Demagog.cz

Vít  Rakušan

Vít Rakušan (STAN)

  • 14
  • 1
  • 5
  • 6

Výroky

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Za další je to dlouhodobě nadstandardně vysoký počet diplomatů na ruské ambasádě. Interview ČT24, 21. května 2020

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje dlouhodobě Bezpečnostní informační služba. Ruské diplomatické zastoupení čítá podle posledních údajů 138 lidí. To je například dvojnásobný počet oproti zastoupení USA v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje opakovaně Bezpečnostní informační služba (BIS). Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Ve výroční zprávě za rok 2015 pak BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“.

Podle údajů Ministerstva zahraničí, které si vyžádal server Hlídací Pes, bylo v České republice k dubnu tohoto roku celkem 51 ruských diplomatů. Ovšem celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl 138 lidí. Česko má přitom v Rusku výrazně menší zastoupení.

Ve Velké Británii, která je svým počtem obyvatel, rozlohou i geopolitickou rolí značně významnější než Česká republika, bylo před dvěma lety 58 ruských diplomatů. Musíme ovšem brát v potaz, že Velká Británie roku 2018 vyhostila v kauze Skripal 23 ruských diplomatů. I tak je to značný nepoměr vůči zastoupení v Česku. USA má v České republice okolo sedmi desítek zaměstnanců a Čínská ambasáda okolo 30 zaměstnanců. 

Stejný nepoměr počtu zaměstnanců na ambasádách v Česku byl viditelný již roku 2014, kdy zde Rusko mělo 142 zaměstnanců, USA 70 zaměstnanců a Čína 28 zaměstnanců. Roku 2009 bylo na ruském velvyslanectví 147 lidí a roku 2011 dokonce 151 lidí.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Podívejme se na ruskou zahraniční politiku, na tu oficiální doktrínu, která pochází někdy z toho roku 2009, kde si prostě Rusko definuje NATO jako svého nepřítele číslo jedna. Interview ČT24, 21. května 2020

V dokumentu popisujícím národní bezpečnostní strategii Ruské federace z roku 2009 není NATO popsáno jako nepřítel číslo jedna, ačkoliv je považováno za možnou hrozbu.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan má zřejmě na mysli dokument schválený v květnu roku 2009. Ačkoliv je zde NATO zmíněno několikrát v kontextu národní bezpečnosti, tak nikdy výslovně jako nepřítel číslo jedna.

dokumentu (.pdf, str. 2) se píše: „Neadekvátnost současné globální a regionální architektury orientované (především v euro-atlantické oblasti) směrem k NATO a podobně nedokonalou povahu legálních nástrojů a mechanismů vytváří stále rostoucí hrozbu mezinárodní bezpečnosti.

Dále se zde (.pdf, str. 3–4) lze dočíst, že: „Rozhodujícím aspektem vztahů s NATO zůstává fakt, že plány rozšířit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím a pokusy dávat NATO globální funkce, které jsou proti normám mezinárodního práva, jsou pro Rusko nepřípustné.

K tomuto ruskému dokumentu existuje i veřejná analýza NATO. Ta usuzuje, že naopak od roku 2000, tedy od předchozí koncepce národní bezpečnostní strategie, se zmírnilo vyjadřování (.pdf, str. 7) Ruské federace v kontextu možnosti armádní přítomnosti poblíž ruských hranic a ochotě vést bilaterální jednání o případných vzájemných problémech.

V roce 2015 byla původní národní bezpečnostní strategie z roku 2009 aktualizována. Opět se v ní píše o porušování (.pdf, str. 4) mezinárodního práva organizací NATO a o údajném poklesu regionální stability z důvodu umístění protiraketového obranného systému Spojených států amerických. Tón textu nově ale vyznívá mnohem ostřeji, a dá se již uvažovat o tom, že NATO sice není specificky jmenováno jako nepřítel, ale je bráno jako velice vážná hrozba společně s USA a v menší míře Západem obecně.

O problematice vztahů NATO a Ruské federace jsme psali v minulosti, zdezde.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

V té veřejné výroční zprávě, kterou Bezpečnostní informační služba vydává, tak prostě není pochyb o tom, že ta aktivita Ruska, jejich tajných služeb vůči České republice výrazně nabyla na intenzitě v těch posledních letech. Interview ČT24, 21. května 2020 !

V průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. Ruské zpravodajské služby zasahují v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

skrýt celé odůvodnění

O zvyšující se intenzitě aktivit tajných služeb Ruska se píše ve Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2016 (.pdf, str. 10): „Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“

Podle BIS je největším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci ruský diplomatický personál. „Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí.“ (str. 10)

Zmínky o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb můžeme najít již ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2009. V daném roce došlo k nárůstu ruských vlivových iniciativ v několika oblastech (str. 5).

V roce 2018 se BIS věnovala všem zpravodajským službám působícím na území České republiky. 

Pokud jde o ruské zpravodajské služby, ty podle Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf) zasahovaly v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje (str. 5). „V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB. Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.“ (str. 6) 

Dále se ve zprávě také píše o proruských aktivistech. Podle BIS je v jejich činnosti největší hrozbou pro českou ústavnost šíření dezinformací. Převážně se snažili podkopávat důvěru v politické uspořádání České republiky a členství v Evropské unii a NATO: „Proruští aktivisté v posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v ČR a členství v EU a NATO.“ (str. 9)

Podle BIS mnoho aktivistů motivuje obdiv k režimu ruského prezidenta Putina nebo obdiv k Rusku obecně, ovšem dále BIS ve Výroční zprávě uvádí, že u některých z aktivistů existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace (str. 9).

Ředitel BIS Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za největší dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR. Na bezpečnostní konferenci v roce 2019 v Poslanecké sněmovně uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odhalily a rozbily síť, kterou v ČR vytvářela ruská Federální bezpečnostní služba FSB. Potvrdil tak informaci naznačovanou již ve Výroční zpravě za rok 2018 (str.7). FSB měla prostřednictvím sítě serverů útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery. Podle ředitele BIS byla síť vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.

Nutno podotknout, že BIS registruje zvyšující se aktivitu tajných služeb RF a SNS na našem území kontinuálně a dlouhodobě, minimálně od vstupu ČR do NATO v roce 1999 (pdf. s. 26), přesto lze sledovat zvyšující intenzitu zpravodajských aktivit RF v posledních letech.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Naši diplomaté na té evropské úrovni mohou být těmi, kteří prostě budou mít velmi kvalitní informace, koneckonců od našich tajných služeb, a ty musíme dávat a dáváme naštěstí našim spojencům k dispozici. Interview ČT24, 21. května 2020

České zpravodajské služby spolupracují na mezinárodní úrovni například se zpravodajskými orgány NATO či EU. Detaily spolupráce však mohou být často tajné, existenci povinností sdílet informace se nám tedy nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

Bezpečnostní informační služba (BIS) je „zpravodajskou institucí českého státu“. Mezinárodní spolupráce BIS je nezastupitelná a klíčová, BIS je v kontaktu s více jak stovkou zahraničních zpravodajských služeb a hlavními tématy jejich jednání jsou „terorismus, organizovaný zločin, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s vojenskou technikou a konvenčními zbraněmi, kontrašpionáž a nelegální migrace“.

Nejaktivněji BIS komunikuje se sousedními zeměmi a z Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf, str. 20) pak vyplývá, že „informační výměna v mezinárodní spolupráci byla srovnatelná s předchozím rokem. (…) Hlavními partnery v mezinárodní spolupráci jsou pro BIS především zpravodajské služby zemí EU a NATO a některých dalších zemí“.

Vojenské zpravodajství je také zpravodajskou službou České republiky. Jedná se o ozbrojenou službu, která je součástí Ministerstva obrany České republiky. Ve Výroční zprávě o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2018 (.pdf, str. 4) je uvedeno, že informační výstupy Vojenského zpravodajství byly mj. určeny i zpravodajským orgánům NATO a EU.

Od začátku roku 2020 pak v České republice funguje satelitní centrum SATCEN ČR, které vzniklo „na základě závazků vůči Severoatlantické alianci v oblasti poskytování obrazového zpravodajství“. Centrum bude „poskytovat konkrétní, detailní a přesné informace o pozicích zájmových objektů a oblastech dle jednotlivých požadavků“. Využívat ho budou moci například čeští vojáci na zahraničních misích, Integrovaný záchranný systém ČR, Ministerstvo zemědělství a další.

