Andrej Babiš

Nejprve pro kontext uvádíme několik informací: Maďarsko se již dříve podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny. V té době její použití při hromadném očkování nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemělo dostatečné výrobní kapacity.

22. ledna 2021 nicméně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Podle sjednané dohody by tak Maďarsko mělo získat dva miliony dávek této vakcíny, tedy množství, kterým je možné naočkovat jeden milion obyvatel. Dávky podle informací z konce ledna měly dorazit v rámci tří dodávek, přičemž první dodávka měla dle slov maďarského ministra zahraničí obsahovat vakcíny pro naočkování 300 tisíc lidí, druhá pro 500 tisíc a třetí pro 200 tisíc.

Uveďme, že vakcína Sputnik V není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Maďarsko však může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

První vakcíny Sputnik V poté v rámci výše zmíněné dohody do Maďarska dorazily 2. února, nicméně v mnohem menším množství, než o kterém se hovořilo dříve. Konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Další dodávka 100 000 dávek dorazila 22. února. Samotné očkování vakcínou Sputnik V začalo v Maďarsku již 11. února ve čtyřech budapešťských nemocnicích.

Do 2. března bylo v Maďarsku, které také používá např. vakcíny společností Pfizer/BioNTech, Moderna či AstraZeneca, očkováno 758 037 lidí, z toho druhou dávku dostalo 253 368 lidí. Jaký počet dávek vakcíny Sputnik V bylo použito, se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Nicméně dodávku 100 000 dávek ještě 2. března prověřovalo maďarské Národní středisko veřejného zdraví (NNK) a k jejich vyočkování by mělo dojít až v následujících dnech. Proto mohlo Maďarsko v době rozhovoru použít maximálně 46 000 dávek, nikoliv 100 000, jak uvádí Andrej Babiš.

Maďarská vláda oznámila 22. října 2020, že požádala zdravotnické experty, aby prozkoumali účinnost vakcín proti covidu-19 vyvinutých Ruskem a Čínou. Premiér Viktor Orbán na konci října uvedl, že Maďarsko jednalo s Ruskem a Čínou ohledně vakcín a na jaře by tak mohlo mít přístup ke dvěma nebo třem různým očkovacím látkám.

ČTK později uvedla, že „maďarské úřady použití ruského přípravku Sputnik V předběžně schválily 21. ledna", a to jako první země EU. 22. ledna následně Maďarsko s Ruskem uzavřelo smlouvu na dodávku celkem dvou milionů dávek této dvoudávkové vakcíny v průběhu několika dalších měsíců. 2. února do Maďarska dorazilo prvních 40 000 dávek Sputniku V a očkování touto vakcínou začalo 11. února 2021.

Uveďme, že ruskou očkovací látku Sputnik V, která byla vyvinuta v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, již 11. srpna 2020 schválilo ruské ministerstvo zdravotnictví. Evropská léková agentura (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, 4. března 2021 uvedla, že zahájila průběžné hodnocení ruské očkovací látky.

Úřady Spojených arabských emirátů jako první země na světě 9. prosince 2020 schválily čínskou vakcínu Sinopharm. Podle tamních úřadů je účinnost čínské vakcíny až 86 procent. Někteří odborníci však poukazují na nedostatek dostupných dat, která se týkají bezpečnosti a účinnosti této očkovací látky, a na nejasnosti při jejich zveřejňování.

Podle informací z 18. února bylo čínskou vakcínou Sinopharm ve Spojených arabských emirátech naočkováno přes 1,8 milionu lidí. Zda se jedná o počet osob, kterým byla podána jedna či dvě dávky této dvoudávkové vakcíny, nicméně ve zdroji není uvedeno.

Doplňme také, že tato arabská země, která má přibližně 9,8 milionu obyvatel (.pdf, str. 16), k očkování používá i vakcíny jiných výrobců, např. Pfizer/BioNTech. Ke zmíněnému 18. únoru bylo ve Spojených arabských emirátech celkem použito 5,4 milionů dávek vakcín. Spolu s Izraelem se tak Spojené arabské emiráty řadí k zemím s nejvyšším počtem podaných dávek na 100 obyvatel.

