Andrej Babiš

Očkování proti chřipce probíhá každý rok kvůli tomu, že se virus chřipky neustále mění, a složení vakcíny se tak musí upravovat. Očkování probíhá vždy před chřipkovou sezonou, která začíná na podzim a zpomaluje na jaře. Podle informací zveřejněných Ministerstvem zdravotnictví 1. října 2020 byla proočkovanost proti chřipce v Česku kolem 6 %. To znamená, že se ročně spotřebuje zhruba 700 tisíc vakcín. V roce 2020 však bylo dodáno necelých 900 tisíc dávek vakcín, a to kvůli očekávanému zvýšenému zájmu, který se nakonec potvrdil. Praktičtí lékaři podali kolem 860 tisíc dávek.

Ministr zdravotnictví Vojtěch 22. září 2021 na tiskové konferenci uvedl: „Pro letošní rok jsme objednali 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce, tedy zhruba o 200 000 více než v roce loňském.“ Někteří praktičtí lékaři již část objednaných vakcín proti chřipce dostali a začali objednávat první zájemce. Server iRozhlas.cz následně vydal informaci, že některé ordinace již v letošním roce začaly proti chřipce očkovat. V článku také stojí: „Část z milionu objednaných vakcín proti chřipce už je k dispozici. Někteří lékaři tak začali očkovat, většina ale čeká do října až listopadu, kdy je na to ideální doba.“

V letošním roce je tedy objednáno 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Někteří praktičtí lékaři již vakcíny dokonce dostali, a mohou tak začít s očkováním zájemců.

Vláda se na konci července 2021 zavázala darovat 2,39 milionu vakcín proti covidu-19, ty by měly být do konce roku poslány do balkánských zemí, Afriky a Asie. Lídři EU se už dříve dohodli, že darují třetím zemím sto milionů dávek vakcíny, a tak vznikla například iniciativa Covax. Vlády jednotlivých států mohly zároveň určit země, do kterých si přejí vakcíny poslat prioritně. V případě Česka tak poputují např. do Mali, Severní Makedonie či na Ukrajinu.

„Před koronavirem budeme v bezpečí, jen pokud zajistíme vakcíny pro celý svět,“ napsala k rozhodnutí vlády státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Ministr zdravotnictví Vojtěch zároveň ujistil veřejnost o dostatku vakcín i na podzimní měsíce.

Dle mluvčího Ministerstva zdravotnictví (MZČR) mělo být v druhé polovině srpna odesláno čtvrt milionu dávek vakcín do Vietnamu, dalších třicet tisíc pak na Tchaj-wan.

Podle dostupných informací pravděpodobně nedošlo k darování všech vakcín, což je úkolem MZČR a Ministerstva zahraničních věcí (MZV). MZV nám na dotaz ohledně stavu darování odpovědělo, že vakcíny byly již odeslány do Vietnamu a na Tchaj-wan. MZČR nechalo obdobnou otázku bez odpovědi. 

Vzhledem k tomu, že darování již reálně probíhá a jedná se o mezivládní závazek, lze považovat samotný příslib a postupné odesílání vakcín za dostatečný znak naplňování závazku. Jelikož se navíc vláda zavázala zbývající vakcíny odeslat do konce roku, a je tak pochopitelné, že část z nich dosud odeslána nebyla, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Premiér Babiš mluví o tzv. posilovací dávce očkování proti onemocnění covid-19. O té se diskutuje již delší dobu, zmiňme například již probíhající přeočkování v Izraeli nebo jiných evropských státech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hovořil v červnu 2021 o pravděpodobné nutnosti přeočkování posilující dávkou. Pro Lidové noviny tehdy na dotaz, zda je zavedení třetí dávky jisté, odpověděl takto: „Velmi pravděpodobně ano. Otázkou teď spíše je její načasování. Prvotní data zatím stanovují jako nejvhodnější časový odstup od druhé dávky na devět měsíců, někteří odborníci prosazují až dvanáctiměsíční odstup.“

Podle vládního Covid Portálu je přeočkování dostupné od 20. září 2021. Od tohoto data také začaly přicházet zvací SMS zprávy s dalšími instrukcemi osobám, u nichž již uplynulo 8 měsíců od podání druhé dávky vakcín Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca či od aplikování jednodávkové vakcíny Janssen. V některých případech se lidé mohli nechat přeočkovat už o pár dnů dříve, například očkovací centrum na pražském Chodově přeočkovávalo osoby s velmi oslabenou imunitou již 14. září 2021.

