Tomio Okamura

Tento výrok jsme u předsedy Okamury ověřovali opakovaně, a to konkrétně ve dvou debatách v roce 2014.

Tomio Okamura má patrně na mysli novelu zákona o majetku České republiky (.pdf), jejímž byl spolupředkladatelem a která byla poměrně jednoznačně zamítnuta 30. dubna 2014 v prvním čtení.

Byť předseda SPD uvádí korektně, že předložil návrh, je nezbytné se v tomto případě podívat i na obsah dané věci. Odkazujeme se v tomto případě na naše odůvodnění k dřívějšímu obdobnému výroku Tomia Okamury. Hmotná odpovědnost je jednak institutem využívaným v zaměstnaneckých vztazích, nikoliv ve vztahu k Okamurou jmenovaným funkcím; dále je pak nepopiratelným faktem, že osoby v těchto funkcích v současné době odpovědné jsou, a to nejen podle trestního zákoníku (zde například dle § 220 za porušení povinnosti při správě cizího majetku), ale i podle jiných právních předpisů. Typicky se jedná o zákon o majetku České republiky či tzv. velká rozpočtová pravidla (o rozpočtových pravidlech), zákon o státním podniku atd. Zde nejenže jsou uplatněny zásady péče řádného hospodáře, ale místy je úprava i přísnější.

Právě proto vyjádřila vláda nesouhlas s předloženým návrhem novely zákona o majetku České republiky. Úprava je podle ní nadbytečná a duplicitní, nevylepšuje ani nepřináší nic nového.

Okamura má tedy pravdu v tom, že novelu zákona předložil, zavádí však svým naznačováním, že daní reprezentanti již dnes takovou odpovědnost nenesou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Občané amerického státu Kalifornie si opravdu 7. října 2003 poprvé v historii vyzkoušeli zákon o odvolání guvernéra, kterým byl Gray Davis. Český rozhlas uvedl: „Odvolávací volby jsou reakcí Kaliforňanů na podle mnohých zhoubnou ekonomickou politiku guvernéra za Demokratickou stranu Graye Davise. Opozice jej obvinila, že dovedl stát na pokraj bankrotu.“

Hlavním důvodem pro předčasné ukončení druhého funkčního období Davise byla neschopnost vyvést stát Kalifornie z energetické krize a zabránit hluboce deficitnímu rozpočtu, jak dokládají česká i zahraniční média.

Podle serveru iDNES.cz americký herec Arnold Schwarzenegger získal hlasy téměř poloviny voličů, kdežto druhý nejsilnější kandidát, viceguvernér Cruz Bustamante, získal přes 32 %. Pro odchod exguvernéra Davise hlasovalo zhruba 55 % z 10 miliónů Kaliforňanů.

Nejvyšší kontrolní úřad v rámci jím prováděných kontrol zjistil nesrovnalosti ve vedení účetnictví a porušování pravidel při zadávání veřejných zakázek, ke kterým alespoň částečně došlo i za doby vládnutí současné vlády. Lze tak hovořit o plýtvání peněžními prostředky, k rozkrádání však nedošlo.

Nejvyšší kontrolní úřad je jednou z ústavních institucí, jeho úkolem je kontrola hospodaření státních orgánů se státním majetkem. Mezi kontrolované orgány patří mj. i ministerstva, přičemž médii za poslední rok proběhlo několik zpráv o chybách v účetnictví jednotlivých ministerstev.

Nesrovnalosti v účetnictví však neznamenají, že se na ministerstvech rozkrádá majetek. Znamená to pouze, že ministerstva porušila určité předpisy týkající se účetnictví, na což odkazují i konkrétní kontrolní zprávy NKÚ, ku příkladu u ministerstva financí jde o hned o několik porušení (.pdf, str. 15, 19, 20, 21, 23).

NKÚ se kromě účetnictví zabýval v předloňském a loňském roce náklady na nákup (.pdf, str. 2) kancelářských potřeb, školení, úklidu a oprav motorových vozidel u ministerstev obrany, práce a sociálních věcí a zemědělství. V tomto případě zjistil četná porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek (.pdf, část III., str. 4–11). Kontrolováno bylo období 2013–2014, vzhledem k nástupu současné vlády se jí nákupy z roku 2013 netýkají.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se posléze v tiskové zprávě (.pdf) ohradilo, že ceny za zakázky byly vyjednány předchozím vedením resortu a již v roce 2016, kdy úřad kontrolu provedl, se náklady za služby na ministerstvu výrazně snížily (.zip, druhá část). Zakázky ani vyjádření ostatních ministerstev se nám nalézt nepodařilo.

Závěry NKÚ tak podávají důkaz o „mrhání“ peněžními prostředky, ke kterým částečně docházelo i za úřadování současné vlády, termín rozkrádání však není na místě. Kontroloři NKÚ mají jako členové státního orgánu povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu a orgány činné v trestním řízení mají povinnost stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Vzhledem k tomu, že za tato porušení nebyl trestně stíhán jediný člen ministerstva, nelze hovořit o rozkrádání.

