Tomio Okamura

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť sice korektně popisuje situaci na slovensko-ukrajinské hranici, přenositelnost na české podmínky je však přinejmenším diskutabilní. Rozdíl je jednak v geografických podmínkách, jednak v délce této hranice a s tím souvisejí také vyšší potenciální náklady, personální obsazení a celková obtížnost takovéhoto hlídání.

Technika, která je nasazená na slovensko-ukrajinských hranicích čítá podle Pravdy.sk 500 kamer a tzv. Oko Schengenu, řídící středisko v Sobranciach, a to na délce 40 km z celkové délky hranice s Ukrajinou čítající 97 km. Jižní část hranice je totiž prostupnější, v severní části přechází hranice náročným terénem v horách. Některé z těchto kamer jsou upraveny na noční vidění, další část tvoří termokamery. Bezpilotní letadlo zase kontroluje oblast kolem hraničního přechodu u Vyšných Nemec.

Podle citace slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka v Pravde.sk minulý rok pomohly tyto systémy snížit průchodnost hranice. Podle něj bylo v roce 2008 zaznamenáno 1 034 ilegálních přechodů hranice v porovnání s 223 neoprávněnými přechody v roce 2014.

Ministerstvo vnitra Slovenské republiky v pětileté evaluační zprávě odhaduje, že Slovenská republika investovala do ochrany hranic 100 milionů eur. Citujeme ze zprávy: „Suma zahŕňa zabezpečenie východnej hranice, ale aj náklady spojené s vývojom a prevádzkou Schengenského informačného systému, budovaním národnej ústredne SIRENE, národných policajných informačných systémov relevantných pre medzinárodnú policajnú spoluprácu a náklady spojené s úpravami medzinárodných letísk schengenského charakteru. Ide o Letisko M. R. Štefánika v Bratislave, Poprad-Tatry, Letisko Košice.“

V dalším zdroji Trend.sk je zmíněno, že na ochranu hranic s Ukrajinou v rámci evropského programu Phare od roku 2003 bylo na technologické zabezpečení vynaloženo 200 milionů eur. Slovenská republika se tak na tomto projektu podílela z poloviny.

Jak jsme v úvodu naznačili, při adaptaci na české podmínky je však třeba brát v potaz zejména geografické předpoklady a délku hranice, kterou je třeba zabezpečit. Ve srovnání s ukrajinsko-slovenskou hranicí jsou hranice ČR s okolními státy delší. Právě na hranici se Slovenskem je také mnohem méně výrazná přírodní hranice tvořená horami. Celková délka hranice ČR činí podle Geografického webu 2 290 km. Je tedy nutné předpokládat významně větší finanční zatížení ČR při zajištění ochrany hranic. Toto přirovnání tedy zcela není na místě a je zavádějící.

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť SPD ve skutečnosti ve sněmovně navrhla pouze zařazení projednávání bodu, ve kterém měli poslanci vyzvat vládu, aby zmíněný návrh připravila. Stalo se tak celkem třikrát, hlasovalo se o dvou z těchto tří návrhů. Podporu však těmto návrhům neprojevila nejen vládní koalice, ale ani opoziční strany. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii.“

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o dva poslance Úsvitu a také sedm členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu sněmovna přijmout následující usnesení: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto (viz Sklenák) dvou poslaneckých klubů pro nezařazení daného bodu na program jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. V hlasování pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě 3 nezařazení poslanci.

V tomto případě popisuje narozdíl od svého předchozího prohlášení kroky své a svého kolegy Radima Fialy korektně. Byť opomíná, že vyjma vlády pro jejich návrhy nehlasovala ani pravicová opozice, část klubu KSČM a v jednom případě ani současný člen předsednictva SPD Jaroslav Holík. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by se sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii."

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o 2 poslance Úsvitu a také 7 členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu sněmovna přijmout následující usnesení: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.
Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto 2 (viz Sklenák) poslaneckých klubů na zařazení daného bodu na jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. V hlasování pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě 3 nezařazení poslanci.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu předložilo hnutí Úsvit (ještě před svým rozštěpením) do Poslanecké sněmovny již v lednu 2014.

