Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tímto výrokem reagoval (video, 4:48) na Petra Pavla, který tvrdil, že spolu oba nynější prezidentští kandidáti jednali o rozpočtu Ministerstva obrany v době, kdy byl Babiš ministrem financí a Pavel náčelníkem Generálního štábu. Andrej Babiš tato slova následně popřel a tvrdil, že k takovému jednání nemohlo dojít, jelikož se dle něj časově lišilo jeho a Pavlovo působení ve zmíněných funkcích. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali se tato schůzka mohla uskutečnit.

Působení ve funkcích

Andrej Babiš byl jmenován do role ministra financí vlády Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014. Ve funkci skončil 24. května 2017. Na konci téhož roku se stal premiérem.

Petr Pavel zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, o níž ve výroku Andrej Babiš mluví, od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27), 1. května jej tehdy nahradil Josef Bečvář. Andrej Babiš se tedy jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu časově „potkal“ od ledna 2014 do dubna 2015.

Přípravy rozpočtu na rok 2015

Státní rozpočet České republiky (a tedy i rozpočet resortu obrany) na rok 2015 sestavoval Andrej Babiš jako ministr financí (.pdf, str. 3). První verzi návrhu ministerstvo zveřejnilo v červenci 2014, kdy také probíhalo připomínkové řízení. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu projednávala v září 2014 (.pdf, str. 1–4), Sněmovna jej poté schválila v prosinci stejného roku. Příprava rozpočtu na rok 2015 i jeho schválení tak probíhalo ještě v době, kdy byl Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. 

Petr Pavel a Andrej Babiš tak spolu o rozpočtu jednat mohli. Zmiňme, že v dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se tehdejší náčelník Generálního štábu Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka skutečně proběhla, se už nicméně v tehdejším tisku neobjevuje. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace, které by uskutečnění jednání potvrzovaly.

Přípravy rozpočtu na rok 2014

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje i rozpočet na rok 2014, na jehož podobě měl jen omezený vliv. První verzi návrhu rozpočtu na rok 2014 totiž vypracovalo v létě 2013 ještě Ministerstvo financí (.docx, str. 1) pod vedením Miroslava Kalouska, tedy v době pravicové vlády Petra Nečase. Tu nicméně v červenci 2013 nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka a během jeho působení materiál prošel řadou změn. Svou verzi rozpočtu předložila Rusnokova vláda Poslanecké sněmovně v září 2013 .

Poslanci hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tj. stran, které později v lednu 2014 utvořily vládní koalici, na konci roku 2013 návrh rozpočtu schválili s několika dalšími úpravami. Přímo na vytváření původního návrhu zákona o rozpočtu na rok 2014 se Andrej Babiš, jenž se stal poslancem na konci října 2013, tedy nepodílel.

Závěr

Na přípravu státního rozpočtu pro rok 2014, včetně rozpočtu Ministerstva obrany, měl Andrej Babiš skutečně jen limitovaný vliv, protože jej připravovala předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Rozpočet na rok 2015 už ale vytvářel sám ve funkci ministra financí, a to v průběhu roku 2014. Co se tedy týče časové osy, Andrej Babiš jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu na rok 2015 jednat mohl. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš zastával funkci ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve stejné době byl ministrem obrany Martin Stropnický (za ANO).

Petr Pavel byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27). Generální štáb Armády ČR je součástí Ministerstva obrany, a jeho náčelník je tak podřízen ministrovi obrany.

V dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se Petr Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka Petra Pavla s Andrejem Babišem skutečně proběhla, se už ale v tehdejším tisku neobjevuje.

Andrej Babiš v roce 2014 skutečně původně navrhoval škrty v rozpočtu Ministerstva obrany. Na konci dubna 2014 zmiňoval, že armáda nepotřebuje vyšší rozpočet, ale zprůhlednění nákupů. Navyšování obranného rozpočtu nakonec připustil v květnu stejného roku po schůzce s představiteli armády a také kvůli událostem na Ukrajině (Lidové noviny, 2. května 2014, str. 2). O jaké představitele šlo, však už média neinformovala. Zvýšení rozpočtu pro resort obrany pak Babiš podpořil i v červnu 2014.

