Tomio Okamura

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť média nezřídka informovala o situaci, kdy bylo na Okamuru podáno trestní oznámení, které bylo následně odloženo. Stejně tak při podání trestního oznámení v roce 2018 média připomínala ve svých textech, že v roce 2014 již bylo podobné trestní oznámení na Okamuru odloženo.

V roce 2014 podal trestní oznámení na Okamuru Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, a to za slova Okamury o táboru v Letech. Trestní oznámení bylo policií odloženo. O tomto odložení informovala řada médií (nejde o vyčerpávající výčet). Jako příklad uveďme:

• Česká televize: „Okamura se prý neprovinil svými výroky o táboru v Letech“
• iDNES.cz: „Policie nebude stíhat Okamuru za výroky o koncentračním táboře v Letech“
• Blesk: „Policie odložila trestní oznámení na Okamuru kvůli Letům“

V únoru 2018 pak bylo na Okamuru podáno trestní oznámení za podobný čin. Média, která o této věci informovala, ve svých textech rovněž explicitně připomínala, že v roce 2014 bylo trestní stíhání na Okamuru odloženo. Za všechna média, která tento fakt připomínala ve svých textech, jmenujme Českou televizi, Český rozhlas nebo server iDNES.cz (opět nejde o vyčerpávající výčet).

Když se podíváme na návrhy zákonů předložené ze strany vlády od 21. října 2017 (8. volební období), tak se výše vytyčeného okruhu témat týkají čtyři návrhy, a sice: novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a novela insolvenčního zákona.

V případě první novely má dojít ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře a zákoně o Úřadu práce České republiky, které se tematicky týkají problematiky sociálních dávek. Avšak věcně návrh žádné změny nepřináší, jak se dočteme v důvodové zprávě:

„Předložený návrh zákona má opravný legislativně-technický charakter a neobsahuje žádné věcné změny.“

Druhý návrh se týká projektu eNeschopenek a úprav v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věci (JISPSV), jak stojí v závěru důvodové zprávy:

„Navrhuje se proto zrušení právní úpravy stávajícího projektu „eNeschopenky“ a současně právní úpravy převodu registrů ČSSZ do JISPSV s tím, že zároveň budou zahájeny práce na nové podobě eNeschopenky s termínem účinnosti 1. ledna 2021; přitom bude zvážena i další podoba JISPSV.“

Nicméně opět se nejedná o žádnou zásadní věcnou změnu, ale spíše o návrh organizačních změn.

Třetí návrh, který již postoupil do druhého čtení, se týká změn pravidel pro jmenování a sankce znalců. Tím pádem zapadající pod problematiku justice a soudnictví.

Poslední návrh se týká pomoci osobám v exekuci, konkrétně usnadňuje proces vstupování do oddlužení. Jde tedy o návrh zákona zabývající se dluhovými pastmi.

Za zmínku může stát i plánovaná změna výše normativních nákladů na bydlení (stanovovaná každoročně vládou), která má za cíl zabránit zneužívání peněz od státu nepoctivými pronajímateli bytů. V tomto případě se nejedná o zákon, ale o nařízení vlády předložené ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě výše uvedeného hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Dodejme, že nehodnotíme obsah předloh, ale soustředíme se na fakt, že ministři v daných oblastech nějaké kroky podnikli.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Okamura dle slov svého spolupracovníka z roku 2016 skutečně na projektu pomáhá. Že o tomto tématu hovořil i s hejtmanem Netolickým (konkrétně 28. října 2017), nám potvrdil mluvčí Pardubického kraje; exministr Herman na náš dotaz doposud nereagoval. Konkrétní aktivity Okamury nejsou veřejně dohledatelné, ovšem i přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se u projektu vyskytuje prokazatelně dva roky.

V minulosti dostal do mediálního povědomí tábor jeho spolupracovník Jaroslav Novák, ten tak však činil jako soukromá osoba, nikoliv jako zástupce Okamury nebo jeho hnutí. Oficiálním poradcem SPD je Novák, a to až od listopadu 2017. Jeho role ve fondu, který by se měl na opravě areálu podílet, je však zpochybňována.