Tomio Okamura byl explicitně tázán na možnou nulovou sazbu DPH na pivo, což slibuje ve svých volebních novinách.

Jeho argumentace Velkou Británií je zavádějící, protože tam sice některé položky jsou osvobozeny, alkohol mezi ně ale nepatří. Pokud se navíc podíváme na evropskou legislativu, tak směrnice o DPH popisuje, že alkohol ani do snížené sazby zařazen být nemůže (příloha 3).

Na pivo se ve Velké Británii nulová sazba nevztahuje. Na pivo, víno a ostatní alkoholické nápoje je uplatňována sazba 20 % DPH (.pdf, str. 114). Dokument je platný k 1. lednu 2017.

Nulová sazba DPH ve Velké Británii zahrnuje některé druhy jídla a pití, alkoholické nápoje mezi ně však nepatří. Dvacetiprocentní sazbou jsou zdaněny i nealkoholické nápoje, mezi něž patří např. nealkoholické pivo či minerální voda.

Mezi nápoje s nulovou sazbou DPH se řadí např. mléko, čaj, kakao i káva. DPH se v Británii vyhnete, i když si koupíte chleba nebo jiné pečivo (odst. 3.4) - pokud tedy není součástí „take-away“ občerstvení, tam už se standardní sazba daně započítává.

HDP na osobu v roce 2016 (měřeno v eurech) v ČR skutečně přeskočilo Řecko a přiblížilo se i Portugalsku. Jinak ale stále zaostává (bereme-li v úvahu země EU15 - tedy země, které jsou označovány jako západní).

V ČR bylo v roce 2014 vydáno na starobní důchody 9 % HDP. V Řecku to bylo 17,1 % HDP, v Portugalsku 15,6 % HDP. To ale nutně neznamená, že by se čeští důchodci měli hůř. Podle náhradového poměru se Česká republika nijak zásadně neliší od ostatních zemí. Pokud tedy vezmeme v úvahu země, jejichž HDP na hlavu se blíží českému (v absolutních číslech), v Řecku dostane důchodce 43 000 Kč, v ČR 10 700 Kč a v Portugalsku 9 600 Kč. Článek je z dubna roku 2016.

ČSÚ informoval v prosinci 2016 o stavu českých průměrných mezd ve srovnání s evropskými mzdami. „Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V ČR jsou mzdy nižší, než je unijní průměr, postupně však dochází ke sbližování. Od roku 2008 v Česku vzrostly hodinové mzdové náklady o 17 %, zatímco v sousedním Německu jen o 8 %. V Portugalsku se pak propadly o 12 %. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o 3 %. Kupní síla průměrné mzdy byla v roce 2014 v ČR na 59 % unijního průměru. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 % průměru EU, což dává prostor pro růst mezd.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. I v předchozích letech se výplata dividend pohybovala v podobných sumách, zatím ale nikdy nepřekročila částku 600 mld. korun. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Okamurou zmíněných 600 miliard korun však koresponduje s výší českých státních dluhopisů, které jsou drženy zahraničními investory. Tam se jedná o 602 mld.Kč. To je nicméně úplně jiný případ, protože pokud si zahraniční investor pořídí český státní dluhopis, peníze do ČR naopak přicházejí.

Zdravotnictví je skutečně financováno převážně prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění, které jsou dle zákona o veřejném zdravotním pojištění povinni platit všichni občané ČR.

Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, v čl. 31 uvádí: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon."

Dle materiálu Evropský spotřebitelský index zdravotní péče (EHCI) za rok 2016 je zdravotní péče v ČR 4. nejdostupnější z 35 evropských zemí (.pdf, str. 26–27). Dostupnější zdravotní péče dle výsledků indexu existuje pouze v Belgii, Makedonii a Švýcarsku. Dostupnost zdravotní péče se měří na základě šesti indikátorů: dostupnost praktického lékaře v den potřeby, přímý přístup ke specialistům, velké elektivní operace do 90 dnů, léčba rakoviny do 21 dnů, CT sken do 7 dnů a čekací doba na pohotovostních příjmech. Dostupnost zdravotní péče je jedním ze šesti „subdisciplín“, jejichž součet dává dohromady výsledný index jednotlivých evropských zemí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož zdravotní péče v ČR je garantovaná zákonem pro všechny občany. Zdravotní péče v ČR navíc patří dle výsledků EHCI za rok 2016 mezi nejdostupnější v Evropě.

Nehodnotíme, zda je potřeba zvýšit plat nastupujícího lékaře nad úroveň průměrné mzdy. Zaměřujeme se pouze na porovnání platu nastupujícího lékaře a průměrné mzdy, tedy zda je nyní skutečně lékařský plat pod její úrovní.

Platy lékařů, kteří mají smlouvu ve zdravotnickém zařízení zřizovaném ministerstvem zdravotnictví, krajem či obcí, jsou určovány na základě platových tabulek pro státní zaměstnance. Platové tabulky rozdělují platové ohodnocení lékařů podle platové třídy, jež je závislá na pracovní náplni konkrétní pozice sjednané v pracovní smlouvě, a podle platového stupně, který se odvíjí od praxe pro danou pracovní pozici.

