Tomio Okamura

Výrok předsedy SPD Tomia Okamury hodnotíme jako faktickou pravdu. Okamura s největší pravděpodobností vychází z mediálních zpráv, jelikož k bližším informacím o probíhajícím případu, a tedy též výslechu svědka, nemá (stejně jako my) přístup.

V březnu 2016 byl v kauze zneužívání evropských dotací z ROP Severozápad odsouzen k sedmi letům vězení bývalý ředitel ROPu Petr Kušnierz. Ten se následně rozhodl s vyšetřovateli spolupracovat, na základě čehož policie obvinila celkem 24 lidí včetně bývalé hejtmanky za ČSSD Jany Vaňhové nebo ex-senátora ODS Alexandra Nováka.

Podle Českého rozhlasu Kušnierz u výslechu vypovídal například takto: „Byla třeba alokace 200 milionů na nějakou výzvu a vím, že 100 milionů mělo jít pro ČSSD, 100 milionů pro ODS.“ Následuje popis osob, které měly finance dále rozdělovat. V sociální demokracii mělo jít mimo jiné právě zmiňovanou bývalou hejtmanku Vaňhovou, v ODS pak například o podnikatele Dana Ježka.

Zástupci ústeckých stranických buněk Jaroslav Foldyna (ČSSD) a Drahomíra Miklošová (ODS) svorně vyvozují, že strany o takovémto jednání nevěděly a jedná se spíše o individuální selhání obviněných. Další veřejně dostupné informace o čtyřiadvaceti vyšetřovaných zatím z médií neplynou.

Dodejme, že nehodnotíme, zda se dané osoby něčeho dopustily, resp. zda docházelo ke korupci. Jde o obvinění, které je součástí kroků orgánů činných v trestním řízení a vyřknout verdikt může ve finále pouze nezávislý soud.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť neexistuje žádný veřejný záznam, který by dokládal Okamurův výrok. Ten evidentně čerpá z „reportáže“ Parlamentních listů, kdy redaktor popisuje, že k podobné formulaci mělo dojít v rámci blíže neurčitých debat mezi studenty. Tuhle větu nedokládá záznamem, nejde podle daného textu ani o citaci a neuvádí, že by měla padnout na mikrofon.

Dne 15. března se v některých městech České republiky uskutečnila výstražná studentská stávka #vyjdiven. Jedna z těchto akcí se uskutečnila i v Plzni. Okamura zmiňuje, že vystupující na mikrofon vyzýval k tomu, že poslanci SPD mají odstoupit a nahradit je mají poslanci ODS a TOP 09. Předně uveďme, že je to z pohledu zákona zcela nesmyslná konstrukce. Pokud by poslanci SPD odstoupili, na jejich místa se dostanou náhradníci z kandidátky SPD.

Ve facebookové události k dané akci lze dohledat dva záznamy, ani v jednom z nich nepadne žádná podobná výzva, jak o ní Okamura mluví. Stejně tak ani organizátoři akce, které jsme oslovili, nemají povědomost o tom, že v by v rámci jimi organizované části akce takové vyjádření padlo.

Zdrojem, ze kterého Okamura evidentně čerpal, je již zmiňovaná „reportáž“ serveru Parlamentní listy. V ní autor píše:

„Poslouchajíc tyto debaty se těch pár naslouchajících lidí muselo stát schizofrenními, protože padala slova o dvojitých a trojitých agentech a neutuchající vůli Demokratického bloku, opozice, kterému z Hradu není umožněno vládnout a vypořádat se s agenty Kremlu, StB a KGB. Vysoce se oceňovali ‚hrdinní Slováci‘, kteří poslechli svého milovaného prezidenta a odstranili neoblíbeného sociálního demokrata Fica. Také SPD byla na tapetě, a jejich nedávno zvolení poslanci by podle názoru omladiny měli minimálně okamžitě složit mandáty ve prospěch ODS a TOP 09.“

V rámci tohoto textu se nikde neuvádí, že by někdo z vystupujících řekl na mikrofon takovou věc. Redaktor také nijak nedokládá, že se to skutečně stalo – v reportáži není citována žádná věta, není zde žádný záznam, doklad nebo rozhovor. Je tedy otázkou, nakolik vůbec popisuje reálně průběh této akce. V každém případě reportáž nedokládá Okamurovo tvrzení.