V obci Brněnec rozkládající se na pomezí historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou byl v areálu textilní továrny na počátku roku 1944 zřízen koncentrační tábor.

Areál továrny, který byl v roce 2016 zapsán mezi kulturní památky má pohnutou historii a osoba Oskara Schindlera dodnes vyvolává na Svitavsku kontroverze. Schindler v létě 1944 přesunul před postupující sovětskou armádou svou krakovskou továrnu do Brněnce včetně židovských pracovníků. Před smrtí tak zachránil více než 1 000 lidí, za což mu stát Izrael udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.

Kritici Schindlerovi vyčítají, že participoval na výhodách, které mu přineslo okupované Československo. Brněnec nebyl součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale spadal přímo pod třetí říši. Schindler se v roce 1938 se stal členem NSDAP. Zatímco obecně je Schindler chápán jako „napravený“ nacista, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu. Poté, co byl svědkem likvidace krakovského ghetta, ale začal vězňům pomáhat. Naopak v Brněnci je vnímán jako válečný zločinec a přesun továrny z Polska je zde chápán spíše jako kalkul, který měl zachránit jeho byznys před sovětskými tanky.

Od roku 2016 se Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera snaží přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor na památník obětem holokaustu. Zakladatelem fondu je Okamurův guru Jaroslav „Večerníček“ Novák. Ten v roce 2016 veřejně uváděl, že Okamura v rámci této aktivity pomáhá:

„Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.“

V lednu 2017 se koncentrační tábor v Brněnci objevil v Okamurově facebookovém seriálu s názvem Ukradená revoluce, předseda hnutí SPD v něm však pouze kritizoval péči obce, kraje a rezortu kultury o tento areál, který je dle jeho slov nenávratně zničenou kulturní a historickou památkou.

Krátce poté, co byl v roce 2016 areál zapsán mezi kulturní památky, podal Novák žádost na ministerstvo kultury, aby byla památka zařazena mezi národní kulturní památky. Pardubický kraj věnoval loni fondu částku ve výši necelých 100 tis. Kč. Mluvčí Pardubického kraje nám telefonicky potvrdil, že hejtman Netolický mluvil s Okamurou o této věci jednou, a to konkrétně na recepci k 28. říjnu. Jinak ovšem komunikuje s Jaroslavem Novákem.

Jaroslav Novák poskytl před pár dny deníku Právo rozhovor, ve kterém došla řeč i na Brněnec. V rozhovoru Novák mimo jiné prohlásil: „Jsem šéf skutečného koncentračního tábora“, v narážce na koncentrační tábor v Letech . Krátce po odkoupení vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora na Písecku, podal Novák trestní oznámení k vrchnímu státnímu zastupitelství, protože se mu nelíbila suma, za kterou stát vepřín odkoupil.

Nelibost vůči jednání Nováka a jeho aktivit spojených s SPD potvrdil Právu místopředseda fondu František Olbert. Ten tvrdí, že fond vede prakticky on a Novák je pouze zakladatelem a dál se v projektu neangažuje – spíše jen mediálně vystupoval, Brněnci údajně k neprospěchu.

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal.

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, mohlo by ovšem podpořit vznik vlády, kterou by vedl trestně stíhaný premiér. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.

Tento výrok jsme u předsedy Okamury ověřovali opakovaně, a to konkrétně ve dvou debatách v roce 2014.

Tomio Okamura má patrně na mysli novelu zákona o majetku České republiky (.pdf), jejímž byl spolupředkladatelem a která byla poměrně jednoznačně zamítnuta 30. dubna 2014 v prvním čtení.

