Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Bamlanivimab, já jsem ho sehnal.
Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021
Koronavirus
Pravda
První dávky léku Bamlanivimab dorazily do České republiky 25. února. Lék byl nakoupen Fakultní Thomayerovou nemocnicí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Premiér Babiš o získání léku jednal v Maďarsku, byť nemůžeme přesněji posoudit jeho roli v dané věci.

Bamlanivimab je lék americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Funguje na principu monoklonální protilátky IgG1, která blokuje a brání vstupu viru do buněk lidského těla. Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory covidu-19 (např. cukrovka, lidé starší 65 let).

Bamlanivimab byl v USA schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku.

2. února oznámil Andrej Babiš na svém Twitteru, že jedná o dodávkách zmíněného lékařského přípravku:

První dávky byly do Česka doručeny 25. února a zamířily do Thomayerovy nemocnice. Jednalo se o dávky pro 500 osob. Podle Registru smluv byly smlouvy o dodávkách léku Bamlanivimab podepsány mezi Eli Lilly a Fakultní Thomayerovou nemocnicí (11. a 16. února). Sama nemocnice pak na svých stránkách uvádí, že je centrálním místem pro výdej léku Bamlanivimab v České republice a smlouvy o dodávce byly podepsány ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo použití tohoto léku 11. února.

Premiér Andrej Babiš se při získání léku Bamlanivimab osobně angažoval. Při své zahraniční cestě do Maďarska 5. února prohlásil: „Jednali jsme o zkušenostech s protilátkou Bamlanivimab od firmy Eli Lilly, kterou se nám podařilo i zabezpečit. Česká republika by mohla dostat prvních 500 dávek už v únoru a chceme nakupovat dále. Je to látka, která brání tomu, aby pacient pozitivní na covid-19 skončil na JIP, respektive brání těžkému průběhu nemoci. Zkušenosti Maďarska, které již látku aplikuje, jsou pro nás cenné“.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, zahájila 4. února průběžné hodnocení přípravku Bamlanivimab. Tento přezkum stále pokračuje. Podávání tohoto léku není zatím v zemích Evropské unie běžné. Látku kromě České republiky nakoupilo také Německo nebo Maďarsko.

Byť nemůžeme plně posoudit roli, jakou hrál Andrej Babiš při vyjednávání o dodávce léku Bamlanivimab, jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, protože alespoň svojí cestou do Maďarska skutečně podnikl určitý konkrétní krok k získání léku.

Andrej Babiš

My jsme domluvili pandemický zákon za 2 dny.
Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021
Koronavirus
Pravda
Jednání vlády se zástupci opozičních stran o podobě pandemického zákona proběhlo v rámci tří schůzek a trvalo necelých 48 hodin.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jednání zástupců vlády s opozicí. Jednání se týkala podoby tzv. pandemického zákona.

Vládní návrh „zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů“ byl vládou schválen (.pdf) 15. února 2021. Doplňme, že návrh zákona se jen nepatrně liší od původní verze vládního návrhu zákona (.pdf), který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020.

S opozicí se Andrej Babiš sešel již v 11 hodin dopoledne 16. února, tedy den po schválení návrhu zákona vládou. Opoziční strany chtěly schválit pandemický zákon co nejdříve, aby nemusel být prodlužován nouzový stav. Doplňme, že také hejtmani vyzvali vládu, aby pandemický zákon projednala co nejrychleji.

Další schůzka vlády a opozice následovala ve středu 17. února. Na jednání Andrej Babiš přistoupil na většinu požadavků opozice. Podle závěrů jediným bodem rozporu zůstala otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Třetí schůzka následovala ve čtvrtek 18. února v ranních hodinách před jednáním Poslanecké sněmovny, na které se již před desátou dopolední ustanovila shoda na podobě systému odškodňování. Poslanecká sněmovna ještě týž den o návrhu pandemického zákona jednala ve stavu legislativní nouze. Vládní návrh zákona byl schválen.

Senát o pandemickém zákonu jednal 24. února a Poslanecké sněmovně návrh zákona vrátil. Senát požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jednání vlády a opozice ohledně pandemického zákona proběhlo během necelých 48 hodin. První schůzka vlády s opozicí se konala 16. února 2021 od 11 dopoledne, na podobě zákona se zástupci vlády a opozice shodli ve čtvrtek 18. února před desátou dopolední.

Andrej Babiš

Jsme se domluvili na tom pandemickém zákonu (s opozicí, pozn. Demagog.cz)
Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021
Koronavirus
Pravda
Vláda se s opozicí po třech společných schůzkách shodla na znění pandemického zákona. Ten byl nakonec schválen v senátní verzi.