Zmiňme také, že od roku 2015 se Andrej Babiš opakovaně veřejně vyjadřoval pro zvyšování výdajů na obranu. Během období, kdy byl ve funkci (jak ministerské, tak premiérské), se rozpočet Ministerstva obrany každoročně navyšoval.

Ve veřejně dostupných zdrojích, např. ani v tiskových zprávách Ministerstva obrany, se nám nepodařilo nalézt záznamy, které by potvrzovaly konání schůzky mezi bývalým náčelníkem Generálního štábu Petrem Pavlem a Andrejem Babišem coby ministrem financí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že jsme o informaci o potvrzení či vyvrácení uskutečnění dané schůzky požádali jak Armádu České republiky a Ministerstvo financí, tak tým Petra Pavla. Ten nás odkázal pouze na výše uvedené mediální zmínky, AČR nám oznámila, že dokumenty tohoto typu jsou skartovány po uplynutí tří let, není tedy možné z jejich archivu tuto schůzku potvrdit. Na odpověď od Ministerstva financí stále čekáme.

Andrej Babiš v debatě pro Blesk.cz (video, čas 2:50) mluvil o svých předvolebních billboardech s textem: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Jana Černochová (ODS) se jako ministryně obrany 15. ledna 2023 proti textu na těchto poutačích vymezila a Andreje Babiše vyzvala, aby slova, která z vojáků dle ní dělají „válečné štváče“, v kampani nepoužíval. „Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče,“ dodala k tomu na svém facebooku. 

Je tedy pravda, že Jana Černochová kritizovala kampaň Andreje Babiše, k podpoře jeho protikandidáta Petra Pavla však voliče nevyzývala. Prohlášení o jeho podpoře se neobjevují v jejích příspěvcích na twitteru ani facebooku a nelze je nalézt ani v ostatních veřejně dostupných zdrojích. A to i přesto, že premiér Petr Fiala jménem koalice SPOLU již v říjnu 2022 označil Petra Pavla za jednoho z kandidátů vhodných pro funkci prezidenta a podporu mu vyjádřil i po prvním kole volby 14. ledna 2023.

Pro úplnost doplňme, že jméno Jany Černochové není ani v seznamu členů týmu Petra Pavla.

Současná ministryně obrany také na svém twitteru přímo odmítla spojování své osoby s kterýmkoliv z prezidentských kandidátů: „Nejsem v žádném týmu prezidentských kandidátů a nikomu neříkám, koho má volit. (…) Zastala jsem se vojáků, které Andrej Babiš urazil a dělá z nich válečníky bez mozku. Bránila bych je před každým, kdo by o nich takto mluvil. Stačilo se omluvit.“ 

Na závěr tedy shrňme, že Jana Černochová není součástí týmu Petra Pavla ani mu veřejně nevyjádřila podporu, pouze kritizovala Andreje Babiše za jeho kampaň. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na tiskové konferenci 4. října 2022 oficiálně podpořila (video) více prezidentských kandidátů. Tehdy zástupci všech tří stran, tedy předseda ODS a premiér Petr Fiala, předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a první místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin, vyjádřili (video, 2:15) podporu třem kandidátům. Jednalo se o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. 

Předseda ODS Petr Fiala tiskovou konferenci SPOLU k prezidentské volbě uvedl slovy (video, 0:44): „Naším hlavním cílem (…) zůstává zabránit nástupu populistických a extrémistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.“ Doplňme, že podporu Petra Pavla potvrdili politici koalice SPOLU také po skončení prvního kola prezidentské volby.

Pirátská strana oficiálně žádného z kandidátů nepodpořila, ovšem zveřejnila výsledky své interní ankety. V té členové strany hlasovali pro kandidáta, kterého budou volit v prvním kole prezidentské volby. Mezi členy Pirátské strany zvítězil Petr Pavel s 37 %, na druhém místě pak byla Danuše Nerudová s 30 % a na třetí příčce Marek Hilšer s 15 %. Celkem hlasovalo 468 členů strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po skončení ankety řekl: „Prezidentská volba je nadstranická a přímá, jako Piráti nyní žádného kandidáta oficiálně nepodporujeme. Obdobně jako v roce 2018 chceme ale ukázat, jakým způsobem o nové hlavě státu smýšlejí naši členové a členky.“ Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Ivan Bartoš na facebooku uvedl, že jeho požadavky na prezidenta „splňuje z finalistů jednoznačně pouze Petr Pavel“ a blahopřál mu k výsledku.