Byť předseda SPD uvádí korektně, že předložil návrh, je nezbytné se v tomto případě podívat i na obsah dané věci. Odkazujeme se v tomto případě na naše odůvodnění k dřívějšímu obdobnému výroku Tomia Okamury. Hmotná odpovědnost je jednak institutem využívaným v zaměstnaneckých vztazích, nikoliv ve vztahu k Okamurou jmenovaným funkcím; dále je pak nepopiratelným faktem, že osoby v těchto funkcích v současné době odpovědné jsou, a to nejen podle trestního zákoníku (zde například dle § 220 za porušení povinnosti při správě cizího majetku), ale i podle jiných právních předpisů. Typicky se jedná o zákon o majetku České republiky či tzv. velká rozpočtová pravidla (o rozpočtových pravidlech), zákon o státním podniku atd. Zde nejenže jsou uplatněny zásady péče řádného hospodáře, ale místy je úprava i přísnější.

Právě proto vyjádřila vláda nesouhlas s předloženým návrhem novely zákona o majetku České republiky. Úprava je podle ní nadbytečná a duplicitní, nevylepšuje ani nepřináší nic nového.

Okamura má tedy pravdu v tom, že novelu zákona předložil, zavádí však svým naznačováním, že daní reprezentanti již dnes takovou odpovědnost nenesou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Občané amerického státu Kalifornie si opravdu 7. října 2003 poprvé v historii vyzkoušeli zákon o odvolání guvernéra, kterým byl Gray Davis. Český rozhlas uvedl: „Odvolávací volby jsou reakcí Kaliforňanů na podle mnohých zhoubnou ekonomickou politiku guvernéra za Demokratickou stranu Graye Davise. Opozice jej obvinila, že dovedl stát na pokraj bankrotu.“

Hlavním důvodem pro předčasné ukončení druhého funkčního období Davise byla neschopnost vyvést stát Kalifornie z energetické krize a zabránit hluboce deficitnímu rozpočtu, jak dokládají česká i zahraniční média.

Podle serveru iDNES.cz americký herec Arnold Schwarzenegger získal hlasy téměř poloviny voličů, kdežto druhý nejsilnější kandidát, viceguvernér Cruz Bustamante, získal přes 32 %. Pro odchod exguvernéra Davise hlasovalo zhruba 55 % z 10 miliónů Kaliforňanů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nedisponujeme souhrnnými daty, která by nám dala průkazné údaje o odvolatelnosti politiků. Rovněž motivace vstupu do politiky může být pro kandidáty různá, tudíž pro nás neověřitelná. Roli může hrát např. politická kultura v dané zemi, vzestup nových stran apod.

V Evropě funguje odvolatelnost politiků na některých úrovních pouze na Ukrajině a v určitých kantonech ve Švýcarsku. Největší zkušenost s odvolatelností politiků mají Spojené státy, z důvodu nedostatku dat však nelze ověřit, kolika procent veřejných činitelů se proces tzv. odvolacích voleb ročně týká.

Okamura se odvolatelnosti politiků věnuje v 11. kapitole svého dílaUmění přímé demokracie z roku 2015.

V Evropě je odvolatelnost politiků velmi raritní, v roce 2015 vstoupil v platnost nový volební zákon na Ukrajině, který umožňuje občanům odvolat starostu nebo jeho zástupce v případě, že získají podpis většího počtu voličů než konkrétní politik získal ve volbách, které ho do funkce dosadily.

Ve Švýcarsku, které Okamura často zmiňuje, funguje odvolatelnost politiků pouze omezeně. Tímto tématem jsme se zabývali již před čtyřmi roky zde.

Dle serveru Ballotpedia lze ve třech státech USA odvolat všechny veřejné činitele (např. starosty, soudce či guvernéry). Jedná se o Montanu, Nevadu a Arizonu. V 19 státech lze odvolat veřejné činitele daného státu. Naopak ve 14 státech takováto procedura není možná. K jednomu z nejznámějších případů došlo v roce 2003 v Kalifornii, kdy se v odvolacích volbách podařilo získat guvernérské křeslo herci Arnoldu Schwarzeneggerovi.

Statistiky Ballotpedie ukazují, že v roce 2016 byl ve Spojených státech zahájen proces odvolání s 390 veřejnými činiteli. Nejčastěji je tento prostředek užíván v Kalifornii, z 390 případů se jich 79 odehrálo právě ve státě na západním pobřeží.