Hnutí ANO a hnutí SPD mají v oblasti exekucí jiné návrhy. Vláda v demisi za ANO se zaměřila na změnu procesu oddlužování v novele insolvenčního zákona, což by mělo vést ke snadnějšímu návratu dlužníků do normálního života. Hnutí Tomia Okamury mluví o „lichvářské a exekutorské mafii“ a o parazitování státu na exekucích. Tuto problematiku by rádi vyřešili zestátněním exekutorů a zrušením DPH práce u exekucí, což mají ve svém předvolebním programu.

Doposud však poslanci SPD daný návrh nepředložili, neprošel tak jednáním na vládě ani Poslaneckou sněmovnou. Z veřejně dostupných zdrojů nelze dohledat, že by hnutí ANO bylo proti tomuto návrhu, nicméně odmítavý postoj mohl padnout během jednání za zavřenými dveřmi. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Přestože nejnovější data ohledně počtu zemí s nějakou formou zastropování úroků pochází z konce roku 2014, dá se předpokládat, že na tomto poli nedochází k překotným změnám a existuje alespoň polovina zemí v Evropské unii, která jistým způsobem úroky úvěrů reguluje.

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v minulém volebním období předložil Sněmovně návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který měl limitovat RPSN, aby kvůli vysokému úroku nedocházelo k lichvě. Takzvaná roční procentní sazba nákladů (RPSN) je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy „úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvou“ vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru.

Návrh novely se odvolával na právní stav v Belgii (.pdf, str. 4), předseda Okamura pak na svém blogu zmiňoval 13 zemí v Evropské unii, které mají zastropovány úroky u spotřebitelských úvěrů, konkrétně Německo, Polsko a Francii. Novela Úsvitu však neprošla třetím čtením.

Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru projednávaný v roce 2016 ve své důvodové zprávě odmítl (.pdf, str. 178) zavádět Úsvitem prosazovanou regulaci RPSN. Při druhém čtení návrhu zákona, v půli dubna 2016, poslanec David Kádner zopakoval, že 13 zemí EU nějakým způsobem reguluje sazby spotřebitelských úvěrů. Od schválení nového zákona o spotřebitelském úvěru se na plénu Sněmovny neobjevil nový návrh zákona, který by limitoval RPSN.

Podle knihy Usury Laws: A legal and economic Evaluation of Interest Rate Restrictions in the European Union z pera německých finančníků Udo Reifnera a Michaela Schröde z roku 2013 existuje čtrnáct zemí s nějakou formou zastropování úroků. Z dokumentu Světové banky k říjnu 2014 pak vyplývá číslo patnáct (.pdf, str. 7), jelikož zde byla připočítána i Velká Británie.

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal.

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, mohlo by ovšem podpořit vznik vlády, kterou by vedl trestně stíhaný premiér. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.

Na Tomia Okamuru byla v době jeho politické kariéry podána některá trestní oznámení. Šlo o jeho výroky o koncentračním táboru v Letech u Písku (v letech 2014 a 2018) a rovněž o otázky kolem financování hnutí Úsvit přímé demokracie.

Okamura je zákonodárcem od roku 2012: nejprve byl v roce 2012 zvolen senátorem a od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny. Pokud by byl trestně stíhán, musel by být vydán podle Ústavy příslušnou komorou k trestnímu stíhání. Senát ani Sněmovna však v daném období neřešily žádný případ, kdy by orgány činné v trestném řízení žádaly o vydání Okamury.

Z toho plyne, že za dobu, kdy je Okamura politicky činný, nebyl nikdy obviněn z trestného činu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť média nezřídka informovala o situaci, kdy bylo na Okamuru podáno trestní oznámení, které bylo následně odloženo. Stejně tak při podání trestního oznámení v roce 2018 média připomínala ve svých textech, že v roce 2014 již bylo podobné trestní oznámení na Okamuru odloženo.

V roce 2014 podal trestní oznámení na Okamuru Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, a to za slova Okamury o táboru v Letech. Trestní oznámení bylo policií odloženo. O tomto odložení informovala řada médií (nejde o vyčerpávající výčet). Jako příklad uveďme:

• Česká televize: „Okamura se prý neprovinil svými výroky o táboru v Letech“
• iDNES.cz: „Policie nebude stíhat Okamuru za výroky o koncentračním táboře v Letech“
• Blesk: „Policie odložila trestní oznámení na Okamuru kvůli Letům“

V únoru 2018 pak bylo na Okamuru podáno trestní oznámení za podobný čin. Média, která o této věci informovala, ve svých textech rovněž explicitně připomínala, že v roce 2014 bylo trestní stíhání na Okamuru odloženo. Za všechna média, která tento fakt připomínala ve svých textech, jmenujme Českou televizi, Český rozhlas nebo server iDNES.cz (opět nejde o vyčerpávající výčet).