Třetí zpravodajskou službou České republiky je Úřad pro zahraniční styky a informace. V jeho případě se nám výroční zprávy nepodařilo dohledat, na svém webu však píše o spolupráci s ostatními zpravodajskými službami:

„Další vývoj služby určovaly potřeby a výzvy, kterým nový český stát čelil. Souběžně s tím se ÚZSI soustředil na (…) navázání a prohloubení mezinárodní spolupráce. (…) ÚZSI je také důstojným reprezentantem české zpravodajské komunity na mezinárodní scéně.“

Jakým způsobem tato spolupráce probíhá, zejména, zda probíhá formou výměny informací, se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, „spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády“.

Spolupráce českých tajných služeb se zahraničními pak probíhá např. ve formaci The Counter-Terrorist Group. Jedná se však pouze o neformální spolupráci tajných služeb evropských států (všech 27 států EU a Velká Británie, Norsko a Švýcarsko). Povinnosti, na základě kterých by se dalo říci, že informace sdílet musíme, tedy toto uskupení z podstaty věci založit nemůže.

Dále se pak například BIS (.pdf, str. 20) zapojila do uskupení NATO Civilian Intelligence Committee. Každá členská země NATO je v tomto výboru zastoupena i svými zpravodajskými službami a informace poskytuje výbor přímo Severoatlantické radě. Opět ale z dostupných zdrojů není jasné, zda zpravodajské služby mají přímo povinnost své informace sdílet.

Spolupráce jednotlivých zpravodajských služeb je často založena na dobrovolnosti a vzájemné ochotě informace poskytovat a vzhledem k podstatě věci jsou i podmínky spolupráce často tajné. Konkrétní informace o tom, že by Česká republika, resp. české tajné služby měly přímo povinnost sdílet tajné informace s ostatními státy, se nám tedy nepodařilo dohledat. Protože však nemůžeme vyloučit, že žádné takové povinnosti neexistují, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Když se podíváte na hlasování toho bezpečnostního výboru, který hodnotil ty informace od Bezpečnostní informační služby, tak i prostě strany, které obvykle BISce zrovna netleskají, ať už je to SPD nebo komunisté, tak prostě pro to usnesení, kde jsme definovali tu hrozbu jako vážnou, hlasovali všichni. Interview ČT24, 21. května 2020

Sněmovní Výbor pro bezpečnost v souladu s výrokem hodnotil informace od BIS 6. května 2020. Nelze ověřit hlasování jednotlivých členů z důvodu neveřejnosti schůzky. SPD a KSČM jsou častými kritiky BIS.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku popsaná schůzka sněmovního Výboru pro bezpečnost, na níž byla projednávána (.doc) „informace ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“, se uskutečnila 6. května 2020 a byla neveřejná.

Schůzka se uskutečnila jako reakce na článek v týdeníku Respekt, ve kterém Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal Výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Z důvodu neveřejnosti nelze ověřit hlasování jednotlivých členů rady, mezi kterými jsou i členové SPD a KSČM, jak ve výroku správně uvádí Vít Rakušan.

Politické strany SPD KSČM jsou v souladu s výrokem častými kritiky BIS.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Premiér nějaké své materiály prostě přeposílá, evidentně tak učinil na soukromou adresu, tiskne si je mimo úřad vlády, ta adresa, ten server údajně pracuje na platformě Agrofertu. Interview ČT24, 21. května 2020

Premiér ve svém pravidelném hlášení omylem ukázal korespondenci, kdy ministr Vojtěch poslal e-mail přímo na premiérovu soukromou adresu s IP vazbami na Agrofert. V záhlaví bylo jméno zaměstnankyně IMOBY, která tyto materiály premiérovi v prostorách patřící firmě IMOBA tiskla.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš ve svém pravidelném hlášení Čau lidi! z 5. dubna, které vychází na YouTube profilu vládní strany ANO, nechtěně ukázal výtisk e-mailu od ministra Vojtěch (v čase 5:37). E-mail nesl název Report pro pana premiéra. Ministr Vojtěch zaslal korespondenci na adresu s doménou „e-babis.cz". IP adresa této domény má vazby na e-maily Agrofertu a další firmy spadající do této skupiny.