Na konci roku 2016 bylo z 390 veřejných činitelů odvoláno 56, dalších 95 případů nebylo ke konci loňského roku uzavřeno.

Kolik procent z celkového počtu veřejných činitelů tvořilo 56 odvolaných není prakticky možné zjistit. Poslední číslo, které federální úřad US Census eviduje o počtu veřejných činitelů se datuje až do roku 1992, kdy jich v USA působilo 513 tisíc (. pdf, str. 17). Navíc je potřeba odečíst počty ze států, kde odvolání neprobíhá, nebo probíhá jen na některých úrovních.

Pokud začneme údajnou proislámskou orientací strany, v usnesení z roku 2015 se k tomuto tématu dočteme: „KDU-ČSL rozlišuje mezi islámem jako náboženstvím a politickým islámem jako ideologií, která nese prvky neslučitelné s demokracií a lidskými právy. Evropská nemuslimská většina musí vést s muslimskou menšinou neustálý dialog, vycházející ze zdůraznění evropských hodnot. V tomto dialogu musíme důsledně rozlišovat mezi islámem jako náboženstvím a politickým islámem jako státní ideologií.“ Zároveň strana odmítá toleranci politického islámu a vyzývá k trvání na evropských hodnotách.

Vrátíme-li se k výroku, že KDU-ČSL je stranou proimigrační, tak pohledem do jejich volebního programu (.pdf) můžeme toto tvrzení vyvrátit. Na straně 11 je řešena problematika uprchlíků a migrační vlny. Doslova se zde uvádí:

„Jednu z priorit české evropské a zahraniční politiky spatřujeme v regulaci migračních toků a eliminaci ilegální migrace.“ „Podporujeme užší spolupráci členských států EU při ochraně vnějších hranic a zajištění vnitřní bezpečnosti EU.“ „Podpoříme reformu společné azylové politiky s cílem stabilizovat země v evropském sousedství a efektivní návratovou politiku.“ Usnesení předsednictva KDU-ČSL ze začátku loňského roku taktéž potvrzuje, že lidovci považují migrační a uprchlickou krizi za problém. Odmítali rovněž kvóty přerozdělující uprchlíky mezi zeměmi EU.

Další část výroku se týká otevřené podpory kancléřky Angely Merkel. KDU-ČSL a kancléřčina CDU-CSU k sobě mají logiky blízko už svým ideovým zaměřením. Jsou také společně v jedné frakci Evropského parlamentu, klubu Evropské lidové strany. V minulosti (rok 2009) napsala Angela Merkel list tehdejšímu předsedovi KDU-ČSL Cyrilu Svobodovi, v němž mu vyjádřila svou podporu.

Dle slov Ivana Gabala (poslanec, nestraník zvolený a opět kandidující za KDU-ČSL), publikovaných v článku týdeníku Respekt (a na webu lidovců) 2. října 2017, citujeme:„... zásluhou Pavla Bělobrádka nebo europoslance Pavla Svobody se nám podařilo velmi sblížit s CDU Angely Merkel. Pozoruju v tomto směru cestu od katolické uzavřenosti ke křesťanské otevřenosti.“

Člen české vlády byl poprvé na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutche Landsmannschaft Bundesverband) v roce 2016. Jednalo se tehdy o ministra kultury Daniela Hermanna. V letošním roce se sjezdu kromě Daniela Hermanna zúčastnil také vicepremiér Pavel Bělobrádek, nikoli ovšem jako reprezentant vlády, ale pouze lidovecké strany. Zmínění politici se na sjezd ovšem nejezdí radit, jedou na společenské setkání sudetských Němců a Čechů za účelem upevnění vzájemných vztahů a překonání křivd z minulosti (týkajících se vyhnání těchto Němců z území Československa po druhé světové válce). Tyto návštěvy tak mají čistě symbolický význam vzájemného smíření.

Tomio Okamura na svém blogu na iDNES.cz prezentuje své politické názory a příspěvky s politickou tématikou. V posledních několika letech se na blogu nejčastěji vyjadřoval na téma migrace.