Tento návrh (.pdf) obsahoval následující vymezení možných otázek:

Čl. 1(1) V celostátním referendu lid České republiky rozhodujea) o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu,
b) o návrhu zákona, včetně ústavního, nebo
c) o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy
(dále jen „referendum“).(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí
demokratického právního státu, jakož ania) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod,
b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z mezinárodního práva, nebo
c) k zásahu do výkonu moci soudní.

Je tedy zjevné, že podle návrhu by šlo hlasovat o setrvání v Evropské unii. Tuto otázku by posuzoval podle článku 5 návrhu Ústavní soud (je-li v souladu se článkem 1 tohoto návrhu zákona.)

Návrh byl v hlasování zamítnut již v 1. čtení. Proti návrhu hlasovaly strany vládní koalice, opoziční TOP 09, ODS a část klubu KSČM se při hlasování zdržela. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, všechna fakta vykládá Tomio Okamura korektně.

Šéf Europolu Rob Wainwright (Reuters) již v lednu 2015 prohlásil, že tři až pět tisíc občanů evropských zemí odjelo bojovat do Sýrie a Iráku po bok bojovníků tzv. Islámského státu. Nejedná se tedy o součást uprchlické vlny, která mířila/míří do Evropy, ale o občany členských států Evropské unie, kteří naopak do konfliktních oblastí dobrovolně vycestovali. Wainwright tyto lidi označil za velkou potenciální hrozbu, která by mohla skončit po vzoru pařížských útoků. Europol/jeho šéf ovšem neřekl, že v rámci uprchlické vlny přichází do Evropy 5 tisíc bojovníků tzv. Islámského státu.

Europol poskytl v polovině října 2015 vyjádření pro web Hatefree, který se právě na obsah výroku Tomia Okamury dotazoval.

" With regard to your question if terrorist groups are trying to take advantage of the migrant crisis to smuggle fighters into Europe, our experts inform that there is no evidence of any systematic exploitation of the situation by terrorists. Europol is constantly monitoring the situation and so far no strong links between organised crime groups involved in smuggling and possible terrorist activities have been identified.

Agnieszka Biegaj
Cabinet of the Director
Corporate Communications
Europol

(Ohledně vaší otázky, zda se teroristické skupiny snaží využít migrantské krize k propašování svých bojovníků do Evropy, není podle našich odborníků žádný důkaz, že by teroristé systematicky této situace využívali. Europol neustále situaci monitoruje a zatím nebyly nalezeny žádné širší spojitosti mezi zločineckými organizacemi a pašováním a možnou teroristickou činností.) "

Nedá se říci, že by každé jednání o vystoupení Velké Británie z EU (Evropské Unie) vedlo k posílení libry, ani k růstu cen akcií britských firem, ani snížení výnosů britských dluhopisů.

Kupříkladu dne 18.12.2015 premiér Velké Británie David Cameron naznačil (Euractiv), že příští rok se bude konat referendum o setrvání/vystoupení v Evropské Unii. Ten den skončil Index Londýnské burzy FTSE100 se ztrátou. Na průběh obchodování Indexu FTSE100 se můžete podívat na stránkách londýnské burzy.

(zdroj: interaktivní grafy The Financial Times)

Dalším příkladem je třeba posílení libry vůči americkému dolaru ze dne 3.2.2015, kdy premiér Velké Británie David Cameron v dolní sněmovně parlamentu obhajoval (The Guardian) svůj plán na změnu postavení VB v EU a zastával se udržení Británie v unijním svazku.

Tyto příklady ukazují, že možnost vystoupení Velké Británie z EU není vždy spojena se snížením ekonomické zátěže.

Česká republika má zastoupení v Evropské radě, Evropské komisi, Radě Evropské unie, Evropském parlamentu i v dalších orgánech Evropské unie, a výrok o „rozhodování o nás bez nás“ je proto zcela nepravdivý.