E-mail si nechal patrně premiér vytisknout na tiskárně v Sokolovně Průhonice, která firmě IMOBA patří. V záhlaví bylo uvedeno jméno „Eliška Šilingrová IMOBA“. Eliška Šlingrová je dcera Františka Šlingra, jednoho z manažerů IMOBY, jí patrně e-mail přeposlal k vytisknutí, a proto se její jméno objevilo v záhlaví dokumentu. Podle premiérova mluvčího Vladimíra Vořechovského toto nebylo ojedinělé: „Pan premiér o víkendu běžně pracuje ve své kanceláři v Průhonicích a některé podklady a e-maily mu občas tisknou na recepci Sokolovny Průhonice, která je přes ulici.“

Není jasné, zda tento soukromý e-mail premiér využívá dál. E-mail pravděpodobně již vůbec neexistuje

Výrok hodnotíme jako zavádějící. E-mailová adresa má vazby na Agrofert, materiály byly vytištěny mimo úřad vlády, ale o tom, že by na zmíněný soukromý mail byly materiály přeposlány až sekundárně, nejsou žádné zmínky. Premiér soukromý e-mail využíval jako pracovní, ministr Vojtěch materiály poslal přímo na tuto adresu. Andrej Babiš tedy zmíněný email sám nepřeposlal na svůj soukromý mail, nicméně email došel zaměstnankyni IMOBY pravděpodobně za účelem tisku.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To bylo v návrhu usnesení – ten bod se neprojednával z technických důvodů, posunul se na další zasedání bezpečnostního výboru – ale v tom usnesení bylo, zda existuje nějaká metodika a zda by neměla existovat, a zda by neměla existovat závazná metodika pro všechny členy vlády, právě na používání, na bezpečné používání e-mailových schránek, těch vlastních vládních. Interview ČT24, 21. května 2020

Výbor pro bezpečnost měl na své poslední schůzi probírat mimo jiné bezpečnost e-mailové komunikace členů vlády. Z časových důvodů nebyl tento bod projednán a byl odložen na další schůzi výboru. Zasedání bylo ale neveřejné, a nelze tak ověřit znění daného návrhu usnesení.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan hovoří o usnesení v souvislosti s kauzou premiéra Babiše ze začátku dubna. Andrej Babiš při svém pravidelném víkendovém hlášení (video) na svém kanálu na Youtube četl informace o financování resortu zdravotnictví z papíru, na kterém byl z druhé strany vytištěný e-mail adresovaný premiérovi od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ministr Vojtěch zprávu poslal na soukromou e-mailovou adresu premiéra, který ji následně přeposlal zaměstnankyni společnosti IMOBA, která mu ji vytiskla. 

Společnost IMOBA je členem koncernu SynBiol, který spadá do svěřenského fondu Andreje Babiše pod názvem AB private trust I. Z videa je patrné tedy i to, že premiér Babiš využívá pro vládní e-mailovou komunikaci svou osobní adresu s doménou „e-babis.cz“. V reakci na video se zvedla vlna kritiky zaprvé ohledně přetrvávajících vazeb premiéra na jeho bývalé firmy ze svěřenských fondů a zadruhé kvůli tomu, jakým způsobem premiér operuje s potenciálně citlivými vládními informacemi na nezabezpečených e-mailových adresách.

37. schůze sněmovního výboru pro bezpečnost proběhla 14. května. Na té dle její pozvánky (.pdf) měli poslanci probírat jako 5. bod „Zabezpečení vládních materiálů při využívání soukromých e-mailových adres premiérem a členy vlády“. Tento bod navrhnul Vít Rakušan, k vyjádření byl také pozvaný šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Je pravda, že z časových důvodů se tento bod nestihnul projednat a odložil se tak na další schůzi Sněmovny, která se má konat na konci května.

