Andrej Babiš

Pro začátek uvádíme pár informací k očkování v Srbsku: K datu 2. března zde byl podán 1 501 917 dávek vakcíny, přičemž druhou dávku dostalo 530 863 lidí. V žebříčku zemí světa s největším počtem podaných dávek v přepočtu na počet obyvatel se tak Srbsko řadí na šestou příčku, v rámci Evropy je pak druhé po Velké Británii.

Uveďme, že v současnosti se v Srbsku se očkuje vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, od čínské společnosti Sinopharm a ruskou očkovací látkou Sputnik V.

Premiér Babiš spolu s expertním týmem lékařů, epidemiologů a virologů navštívil Srbsko v rámci pracovní cesty 10. února 2021. Jednal s premiérkou Anou Brnabićovou a prezidentem Aleksandarem Vučićem o postupu očkování proti covidu-19 a zkušenostech s bojem proti šíření epidemie.

Následně uveřejnil na svém facebookovém účtu video (čas 01:11), ve kterém popisoval svou návštěvu Srbska a zmínil, že si Srbsko objednalo 4 miliony vakcín z Číny a 2 miliony vakcín z Ruska. Tato informace o nákupu uvedeného počtu vakcín Sinopharm a Sputnik V se pak objevila i na stránce české vlády.

Ruský fond přímých investic (RDIF) již dříve potvrdil, že se se Srbskem dohodl na dodávce 2 milionů vakcín. První vakcíny Sputnik V dorazily do Srbska koncem prosince 2020. Touto vakcínou Srbsko začalo očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

První dodávka 1 milionu dávek vakcíny Sinopharm, kterou se mezi prvními nechal očkovat i srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar, dorazila do Srbska 16. ledna. Druhá dodávka v objemu 500 000 dávek dorazila 10. února a třetí dodávka s půl milionem dávek by měla do Srbska dorazit na počátku března.

Čínská státní televize CGTN na svém webu 12. února uvedla, že v následujících měsících Srbsko očekává dodávky 2,5 milionu dávek vakcíny Sinopharm, celkově by tedy podle tohoto zdroje Srbsko mělo obdržet 4 miliony dávek.

Premiér Babiš v rozhovoru uvedl, že 65 zemí světa „chce“ ruskou vakcínu. Pokud slovo „chce“ budeme interpretovat tak, že Sputnik V oficiálně schválilo, vyjde nám k datu ověřovaného rozhovoru výsledný součet 38 států, z toho Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. Ze zemí ležících v Evropě, které ovšem nejsou součástí EU, pak Sputnik V schválila Černá Hora, Srbsko, Republika srbská v Bosně a Hercegovině a San Marino.

Oficiální web Sputniku V uvádí v tiskové zprávě z 25. února výčet 37 států, v nichž byla tato vakcína schválena. Těmi jsou Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Černá Hora, Srbsko, San Marino, SAE, Írán, Guinea, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Libanon, Myanmar, Pákistán, Mongolsko, Bahrajn, Svatý Vincenc a Grenadiny, Kazachstán, Uzbekistán, Gabon, Ghana, Sýrie, Kyrgyzstán, Guyana, Egypt, Honduras a Guatemala. Dle informací z 27. února Sputnik V schválilo i Moldavsko, dohromady se tak ke dni rozhovoru jednalo o 38 zemí světa.

Na začátku března, tedy až po výroku premiéra Babiše, použití ruské vakcíny schválily Slovensko, Angola, Kongo, Džibutsko, Srí Lanka, Laos či Irák.

Pokud bychom slovo „chce“ interpretovali tak, že představitelé daných států vyjádřili zájem o získání ruské vakcíny, bude celkový počet států ještě vyšší.

Souhlas s použitím ruské vakcíny za určitých podmínek dříve vyjádřili představitelé unijních zemí jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Španělsko a představitelé České republiky či Slovenska. Uveďme, že v případě Slovenska jednání tamního premiéra Igora Matoviče vyústilo ve vládní krizi a koaliční partneři vlády probírají, zdali ve vládě zůstat.

Jelikož se nám však nepodařilo jasně stanovit, kolik států se vyslovilo alespoň neoficiálně pro ruskou vakcínu a zda počet dosahuje premiérem uváděných 65, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

REGN-COV2 je lék americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals, který funguje na principu monoklonálních protilátek, a to kasirivimabu a imdevimabu. Ty pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění, REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci. 