Další zásadní odlišností je fakt, že do EU vstoupila Česká republika na základě rozhodnutí občanů ve všelidovém referendu a jak je popsáno výše, může z něj také vystoupit. Totéž zjevně nelze konstatovat u nacistické okupace a "vpádu spřátelených armád" (jakož i následném pobytu vojsk) v roce 1968.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve Švédku neexistují podle zákona oficiální statistiky, které by etnicitu pachatelů sledovaly. Z tohoto důvodu upozorňujeme, že zmíněnou informací nemůže disponovat ani poslanec Okamura.

Zpracování osobních údajů je v daném případě ve Švédsku ošetřeno zákonem Personal Data Act (švédsky) z roku 1998. Týká se zpracování a nakládání s osobními informacemi (.pdf, anglicky).

Švédské statistiky, ani mezinárodní statistiky se také nevyjadřují k původu pachatelů znásilnění. Není tak jasné, z jakého zdroje poslanec Okamura čerpal, oficiální statistiky využít nemohl.

Z policejní zprávy o znásilňování v Oslu (.pdf, v norštině) za dekádu 2001 - 2010 vyplývá, že etnicita identifikovaných pachatelů znásilnění v Oslu je různorodější, než tvrdí poslanec Okamura.

Z grafů na straně 53 lze vyčíst, že pachatelů neevropského původu je v posledních letech o něco více než polovina. Např. v roce 2010 bylo nejvíce pachatelů norského původu (34,9 %), dále afrického (19,7 %), blízkovýchodního (15,1 %), asijského (14,5 %), evropského (13,8 %) a 2 % amerického (tato a další data ze zprávy norské policie jsou k dispozici také v anglickém překladu zde).

Podíl neevropských pachatelů na znásilněných v Oslu se za sledovanou dekádu pohyboval okolo jedné poloviny. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že řadu znásilnění oběti vůbec nehlásí. Podle článku norského média Aftenposten.no (v norštině), který se odvolává na policejní zprávu za rok 2014, je typickým pachatelem znásilnění intoxikovaný norský mladík na párty, přičemž svou oběť obvykle zná, a oběti tyto případy obvykle nehlásí.

Podle výše uvedených zpráv policie v Oslu není ani zdaleka pravdou, že by neevropští pachatelé způsobili všechna znásilnění v Oslu. Výrok poslance Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně v mnoha státech, ze kterých míří uprchlíci do Evropy, české ambasády chybí.

Místem původu imigrantů, kteří žádají o azyl a mezinárodních ochranu v České republice, je Ukrajina a Sýrie a Kosovo (v případě nelegální imigrace, str. 1, .pdf). V všech zemích - Ukrajině, Sýrii i Kosovu - má Česká republika velvyslanectví.

Ministerstvo vnitra nabízí seznam deseti zemí, odkud nejčastěji pochází žadatelé o azyl v období za červen 2015. Zde jsou státy seřazeny podle počtu žádostí, viz následující tabulka (str. 1,.pdf).

Ukrajina48Sýrie12

Vietnam7

Afghánistán6Gruzie4Írák4Kuba3Moldavsko3

Osoby bez státní příslušnosti

3Bělorusko2

Ve všech těchto dalších zemích, Vietnamu, Gruzii, Íráku, Kubě, Moldavsku a Bělorusku, má ČR ambasádu.

Prvních pět zemí migrace do Evropy jsou podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán (str. 14,.pdf). Česká republika má velvyslanectví například v Sýrii či Afghánistánu, v jiných zemích však zastupitelský úřad chybí. Zastupitelský úřad pro Somálsko sídlí v Addis Abebě (Etiopie), stejně jako úřad pro Jižní Súdán, v Káhiře (Egypt) sídlí zastupitelský úřad pro Súdán či Eritreu.

Seznam deseti zemí původu s nejvyššími počty migrantů do zemí Evropské Unie v následující tabulce (v milionech osob) (str. 14,.pdf).

Sýrie3,8Afghánistán2,6Somálsko1,1Súdán0,7Jižní Súdán

0,6

Demokratická republika Kongo

0,5Barma

0,5Středoafrická republika

0,4Írák

0,3

Eritrea0,3