Původní vládní verze pandemického zákona leží ve sněmovně od května 2020. Tento návrh ale neprošel ani prvním čtením. 

Aktivně se totiž začal proces schvalování pandemického zákona vyvíjet až s prodloužením nouzového stavu 14. února letošního roku, o který požádali hejtmani. Pro hejtmany bylo jednou z podmínek prodloužení nouzového stavu schválení pandemického zákona. Dodejme, že svou verzi pandemického zákona již v lednu předložila vládě Pirátská strana

Vláda schválila nový návrh pandemického zákona z pera ministra zdravotnictví Blatného 15. února (.pdf). Dodejme, že nový návrh se jen nepatrně lišil od toho původního, který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020. V dalších dnech se konaly tři schůzky vlády se zástupci opozičních stran, na kterých postupně krystalizovala společná shoda na podobě návrhu. Největším bodem rozporu byla otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Vládní návrh zákona byl již 18. února schválen Poslaneckou sněmovnou. Senát ho ale vrátil do Poslanecké sněmovny zpět a požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4). Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Andrej Babiš ve výroku poukazuje na shodu vlády a opozice na pandemickém zákonu. Ta opravdu vznikla po třech schůzkách vlády se zástupci opozice. Proti návrhu byla při obou hlasováních pouze SPD, část KSČM a nezařazení poslanci. Ostatní opoziční i vládní poslanci byli pro návrh.

Zavádějící
WHO situaci s nemocí covid-19 sledovala už od jejího počátku, podle některých kritiků ale otálela s vyhlášením pandemie. Zavádějící je zde pak využití dlouhodobých dat, když WHO poukazuje na aktuální situaci. Od nástupu druhé vlny infekcí si Česko stojí o poznání hůře.

Premiérův tweet reaguje na facebookový status české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) ze 7. září 2020. Konkrétně se v prohlášení WHO ČR na facebooku uvádí, že „situace v České republice je nyní znepokojivá. Data ukazují zvýšenou a rostoucí úroveň šíření infekce napříč mnoha kraji a okresy. Mnoho evropských zemí nyní očekává zhoršení situace“, dále WHO vyzývá k nošení roušek. Pro doplnění uvádíme, že v tomto facebookovém statusu byly nalezeny a opraveny nepřesnosti týkající se schopnosti pražských orgánů hygieny trasovat nakažené.

Předseda vlády v první části výroku uvádí, že Světová zdravotnická organizace nedoporučila nosit roušky a nevěděla, že je pandemie.

V případě nošení roušek opravdu WHO vydala v březnu roku 2020 prohlášení, že nedoporučuje nošení roušek s odůvodněním, že k přenosu viru dochází především mezi rodinnými příslušníky, nikoliv na veřejnosti. Ovšem už na začátku dubna WHO svůj kritický postoj k rouškám zmírnila a připustila jejich pozitiva především kvůli omezení šíření kapénkové infekce. Poté, co došlo k potvrzení šíření koronaviru vzduchem, již WHO nošení roušek doporučovat začala.

Pokud jde o rozpoznání pandemie, WHO používá nepříliš striktní definici, podle níž je pandemie „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. WHO prohlásila rozšíření covidu-19 za pandemii 11. března 2020, v době, kdy nemoc zasáhla už 114 zemí světa.

WHO dle dostupných údajů šíření nemoci od samotných počátků sledovala. 31. prosince 2019 jí byla dodána informace o šíření neznámé choroby v Číně a již 2. ledna 2020 WHO spustila první opatření. Dle stejného zdroje se nemoc v průběhu ledna šířila Asií, nicméně WHO situaci monitorovala a o nemoci věděla. Liknavý postup při vyhlašování pandemie kritizoval např. i epidemiolog Roman Chlíbek. Dříve o pandemii pak ještě před jejím vyhlášením referovala i zpravodajská televize CNN.

Vyjádření premiéra Babiše, že WHO o pandemii nevěděla, je do jisté míry zavádějící. WHO situaci monitorovala, podle některých kritiků pouze váhala s oficiálním vyhlášením pandemie. Je dobré také upozornit na to, že definice pandemie je poměrně vágní a nelze tak objektivně určit konkrétní bod v čase, kdy by pandemie měla být vyhlášena. Navíc právě WHO je tou institucí, která určitou epidemii za pandemii prohlašuje.