V USA byl lék společnosti Regeneron schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku. Tento tzv. „protilátkový koktejl“ byl jedním z léků podávaných exprezidentu Donaldu Trumpovi, poté co byl v říjnu pozitivně testován na koronavirus a hospitalizován v nemocnici.

Jako první země v Evropské unii, v níž zmiňovaný lék ještě schválen nebyl, v lednu 2021 tento preparát nakoupilo Německo. Přesněji se jednalo o 200 000 dávek, které se nejdříve měly používat jen na univerzitních klinikách.

Také český Státní ústav pro kontrolu léčiv v únoru následně doporučil používání léku REGN-COV2. Andrej Babiš poté 20. února informoval na svém twitterovém účtu o nákupu celkově 12 tisíc dávek léku.

Premiér také uvedl: „Podařilo se mi vyjednat nákup prvních čtyř tisíc dávek léku (…) přes EU by to ještě trvalo dlouho.“ Jaká byla skutečná role premiéra ve vyjednání dodávek léku, se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Nicméně i v rámci ověřovaného rozhovoru Andrej Babiš řekl: „Já od rána do večera tady bojuju za vakcíny, bojuju za ty léky. (…) kdo tady sehnal Regeneron, druhý v Evropě, já jsem ho sehnal. (…) já jsem obchodník, kdyby to měli shánět ti úředníci ministra zdravotnictví, tak ještě ho nemáme.“

Podle dostupných informací je pak ČR po Německu skutečně druhou zemí v Evropě, která lék nakoupila. Doplňme, že první dodávky REGN-COV2 by dle vyjádření FN Motol mohly do České republiky dorazit po 21. březnu.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčiva v rámci Evropské unie, zahájila průběžné hodnocení přípravku REGN-COV2 začátkem února. 26. února pak vydala ohledně jeho použití doporučení, na jehož základě se jednotlivé státy EU mohou rozhodnout o nasazení léku společnosti Regeneron. Lék však EMA ještě nezaregistrovala, nicméně Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo (.pdf, str. 1) jeho použití.

Úřady Spojených arabských emirátů jako první země na světě 9. prosince 2020 schválily čínskou vakcínu Sinopharm. Podle tamních úřadů je účinnost čínské vakcíny až 86 procent. Někteří odborníci však poukazují na nedostatek dostupných dat, která se týkají bezpečnosti a účinnosti této očkovací látky, a na nejasnosti při jejich zveřejňování.

Podle informací z 18. února bylo čínskou vakcínou Sinopharm ve Spojených arabských emirátech naočkováno přes 1,8 milionu lidí. Zda se jedná o počet osob, kterým byla podána jedna či dvě dávky této dvoudávkové vakcíny, nicméně ve zdroji není uvedeno.

Doplňme také, že tato arabská země, která má přibližně 9,8 milionu obyvatel (.pdf, str. 16), k očkování používá i vakcíny jiných výrobců, např. Pfizer/BioNTech. Ke zmíněnému 18. únoru bylo ve Spojených arabských emirátech celkem použito 5,4 milionů dávek vakcín. Spolu s Izraelem se tak Spojené arabské emiráty řadí k zemím s nejvyšším počtem podaných dávek na 100 obyvatel.

Do konce dubna plánují Spojené arabské emiráty naočkovat až polovinu svých obyvatel. Čínskou vakcínu chtějí také vyrábět a distribuovat do sousedních zemí.

Pro úplnost uveďme, že nyní už čínskou vakcínu Sinopharm k očkování používají i další země jako Maroko nebo Bahrajn, v Evropě pak také Maďarsko. 

Maďarská vláda oznámila 22. října 2020, že požádala zdravotnické experty, aby prozkoumali účinnost vakcín proti covidu-19 vyvinutých Ruskem a Čínou. Premiér Viktor Orbán na konci října uvedl, že Maďarsko jednalo s Ruskem a Čínou ohledně vakcín a na jaře by tak mohlo mít přístup ke dvěma nebo třem různým očkovacím látkám.

ČTK později uvedla, že „maďarské úřady použití ruského přípravku Sputnik V předběžně schválily 21. ledna", a to jako první země EU. 22. ledna následně Maďarsko s Ruskem uzavřelo smlouvu na dodávku celkem dvou milionů dávek této dvoudávkové vakcíny v průběhu několika dalších měsíců. 2. února do Maďarska dorazilo prvních 40 000 dávek Sputniku V a očkování touto vakcínou začalo 11. února 2021.