Tato konkrétní schůze výboru pro bezpečnost byla dle pozvánky neveřejná a nebyl z ní zatím zpřístupněný žádný zápis či usnesení. Vzhledem k tomu proto nedokážeme ověřit, zda v návrhu usnesení, o kterém se Vít Rakušan zmiňuje, opravdu byly informace ohledně metodiky internetové komunikace členů vlády.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Pan Mynář je státním úředníkem. Interview ČT24, 21. května 2020

Státní úředník je ve služebním poměru podle zákona o státní službě. I přestože Vratislav Mynář pobírá státní peníze a je zaměstnán v organizační složce státu, jeho práce se od práce úředníka značně liší a nelze ho podle zákona považovat za státního úředníka.

skrýt celé odůvodnění

Vratislav Mynář je v současné době vedoucím kanceláře prezidenta Miloše Zemana, kde působí od března 2013. Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu, která ve vymezené oblasti veřejné správy dané zákonem č. 219/2000 Sb. zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, i přestože nemá vlastní právní osobnost. Kancelář je zřízena zákonem 114/1993 Sb.

Státní úředník je v zákoně o státní službě 234/2014 Sb. definován jako „fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.“ Kancelář prezidenta republiky ani její pracovníci nespadají pod služební zákon, neboť nesplňují podmínky vymezené § 3, kde je dáno, že „správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.“ Kancelář prezidenta republika je zřízena již zmíněným zákonem, ale v něm není výslovně označena jako správní úřad či orgán státní správy, a nejedná se tedy o služební úřad.

I přestože je vedoucí kanceláře Vratislav Mynář placen státem a může se zdát, že pro něj platí stejná pravidla jako pro úředníky, není tomu tak. Mynář nepodléhá služebnímu zákonu a jeho práce se od úředníků značně liší. Jak popisují oficiální stránky Pražského hradu: „Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkony ve věcech týkajících se Kanceláře prezidenta republiky navenek. Řídí a kontroluje činnost Kanceláře a odpovídá za ni. Schvaluje vnitřní předpisy Kanceláře, předkládá návrh rozpočtu kapitoly Kanceláře, zřizuje podřízené příspěvkové organizace a schvaluje jejich organizaci. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky přímo řídí Sekci vnitřní a Kabinet vedoucího Kanceláře.“ 

Vratislav Mynář je placen státem a lze ho v širším slova smyslu považovat za úředníka, neboť Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu. Přesto se na něj ale nevztahují stejná pravidla jako pro úředníky. Státní úředník je právním pojmem, který je v zákoně interpretován jinak.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To co on říká ve videu, které jistě zaplatila Kancelář prezidenta republiky, tak to jsme chtěli slyšet na zahraničním výboru Poslanecké sněmovny. Interview ČT24, 21. května 2020

Ze strany Hradu není uvedeno, kdo vznik videa financoval.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan mluví o videu, které bylo uveřejněno 18. května 2020 na stránkách Pražského hradu a ve kterém kancléř Mynář vysvětluje kauzu tzv. čínského dopisu, který byl nalezen v pozůstalosti bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Na samotné stránce Hradu je uveřejněn pouze odkaz na video na serveru Youtube. Video je rovněž nahrané na Facebookovou stránku Kanceláře prezidenta republiky. Na Twitterovém účtu se stejným jménem je nahraná pouze upoutávka s odkazem na celé video na Facebooku či Youtube.

Co se týče komentáře samotné Kanceláře prezidenta republiky, tak na svých stránkách a na účtech na zmíněných sociálních sítích je uvedeno pouze následující:

Přinášíme vám v krátkém dokumentu příběh jednoho listu papíru formátu A4, o kterém média informují jako o dopisu z čínské ambasády'. Jak se ocitl na Pražském hradě? Jak se celý příběh odehrál od začátku do konce?

Ani ve videu samotném a ani v doprovodných komentářích okolo videa není uvedeno, kdo produkci celého videa platil. Video samotné má přesně 11 minut a 14 vteřin. Hlavním aktérem je prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Ten je buď natáčen při sezení za stolem, či je například snímán při procházce před Katedrálou sv. Víta. Dokonce ze tří pohledů. Zepředu, shora a zezadu. Dalším aktérem, kterého ve videu můžeme vidět, je ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. V samotném videu se rovněž setkáme se dvěma dabéry, jejichž jména jsou nám ale zatajena. Prvního můžeme slyšet v devatenácté sekundě a druhého v sekundě pětapadesáté. Prvního dabéra slyšíme ve videu vícekrát. Je zjevné z poslechu, že se nejedná o hlas Vratislava Mynáře nebo Rudolfa Jindráka. Samotné video rovněž obsahuje mnoho prostřihů a různé animace.