Přeočkování posilující dávkou vakcíny v Česku tedy skutečně již začalo a primárně se týká občanů, kteří byli naočkovaní v lednu a únoru, což znamená asi 250 tisíc lidí. Doplňme, že k přeočkování se může člověk dostavit i bez předchozí registrace do očkovacích center, jak uvedl ministr Vojtěch pro server iRozhlas.cz.

V období 10 dnů před konáním debaty, tedy od 13. do 22. září 2021, skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných s covidem-19. Jejich počet pouze kolísal v rozmezí 156 až 179 osob. Před 12. zářím se pak počty hospitalizovaných pohybovaly od 100 do 126.

Aktuální podíl očkovaných mezi hospitalizovanými se nám bohužel nepodařilo dohledat. Můžeme však vycházet z údajů zveřejněných na twitterovém účtu Chytrá karanténa, na němž spolupracuje Ministerstvo zdravotnictví i Armáda ČR. Tam bylo 11. září uvedeno, že 72 % hospitalizovaných za předešlý týden není očkovaných. V polovině září přinesl další informace ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Například mezi lidmi s těžkým průběhem je podíl neočkovaných 76,03 % a podíl osob po dokončené vakcinaci 21,49 %.

Podobná čísla potvrzuje i mimořádné opatření (.pdf, str. 5) MZČR z 27. září, kde je uvedeno, že většinu hospitalizovaných s těžkým průběhem tvoří nenaočkované osoby a mezi nově diagnostikovanými případy je 80 % neočkovaných. O dva dny později Chytrá karanténa zveřejnila aktuální podíl neočkovaných a hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče dle dat ÚZIS. K tomuto dni bylo na JIP s covidem-19 hospitalizováno 51 lidí, z nichž 78 % bylo nenaočkovaných.

S žádostí o poskytnutí přesných dat jsme se obrátili na ÚZIS, bohužel nám dosud neodpověděl. I přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť v období před konáním debaty skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných, přičemž cca 80 % z hospitalizovaných pacientů byly osoby nenaočkované.

Podle posledních dat (.xlsx) tvoří vývoz do Německa 32,3 % celkového českého exportu, a skutečně se tak jedná o zemi, do které Česká republika vyváží nejvíce. Pro ilustraci zmiňme, že dovoz z Německa činí 23,1 % celkového importu. Druhou zemí, kam Česko nejvíce vyváží, je Slovensko (7,5 % celkového exportu). Dodejme, že tato data zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vychází z dat Českého statistického úřadu.

Zdroje: 2016 (.pdf), 2017–2018 (.pdf), 2019–2020 (.xlsx), 1–7/2021 (.xlsx).

Ačkoli podíl vývozu není větší než 33 %, jak uvádí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý. Rozdíl je totiž těsný a splňuje naši toleranční odchylku, kterou pro hodnocení používáme. Kvůli vysokému podílu exportu do Německa a importu z Německa lze zároveň říct, že je tento stát pro ČR „nejdůležitější ekonomický partner“, jak prohlásil předseda vlády Babiš.

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství.

Uveďme, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč, a růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč.

Vládní představitelé zde tak pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) totiž jejich průměrný plat byl 30 259 Kč. Z této částky by pak 150 % činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s platy učitelů používá premiér Babiš.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů učitelů, o nichž v námi ověřovaném výroku mluví Andrej Babiš. Upřesněme, že data za první a druhé čtvrtletí roku 2021 prozatím nejsou k dispozici, můžeme však popsat růst těchto platů do roku 2020.

Jak lze vidět v grafu níže, který zobrazuje hodnoty platů pracovníků v regionálním školství za roky 2017, 2018, 2019 a 2020 (vše .xlsx, list T2.3.E), průměrný plat učitelů v minulém roce dosáhl 44 224 Kč, tedy přibližně 140 % platu učitelů v roce 2017.