Do konce dubna plánují Spojené arabské emiráty naočkovat až polovinu svých obyvatel. Čínskou vakcínu chtějí také vyrábět a distribuovat do sousedních zemí.

Pro úplnost uveďme, že nyní už čínskou vakcínu Sinopharm k očkování používají i další země jako Maroko nebo Bahrajn, v Evropě pak také Maďarsko. 

REGN-COV2 je lék americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals, který funguje na principu monoklonálních protilátek, a to kasirivimabu a imdevimabu. Ty pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění, REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci. 

V USA byl lék společnosti Regeneron schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku. Tento tzv. „protilátkový koktejl“ byl jedním z léků podávaných exprezidentu Donaldu Trumpovi, poté co byl v říjnu pozitivně testován na koronavirus a hospitalizován v nemocnici.

Jako první země v Evropské unii, v níž zmiňovaný lék ještě schválen nebyl, v lednu 2021 tento preparát nakoupilo Německo. Přesněji se jednalo o 200 000 dávek, které se nejdříve měly používat jen na univerzitních klinikách.

Také český Státní ústav pro kontrolu léčiv v únoru následně doporučil používání léku REGN-COV2. Andrej Babiš poté 20. února informoval na svém twitterovém účtu o nákupu celkově 12 tisíc dávek léku.

Premiér také uvedl: „Podařilo se mi vyjednat nákup prvních čtyř tisíc dávek léku (…) přes EU by to ještě trvalo dlouho.“ Jaká byla skutečná role premiéra ve vyjednání dodávek léku, se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Nicméně i v rámci ověřovaného rozhovoru Andrej Babiš řekl: „Já od rána do večera tady bojuju za vakcíny, bojuju za ty léky. (…) kdo tady sehnal Regeneron, druhý v Evropě, já jsem ho sehnal. (…) já jsem obchodník, kdyby to měli shánět ti úředníci ministra zdravotnictví, tak ještě ho nemáme.“

Podle dostupných informací je pak ČR po Německu skutečně druhou zemí v Evropě, která lék nakoupila. Doplňme, že první dodávky REGN-COV2 by dle vyjádření FN Motol mohly do České republiky dorazit po 21. březnu.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčiva v rámci Evropské unie, zahájila průběžné hodnocení přípravku REGN-COV2 začátkem února. 26. února pak vydala ohledně jeho použití doporučení, na jehož základě se jednotlivé státy EU mohou rozhodnout o nasazení léku společnosti Regeneron. Lék však EMA ještě nezaregistrovala, nicméně Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo (.pdf, str. 1) jeho použití.

Premiér Babiš v rozhovoru uvedl, že 65 zemí světa „chce“ ruskou vakcínu. Pokud slovo „chce“ budeme interpretovat tak, že Sputnik V oficiálně schválilo, vyjde nám k datu ověřovaného rozhovoru výsledný součet 38 států, z toho Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. Ze zemí ležících v Evropě, které ovšem nejsou součástí EU, pak Sputnik V schválila Černá Hora, Srbsko, Republika srbská v Bosně a Hercegovině a San Marino.

Oficiální web Sputniku V uvádí v tiskové zprávě z 25. února výčet 37 států, v nichž byla tato vakcína schválena. Těmi jsou Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Černá Hora, Srbsko, San Marino, SAE, Írán, Guinea, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Libanon, Myanmar, Pákistán, Mongolsko, Bahrajn, Svatý Vincenc a Grenadiny, Kazachstán, Uzbekistán, Gabon, Ghana, Sýrie, Kyrgyzstán, Guyana, Egypt, Honduras a Guatemala. Dle informací z 27. února Sputnik V schválilo i Moldavsko, dohromady se tak ke dni rozhovoru jednalo o 38 zemí světa.

Na začátku března, tedy až po výroku premiéra Babiše, použití ruské vakcíny schválily Slovensko, Angola, Kongo, Džibutsko, Srí Lanka, Laos či Irák.

Pokud bychom slovo „chce“ interpretovali tak, že představitelé daných států vyjádřili zájem o získání ruské vakcíny, bude celkový počet států ještě vyšší.

Souhlas s použitím ruské vakcíny za určitých podmínek dříve vyjádřili představitelé unijních zemí jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Španělsko a představitelé České republiky či Slovenska. Uveďme, že v případě Slovenska jednání tamního premiéra Igora Matoviče vyústilo ve vládní krizi a koaliční partneři vlády probírají, zdali ve vládě zůstat.