Uveďme, že ruskou očkovací látku Sputnik V, která byla vyvinuta v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, již 11. srpna 2020 schválilo ruské ministerstvo zdravotnictví. Evropská léková agentura (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, 4. března 2021 uvedla, že zahájila průběžné hodnocení ruské očkovací látky.

Nejprve pro kontext uvádíme několik informací: Maďarsko se již dříve podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny. V té době její použití při hromadném očkování nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemělo dostatečné výrobní kapacity.

22. ledna 2021 nicméně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Podle sjednané dohody by tak Maďarsko mělo získat dva miliony dávek této vakcíny, tedy množství, kterým je možné naočkovat jeden milion obyvatel. Dávky podle informací z konce ledna měly dorazit v rámci tří dodávek, přičemž první dodávka měla dle slov maďarského ministra zahraničí obsahovat vakcíny pro naočkování 300 tisíc lidí, druhá pro 500 tisíc a třetí pro 200 tisíc.

Uveďme, že vakcína Sputnik V není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Maďarsko však může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

První vakcíny Sputnik V poté v rámci výše zmíněné dohody do Maďarska dorazily 2. února, nicméně v mnohem menším množství, než o kterém se hovořilo dříve. Konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Další dodávka 100 000 dávek dorazila 22. února. Samotné očkování vakcínou Sputnik V začalo v Maďarsku již 11. února ve čtyřech budapešťských nemocnicích.

Do 2. března bylo v Maďarsku, které také používá např. vakcíny společností Pfizer/BioNTech, Moderna či AstraZeneca, očkováno 758 037 lidí, z toho druhou dávku dostalo 253 368 lidí. Jaký počet dávek vakcíny Sputnik V bylo použito, se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Nicméně dodávku 100 000 dávek ještě 2. března prověřovalo maďarské Národní středisko veřejného zdraví (NNK) a k jejich vyočkování by mělo dojít až v následujících dnech. Proto mohlo Maďarsko v době rozhovoru použít maximálně 46 000 dávek, nikoliv 100 000, jak uvádí Andrej Babiš.

V pondělí 2. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které zakázalo provádění přímých mezinárodních letů z Jižní Koreje. Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření v reakci na návrh Bezpečnostní rady státu. Zákaz letů z Korejské republiky vstoupil v účinnost ve čtvrtek 5. března 2020.

Ve stejný den vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které leteckým dopravcům zakázalo provádět přímé lety z některých italských regionů. Jmenovitě se jednalo o regiony Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie a Benátsko. Zákaz letů se tedy nevztahoval na celou Itálii, ale pouze na některé z jejích severních oblastí.

Pro úplnost dodejme, že opatření se netýkalo zákazů letů do těchto oblastí. Cestovní kanceláře tak zájezdy do Itálie plošně nezrušily. Ministerstvo zahraničí ovšem Čechům nedoporučilo cestovat do Itálie.

Opatření o plošném zákazu vycestování z České republiky (.pdf) bylo vládou přijato 13. března 2020. V účinnost vstoupilo od 16. března 2020. Až tímto opatřením se tedy fakticky zrušily lety do výše uvedených států.

Česká republika k 1. březnu 2021 nemá přímé letecké spojení s Íránem. Přímé letecké linky s touto zemí nemělo Česko ani v loňském roce. Premiér Andrej Babiš tedy chybně uvádí, že Česká republika zrušila lety z Íránu, jelikož tak kvůli absenci přímého leteckého spojení ani učinit nemohla. Ministerstvo zahraničních věcí již na konci února 2020 českým občanům doporučilo do Íránu vůbec necestovat a těm, kteří v zemi již byli, v co nejkratší době odcestovat. Až 7. března však bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení vydávání víz ambasádou v íránském Teheránu.

Evropské státy v tomto období až na výjimky nezakazovaly lety z výše uvedených oblastí. K 10. březnu 2020 pouze některé aerolinky rušily lety z Itálie. Již 2. března však Švédsko zastavilo přímé letecké spojení s Íránem.

Co se týče zemí mimo Evropu, např. Mongolsko zakázalo lety z Jižní Koreje již 24. února. Ve stejný den Omán uvedl, že ruší lety z Íránu. Ke konci února podobná opatření přijal rovněž Libanon, který zakázal lety z Íránu, Itálie a Jižní Koreje.