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan už v dubnu zmínil, že by mělo hnutí o podpoře Petra Pavla uvažovat. Mluvil o tom v kontextu toho, že tehdejší koalice PirSTAN nepostaví do voleb vlastního kandidáta. V prosinci pak zmínil, že v interních debatách se hnutí shodlo na třech jménech –⁠ Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Marku Hilšerovi. Vít Rakušan se na podporu Petra Pavla vyjádřil po prvním kole 14. ledna 2023. Oficiální stanovisko hnutí STAN ale nevydalo. Sesterské (.pdf, str. 45) hnutí Starostové pro Liberecký kraj však později (až po datu ověřované debaty) uvedlo, že Petra Pavla podpoří před druhým kolem „formou billboardů, plakátů na vylepovacích plochách, inzerátů v denním tisku a na našich účtech na sociálních sítích“.

Shrňme, že z vládní pětikoalice Petra Pavla přímo podpořila koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti a Starostové a nezávislí žádného z kandidátů před prvním ani druhým kolem prezidentské volby nepodpořili, předsedové obou subjektů ale veřejně vyjádřili Petru Pavlovi podporu. Lze tak s jistou mírou zjednodušení říct, že pětikoalice jako celek Petra Pavla podporuje. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezidentský kandidát Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze. Stalo se tak 8. ledna letošního roku v Superdebatě České televize, kde takto reagoval na otázku svého protikandidáta Karla Diviše, který se ptal na to, jak by „domluvil trvalý mír“. Pavel odpověděl (video, 1:48:14) následovně: „Trvalý mír je iluze. Ale to, o co musíme usilovat, je ukončení konfliktu, zahájení obnovy Ukrajiny a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo.“

Obdobně se Petr Pavel vyjádřil i 18. ledna, kdy řekl (video, čas 23:04): „Hovořit o trvalém míru je opravdu iluze. Stačí se podívat na historii lidstva. Trvalý mír je nesmysl. (…) Je potřeba říkat lidem pravdu, nedělat iluze, že můžeme žít v nějakém růžovém světě bez konfliktů, ale zároveň je nestrašit tím, že je kdokoliv vtáhne do války.“ Zároveň ale podotkl, že bychom se o mír „měli snažit“.

Zcela nepravdivá je však druhá část výroku Andreje Babiše. Petr Pavel neřekl, že Česká republika je malý národ a nemá proto žádný vliv. V žádném z veřejně dostupných vyjádření, ať už na sociálních sítích, v debatách nebo databázi Newton Media, jsme podobný výrok nenašli. Naopak přímo na svém webu v sekci „Zahraniční politika“ Petr Pavel uvádí: „Na prvním místě musí být bezpečnost naší země. Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Ačkoliv Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze, o Česku jako o malém národě, který nemá skoro žádný vliv, nehovořil. Na svém webu dokonce uvádí, že Česká republika není malá, ani slabá, a ani bezvýznamná. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že by chtěl iniciovat jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, které by se uskutečnilo v Praze. Setkání někdejších prezidentů USA a Ruské federace z roku 2010 přitom zmiňuje jako příklad, že Česko již v minulosti podobnou roli plnilo.

Zmíněný summit se odehrál 8. dubna 2010. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se na Pražském hradě setkali, aby uzavřeli bilaterální dohodu, která se týkala snížení počtu jaderných zbraní. Její vznik byl přitom výsledkem snahy Baracka Obamy „resetovat“ americko-ruské vztahy. Tuto širší diplomatickou iniciativu Obama představil již po svém nástupu do úřadu v roce 2009 a v jejím rámci o podobě dohody vyjednával s Dmitrijem Medveděvem už v červenci 2009 v Moskvě (.pdf, str. 112). Další jednání mezi americkou a ruskou stranou o parametrech smlouvy probíhala i v průběhu roku 2010 (.pdf, str. 113).