Jelikož se nám však nepodařilo jasně stanovit, kolik států se vyslovilo alespoň neoficiálně pro ruskou vakcínu a zda počet dosahuje premiérem uváděných 65, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Pro začátek uvádíme pár informací k očkování v Srbsku: K datu 2. března zde byl podán 1 501 917 dávek vakcíny, přičemž druhou dávku dostalo 530 863 lidí. V žebříčku zemí světa s největším počtem podaných dávek v přepočtu na počet obyvatel se tak Srbsko řadí na šestou příčku, v rámci Evropy je pak druhé po Velké Británii.

Uveďme, že v současnosti se v Srbsku se očkuje vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, od čínské společnosti Sinopharm a ruskou očkovací látkou Sputnik V.

Premiér Babiš spolu s expertním týmem lékařů, epidemiologů a virologů navštívil Srbsko v rámci pracovní cesty 10. února 2021. Jednal s premiérkou Anou Brnabićovou a prezidentem Aleksandarem Vučićem o postupu očkování proti covidu-19 a zkušenostech s bojem proti šíření epidemie.

Následně uveřejnil na svém facebookovém účtu video (čas 01:11), ve kterém popisoval svou návštěvu Srbska a zmínil, že si Srbsko objednalo 4 miliony vakcín z Číny a 2 miliony vakcín z Ruska. Tato informace o nákupu uvedeného počtu vakcín Sinopharm a Sputnik V se pak objevila i na stránce české vlády.

Ruský fond přímých investic (RDIF) již dříve potvrdil, že se se Srbskem dohodl na dodávce 2 milionů vakcín. První vakcíny Sputnik V dorazily do Srbska koncem prosince 2020. Touto vakcínou Srbsko začalo očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

První dodávka 1 milionu dávek vakcíny Sinopharm, kterou se mezi prvními nechal očkovat i srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar, dorazila do Srbska 16. ledna. Druhá dodávka v objemu 500 000 dávek dorazila 10. února a třetí dodávka s půl milionem dávek by měla do Srbska dorazit na počátku března.

Čínská státní televize CGTN na svém webu 12. února uvedla, že v následujících měsících Srbsko očekává dodávky 2,5 milionu dávek vakcíny Sinopharm, celkově by tedy podle tohoto zdroje Srbsko mělo obdržet 4 miliony dávek.

Viktor Orbán byl v neděli 28. února 2021 očkován proti onemocnění covid-19 čínskou vakcínou Sinopharm. Na svém profilu na Facebooku zveřejnil fotografie i video ze samotného očkování.

Čínská vakcína Sinopharm byla schválena maďarským regulačním úřadem 29. ledna a očkování touto látkou v Maďarsku začalo 24. února jako v první zemi Evropské unie. Objednáno bylo 5 milionů dávek, tedy množství dostatečné k naočkování 2,5 milionu maďarských obyvatel. Uveďme však, že vakcína Sinopharm není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš označil Viktora Orbána za svého přítele již v roce 2018 při návštěvě maďarského premiéra v Česku.

Premiér Andrej Babiš v důsledku špatné epidemické situace i nedostatku vakcín požádal kolem 20. února Evropskou unii o poskytnutí aktuálně nevyužívaných vakcín ze společných nákupů. Podle zdrojů Hospodářských novin se předseda vlády v této záležitosti obrátil přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Evropská unie se tedy teď zabývá žádostí České republiky o dočasné poskytnutí vakcín nad množství, které má Česko přidělené v rámci společné unijní distribuce očkovacích látek. Podle vyjádření mluvčího Komise pro ČTK členské státy EU ve zvláště složité situaci mohou požádat o poskytnutí více dávek s tím, že stejné množství později ostatním státům vrátí. Posouzení má na starosti výbor složený ze zástupců všech unijních zemí.