Co se dotazů na financování videa týče, tak v komentářích na sociálních sítích se jich objevilo několik. Na Twitteru a pod videem na Facebooku jsme se setkali s minimálně šesti narážkami na financování videa z veřejných zdrojů. Oficiálně však tyto dotazy nikdo nezodpověděl. Pouze na svém soukromém profilu kancléřova žena Alexandra Mynářová uvedla, že video platil její manžel „tzv. ze svého“.

Video je, co se týče zpracování, poměrně složité. Ať už podle účinkujících, animací, střihů či práce s kamerou. Protože ale oficiálně nikdo nepotvrdil, kdo vytvoření daného videa financoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To nebylo žádné Rakušanovo usnesení, to bylo usnesení zahraničního výboru, pro které kromě komunistického poslance hlasovali úplně všichni, to znamená vládní poslanci, poslanci hnutí ANO, sociální demokracie, SPD, KDU, TOP 09. Interview ČT24, 21. května 2020

Usnesení zahraničního výboru PS týkající se tzv. čínského výhružného dopisu podpořili ve všech sedmi bodech poslanci za ANO, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, poslanci SPD se zdrželi hlasování o dvou bodech. Poslanec Pawlas (KSČM) hlasoval pro tři body ze sedmi, u ostatních se zdržel.

skrýt celé odůvodnění

Výrok poslance Rakušana se vztahuje k usnesení č. 132 zahraničního výboru Poslanecké sněmovny z 2. dubna 2020 „k novým informacím týkajících se výhružného dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresovanému Kanceláři prezidenta České republiky ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“.

V samotném obsahu (.pdf, str. 1) usnesení se nachází celkem 7 bodů:

„Zahraniční výbor 

I. konstatuje, že neobdržel v souladu s usnesením výboru č. 124 od Kanceláře prezidenta ČR oficiálně celé znění dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresované Kanceláři prezidenta ČR; 

II. vyjadřuje politování nad nerespektováním usnesení výboru Kanceláří prezidenta ČR;

III. vyzývá znovu v souladu s usnesením výboru č. 124 Kancelář prezidenta ČR, aby předala zahraničnímu výboru Poslanecké sněmovny celý originál dokumentu, který obdržela od velvyslanectví Čínské lidové republiky; 

IV. vyzývá Kancelář prezidenta ČR, aby předala výboru veškeré další písemné záznamy o komunikaci s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v této věci; 

V. žádá o osobní účast na dalším jednání výboru vedoucího Kanceláře prezidenta ČR pana Vratislava Mynáře a ředitele Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta ČR pana Rudolfa Jindráka; 

VI. zve na další jednání výboru J. E. velvyslance Čínské lidové republiky v Praze Zhang Jianmina; 

VII. zve na další jednání výboru předsedu Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila.“

Dle zápisu (.pdf, str. 11) jednání výboru se o jednotlivých bodech usnesení hlasovalo samostatně a všechny body byly většinou hlasů schváleny. Přičemž v případě prvních dvou bodů se zdrželi poslanci SPD Holík a Kobza a poslanec KSČM Pawlas. Při hlasování o třetím a čtvrtém bodě usnesení se zdržel pouze komunistický poslanec Daniel Pawlas. Páty až sedmý bod byl schválen hlasy všech 17 poslanců zahraničního výboru.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že pro diskutované usnesení se vyslovili poslanci ANO, sociální demokracie, SPD, KDU-ČSL a TOP 09, ale pro poslední tři body jednání se kladně vyslovil rovněž i komunistický poslanec Daniel Pawlas. Vít Rakušan dále svým výrokem vytváří dojem, že poslanci za SPD hlasovali bezvýhradně pro návrh usnesení stejně jako poslanci ostatních stran, poslanci Kobza a Holík však první dva body usnesení nepodpořili.