V další části svého tweetu Andrej Babiš uvádí, že česká média kritizují, že situaci státní orgány v ČR nezvládají. Aby jejich kritiku zmírnil a dokázal, „že jsme na tom velmi dobře“, vložil do tweetu tabulku počtu obětí nemoci covid-19.

Na adresu vlády a státních orgánů bezesporu po celou dobu pandemie od některých médií přichází kritika jak za konkrétní politická rozhodnutí, tak i za celkové fungování systémových prvků, které mají bránit v šíření koronaviru v populaci. Příklady této kritiky lze namátkou najít při procházení hlavních internetových médií – můžeme zde uvést upozornění serveru iRozhlas.cz na nedostatečnou připravenost republiky na světovou pandemii nebo kritiku chytré karantény, která dle zjištění serveru Seznam Zprávy nebyla dostatečně využívána hygieniky.

Nakonec premiér Babiš na zmiňovanou kritiku reaguje tím, že poukazuje na statistiku počtu úmrtí v evropských státech v přepočtu na milion obyvatel, která byla aktuální k 8. září 2020:

Jak v tabulce vidíme, Česká republika si stojí poměrně dobře, když má v přepočtu na 1 milion obyvatel 41 mrtvých. V této statistice si také ČR vede mnohem lépe než většina západních zemí EU. Nicméně tabulka jako taková obsahuje data za celé období šíření covidu-19 a neukazuje současný stav, pouze celkový výsledek za období delší než půl roku. Když se podíváme na graf všech úmrtí v čase, zjišťujeme, že od srpna dochází po útlumu k mírnému nárůstu počtu úmrtí.

Nyní pro srovnání využijeme statistiku úmrtí v čase u našich sousedů, tedy Rakouska, Německa, Polska a Slovenska od 1. srpna do 8. září 2020. Ačkoliv se nedá jednoznačně vybrat datum počátku druhé vlny, ke konci července už například Roman Prymula mluvil o možnosti, že druhá vlna nastupuje. I z grafu počtu nových případů je pak vidět, že právě od přelomu července a srpna dochází v Česku k čím dál většímu nárůstu počtu nově nakažených.

Dále je vhodné zmínit, že premiér do tabulky nezahrnul některé evropské státy. Neomezuje se přitom jen na státy EU (vizte např. Norsko či Švýcarsko) ani na státy určité velikosti (vizte Andorru). V níže uvedené tabulce, která již pochází od nás, jsou tedy doplněny Bělorusko, Ukrajina, Lotyšsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora, Island a Moldávie. Naopak ani my jsme do tabulky nezahrnuli velmi malé státy jako San Marino či Lichtenštejnsko, protože kvůli jejich malému počtu obyvatel dokážou i jednotky úmrtí statistiku značně vychýlit a tamější data tedy nejsou příliš směrodatná.

Z tabulky vyplývá, že pokud vezmeme v potaz jen údaje od 1. srpna, tedy přibližně od nástupu tzv. druhé vlny v Česku, nevede si Česká republika tak dobře, když nižší počty úmrtí mají např. i Německo, Rakousko či Slovensko. Z celkových 40 států seřazených sestupně podle počtu úmrtí na počet obyvatel je na 25. místě, nikoli tedy na chvostu žebříčku, jako je tomu v tabulce premiéra. Pokud bychom pak za zmíněné období brali v potaz pouze 31 států, které se objevily v premiérově tabulce, je Česko 18., nikoliv 26., jak by vyplývalo z tabulky zveřejněné premiérem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící: jednak proto, že nelze tvrdit, že by WHO o pandemii covidu-19 nevěděla, naopak situaci podrobně sledovala. Podle některých kritiků však s jejím vyhlášením váhala. Tabulka připojená k tweetu pak selektivně využívá data za celé období pandemie a nevěnuje se aktuální situaci, kterou kritizuje WHO. Dokládat příznivost současné situace dlouhodobými daty, když aktuální data ukazují podstatně horší stav, pak považujeme za zavádějící.

Pravda
Evropská unie představila v rámci Plánu na podporu oživení Evropy dva hlavní finanční programy. Fond Next Generation EU, který zatím není přijatý, v hodně 750 mld. euro, a dále podpůrný finanční balík v hodně 540 mld. euro. Ten schválený je a od června funguje.

Andrej Babiš hovoří o finanční pomoci Evropské unie členských státům za účelem snížení dopadů koronavirové krize. V rámci Plánu na podporu oživení Evropy se jedná o dva hlavní balíčky grantů a výhodných půjček.