Pasáž zmiňovaná redaktorem Kubíkem je obsažena v Okamurově příspěvku Ne českému Romanistánu! ze dne 21. března 2014. V tomto příspěvku se Tomio Okamura zabývá romskou problematikou. Zmiňuje konkrétní návrhy řešení romské problematiky z dílny Úsvitu a uvádí, že by romské obyvatelstvo mělo samo převzít iniciativu a vylepšit svou pověst u české veřejnosti.

V příspěvku spojil Okamura svůj citát s myšlenkou romského státu pocházející od samozvaného romského krále Janusze Kwieka, který dle publikace Roma in Europe autora Jean-Pierre Liégeois (str. 207) před druhou světovou válkou žádal Benita Mussoliniho o část okupovaného etiopského území v Africe, aby zde vznikl romský stát.

Výrok hodnotíme jako zavádějcí, neboť se ve skutečnosti jednalo o Okamurovo vlastní tvrzení, které on sám použil a dal patrně do souvislosti s myšlenkou romského státu od Janusze Kwieka.

Jedním z hlavních bodů programu hnutí Svoboda a přímá demokracie, jehož předsedou je Tomio Okramura, je „Konec diktátu EU“. Hnutí SPD je tak pro referendum a následné vystoupení z Evropské unie, Miloš Zeman pak tvrdí, že by byl pro referendum o vystoupení z EU, avšak sám by podpořil setrvání v evropském společenství. V tomto bodě je tak programový přesah jen částečný.

Dalším programovým přesahem má být dle Tomia Okamury stanovisko proti islámu. V programu SPD je cílem zakázat islámské náboženství jako takové. Ač Miloš Zeman v roce 2011 označil islám za nepřítele, tak podle prohlášení jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka nikdy nebyl pro jeho zákaz na území České republiky.

Co se týče problematiky tzv. nelegálních imigrantů, tak hnutí Tomia Okamury hlásá ve svém programu „nulovou toleranci nezákonné migraci“. Miloš Zeman pak uvedl, že nelegální migrace je největší zkouškou pro EU a byl by pro uzavření vnějších hranic EU. Problém s ekonomickými migranty by pak prezident Zeman řešil jejich přemístěním na neobydlené řecké ostrovy nebo do prázdných míst v severní Africe.

SPD v tomto ovšem není osamoceno. O hlasy voličů se ucházejí strany, které akcentují striktní odmítání migrantů. Z menších stran jsou pro zamezení příchodu uprchlíků z „islámských zemí“BPI (stejně tak chtějí zákaz islámu), podobné kroky akcentují i např. Rozumní. Pokud diktátem Bruselu Okamura míní kvóty na uprchlíky, tak ty odmítají všechny politické strany včetně stran vládních (koneckonců česká vláda proti nim hlasovala). Diktát Bruselu lze chápat v praktickém ohledu také jako snahu o vystoupení z EU, což kromě Okamurovy strany podporují např. Svobodní (str. 7), hnutí Referendum o Evropské unii a další menší subjekty.

Názory jednotlivých stran na postavení České republiky v Evropské unii lze porovnat také na webu České televize.

Ač hnutí SPD ve svém programu nemá vyloženě bod, který by byl proti přijetí eura, Tomio Okamura deklaroval, že odmítají přechod k evropské měně. Miloš Zeman prohlásil, že přijetí eura by neuškodilo české suverenitě a že by se pouze změnil způsob, jakým se popisují ekonomické jevy. Zeman také opakovaně vyjádřil názor, že Česká republika by mohla společnou evropskou měnu přijmout, pokud by eurozónu opustilo Řecko.

Dalším bodem hnutí SPD v jejich programu pro nadcházející volby je „osmitýdenní základní výcvik pro mladé na obranu naší země“. Z dalších vyjádření vyplývá, že výcvik by měl být povinný. Miloš Zeman pak považuje povinný vojenský výcvik za vyhozené peníze. Prezident Zeman by byl spíše pro formu dobrovolnické domobrany s tříměsíčním výcvikem, která by nebyla součástí profesionální armády.