Důležitou roli v tom, že výsledná smlouva byla podepsána právě v Praze, hrála symbolika. Americký prezident totiž v Praze o rok dříve vystoupil se svým projevem, ve kterém představil svou vizi jaderného odzbrojení, a americká strana stála o to, aby bylo patrné, že jsou obě události propojeny.

Dohoda samotná se označuje jako Nová smlouva START (.pdf, str. 2) a navazuje na dřívější dohodu START (odvozeno z anglického Strategic Arms Reduction Treaty, česky Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) z roku 1991 (.pdf, str. 5). V jejím případě platnost vypršela v prosinci 2009 (.pdf, str. 2).

Na závěr tedy shrňme, že se Barack Obama a Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze skutečně sešli a podepsali zde dohodu týkající se odzbrojování. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že iniciativu označovanou jako „reset“, na jejímž základě smlouva vznikla, představil Barack Obama již v roce 2009 a podpis dohody dne 8. dubna 2010 byl vyústěním dříve započatých jednání mezi americkou a ruskou stranou.

Andrej Babiš se takto vyjádřil ve spojitosti s billboardem, který se objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Na billboardu, jehož zadavatelem je hnutí ANO 2011, se píše: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 

Andrej Babiš uvedl, že slogan na billboardu je především o něm, protože on, údajně na rozdíl od vlády a prezidentského kandidáta Petra Pavla, chce mír. Toho zároveň nazývá „provládním“ kandidátem, neboť byl jedním ze tří uchazečů o prezidentský úřad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Současně dodal, že se Petr Fiala v lednu a únoru 2022 opakovaně vyjádřil, že je Česká republika ve válce. S ohledem na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února, bereme slova Babiše o lednu jako nepřesnost a zaměříme se na vyjádření Petra Fialy z února.

Poprvé taková slova Petr Fiala použil 27. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se Petra Fialy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili.“ Fiala tedy opravdu použil slova o tom, že „jsme ve válce,“ zjevně však mluvil obrazně, nikoliv že by Česko fyzicky vedlo válku s Ruskem.

O dva týdny později, 13. března 2022, ve stejném pořadu (video, čas 2:23) Petr Fiala uvedl: „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Dodejme, že předseda vlády Petr Fiala obdobná slova použil rovněž na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 24. února 2022, tedy bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně tehdy řekl: „Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká, bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda.“ Zároveň poté dodal, že „jsme nyní v bezpečí díky Severoatlantické alianci a Evropské unii.“

Kromě jednoho vyjádření z konce února jsme další Fialova slova o tom, že „jsme ve válce,“ ve veřejně dostupných zdrojích, na premiérově facebooku, twitteru, v jeho projevech v Poslanecké sněmovně ani v mediální databázi Newton nenašli. Andrej Babiš mluví o opakovaném prohlášení z ledna a února, přičemž v tomto období použil Petr Fiala slova o válce veřejně jen jednou. S ohledem na to, že Andrej Babiš poukazuje především na to, že Petr Fiala přišel s argumentací „válkou“ jako první, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel bývá kritizován (video) za své spojení s komunistickým režimem, protože byl jako voják členem KSČ a působil ve vojenském zpravodajství. Hájí se však tím, že jeho role nebyla spojována s kontrarozvědkou, jež spadala pod Státní bezpečnost (StB), ale soustředila se na vnější vojenské ohrožení. Necelé dva roky před kandidaturou, kterou oznámil 6. září 2022, zveřejnil spisy, které měly dokázat, že se nepodílel na práci mířené proti odpůrcům režimu.

Petr Pavel na svém webu Spolu silnější zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Na webu k dokumentaci uvádí: „V Archivu bezpečnostních složek (…) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla: standardní osobní spis vojáka z povolání (KP-4248 V), osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu (50 148) a Záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím (B-949-5).“ Součástí dokumentů jsou i záznamy o Pavlově členství v KSČ, o kterém veřejně mluvil například už v roce 2019.