Popsat stav platů v roce 2021 je složitější, jelikož jde o probíhající období a nemáme k dispozici přesné statistické údaje. Musíme tedy posuzovat letos probíhající navyšování platů a zjistit, jestli došlo k meziročnímu navýšení, které by vedlo ke splnění vládního slibu.

O navýšení platů na rok 2021 vláda rozhodla v prosinci 2020. V jejich tarifní části však došlo k navýšení jen o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy se ale další prostředky k učitelům měly dostat v nárokových nadtarifech, odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy tak měl v roce 2021 narůst o 9 %. Takovýto nárůst platů pak oznámilo i MŠMT.

Rozpočtové prostředky na platy ve školství pak na rok 2021 skutečně meziročně narostly o 9 %. I dle srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, by se platy učitelů oproti roku 2020 měly zvýšit o 9 %.

Meziroční nárůst o 9 % by pak zvedl průměrný plat učitele na 48 204 korun, tedy 152,7 % platu z roku 2017. Ačkoli přesné hodnoty průměrných platů ve školství za rok 2021 budou k dispozici až v následujícím roce, z dostupných údajů lze bezpečně dovodit, že platy učitelů nyní skutečně dosahují úrovně slíbené v programovém prohlášení vlády.

V tomto kontextu premiér Babiš, jak sám uvádí, hovoří o platech učitelů, hasičů a policistů. Ve většině případů se platy těchto profesí navyšují skrze vládní nařízení nebo státní rozpočet.

První hlasování o státním rozpočtu se v tomto volebním období konalo v prosinci 2017. Pro rozpočet na rok 2018 se tehdy kromě ANO, SPD, KSČM, ČSSD vyslovila také KDU-ČSL. Pirátská strana se v tomto případě hlasování zdržela až na poslankyni Kozlovou, která také hlasovala pro. Ovšem v každém dalším hlasování o státním rozpočtu, tedy v letech 2018, 2019 a 2020, se skutečně obě strany vyslovily proti.

V červnu 2019 však vláda, přesněji ministr školství Plaga, předložil Sněmovně novelu zákona o pedagogických pracovnících. Při projednávání této novely byl schválen také pozměňovací návrh (.pdf), který prosadila právě Pirátská strana, předkladatelem byl pirátský poslanec Bartoň. Návrh by zaručoval, že by výše platů pedagogických pracovníků měla do roku 2023 vzrůst minimálně na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6, 9). Jak můžeme v tomto hlasování o pozměňovacím návrhu vidět, proti hlasovali pouze poslanci ANO. Novela jako celek byla však téměř jednohlasně schválena.

Ze Senátu se však novela vrátila do Sněmovny letos v březnu. Zatím naposledy se novela na plénu Sněmovny řešila v červnu 2021, poslanci však projednávání přerušili. Proti novele vystupuje zejména ministryně financí Schillerová. Ta upozorňuje, že by tato změna znamenala navýšení učitelských platů o 18,6 %, což by zvýšilo státní výdaje o 24 mld. Kč a přineslo by to tedy škrty pro jiné zaměstnanecké skupiny. 

Co se týče platů zaměstnanců bezpečnostních sborů, můžeme uvést příklad novely zákona předložené ministrem vnitra Hamáčkem. Ten předložil svou novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a k ní i pozměňovací návrh (.pdf), který například zaváděl tzv. stabilizační příplatek. Ten má zvýšit příjem například v regionech s největšími podstavy v policejních řadách. Může dosáhnout maximální hodnoty 5 000 Kč. Pro tuto novelu hlasovali mimo jiné i poslanci Pirátské strany a KDU-ČSL. Z Pirátů se proti vyslovil pouze jeden poslanec, a to konkrétně Jan Lipavský.

Jak můžeme vidět, ačkoliv poslanci obou stran téměř vždy hlasovali proti státnímu rozpočtu, který navýšení platů zahrnoval, byli aktivní v hlasování o jednotlivých novelách, které platy učitelů či policistů zvedly. Není tedy pravdou, že by Piráti a lidovci vždy „hlasovali proti navýšení“, jak se domnívá Andrej Babiš.

