o významnou část z přibližně 53 tisíc tun másla (.pdf, str. 2), které se v Česku ročně spotřebují.

Česká vláda a alchymie

O vytvoření zlata z másla, v jehož chemickém složení najdeme (.pdf, str. 12, 29) prvky jako uhlík, vodík, kyslík, vápník, draslík nebo hořčík, nesnili ani alchymisté na dvoře Rudolfa II. Ti se spokojili s přeměnou olova na zlato, tedy s procesem nazývaným „chrysopoeia“ (.pdf, str. 12). Vláda Petra Fialy je však známá svými ambicemi, které často přesahují to, co odborná veřejnost považuje za splnitelné. Pravděpodobně by se nezalekla ani výzvy, které alchymisté čelili už od druhého století před naším letopočtem. Aby však byla úspěšná, musela by vláda mít ve svých řadách zkušené alchymisty. V následující části proto rozebereme možné indicie naznačující přítomnost alchymistů ve vládě Petra Fialy.

Alchymisté, na rozdíl od moderních vědců, zaznamenávali výsledky svých experimentů pomocí šifer a alegorií. Alchymistické texty bývají často nejednoznačné a obtížně srozumitelné, což je činí nepochopitelnými pro širší veřejnost. Podobnou nejednoznačností a nesrozumitelností se, podle mnohých, vyznačují i projevy a vystoupení současné vlády. Samotní členové vlády navíc připustili, že jejich komunikace není vždy dostatečně srozumitelná. To by mohlo naznačovat, že vládní komunikace je záměrně složitá a zahalená do alchymistických alegorií a šifer, jejichž význam je běžným občanům nejasný.

V alchymii hrají významnou roli ptáci, kteří symbolizují různé fáze procesu přeměny neušlechtilých prvků na ušlechtilé. Například vrána, páv či holubice mají v alchymistickém učení specifický symbolický význam. Symbolika ptáků se objevuje i v programovém prohlášení vlády, která se zavázala vybrat národního ptáka (.pdf, str. 48). Stejný bod je i součástí aktualizovaného vládního prohlášení z března 2023. Tato symbolika by mohla odkazovat na alchymistické ambice vlády, které se skrývají právě pod tímto symbolem.

Alchymie je také úzce spjata s numerologií, která využívá skrytých významů číslic při plánování experimentů. V numerologii má například významné postavení číslo 93. Toto číslo symbolizuje odhodlanost rychle plnit úkoly a schopnost rychle se učit novým věcem. Vláda Petra Fialy si tohoto symbolického významu je pravděpodobně vědoma, protože toto číslo hojně využívá. Odkazovala se na něj například při plnění programového prohlášení, které podle vlády bylo k listopadu 2023 splněno na 93 %.

Naše vlastní analýza slibů z vládního prohlášení ukazuje spíše na 32 %, což je podle numerologů pěkné, tzv. "premiérské" číslo. Znovuzvolení ovšem negarantuje.

Česká vláda a Paranormální výzva

Navzdory těmto indiciím však není možné jednoznačně prokázat, že by ministři skutečně uměli přeměňovat máslo v tekuté zlato. Podle Českého klubu skeptiků Sisyfos je možné nadpřirozené schopnosti prokázat pouze pomocí dvojitě zaslepeného kontrolovaného experimentu. Lidem, kteří by prokázali nadpřirozené schopnosti za těchto podmínek, nabízí Sisyfos v rámci své Paranormální výzvy finanční odměnu 3 400 000 Kč. Tuto výzvu od jejího zahájení v roce 2014 dosud nikdo nesplnil, členy současné vlády nevyjímaje.

Závěr

Existuje několik indicií, které naznačují, že členové vlády Petra Fialy by mohli praktikovat alchymii. I přes lákavou možnost získat finanční odměnu se však schopnost přeměnit máslo v tekuté zlato prozatím neprokázala u žádného člena vlády. Dokud Tomio Okamura nepřesvědčí ministry, aby se zúčastnili Paranormální výzvy, považujeme jeho výrok za neověřitelný.

Ministr zemědělství má jistojistě v popisu práce radovat se z všelijakých potravin, zejména těch českých. Ostatně české potraviny jsou tak populární, že Sněmovna v poměrně nedávné minulosti téměř schválila zavedení povinných kvót, podle kterých by velké obchody musely prodávat alespoň 55 procent tuzemských výrobků.

Stačí nahlédnout na sociální sítě a je hned jasné, že Marek Výborný tuto část svých povinností svědomitě dodržuje. Vícekrát nadšeně komentoval a oceňoval náročné pěstování křenu. Rozplýval se i nad českými rajčaty, přičemž si s jedním i laškovně pohazoval.

Škála potravin, které ministr Výborný opěvuje, je ještě mnohem širší. V minulosti se zadumaně zahleděl do listí okurky, držel v rukou hlávku zelí nebo pochvaloval tuzemskou cibuli. Nezůstalo ovšem pouze u zeleniny. (Pomineme fakt, že výše zmíněné rajče je z botanického hlediska ovoce, i když ho řada lidí označuje za zeleninu. Ale kdo jsme my, abychom tento letitý spor definitivně rozsoudili?) Výborný se kochal českými jablky, pochutnával si na borůvkách z českých lesů, a dokonce se usmíval i nad českými rohlíky.

Jak je vidět, ministr zemědělství se opravdu často raduje z českých potravin. Kdo by také, v duchu anglického ustáleného rčení: „Jídlo je láska, jídlo je život,“ radost neměl? V té spoustě fotografií jsme ale bohužel nenarazili na snímek, kde by Marek Výborný juchal přímo nad květákem. Nemůžeme však vyvrátit, že mu v soukromí květák nepřináší potěšení.