Program v hodně 750 mld. euro se nazývá Next Generation EU a zatím se jedná pouze o návrh Evropské komise, který teprve bude projednáván Evropskou radou. Komise tento plán vypracovala na konci května. Je koncipovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2021–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Druhý balíček v hodnotě 540 mld. eur představuje již schválenou a započatou pomoc. Tento plán vypracovala Euroskupina (ministři financí států eurozóny) na začátku dubna, schválen byl 23. dubna a od 1. června je v provozu. Pomoc má mířit do tří hlavních oblastí. První program se nazývá SURE s celkovou hodnotou 100 mld. eur. SURE je zkratkou pro „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“. Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

Dále správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. eur. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Poslední součástí schválené pomoci je aktivace záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu. Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur státům platícím eurem na pomoc při financování opatření proti dopadům koronaviru. Půjčky budou k dispozici státům eurozóny v maximální výši 2 % jejich HDP.

Pravda
Program SURE byl představen na začátku dubna a jedná se o systém půjček určených členským státům na financování programů podpory zaměstnanosti a OSVČ. Celkově je v tomto programu vyčleněno 100 miliard eur.

Premiér Babiš mluví o programu SURE, který EU představila v dubnu tento rok. Samotný název je zkratkou slov „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“.

Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

V praxi to má vypadat následovně (.pdf, str. 2): Protože podniky kvůli ztrátě zakázek omezily výrobu i pracovní dobu svých zaměstnanců, připraví státy programy podpory zaměstnanosti. Podobné pak platí i pro podporu OSVČ. Členský stát poté může zažádat o půjčku skrze program SURE. Evropská komise poté zváží okolnosti a podle nárůstu veřejných výdajů poskytne pomoc ve formě půjčky, jejímž cílem je právě financování podpory zaměstnanosti. Pro tento program má být uvolněno právě 100 miliard Euro.

Ursula von der Leyen popsala program SURE na Twitteru už prvního dubna.

This is European solidarity in action! @EU_Commission proposes the new short-time work scheme SURE to help the most affected EU countries, including IT & ES. This will save millions of jobs during the crisis & allow us to quickly restart Europe’s economic engine afterwards. pic.twitter.com/wtchbhh0R8

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) April 1, 2020

Ve videu popisuje, že program je určen pro Itálii, Španělsko a všechny další zasažené státy a pro konkrétní oblasti, které jsou páteřemi jejich ekonomik.

Pravda
Evropská investiční banka souhlasila s vytvořením garančního fondu ve výši až 200 miliard EUR. Fond má poskytovat půjčky pro evropské firmy, které jsou sice životaschopné v dlouhodobé perspektivě, ale aktuálně mohou mít problém s financováním kvůli probíhající pandemii.

Andrej Babiš hovoří ve svém videu o mnoha opatřeních, kterými Evropská unie a různé evropské instituce chtějí podpořit ekonomiku v souvislosti s pandemií koronaviru. Jedním z těchto opatření má být vznik garančního fondu Evropské investiční banky.

26. května letošního roku správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. EUR. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Pravda
Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií je jedním z nástrojů finanční pomoci EU. Tento mechanismus je určen pro členy eurozóny a budou z něj poskytovány úvěry až do výše 2 % jejich HDP.

V souvislosti s šířením koronavirové pandemie Evropská unie průběžně představila několik nástrojů na podporu ekonomiky v členských zemích EU. Mezi její hlavní pilíře patří:

  • nástroj „Příští generace EU (Next Generation EU)“,
  • posílený dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–27
  • a již fungující balíček záchranných sítí pro pracovníky, podniky a členské státy.
Zdroj: Evropská komise (.pdf, str. 1)

Poslední zmíněný nástroj byl schválen na summitu Evropské rady 23. dubna 2020 a tvoří dohromady 540 mld. eur:

  • 100 mld. eur – Nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Poskytování úvěrů členským státům EU. Nástroj zřízen nařízením Rady EU, platným od 20. května.
  • 200 mld. eur – Celoevropský záruční fond (pan-European guarantee fund). Poskytování úvěrů společnostem v celé EU se zaměřením na malé a střední podniky. Rada guvernérů Evropské investiční banky tento fond vytvořila 16. dubna.
  • 240 mld. eur – Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií (Pandemic Crisis Support). Poskytování úvěrů členským státům eurozóny až do výše 2 % jejich HDP (HDP z konce roku 2019). Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu tuto podporu vytvořila 15. května. Tento nástroj bude platný do 31. prosince 2022.