Plat lékaře nastupujícího po absolvování medicíny do nemocnice je dle platových tabulek 27 110 Kč hrubého. Takový začínající lékař je v prvním platovém stupni a v nejnižší platové třídě. Jedná se o základní platový tarif, k němuž po jisté době dostane nastupující lékař přidáno díky dalším platovým složkám v podobě osobního příplatku, příplatku za práci přesčas, pracovní pohotovosti nebo případných odměn.

Ve druhém čtvrtletí roku 2017 činila průměrná měsíční mzda v ČR 29 346 Kč hrubého. Nástupní plat 27 110 Kč pro nastupujícího začínajícího lékaře je tedy skutečně nižší než průměrná mzda.

Každý obyvatel členské země Evropské unie má možnost studia na libovolné škole či univerzitě jiné členské země za stejných podmínek, jako mají domácí studenti. Stejné podmínky znamenají například stejné nároky při přijímacím řízení, stejnou výši školného, pokud je nějaké vyžadováno, nebo stejné studijní nároky.

V případě, že vysoká škola nemá stanovené poplatky spojené se studiem, je podle Listiny základních práv a svobod vysokoškolské vzdělání v českém jazyce bezplatné i pro cizince. Každá vysoká škola si však může stanovit své podmínky, kterými může být například jazykový test. Některé školy nabízejí cizincům jednoroční jazykové kurzy, které je na studium připraví.

V případě studijních programů v cizím jazyce si vysoká škola stanovuje poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském programu. Může také stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením. Zahraniční studenti si tedy v tomto případě studium platí sami, popřípadě můžou požádat o jedno ze stipendií nabízených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Výjimka platí v případě slovenských studentů, a to díky dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky z roku 2001. Tyto dva státy odsouhlasily vzájemné uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydaných na svých územích bez nutnosti jejich úředního ověření. V tomto případě mohou slovenští studenti díky blízkosti jazyků absolvovat bezplatné české studijní programy.

Výrok označujeme za nepravdivý, protože tato situace reálně nastává většinou pouze u slovenských studentů.

Jen třetina absolventů oboru gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch se uplatní ve svém oboru. Na druhou stranu však není korektní podsouvat škole jako motivaci pro počet otevřených míst pouze příspěvek od státu. Školy jsou vázány počty míst podle nařízení vlády, nemohou vypsat obory a počty studentů, pro jaké se samy rozhodnou - výjimky v počtů žáků ale může teoreticky povolit zřizovatel školy.

Počet studentů v odborném vzdělávání upravuje nařízení vlády, které ustanovuje, že studentů se zaměřením na stravovací a ubytovací služby (kód skupiny oborů 65) může být v oborech zakončených vyučením nejvýše 8 na učitele. V takto zaměřených oborechs maturitní zkouškou nejvýše 17, v posledním ročníku pak 12 žáků na učitele. Dalším kritériem je kapacita školy, která je uvedena v rejstříku příslušného krajského úřadu nebo ministerstva školství podle § 144školského zákona. Je zde uveden nejvyšší počet žáků vzhledem ke kapacitám na stravování, případně kapacitě lůžek, také je specifikováno, jaká je kapacita pro jednotlivé využívané obory.

Výjimku povoluje zřizovatel, kterým můžebýt kraj, obec, svazek obcí, ministerstva, registrované církve nebo právnická osoba a organizační složka státu. Je tedy zjevné, že školy samy o své vůli ani nemohou vypisovat obory s cílem získat co nejvíce studentů s cílem získávat co nejvyšší příspěvky od státu.

Přijímací řízení na střední školy se uskutečňuje v jednotlivých kolech, která jsou vyhlašovaná ředitelem. Musí být vyhlášené minimálně jedno kolo přijímacího řízení. Ředitel určí pro každé z nich jednotné podmínky a předpokládaný počet přijatých uchazečů.

Pokud se podíváme na počet uchazečů o obor cestovní ruch, ten se v posledních letech snižuje. Důsledkem toho je nižší počet přijatých studentů. V minulém roce bylo plánováno přijmout až 2044 uchazečů o studium. Skutečně jich bylo přijato pouze 1525.

Ve zprávě o přechodu absolventů středních škol na trh práce z roku 2014 se uvádí, že 33 % absolventů skupiny oborů gastronomie, hotelnictví a turismus zakončených maturitou se po dostudování střední školy uplatní v tomto oboru. Po třech letech od ukončení studia je to jen 24 %. Ve zprávě nejsou blíže uvedené jednotlivé obory (.pdf, str. 34). Není tedy možné přesně určit, jaký na tom mají podíl absolventi oboru cestovní ruch. Pod skupinu oborů gastronomie, hotelnictví a turismus ukončených maturitou patří i obor hotelnictví. Je však možné konstatovat, že procento absolventů, kteří se uplatní ve svém oboru, je nízké.