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, které se týkaly rozvědného kurzu D-2 Petra Pavla, zveřejnil již 1. září 2022 server Seznam Zprávy. Petr Pavel tyto materiály do té doby na svém webu nepublikoval a na web je zařadil až v průběhu téhož dne. Sám Pavel tuto skutečnost vysvětloval tím, že v lednu 2020, kdy požádal Archiv bezpečnostních složek o přístup k dokumentům o své osobě, ještě tento materiál nebyl přístupný a o jeho existenci nevěděl. To pro Seznam Zprávy následně potvrdila i ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, podle které Petru Pavlovi nebyly dané dokumenty zpřístupněny proto, že v době jeho žádosti ještě neuplynula zákonem daná třicetiletá lhůta, po které mohou být dokumenty žadateli předloženy. K poskytnutí materiálů o zpravodajském kurzu, které pocházejí z února 1990, tak mohlo dojít až v případě žádostí podaných po únoru 2020.

Pro kontext je důležité doplnit, že v prosinci 2022 přišel zmíněný server Seznam zprávy s informací, že existuje také osobní spis Petra Pavla ve Vojenském ústředním archivu o jeho dosavadní kariéře v armádě, který není zveřejněný. Petr Pavel odmítl tento spis zveřejnit a dodal: „Jsou tam věci kdykoliv publikovatelné, ale na druhou stranu i věci čistě osobní a já nemám jediný důvod je někde zveřejňovat.“ Dle ředitele olomouckého archivu, ve kterém je Pavlův spis uložený, by tento spis měl být v části do roku 1991 identický s již zveřejněným spisem Archivu bezpečnostních sborů. „Nicméně zda tomu tak je, nebo ne, lze hodnověrně potvrdit jen v případě, že jsou oba spisy k dispozici a provede se kontrola zapsaných položek s fyzickou přítomností dokumentů v jednotlivých spisech," uvedl pro Seznam Zprávy ředitel archivu Mojmír Sklenovský.

Petr Pavel tak skutečně na svých webových stránkách zveřejnil všechny dostupné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek týkající se jeho činnosti před rokem 1989. Na internet je umístil v roce 2020, tedy před více než dvěma lety. V roce 2022, před oficiálním oznámením kandidatury, pak zveřejnil také další dokumenty, které ABS zpřístupnil až později. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Petr Pavel pronesl tento výrok jako faktickou úpravu dotazu moderátora, který invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 označil (video, čas: 31:42) za „sovětskou“. 

Varšavská smlouva vznikla v roce 1955 v reakci na začlenění Spolkové republiky Německo do Severoatlantické aliance (NATO). Součástí nově vytvořené vojensko‑politické organizace se na základě podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci stal Sovětský svaz, Albánská lidová republika, Bulharská lidová republika, Československá republika, Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (NDR), Polská lidová republika a Rumunská lidová republika.

Pakt de facto vedl Sovětský svaz, jelikož ve Štábu spojených ozbrojených sil byly všechny ostatní členské státy zastoupeny pouze jedním reprezentantem, ačkoli měl orgán celkem 40 členů. Tato sovětská dominance zapříčinila spory uvnitř aliance. Například Albánie se již od konce roku 1961 po přerušení diplomatických vztahů se SSSR na činnosti Varšavského paktu nepodílela (.pdf, str. 6).

Ačkoliv pakt vznikl na obranu států Varšavské smlouvy před NATO, jedinou společnou vojenskou operací se stala invaze do Československa v srpnu 1968. Pokus o demokratizační reformy ze strany tehdejšího československého režimu přinutil SSSR a další socialistické země Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O intervenci rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Časopis Historického ústavu Armády ČR (str. 29) uvádí, že se Československem valila masa intervenčních vojsk tří hlavních armádních uskupení – sovětské a polské divize armádní skupiny „A“ (asi 70 000 vojáků), sovětské divize a divize NDR armádní skupiny „B“ (asi 35 000 mužů) a také sovětské a maďarské divize armádní skupiny „C“ (asi 40 000 vojáků). Invaze se účastnili v menším počtu také vojáci bulharské armády nastupující z prostoru Užhorodu. Zmiňme, že detailnějšímu složení invazních armád jsme se věnovali zde.