Celkové HDP eurozóny pak v roce 2019 dosáhlo 11,9 bilionu eur. Je tedy pravdou, že celková možná výše půjček státům eurozóny dosáhne 2 % jejich celkového HDP a zaokrouhleně bude odpovídat 240 mld. eur.

Zavádějící
V rámci nástroje Next Generation EU by ČR mohla od EU získat dotace ve výši zhruba 230 mld. Kč a půjčky ve výši 285 mld. Kč. Dle dostupných dokumentů Evropské komise jsou však tyto půjčky pouze „možností“, nikoli tedy povinností či podmínkou k získání dotací.

Součástí plánu hospodářského oživení ve státech Evropské unie, který zveřejnila Evropská komise na konci května 2020, je také nástroj Next Generation EU (.pdf). Právě pod něj spadá program Facilita na podporu oživení a odolnosti, v jehož rámci by měly být členským zemím EU poskytovány kromě dotací také půjčky (přesněji úvěry), o nichž hovoří předseda vlády Andrej Babiš.

Dle propočtů by Česká republika mohla pomocí nástroje Next Generation EU získat dotace ve výši 8,6 miliard eur, tedy přibližně 230 miliard korun, a úvěr až ve výši 10,6 miliard eur, tedy zhruba 285 miliard korun. Částka, kterou ve výroku zmiňuje premiér Babiš, tedy těmto propočtům odpovídá.

Problematické je však vyjádření Andreje Babiše o tom, že si „máme půjčit“ 290 miliard korun, jelikož z kontextu výroku vyplývá, že premiér naznačuje, že je Česká republika nucena si tuto částku půjčit. V oficiálním dokumentu (.pdf), který nabízí podrobnější informace o programu Facilita na podporu oživení a odolnosti, se totiž doslova uvádí (.pdf, str. 2): „Pokud budou splněna hodnotící kritéria, budou moci členské státy získat dotace s možností doplnit je úvěry.“

Ve zmiňovaném dokumentu není uvedeno, že by získání dotací bylo jakkoli navázáno na získání úvěru. Jedná se tedy pouze o „možnost“, a nikoli o podmínku či nařízení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Andreje Babiše jako zavádějící.

Pro doplnění kontextu uveďme, že na financování nástroje Next Generation EU má Evropská komise v plánu vypůjčit si (.pdf, str. 4) až 750 miliard eur na finančních trzích. Jedním z ručitelů by pak kromě ostatních členských států EU měla být i Česká republika, která by se měla zaručit částkou 11,9 miliardy eur (.pdf, str. 51), tedy zhruba 320 miliardami korun.

Pravda
Podle dokumentu Evropské komise bychom měli do programu Next Generation EU přispět částkou 11,9 miliard eur, tedy 316,7 miliard korun. Tj. 1,59 % z celkové částky 750 miliard eur a v přepočtu přibližně 30 tisíc korun na jednoho obyvatele.

Evropská komise se snaží zkoordinovat společnou pomoc členským státům Evropské unie zasaženým pandemií koronaviru. V oblasti ekonomické pomocik mobilizaci nezbytných investic navrhuje Komise dvojí reakci,“ jednou z nich je program „Next Generation EU - nový nástroj na podporu oživení v hodnotě 750 miliard eur, který posílí rozpočet EU o nové financování získané na finančních trzích v období 2021–2024.“ Členským zemím EU by byla poskytnuta pomoc ve výši 750 miliard eur. Část těchto peněz by poskytly samy členské státy. Premiér Andrej Babiš označil tento rozpočtový návrh za „příliš velké zadlužení.“ O této formě pomoci se bude jednat 19. června na summitu EU.

V tomto dokumentu připraveném Evropskou komisí (.pdf, s. 51) je pak uvedeno, jakou částku by jednotlivé státy měly přispět. Výše příspěvku by se měla odvíjet od podílu na společném HDP.

Zdroj: European Commission (.pdf, s. 51)

Česká republika by měla přispět 11,9 miliard eur (.pdf, s. 51), což je podle kurzu eura ze dne 10. června 316,7 miliard korun. Z celkové částky 750 miliard eur činí částka připadající na Českou republiku přibližně 1,59 %. 

Podle dat Českého statistického úřadu bylo k 1. červenci 2019 v České republice 10 669 324 obyvatel. V případě, že by se tedy uvedených 316 miliard mělo rozpočítat mezi jednotlivé občany, skutečně by na jednoho připadlo přibližně 30 tisíc korun, konkrétně 29 683 korun. Je však vhodné zdůraznit, že v případě schválení tohoto programu odvede celou částku stát, nikoliv jednotliví občané.