Informace o tom, kolik dávek šéfka Evropské komise přislíbila premiérovi, nebo o tom, že by poskytnutí vakcín blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

Nicméně dne 3. března, tedy 4. den po ověřované diskuzi, Hospodářské noviny informovaly, že by měly státy EU přenechat Česku přednostně 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech na úkor zemí, které s pandemií bojují úspěšněji. Andrej Babiš o tom také informoval na Twitteru a poděkoval Evropské komisi, její šéfce Ursule von der Leyenové i členským státům. Podle něj by měly dávky dorazit do České republiky příští týden.

Doplňme, že Česko už využilo i možnost obrátit se na jiné státy, např. do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko nabídly pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca.

Andrej Babiš hovoří o dohodě se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, který společně s premiéry Bavorska a Durynska České republice nabídl pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca. Saský premiér již 28. února 2021 pro německou regionální stanici MDR tuto informaci potvrdil s tím, že spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko plánují vakcíny do ČR začít dodávat od pondělí 1. března.

Dávky by měly směřovat do Karlovarského kraje, jak uvedl například i tamní hejtman Petr Kulhánek (KOA). Vakcíny by se tak měly dostat do Karlových Varů, ale i do Chebu či Sokolova. Petr Kulhánek dále pro regionální rozhlas uvedl, že tyto dávky umožní urychlení očkování pedagogů.

Uveďme, že německé spolkové země nejsou jediné, které přislíbily nebo již zaslaly vlastní zásoby dávek očkování proti covidu-19. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a v úterý 23. února do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna.

V pondělí 1. března poté bavorský premiér Markus Söder na tiskové konferenci také prohlásil, že Bavorsko společně se Saskem chtějí České republice poskytnout i rychlotesty.

Andrej Babiš již několikrát hovořil o tom, že svůj plat posílá do Fondu pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT, ve které působí jako předseda správní rady. 

V roce 2014 uvedl, že na Fond jde celý jeho ministerský plat. V roce 2019, kdy už pobíral premiérský plat, se také zmínil: „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“ V následujícím roce v rozhovoru pro Blesk opět říkal (video, čas: 38:25–38:38): „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše potvrzují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Babišovy příjmy

Babišovy vedlejší příjmy v roce 2019 dosahovaly přes 114 milionů korun. Peníze mu přišly od firem spadajících do jeho svěřenského fondu, a to Agrofert (90,1 milionu) a Imoba (2,4 milionu). Další příjem tvořily peníze od lucemburské společnosti Sogelife (6,8 milionu), švýcarské Bank Vontobel (14,9 milionu). Od Hnutí ANO se mu dostalo 1 300 Kč a od Honebního společenstva Bžany 350 Kč.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

• poslanec Poslanecké sněmovny PČR: 26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes
• 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě: 29. ledna 2014 – 24. května 2017
• premiér: I. vláda Andreje Babiše 13. prosince 2017 – 27. června 2018, II. vláda Andreje Babiše 27. června 2018 – dodnes

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci (tučně jsou zvýrazněny ty platy, které se týkaly Andreje Babiše):

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

• 2013 – 55 900 Kč
• 2014 – 55 900 Kč
• 2015 – 57 600 Kč
• 2016 – 65 700 Kč
• 2017 – 71 000 Kč
• 2018 – 75 800 Kč
• 2019 – 82 400 Kč
• 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

• 2014 – 128 900 Kč
• 2015 – 141 500 Kč
• 2016 – 151 500 Kč
• 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

• 2017 – 190 700 Kč
• 2018 – 203 600 Kč – 2,4 mil. Kč ročně
• 2019 – 221 200 Kč – 2,7 mil. Kč ročně
• 2020 – 243 800 Kč – 2,9 mil. Kč ročně

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Byť nemůžeme posoudit, zda premiér Babiš žije z premiérského platu, nebo ze svých vedlejších příjmů, vzhledem k tomu, jak zanedbatelnou část jeho celkových příjmů premiérský plat tvoří, lze předpokládat, že pro něj příjem z premiérské funkce není nepostradatelný. Zaměřme se však na to, zda všechny své „politické“ příjmy opravdu posílá Fondu pro rodiče samoživitele.

Příspěvky samoživitelům

Od založení Fondu pro rodiče samoživitele v roce 2013 Andrej Babiš pravidelně posílá peníze, a to:

• 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
• 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
• 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581 Kč“
• 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
• 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho „Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112 Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
• 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč
• 2019 (str. 41) – 2 491 000 Kč

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.