Rumunsko, tehdy v čele s Nicolaem Ceaușescuem, se invaze neúčastnilo. Nicolae Ceaușescu již dříve pozastavil rumunské aktivní zapojení ve Varšavské smlouvě a invazi do Československa bezprostředně veřejně odsoudil. I přesto země v paktu setrvala. 

Kromě Rumunska se vpádu na území Československa neúčastnila také Albánie (.pdf, str. 6). Ta se, jak jsme zmiňovali výše, nevěnovala činnostem Varšavské smlouvy již od konce roku 1961, nezúčastnila se tedy ani invaze vojsk do Československa. Naopak následkem vpádu vojsk do ČSR Albánie z paktu vystoupila.

Petr Pavel tak správně uvádí, že se jednalo o invazi vojsk Varšavské smlouvy, nikoli pouze Sovětského svazu. Na ní se ale skutečně neúčastnilo Rumunsko. Z tehdejších členů Varšavské smlouvy se na vpádu nepodílela také Albánie, která byla od začátku šedesátých let pouze pasivním členem. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Pavel ve výroku reaguje na tvrzení moderátora debaty, že „podle některých zdrojů“ podepsal schválení invaze do Československa v srpnu 1968 (video, čas 31:41).

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska některých členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O uskutečnění invaze rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předcházel jí nátlak sovětského vedení na československé představitele, aby zastavili snahy o demokratizaci režimu. Zmiňme, že Petru Pavlovi, který se narodil 1. listopadu 1961, bylo tehdy necelých sedm let.

V březnu roku 1987 byl s Pavlem zahájen proces „základního výběru“ do postgraduálního studia, tedy do zpravodajského kurzu. Zřejmě pro účel tohoto výběru sepsal Petr Pavel životopis, který je datován k 10. květnu 1987.

Úplný životopis Petr Pavel zveřejnil na svých stránkách. Hovoří v něm například o tom, jak ho k povolání vojáka lákala „určitá výjimečnost od normálního života“ nebo proč se vydal právě na dráhu výsadkáře. Obsahuje ale také zmínku o událostech roku 1968.

V odstavci týkajícím se vlivu rodiny na jeho názory Petr Pavel píše: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“ Rozvádí, že vysvětlení otce „bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Petr Pavel v listopadu 2022 prohlásil, že v těchto řádcích žádné hodnocení invaze nevidí a o životopise se dále odmítl bavit (audio, čas 14:22). Později se však ve vyjádření pro MF DNES za životopis omluvil a řekl, že tehdejší režim bral jako danou věc a nutné zlo. Pro deník Echo24 také uvedl: „Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním.“

Závěrem je třeba doplnit, že k otázce invaze roku 1968 se Petr Pavel mohl nějakým způsobem vyjádřit v rámci procesu jeho vstupu do KSČ. Pavel do strany vstoupil v roce 1985 poté, co byl dva roky kandidátem členství. V rámci přijímacího procesu kandidát musel kromě přihlášky předložit (.pdf, str. 1) svůj životopis, ten ale v případě Petra Pavla není veřejný. Dostupné jsou pouze dva jiné životopisy: jeden, datovaný k 1. září 1982, který žádnou zmínku o roce 1968 neobsahuje a pak výše zmíněný životopis z roku 1987 se zmínkou o otcově vysvětlení podstaty invaze. Z veřejně dostupných zdrojů nedokážeme zjistit, jaký životopis Petr Pavel v roce 1985 použil, ani zda obsahoval jakoukoliv zmínku o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší směrnice ÚV KSČ k přijímání kandidátů za členy KSČ se o náležitostech daného životopisu nijak nezmiňuje.

Ve veřejně dostupných dobových dokumentech, které se týkají osoby Petra Pavla, se tedy nachází jediná zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ta skutečně říká, že Pavlovi „podstatu situace“ vysvětlil jeho otec, v životopise nicméně není výslovně uvedený souhlas s invazí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.