Ve stejnou dobu, kdy výše zmíněná opatření vydala Česká republika, zakázal Kazachstán vstup Íráncům na své území. K 2. březnu 2020 zakázal Kuvajt lety z Jižní Koreje, Itálie a Thajska.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Česká republika nebyla první zemí, která omezila pohyb lidí z Íránu na své území. Česko zastavilo udělování víz až 7. března. Švédsko však zakázalo zakázalo letecké spojení s Íránem již o pět dní dříve. V případě dalších zmiňovaných opatření pak bylo Česko první v Evropě.

První nouzový stav byl v souvislosti s epidemií covidu-19 v České republice vyhlášen 12. března 2020 (.pdf), přesněji začal platit od 14:00 téhož dne, a to na dobu 30 dnů. Doplňme, že na jaře roku 2020 byl nouzový stav vládou postupně prodlužován až do 17. května.

Za 12. březen pak v ČR přibylo 22 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Celkový počet nakažených tak stoupl na 117. Podle dat Ministerstva zdravotnictví byly také k 12. březnu 2020 hospitalizovány celkem tři osoby. 

Andrej Babiš ve výroku hovoří o v té době aktuálních údajích z 27. února 2021. K tomuto dni bylo hlášeno (.csv) 1 461 pacientů s covidem-19 na JIP. Premiér zde uvádí číslo 1 400. V jiné části rozhovoru pak říká (video, čas 15:56), že je téměř 1 500 lidí na jednotkách intenzivní péče. Oba tyto údaje lze chápat jako zaokrouhlení, a čísla uváděná Andrejem Babišem se tedy vejdou do 10% tolerance.

V sobotu 27. února bylo dle statistik Ministerstva zdravotnictví zaznamenáno 7 819 nových případů onemocnění covid-19. Andrej Babiš ve výroku uvádí 7 000 nakažených covidem-19, a je tak těsně za hranicí 10% tolerance.

Odchylka nad 10 % je však minimální a Babišův výrok má zjevně ilustrovat, že denní přírůstek počtu nakažených je vysoký. Skutečné číslo přírůstku nakažených bylo ještě vyšší. V tomto kontextu tedy výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Výrok chápeme tak, že zde Andrej Babiš hovoří o celkovém počtu vakcín, které má Česká republika v daném období dostat, tedy včetně těch, které již dostala.

Z údajů Ministerstva zdravotnictví o uskutečněných a plánovaných dodávkách vakcín vyplývá, že do konce června 2021 by do ČR mělo dorazit celkem 10 349 863 dávek vakcíny proti covidu-19. Zaokrouhlený údaj 10,5 milionu se pohodlně vejde do naší obvyklé 10% tolerance, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost uveďme, že původní vládní očkovací strategie z prosince 2020 počítala (.pdf, str. 9) s dodáním 6,6 milionu dávek do konce června 2021. V lednu 2021 však Evropská komise vyjednala zvýšení dodávek od firmy Pfizer pro všechny členské země. Prosincová strategie rovněž nepočítala s dodávkami od firmy Novavax, které už jsou nyní v plánu zahrnuty.

Jako první byly do ČR dodány vakcíny od firmy Pfizer v prosinci 2020. Během ledna 2021 pak dorazily první vakcíny od firmy Moderna a v únoru i od firmy AstraZeneca. Na začátku roku 2021 měli všichni tři výrobci problémy s distribucí a dodaných dávek bylo ve skutečnosti méně, než bylo původně domluveno. Ministerstvo zdravotnictví nyní počítá s tím, že během dubna dorazí od těchto tří výrobců 2,3 milionu dávek vakcín a v dalších měsících dokonce o něco více. Od dubna 2021 ministerstvo rovněž počítá s dodávkami vakcín od firem Johnson & Johnson, CureVac a Novavax, které by do té doby pravděpodobně měly získat schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Uveďme také, že navíc k uvedeným dodávkám nasmlouvaným s výrobci dostala Česká republika také symbolických 5 000 dávek jako dar od státu Izrael. Kromě toho Francie přislíbila, že v březnu pošle do ČR 100 000 dávek vakcín. Tyto vakcíny však má ČR Francii později vrátit, proto je v našem ověření k celkovému počtu vakcín nepřičítáme.