V odůvodnění tohoto výroku budeme vycházet z dat (.pdf) o odměňování zdravotníků, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na začátku září 2021. Dokument ÚZIS totiž kromě finálních dat za rok 2020 obsahuje i odhady průměrných platů a mezd lékařů a sester pro rok 2021 stanovený dle údajů z prvního kvartálu 2021. V platové sféře by měly letos průměrné odměny sester dosáhnout výše přibližně 55 419 Kč (str. 29). Průměrná odměna lékařů by v roce 2021 měla činit 97 636 Kč (str. 24).

Jedná se o predikci bez mimořádné odměny. Tu dostali zdravotníci v souvislosti s epidemií covidu-19 v roce 2020, přičemž průměrně dosahovala částky 6 250 Kč na měsíc. Pokud budou zdravotníkům i v letošním roce přiznány mimořádné odměny, můžou být jejich platy ještě vyšší.

Důležité je také poukázat na rozdíl mezi výdělkem zdravotnických pracovníků v nemocnicích zřizovaných státem či samosprávami, které se řídí platovými tabulkami, a mzdami v soukromých nemocnicích. Například v roce 2020 byl průměrný plat zdravotních sester 54 663 Kč (.pdf, str. 12), zatímco průměrná mzda sester ve stejném roce činila pouze 47 526 Kč.

Přehled vývoje průměrných platů sester (všeobecných sester a porodních asistentek) a lékařů (včetně zubních lékařů) v sektoru lůžkové péče poté ilustruje následující tabulka.

Andrej Babiš tedy uvádí hodnoty, které v rámci našeho 10% tolerančního pásma odpovídají platům, které ÚZIS predikuje pro letošní rok.

Pro lepší pochopení kontextu výroku Andreje Babiše se nejprve stručně zaměřme na to, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) 3 sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, za uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků může ovlivnit především nastavením plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj dat v grafu: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Z grafu je vidět, že k 90miliardovému meziročnímu nárůstu nedošlo. Nejvyšší meziroční nárůst plateb za státní pojištěnce nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy celková suma vzrostla o 30 miliard Kč.

Doplňme, že ani prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nemohlo dojít k takto výraznému nárůstu. Celkový rozpočet Ministerstva totiž zdaleka této částky nedosahuje, natož aby o ni byl meziročně navýšen. Například na rok 2022 vláda plánuje nárůst o 6 miliard korun.

Zdroj dat v grafu: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Pro objasnění toho, jakým způsobem měla vláda na platech přidat zdravotníkům 90 miliard, jsme se obrátili na Úřad vlády, zatím jsme však nedostali odpověď.

Zaměřme se nicméně na samotnou částku 90 miliard Kč a zasaďme ji do kontextu celkových výdajů na platy ve zdravotnictví. V roce 2019 pracovalo (.pdf, str. 16) ve zdravotnictví v přepočtu na celé úvazky 218 842 lidí. Jejich průměrný plat/mzda činil 41 031 Kč (str. 26). Celkem tedy všichni pracovníci ve zdravotnictví v roce 2019 dostali na odměnách za práci přibližně 108 miliard Kč.

Meziroční navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o 90 miliard by tedy představovalo nárůst o zhruba 80 %. Lékaři by například dostávali v průměru přibližně o 70 tisíc měsíčně navíc. Částka 90 miliard korun tak zjevně neodpovídá realitě. Přestože nedokážeme s jistotou říct, jestli nedošlo k určitému navýšení platů, například ve státem zřizovaných nemocnicích, ani vzhledem k chybějícím aktuálním datům nemůžeme vyloučit, že došlo k nárůstu celkových výdajů (.pdf, str. 1) na zdravotní péči (všechny výdaje ve zdravotnictví, nejen odměny za práci) o 90 miliard Kč.

Můžeme však konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že někdy došlo k takto výraznému – a vzhledem k objemu peněz v českém zdravotnictví bezprecedentnímu – navýšení platů. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.