Pokud se podíváme na jednotlivá hlasování, sociální demokraté nejčastěji hlasují (kromě lidovců) s hnutím ANO a komunisty. Tedy se stranami, které v současnosti jednají o vytvoření kabinetu, resp. o důvěře vládě. Z dat nevyplývá, že by ČSSD tvořila nějakou integrální součást Okamurou uvedeného bloku.

Projekt Kohovolit.eu vytvořil analýzu dosavadních hlasování schůzí Sněmovny. Z analýzy lze odvodit, jaké poslanecké kluby volí jednotně a jak si jsou jednotlivé strany v hlasování blízké. Sociální demokraté od začátku volebního období do poloviny dubna nejčastěji hlasovali spolu s KDU-ČSL, ANO a KSČM (v tomto pořadí).

Naopak nejméně často hlasují sociální demokraté s poslanci ODS, TOP 09 a STAN. S poslanci zvolenými za hnutí SPD pak hlasují průměrně často.

V tomto volebním období proběhly v Poslanecké sněmovně tři mimořádné schůze. V případě schválení programu schůze, která se měla zabývat odvoláním Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny, hlasovala velká část ČSSD skutečně pro schválení – společně s Demokratickým blokem.

Podobně tomu tak bylo při mimořádné schůzi Sněmovny, kdy se poslanci měli zabývat personálními výměnami, které prováděla vláda bez důvěry v demisi. Půlka poslanců sociální demokracie hlasovala s Demokratickým blokem a Piráty pro schválení programu.

Naopak při mimořádném jednání, na kterém se měl projednávat tlak vlády na odvolání šéfa GIBS Murína, poslanec Faltýnek (ANO) navrhl, aby jednání bylo kvůli citlivosti informací neveřejné. V následném hlasování byl tento návrh přijat hlasy ANO, KSČM, SPD a ČSSD.

V rámci praktické politiky pak poslanci ČSSD hlasují pro různé návrhy, jak vládní, tak i poslanecké. Podpořili v tomto období i návrhy, které nevycházejí od klubů, o nichž Okamura mluví. Když se např. hlasovalo o novele trestního zákoníku, kterou předložilo hnutí SPD, pro zamítnutí tohoto návrhu byli jen dva sociální demokraté; čtyři se vyjádřili tak, že má být zákon dál projednáván. Jde pouze o ilustrativní příklad a v rámci probíhajícího volebního období jich lze předložit celou řadu, což je však nad rámec tohoto odůvodnění.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vláda od svého nástupu v prosinci 2017 již dodala do Poslanecké sněmovny 26 návrhů zákonů, které normálně postupují legislativním procesem.

Andrej Babiš byl předsedou vlády jmenován 6. prosince, zbytek současné vlády, která mezitím nezískala důvěru a vládne tedy v demisi, jmenoval prezident Zeman 13. prosince. Od tohoto okamžiku Babišův kabinet poslal (záložka návrhy zákonů/typ navrhovatele - vláda) do Poslanecké sněmovny celkem 26 návrhů zákonů.

Řada z nich vládě prochází legislativním procesem, a to i hlasy poslanců SPD. Z veřejně nejvíce diskutovaných návrhů jde třeba o novelu insolvenčního zákona, kterou předkládá ministr Pelikán. Ta má vytvořit možnost oddlužení u osob splácejících své dluhy po dobu sedmi let.

Vláda již do připomínkového řízení poslala také svou daňovou reformu, která sestává ze změn sazeb u jednotlivých daní nebo zrušení superhrubé mzdy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Občané amerického státu Kalifornie si opravdu 7. října 2003 poprvé v historii vyzkoušeli zákon o odvolání guvernéra, kterým byl Gray Davis. Český rozhlas uvedl: „Odvolávací volby jsou reakcí Kaliforňanů na podle mnohých zhoubnou ekonomickou politiku guvernéra za Demokratickou stranu Graye Davise. Opozice jej obvinila, že dovedl stát na pokraj bankrotu.“

Hlavním důvodem pro předčasné ukončení druhého funkčního období Davise byla neschopnost vyvést stát Kalifornie z energetické krize a zabránit hluboce deficitnímu rozpočtu, jak dokládají česká i zahraniční média.

Podle serveru iDNES.cz americký herec Arnold Schwarzenegger získal hlasy téměř poloviny voličů, kdežto druhý nejsilnější kandidát, viceguvernér Cruz Bustamante, získal přes 32 %. Pro odchod exguvernéra Davise hlasovalo zhruba 55 % z 10 miliónů Kaliforňanů.